Jeoffrey

Z etického hlediska je příběh o ženě s takto nezdravou obsesí po malých děvčátkách, v kombinaci s věcmi které dokáže občas vypustit z úst, v podstatě čirým odpadem a je to něčím, z čeho by se neměla dělat legrace. Dokážu pochopit tento pohled na věc. Je to ale jenom komedie, přehnaná satira, kterou nemůže nikdo brát vážně, nejde (dle mého) o žádný pedo fan service, nejsou tu žádné přehnaně erotizující scény, scény s výrazným erotickým podtextem, takže za sebe se na to nedokážu dívat jen skrze prsty. Jde o občas i milý příběh se sympatickou hlavní dětskou hrdinkou, která má smutnou historii, několik psychologických problému a z toho všeho jí má (kromě jiného) pomoci žena s extrémním a naprosto nezdravým zájmem, o kterou má zájem další žena s naprosto přehnanými masochistickými sklony. Je to divné, je to šílené, často až pitomé, ale bohužel já se docela bavil... Takže u mě zde z velké části zastíní zábava jisté morální výhrady, které bych dokázal najít a pod 5,5/10 nakonec nejdu.

Nějak mě nenapadá, co o téhle sérii míchající Johanku z Arku s kamenem mudrců říct jiného, než že je to pro mě jen taková docela nudná blbost. Drop po 4. díle - 2,5/10

Nemám zde komentář a něco mi říká, že je nyní ten správný čas to napravit. I po skoro dvou letech nemám problém si příběh Violet bez problémů vybavit (minimálně jeho hlavní kostru), pamatuji si většinu postav a i svůj tehdejší dojem. Je tedy logické, že na rozdíl od některých z vás ve mě tohle anime určitě něco zanechalo. Stejně tak si hned vzpomenu na úchvatnou animaci a skvělou hudbu. Co se emocí týká, pak mě některé příběhy rozhodně oslovily a stejně tak mě zaujala i premisa filmu o předávání citů formou dopisů, v dnešní době moderních technologií nejspíš už dosti opomíjená. Pamatuji si ale také to, že (souhlasím se Zízou) některé příběhy ohledně těch emocí až příliš tlačily na pilu a tak mě to nikdy nedostalo tak silně a přirozeně, abych uvažoval o tom udělit tomuto seriálu hodnocení nejvyšší. Violet jsem si oblíbil, její snaha pochopit lidské city, především ten dle romantických básníků nejkrásnější, se mi líbila, stejně jako její skoro až strojová povaha, která se postupně ohlazuje. Za mě spokojenost a příjemný zážitek. 7,5/10 P.S. Pokud jste spíše pragmatik než romantik, pak samozřejmě uvidíte některé věci úplně obráceně, alespoň se ale všichni shodneme na tom, že animace je úchvatná, takže pokud chcete vidět pěkný obrázky...

Očekával jsem, že mě MadHouse nezklame a přesně to se stalo. Dostal jsem sympatickou, milou a dobrodružnou cestu, která působila realisticky. Dostal jsem zábavu a občas i drama (předposlední epizoda strčí svou hloubkou do kapsy i Violet Evregarden), skutečné emoce, přátelství... Jistě, dala by se tomu vytknout určitá naivita, ale tady mi to vůbec nevadí, pomáhalo to se během sledování plně uvolnit. Vše toto v doprovodu příjemné a velmi povedené animace, kdy lokace na Antarktidě působí opravdu nádherně, i hudby. Zkrátka povedená dobrodružná cesta v doprovodu 4 sympatických dívek a dvou velmi přitažlivých žen (a pár dalších), která mě bavila stejně dobře, jako chvíle, které jsem v této sezóně strávil kempováním. Tedy hodnocení musí být zákonitě stejně a i zde napíšu, že toto je jedno z nejlepších anime sezóny "zima 2018". 8,4/10

