DoNotCross

Povedené filmové zpracování vynikajícího komiksu Jamese O´Barry, který autorovi sloužil jako ventilace pocitů viny a bolesti nad ztrátou milované osoby. Jednoduchý příběh o muži, co se vrátil ze záhrobí, aby se pomstil na vrazích své milované má uhrančivé kouzlo. Brandon Lee pobíhá po městě stylizovaný jako šílený klaun a zlé hochy likviduje tak, že jim nechá ochutnat jejich vlastní medicíny. Místo básní, které v předloze ilustrovaly atmosféru města a náladu hlavního hrdiny, je zde skvělý soundtrack s titulní písní od "The Cure". Políček všem, kdo si myslí, že komiksy jsou jen pro děti.

Klenot komiksových filmů, který svou škatulku přerostl a vydal se svou vlastní cestou. Netopýří muž tu zápasí se svým nejslavnějším protivníkem o vládu nad Gothamem. Joker však není obyčejným soupeřem, nesleduje zištné cíle či snad nějaké ideály. Jeho jedinou filosofií je anarchie a tak se chová jako vzteklý pes utržený ze řetězu. Nikdo před ním není v bezpečí, dokonce i samotný Batman je na chvíli zatlačen ke zdi, odhalujíc své limity. Film je tak silný, jako jeho záporák a Ledgerův kašpárek v fialovém je rozhodně jeden z těch nejvýraznějších, jaké poslední léta přinesla. Všem kladným postavám zatřese židlí jako nikdo před tím a ačkoliv ti hodní nakonec přeci jen vyhrají, budete ještě dlouho přemýšlet, jestli to zato stálo. Snímek, který jednoho herce zabil, skladatele nechal vyniknout a režiséra bude straší ve snech, jako dílo, co bude muset překonat.

Filmová pomlázka z šesti proutků. Ačkoliv je upletena s umem a na první pohled působí svěže, je stvořena z materiálu již mnohokrát použitého. Poslední dílo sourozenců Wachkovských stojí za pozornost především proto, jak hladce je šest žánrově odlišných příběhů propleteno do sebe. Bohužel jde o šestici klišovitou až hanba, navíc se sklonem k přehnanému patosu, jejíž prvky by po fragmentaci samostatně v žádném případě neobstály. Snímek funguje jako celek, ale nesmíte se příliš zabývat částmi, z kterých je stvořen. Nicméně v závěru, kdy celý kolos vrcholí, mu nelze upřít jistou emocionální sílu, podpořenou ještě výtečnou hudbou. Pro toto dílo jsou klíčové masky-ve všech příbězích totiž hrají stejní herci. Jejich kvalita je však značně rozkolísaná a postavy na plátně někdy působí příšerně vyumělkovaně. Atlas mraků je paradox-novátorské postupy se v něm bijí s těmi tradičními a v tom spočívá jeho největší slabina. P.S. Při dalším shlédnutí máte mnohem víc času uvažovat nad dějem v jednotlivých příbězích a film po prvotním šoku přestává mít co nabídnout. Hvězda dolů. Škoda. P.P.S. Dabing nebrat!! Poslouchat lidi z "voudolí", jak pozorujou "voblaka" na "vobloze" je na zastřelení.

Na počátku bylo slovo, to slovo bylo u Boha, to slovo bylo Bůh. Nemusíte být věřící, abyste věděli, že slova mají moc. Mistři těch psaných si říkají spisovatelé a o nich je tento snímek. Říká se, že psavci na sebe ve svých knihách na mezi řádky mnohé prozradí. Na této myšlence je postaven také děj těchto pohyblivých obrázků a je vyprávěn skrz příběh v příběhu. Nejde však o nikterak komplikovaný slepenec, ve kterém by se divák ztrácel a to především díky postavě vypravěče, který nám předčítá. Díky tomuto prvku vás film nemilosrdně vtáhne do děje, nutíc vás hltat každé další slůvko. Tomuto vytržení jednoznačně prospívá i výtečný soundtrack. Zakončení vás však z této hypnózy probere důkladným profackováním, protože nepřináší jasnou odpověď na otázku, kterou sto minut poctivě formuluje. Co všechno na sebe autor na stránkách prózy "The Words" prozradil si tedy musíte domyslet sami.

První Nolanova výprava do Gothamu byla milníkem na poli komiksových filmů. Redefinovala však nejen žánr samotný, ale i způsob, jakým přistupujeme ke svým hrdinům. Objevují se snahy o polidštění a především dodání hloubky dříve plochým postavám. (James Bond s Danielem Craigem) Než dojde na mlácení a vyslýchání kriminálníků, musí se Bruce Wayne nejprve najít, zjistit, co vlastně chce a jak toho dosáhnout. To se odehrává v první polovině filmu, která není vystavěna chronologicky, reflektujíc strastiplnou cestu osiřelého miliardáře a díky zvolené formě divák tápe společně s ním. Postupně vše zapadne do sebe a dojde ke zrodu temného křižáka, jež začne pilně pracovat na očistě města. Režisérův přístup funguje výtečně, nicméně druhé půli trochu podtrhávají nohy nepřehledné akční scény, takže si v potyčkách se zlými hochy Baleův oblek v pohybu příliš nevychutnáte. Jinak ale vše funguje na výbornou. Za zmínku stojí i výborný soundtrack Hanse Zimmera, který perfektně sedí k rozpolcenému hrdinovi a jeho nočním toulkám po prohnilém městě. Takhle tedy Batman na počátku 21. století začínal.

