Tsunami_X

Neskutečně opojný Technicolor.

Rovnej střih a matka za zády. Chvíli se tam klábosí a najednou je z toho melodrama v Yosemitským národním parku, kde teče oheň po skalách a rovnej střih na dotazy, co se děje, miláčku, odpovídá „Just Thinking“ a chce přitom dívky za ženy. Boogie to roztáčí jenom trochu. Je to spíš takovej připosránek, kterýmu sice ze zásady nefandíme, ale s hrůzou zjišťujeme, že to vlastně není moc divácký a jsme sami proti sobě. A tak morálně prohnilej, aby to bylo dobrý, bohužel taky není. Aspoň to má dvě koule a jahody navrch.

Zasedačkový film a někdy taky, díky režijnímu opojení, trochu screener. Power pointové triky překoná jen hodně vytáhlá závěrečná emocionální nálož. Za osmdesát mega.

Mark Hamill jako bezkonkurenční odstřelovač poprvé mine a uvědomí si, že už dále nemůže zabíjet. Smutně chodí a do toho hláškuje Lee Marvin. Deset minut na to palba a záběr jednoho a toho samýho výbuchu pořád dokola, načež se začnou nepříteli řezat uši. A to je teprve začátek. Když vzápětí začne Marvina v německým špitále líbat doktor, víte, že je to tam. Ó sole mio!

Bavilo, moc. Texaskej bad ass movie, ve kterým si Carradine jezdí v káře s espézetkou CARATE, skoro do každýho souboje tu řvou melodie jak v Tenkrát na západě a v dokonale debilním finále dochází konečně i na Peckinpaha. To když se mlátí ženský a je to zpomalený. Mám rád, když se v těchhle osmdesátkách střílí hodně z UZI, chlapi tu hrajou všema barvama a do otevřených ran si lijou pivka z plechu jak na běžícím pásu. Navíc jsem se u tohohle filmu několikrát podrbal v rozkroku a jak tady říká sám velký R. G. Armstrong, styl je základ.

Klaus musí tenhle film milovat. Tajní agenti v něm dostávají jako odměnu za splněnou misi iPhone 4S, komunikační oddělení BMW dokáže svý cílovce vklínit, že se s jejich autem můžete klidně rozstřelit pádem z šestýho patra a finále vypadá jak 2D plošinkovka inspirovaná Epizodou III (ale to není moje myšlenka). Nevím, co mě na tom nudí víc, jestli ta absolutní ztráta něčeho skutečně fyzickýho (Abrams je bůh), nebo ta vycizelovaná bezradnost vytvořit něco, co bych si pamatoval i dvě hodiny po projekci a dal to k dobru v hospodě. PS: Epilogy by měly být trestné.

Jedna hvězda za každých deset kilo, které Tomáš Magnusek nabral mezi prvním a druhým dílem.

Eminem, robotí breakdance, rodinné střihy ("Podívej, hádají se") a kardinální otázka, zda se duše plecháčů dočkáme v sequelu, nebo režisérské verzi. S Riley Steele je větší zábava.

Rozjezd od Finchera, střed z Raimiho a Tarantina (kucky, kucky) a závěr jak od Korejců. V překladu více než uspokojivý mix (čti: hodně nadupaný žánrový bordel, který není pro každého) nikdy nekončící akce, zvířecí bestiality (holení, traktor, septik) a smart humoru (cameo pana Spocka, HR výběrka). Na brko osm z deseti. Americkýmu remaku zajistí pozornost Steve Buscemi a Aaron Eckhart.

Occupy In Time.