Láska je těžká pro otaku (trochu jiné anime, ale hodí se to), obzvlášť když je vaše přítelkyně velmi přitažlivá normie holka a tak nikdo a ani vy nechápete, co s vámi vlastně dělá, proč s vámi vůbec je - ale láska je o tom být spolu, poznávat se a prostě to spolu vydržet v dobrém i zlém... Chápu, že hlavní hrdina to má těžké a chápu tu konfrontaci dvou světů, kterou nám zde autoři předvádějí, i když dle mého tak trochu přehnaně a dramaticky. Chápu i poměrně dobrá hodnocení, protože ta kvalita tady v některých ohledech je. Příběh má emoce a dokáže je i budit, sice jsou některé zápletky taková ta typická romantická klišé, ale až na jeden případ (který se objevil až teď v posledním dílu první série a kde jsem si při slovech, "nejsme pokrevní..." chtěl dát facepalm) s nimi dokážu bez problémů žít. Ony ty situace, kdy někdo má někoho rád a toho má rád i někdo jiný a toho má zase rád někdo další tak nějak k tomuhle životu patří a časem se do podobného vláčku, trojúhelníku, nebo jiného obrazce dostane asi každý, takže tak... Postavy nejsou ploché, každá má svoje klady a každá je v určitém směru tragická, nebo mnohem obyčejněji, má své nedostatky. Ne s každou jsem se dokázal sžít, některé mi příliš neimponovali a opět jsem se ujistil, že jak mám rád křehké dívky, tak dívat se na křehké chlapce (Itou) mě vůbec nebaví. Ale to je otázka preferencí... Hudba také není špatná a třeba ten opening k té romantice prostě sedí. Ale i tak se nemůžu dokopat k tomu, abych mohl říct, že mě to nějak extrémně bavilo. Není to tím, že bych si myslel, že romantické příběhy nejsou pro mě, pár už jsem jich viděl a občas jsem i docela citlivka, která dokáže dobrou romantiku prožít. Ale zkrátka já to tady celé nějak neprožíval, i když jsem zaregistroval některé povedené momenty, tak jedinou výraznou chválu, kterou dokážu teď v polovině příběhu (manga je již kompletně přeložená a ještě je v ní materiálu minimálně tak na jednu stejně dlouhou sérii) říct je, že to bude nejspíš i tak lepší než druhá letošní jarní romantika Tada-kun wa koi o shinai... Za mě 6/10

Studio MadHouse si vybírá zpravidla látku, která by měla být pro diváka hodně zajímavá a u mě málokdy šlápli vedle. Tady se to v úvodu tváří také zajímavě a tak člověk hádá jestli se to rozjede ve směru vládního spiknutí, soubojů o moc v rámci vládní agentury, nebo jestli se budou řešit různé případy nejrůznějších podvodů a zločinů v rámci jednotlivých provincií. Dá se už od začátku i předpokládat, že tohle nebude ta show, která by chytla člověka tím, jak hezky vypadá (popravdě postavy nevypadají nikterak krásně nakreslené, ale takový bude asi styl původní mangy), kolik je v ní akce a násilí, tady to spíš vypadá, že se půjde po příběhu, že se budeme soustředit na řešení věcí rozumem než silou. No jo, ale problém je v tom, že tady se hodně mluví, málo se děje a všichni se tváří tajemně, ale ve skutečnosti se děje velký kulový a když už se něco stane, tak to působí dojmem, jako by to prostě jenom přišlo a s ničím to neotřáslo. I ty největší překvapení tady jsou podávány tak nějak suše a bez emocí a tak jde jakákoli atmosféra a zaujetí s každým přibývajícím dílem stále víc do kytek a já čekám, kdy se to rozjede a ono pořád nic. Zkrátka většinu času je to takové velké a dlouhé čekání na něco, co si myslíte že přijde, občas vám ten dojem přechází i v jistotu, ovšem čím déle čekáte, tím víc ukradené vám to začíná být a přemýšlíte, jestli to má vlastně cenu. Až přijde poslední díl, který je rozhodně nejlepším z celého seriálu a i když víceméně všemu dá nějaký ten smysl (takže to nakonec nevypadá jako ztracený čas) a já si ho docela užil, tak to stejně nedokáže zachránit tu zvláštním způsobem nezáživnou většinu, která mě zavedla až sem. Není to špatné, ale je to asi to nejnudnější a nejméně dramatické anime o vládním spiknutí, které jsem kdy viděl, ovšem díky poslední episodě, pár sympatickým charakterům a dobré hudbě končím na 5,2/10

