Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Fantasy
  • Dobrodružný

Recenze (46)

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

Završení ságy. Trochu jsem se obával, že první díl nepůjde překonat. Případně že to smrdí klasickým happy endem a bude z toho kýč, nebo se do té zápletky už moc zamotají. Hlavně otázky oživování a časoprostoru jsou obecně tenký led. Myslím, že z toho vybruslili až na pár háčků velmi dobře. Ať už z hlediska geneze postav, nebo že se právě kýčovitému završení vyhnuli. Za mě jasných 5 hvězdiček a tenhle "dvoudíl" považuji za vrchol žánru, který bude v budoucnu Marvel velmi těžko překonávat. Snad jen malá výtka - vím, že se úplně neřídí severskou mytologií a už zpřeházené rodinné vztahy ukazují, že Marvel vychází z Eddy jen velmi volně. Originál komiksy zase nemám načtené. Ale pod pojmem Thor si prostě představím něco, čemu se začal blížit až v Ragnaroku když nabančil Hulkovi, nebo když v předchozím dílu vydržel sílu hvězdy a "zabil" Thanose. Že mu bude konkurovat Marvel bych ještě překousnul (má to přece v názvu a dalo by se to obhájit, navíc je hezčí :-)…), ale že mu bude konkurovat maník v elasťákách a hvězdou na štítu, to považuji za úlitbu zemi původu. Čekal jsem tam prostě "víc Thora". A ještě vlastně jedna věc - zalidnění měst působilo, jak kdyby Thanos nevymazal půlku, ale rovnou devět desetin všeho živého. Jestli to pak ostatní neunesli a spáchali sebevraždu, nebo se odstěhovali z měst někam ven? 3,5 miliardy lidí by totiž byly pořád sakra vidět. Vždyť ještě do sedmdesátých let minulého století jich tu nikdy tolik nebylo. Jinak bych hledal výtky velmi těžko.

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Asi nejlepší, co jsem v daném žánru zatím viděl. Filmaři zdá se pochopili, že růžový konec prostě není realistický, nepřináší žádné drama. Když bude pokaždé hrdina vítěz a padouch poražený, bude jasný výsledek a za chvíli je z toho klišé. Tak jako vnesl "do pohádky" napětí Harry Potter, tak se to u komiksů povedlo Infinity War. Teprve když nevíte, jak to dopadne, když víte, že hrdinové můžou mít ztráty, dostává to jiný rozměr. Geniální byl i Thanos jakožto hlavní záporák. Žádné pofidérní motivy k páchání zla, žádný tuctový fanatik. Prostě jen někdo, kdo věří, že svými činy vyřeší problémy světa a je ochotný pro to obětovat všechno. Motiv je navíc vybraný tak, že má přesah k reálnému problému dnešní doby. Už dnes tu máme viditelné prvky počínající války o zdroje, které doufám ještě dokážeme předejít. Je ale možné, že my sami sobě budeme brzy Thanosem (nebo planeta, vyšší moc...). Navíc propojit celé to universum, vycházející z desítek let tištěné formy a dvou desítek filmů do něčeho, co vlastně klape a zapadá do sebe...nemůžu jinak, než 5 hvězdiček. A to mi zprvu Marvel moc neříkal.

plakát

Nebezpečné vztahy (2016) (pořad) odpad!

Honza Musil má talkshow v krvi. Byl mi vždycky sympatický jako milovník zvířat a empatický člověk, jehož vyjadřování mělo obvykle určitou úroveň. Také proto je na celém pořadu jediný důvěryhodný, protože tohle dělal většinu své kariéry. Tohle ale spasit nemůže. Většina televizí obvykle vymyslí nějaký pořad a tam pak chodí lidi se svými příběhy a zkušenostmi na dané téma. TV Barrandov se ani neobtěžuje nějaké účastníky shánět. Rovnou tam dosadí toporný kompars, přidá jakousi dramatizaci a na celou reality show si jen hraje. Taková šidítka bych čekal v jiných aspektech deního života. Leč záměr je asi stejný - vyjebat s divákem :-)

plakát

Soudkyně Barbara (2015) (pořad) odpad!