Raimiho první pavoučí muž překvapivě rychle zestárl. Díky své naivitě je to snímek již překonaný, jde však o významný film, který prorážel cestu křižákům v černé kápi, či blondýnům zabalených v americké vlajce a jako takový si stále uchoval své kouzlo. Restartem série se tvůrci pokusili pavoukem pokousaného studenta přiblížit moderním superhrdinským trendům. Ve stylu Nolanovského realistického přístupu se snaží Petera Parkera vybavit propracovanější psychologií a dojde i na řešení funkce maskovaného mstitele ve společnosti. Tyto motivy však nejsou dotaženy do konce a ačkoliv se finále snaží evokovat katarzi finále Temného rytíře, jeho síly ani v nejmenším nedosahuje. Může za to především matný záporák, jehož řádění je směšné. Andrew Garfield je sympatický, s Emmou Stone vytváří tu správnou chemii, nicméně ani společnými silami nedovedou z tohoto remaku vytvořit něco jiného, než mdlou záležitost.

Pán prstenů byl úspěch. Ten znamená peníze. A těch není nikdy dost. Hobit mohl být geniální celovečerní film, malý dárek Jacksona milovníkům půlčíků, elfů a vousatých čarodějů. Místo toho jsme dostali tříhodinovou exhibici, která je místy temná, místy vtipná, leč většinou nudná. Režisér recykluje vzorce z původní trilogie a zároveň se snaží zalíbit mladším divákům. Výsledek je nekoherentní patlanina, která se snaží zkombinovat infantilnost s temnotou příběhu o Jednom prstenu. A navíc nemá o čem vyprávět. Přitom potenciál byl obrovský, Martin Freeman je jako Bilbo velice sympatický a některé dialogy v sobě kombinují hloubku a sílu známou z první výpravy do Středozemě. Nicméně snímek coby celek nefunguje a povedené prvky se rozpouští v přepálené stopáži.

Sledovat Avengers je jako pozorovat partu dětí, jak se pere na pískovišti a kope přitom do báboviček. Je to efektní, na chvilku to zabaví, ale o ničem to není. Navíc první polovinu filmu sledujete, než děckům dojde, že šest superhrdinů je více, než jeden. A ačkoliv je město ve snímku důkladně zdecimováno, nic nepůsobí jako opravdová hrozba. Loki Toma Hiddelstona je sice z počátku roztomile démonický, divák z něj však v průběhu děje ztrácí respekt a ke konci už vám ho bude spíš líto. A tak všechna ta akce, mlácení a hláškování působí jako rutinní akce několika drsoňů, co zachraňují svět každý den, než si večer skočí na pivko. Nějakou osudovost či obavy o oblíbené postavy rozhodně nečekejte. Nicméně akce je fajn, občas se zasmějete a pokud jste fanoušky marvelovského univerza, rozhodně se nudit nebudete.

Jsem sice muž, ale Titanic mám upřímně rád. Jako malý jsem byl tím elegantním černým parníkem fascinovaný a osudy slečny, co si nechává ráda malovat prsa a kluka, kterému pořád padají vlasy do obličeje, mi byly dost ukradené. Nicméně časem si mě i oni získali a já pochopil, jak že Jack tu Rose vlastně zachránil a že nešlo v první řadě o to, že kolem plavaly zrovna dveře pro jednoho. Krom toho, že je Titanic dokonalá megalomanská romance, stojí za pozornost především proto, že v sobě obsahuje spousty skutečných postav, od cestující po důstojníky a jejich osudy zobrazuje v souladu s dochovanými svědectvími. Milovníci velkých lodí si také přijdou na své a spolu s hlavními hrdiny prochodíte kolos poháněný párou křížem krážem. Nejde sice o žádný dokument, dojem z velkého stroje vám však snímek zprostředkuje skvělý. A až se nad ním zavře hladina, bude vám to upřímně líto.

Málo který snímek si zaslouží označení "Film-Noir" jako tento. Tragický příběh podvodníčka, který si, veden svou touhou vydělat velké peníze, ukousne příliš velké sousto. Není však jedinou postavou, která je v průběhu děje zničena vlastními ambicemi. Hlavního hrdinu budete na jednu stranu litovat, na tu druhou však budete chápat spravedlivost jeho trestu. Příběh o tom, že lidé, co jsou vedeni touhou po penězích nedopadají dobře, v temných kulisách Londýna, v jehož ulicích se Harry snaží uniknout svému osudu. Krom tragického konce a vtahující, bezvýchodné atmosféry stojí tento film za pozornost ještě kvůli úžasné zápasnické scéně, při které cítíte doslova každý úder pěstí a evokovanou fyzičností se bez problému vyrovná i mnohem mladším dílům. A to je na více než šedesát let starou záležitost obdivuhodný výkon.