Bajislaw

Na první pohled rozmáchlá, ve skutečnosti dějově střídmá a jednoduchá pohádka, jejímiž hlavní předností je herectví Angeliny Jolie a zdařilé vizuální efekty, jejichž souhra umožnila přivést k životu postavu Maleficient. V rámci pokroucených Hollywoodských variací na klasické pohádky jako je Sněhurka a lovec představuje Zloba to nejlepší, co dosud vzniklo a to díky scénám, které svou poetikou připomínají něco úplně jiného (například barevný svět počítačových her typu Heroes of Might and Magic). Tyto scény dávají tušit, že tvůrci Zloby měli potenciál vytvořit něco skutečně odlišného, výrazného a překypujícího fantazií. Za celkově slabý dojem může nejspíš studio Disney, jehož patologická snaha hrát na jistotu a točit jenom filmy pro každého odsoudila k průměrnosti nejeden nadějný a drahý filmový projekt.

Ušlechtilý pokus pospojovat nitky vycházející od jednotlivých částí filmové ságy X-Men ve snaze dopřát hrdinům, které různě kvalitní práce různých režisérů dovedla do slepých uliček, nový začátek ve stylu Abrahamsova Star-Treku. Bohužel, výsledný film působí jako špatná epizoda dobrého seriálu. X-Men: Budoucí minulost trpí nedovysvětleností klíčových aspektů zápletky, svévolnou prací se superschopnostmi hrdinů i s jejich charakterovými vlastnostmi a absencí zajímavé hlavní postavy. (Především Wolferine, bez ohledu na to jak Hugh Jackman dokázal za ta léta s rolí splynout, se vyčerpal a filmový X-men by jej měli konečně přestat protěžovat.) Přínos tohoto rozpačitě působícího "resetu" filmové ságy bude možné posoudit podle toho, jak jeho případná pokračování využijí situace, kterou nastolil.

Noe je jedním z filmů, který diváka neustále nutí přemýšlet, kde se stala chyba. Osvědčený režisér, majíc za sebou tým vynikajících spolupracovníků, včetně svého dvorního skladatele Clinta Mansella a k ruce ansámbl vynikajících herců, dostal (poprvé ve své kariéře) pořádný balík peněz na realizaci své umělecké vize. Výsledkem je podivná, špatně fungující kombinace biblického příběhu, výpravné fantasy a psychologického dramatu. Jednomu se nechce věřit, že Daren Aronofsky, tvůrce vynikajících filmů jako Requiem za sen nebo Wrestler, dokázal natočit tak rozpačitý a triviální film. Postavy, v čele s fanatickým a despotickým Noem jsou nesympatické a jejich osud je divákovi víceméně lhostejný. Noe ovšem nefunguje ani jako prostá katastrofická. Na epické momenty je relativně skoupý a vizuální efekty jsou místy lehce podprůměrné. V tomhle žánru, marná sláva, kralují jiní.

Působivé, překvapivě velkoryse pojaté drama, které za těmi nejsilnějšími snímky o lidském boji s nevlídnými živly poněkud zaostává, slibnému námětu navzdory, ale přitom rozhodně není pouze dynamicky natočeným filmem podle skutečných událostí. I pro ty, kteří vědí, jako to s expedicí Kon-Tiky bylo, skýtá řádu překvapení.

Transformers fungují velmi dobře proto, že se důsledně snaží nebýt ničím víc, než čím jsou. To musí iritovat každého, kdo si potrpí na inteligentní a ambiciózní filmové projekty. Jenomže i když dovedou být Transformers chvílemi hodně stupidní (a druhý díl byl stupidní skoro pořád), nelze jim upřít, že šlapou jako hodinky. Také u třetích Transformers se budete bavit, budete (občas) žasnout a budete přemýšlet, jestli je vám hlavní hrdina nesympatický jenom trochu nebo hodně. Rosie Huntington-Whiteley střídá Megan Fox a hraje dokonalou přítelkyni s využitím zkušeností z Victoria's Secret Fashion Show, filmů, které mají na CSFD lepší hodnocení, než Občan Kane. WTF? Výsledný produkt je filmovým ekvivalentem drahé pouťové atrakce. A kdo má drahé atrakce rád, nebude zklamán.

Příběh traumatizované Marty (Marcy May, Marlene) zaujme unikátní, nervní atmosférou odlehlých míst amerického kdovíkde, umně podpořenou decentní barevností a promyšleně komponovanými záběry. Díky nelineárnímu ději si film úspěšně udrží pozornost diváka i přes pomalé tempo vyprávění. Neodpustitelným prohřeškem je to, že děj nikdy nezíská skutečný spád a film nesměle přešlapuje na místě až do chvíle, kdy se namísto uvolnění všeho toho nahromaděného napětí zjeví závěrečnými titulky. Příběh bez gradace, bez katarze, bez závěru. Škoda.

300: Vzestup říše se má k Bitvě u Thermopyl jako skromný dodatek a slabý odvar. Sullivan Stapleton působí vedle hřímajícího Geralda Butlera jako štěně a zoufale postrádá uvěřitelnou motivaci ke svým hrdinským činům. Zatímco král Leonidas se první třístovce bil za své království, ženu a malého syna, generál Themistokles, jehož „jedinou láskou je řecké loďstvo“, zdaleka tolik netáhne. Lena Headeyová, která si na plac odskočila z natáčení Hry o trůny ani na moment nepřestane královnu Cersei, tu stárnoucí, ublíženou, labilní megeru, která je na hony vzdálená krásné, silné a velkorysé královně Gorgo. Eva Green si roli pološílené Artemesie zjevně užívá, ale film zachránit nedokáže. Největším triumfem athénských bojovníků je to, že v českých kinech porazily Kameňák 2. Za to jim budiž čest a sláva.

Komorní thriller, vsázející především na herecké výkony a vynalézavost scénáře. Vynikající výkon podávají především typově skvěle zvolený Eddie Marshan, širšímu publiku známý jako inspektor Lestrade z nových filmů o Sherlocku Holmesovi a krásná Gemma Aterton, fungující pohříchu jako dekorace v akčních hollywoodských spektáklech Souboj titánů a Princ z Persie. Ve Zmizení podává v roli duchapřítomné Alice přímo heroický výkon. Strhující expozice a mrazivý úvod později uvolní prostor složitější hře s divákem. Přestože Zmizení Alice Creedové rozhodně není bez chyby, má nezpochybnitelnou schopnost zanechat v divákovi hluboký dojem.

Procedurální thriller o boji s islámským terorismem a s ním související administrativě. Snímek v dobrém smyslu důležitý, divácky nevstřícný, ale zároveň nesmírně poutavý. Nad tematicky blízkými filmy z nedávné doby jako Syriana nebo Labyrint lží vyniká Třicet minut po půlnoci závažností, autenticitou i vypravěčskými postupy. Jessica Chastain ztělesňuje v postavě Mayi nesmírně zajímavou a vpravdě unikátní ženskou hrdinku. Její herectví zde překonává pouze precizní režie oscarové Kathryn Bigelow, která je momentálně v mnohem lepší formě než její slavný exmanžel.

U pitomosti jako je Princ a pruďas nejsou hvězdičky důležité. David Gordon Green, režisér vynikajícího komediálního seriálu Nahoru a dolů, si prostě zkusil natočit, bůhví proč, film kombinující klasickou fantasy s nablblou komedií. Výsledek je místy docela vtipný a velmi často zoufale nevtipný. Pokud si ale myslíte, že by se Vám Princ a pruďas mohl líbit, pak se vám nejspíš líbit bude. Proti gustu žádný dišputát.