Námět jako takový mi nepřijde špatný. Například zážitky ze soudního prostředí od Ivo Jahelky mi vždycky přišly zajímavé. Zvárnění může omlouvat snaha o neherecký dojem a realismus, ale díky režii jakýkoli dojem věrohodnosti absolutně postrádám. Nepřirozené a přehrávané chování zúčastněných, místo zápletek slýcháte hlavně napadání. Korunu tomu nasadí soudkyně, která uděluje pořádkové pokuty jako na běžícím pásu. Ovšem naprosto netransparentním způsobem. Patrně má někde na lístečcích cifry s částkami které losuje, poněvadž dá jednou vysokou pokutu za škodolibý úsměv a podruhé přejde zvyšování hlasu a ostré slovní útoky bez povšimnutí. Sečteno a podtrženo - jediné co mě přimělo to nepřepnout bylo očekávání konečného verdiktu a rozuzlení.

plakát

Columbo (1971) (seriál) 

Tak jako Rowana Atkinsona všichni znají jako Mr.Beana, je Peter Falk spjatý s rolí detektiva Columba. Asi bych stěží hledal mezi filmovými detektivy specifičtější postavu. Zejmena v dnešní době tuctových kriminálek. Skleněné oko, pohyby, gesta, náklon hlavy, charisma, doutník, auto, ošuntělý baloňák, to vše mu dává nějaké zvláštní kouzlo. Padouchy vlastně většinou přiměje si myslet, že je jen dotěrný nýmand, ale ve skutečnosti na ně vždycky vyzraje. Nekonvenční metody, odvádění pozornosti, kladení zdánlivě banálních, ale klíčových otázek a nakonec typické "ještě něco...". K tomu neznámá žena, prakticky nezmiňované jméno (údajně Frank) a jen okrajově zmiňované podrobnosti z jeho soukromí, které ho navíc zastírají určitým tajemstvím. Tohle je prostě krimi klasika.

plakát

Laputa (2015) 

Podle mého velmi slušný debut režiséra Jakuba šmída. Celý film se točí především kolem postavy Johanky, kterou ve své životní roli ztvárnila Tereza Voříšková. Neznám přesnou stopáž jejího výskytu na plátně, ale bude velmi výrazná. Není tak divu, že byla z premiéry patřičně nervózní. Myslím si ale, že v té zkoušce obstála na výbornou. Film se zaměřuje na určitou skupinu lidí dnešní doby, její problémy, vlastosti a způsob života. A je pravda, že se v lecčems poměrně trefil. Málokdo z nás by asi ve svém okolí nenašel alespoň některý z osobních příběhů. Trochu se nabízí paralela například se Samotáři. Jen s tím, že tady jsou ostatní osobní příběhy marginální a neprolínají se, ale vztahují a točí okolo hlavní postavy. Možná že bych snad ve finále čekal nějaké rozuzlení, nějaké "a pak přijel princ na bílém koni a žili spolu šťastni až do smrti", ale...to je velká neznámá ke které nám definitivu poskytne obvykle až ta smrt, a do té doby nám život přináší spoustu nových dní a v nich milá i nemilá překvapení. Takže i závěr z mého pohledu v pořádku a neohraný.

plakát

Noc v muzeu (2006) 

Existuje málo variabilnějších prostředí než je muzeum. Tolik možných směrů, zaměření, různorodých exponátů, které tím pádem otevírají nepřebernou škálu zápletek nebo vtipů pokud by nějakým způsobem ožily. Nevím jestli byl potenciál plně využit, ani kolik udělal dabing, ale já se u filmu dobře bavil. Není to žádný hluboký a inteligentní humor, spíš odechovka na nedělní odpoledne s rodinou. Pokud ale nejste nároční kritici co budou hodnotit i střih a jas záběru v té které části stopáže, ale chcete se u filmu pobavit, pro ty film rozhodně splní účel.

plakát

Hunger Games (2012) 

Ve filmu jsem viděl odraz dnešní doby. Vyspělost ve stále nižším věku (samozřejmě v některých ohledech a u některých jedinců, v jiných ohledech jsou dnešní adolescenti naopak pozadu), monopolizace společnosti a prosazování mocností na úkor ostatních, nebo třeba posouvání hranic etiky pro sledovanost a zisk, kdy konvence už není žádoucí. Kvalitní obsazení a otevřený závěr který podněcuje otázky jak to asi bude dál. Viděl jsem tam v některých ohledech trochu paralelu s běžícím mužem.

plakát

Vinnetou (1963) 

Místo amerických prerií Jugoslávie, místo indiánů Němci, Jugoslávci, Italové, Francouzi (kteří navíc alternují a fluktuují napříč díly v rolích různých postav), místo westernové muziky jakási poklidná melodická balada...a přesto to všechno ladí dohromady. Geniální předloha Karla Maye a atmosféra pod kterou si možná i vlivem filmu představuji divoký západ. Je to nostalgie, klasika a Francouz Pierre Brice se pro mě kdoví proč stal asi nejikoničtějším filmovým indiánem :-)

plakát

Wimbledon (2004) 

Romantická komedie a k tomu ze sportovního prostředí. To většinou nevěstí nic dobrého a filmy tohoto ranku často sklouznou k patosu, kýči, stereotypu... V tomto případě to ale neplatí. Zápletka je vcelku uvěřitelná, Paul Bettany a Kirsten Dunst se ideálně doplňují a dohromady to tvoří špičku žánru. Pohodovka na kterou se klidně rád podívám znova.