Čekat jakoukoli rozumnou myšlenku nebo třeba poklidnou show od japonské anime komedie co se prostě jmenuje "Hloupá holka" je naivní. Tohle je prostě pitomost neskutečných rozměrů, která lidskou ztřeštěnost a hloupost dovádí až do totálních extrémů. Zároveň je to ale podívaná plná energie a pitomých vtipů, kdy však díky poměrně sympatické hlavní hrdince to nepůsobí nikterak špatně, spíš naopak. Yoshiko je prostě živel, nespoutaná energie, která se chce jen bavit, jíst banány a motat se kolem svého kamaráda a lásky. A já si to praštěné, ukřičené a zvrácené děvče dokázal docela oblíbit. Mám rád lidi s neutuchajícím optimismem a chutí do života, kteří dávají těm méně nadšeným sílu a dokáží je nabýt pozitivní energií. A tak mě tahle podívaná, ať už sebehloupější, dokázala příjemně probrat a místy i pobavit. K Yoshiko je tu ještě Akuru, který je pravým opakem - zodpovědný, rozvážný a dobrý student a jejich vzájemná interakce je zajímavá a taky můžu potvrdit, že to má jistou jiskru (až na to mlácení...). Zbytek postav je tam ale víceméně jen do počtu a zábavnější interakce je mezi Yoshiko a bandou místních dětí, než mezi zbytkem vedlejších postav, včetně stalkerky, která je členkou studentské rady. Takže jako takové bláznivé a osvěžující letní anime jen tak na relax to může fungovat, ale je to zároveň neskutečná, prosťoučká blbost. A i když mě láká dát tomu tu 4. hvězdu, protože postava Yoshiko a ta energie co v tom byla mi přišly velmi osvěžující, neudělám to, protože mi to můj mozek prostě nedovolí a Yoshiko tu není aby mu zacpala hubu banánem... 6,3/10

Pro člověka, co viděl oba filmy tohle není příliš dlouhé rozmýšlení. Little Witch Academia je velmi příjemné dílo, které na první pohled může působit jako kreslená kopie Harryho Pottera, ovšem z prostředí dívčí akademie. Jistě spousta aspektů tam je, stejně jako si to půjčuje nápady i z jiných zdrojů (opravdu jsem viděl anime Kuroliška, nebo knižní "Twilight" co existuje 104 let ? + odkazy na Star Wars, Transformers a mnoho dalšího...), ale tak už to s fantasy prostě bývá. Takže tady pro mě není asi ani až tak důležité jak moc originální to bude, ale spíš jak dobře se s tím pracuje, vždyť i to může být samo o sobě originální. Hlavní otázka u jakéhokoli díla z prostředí kouzel je pro mě vždy jasná - Má to kouzlo? Člověk by měl při sledování něčeho takového cítit zaujetí, jisté unesení tím světem, jeho pravidly... Těžko se to popisuje, je to o pocitu. Každopádně LWA to kouzlo pro mě má. Prostředí se mi líbí, postavy se mi líbí, monstra se mi líbí, úvodní jednotlivé příběhy mě bavily. Je to příjemně ztřeštěné a vše co jsem viděl bylo i poměrně akční, tedy jsem se ani chvíli nenudil. Navíc to není jen epizodické, jak jsem původně čekal, ale postupně se nám odkrývá a pomyslné otěže přebírá hlavní příběhová linka, která je zajímavá, tajemná a příběh i postavy neustále posouvá dál až k samotnému finále, které je šílené, zběsilé (zkrátka takové jaké u studia Trigger očekávám) a zároveň i veselé a prostě vůbec velmi dobře zvládnuté. Výtečné - 9,5/10

Akiba Strip - aneb jak to vypadá, když dostane parta mladých šílených a nadrbaných otaku možnost udělat anime pro další nadrbané a šílené otaku... Alespoň takhle to na mě působí, protože tohle je bláznivé, občas i vtipné a plné svlékání. Protože vymýšlet důvody pro nečekané sundávání šatů a nechtěné srážky prsa/ ruka je nudné a otřepané, tak prostě vyhlásíme, že jediný způsob jak zachránit Akihabaru, je lidi napadené "něčím" prostě vysvléknout a to minimálně do spodního prádla. Ono tomu vlastně není moc co vytknout, stejně jako v minulé sezóně třeba takové Keijo!!!!! i tohle si prostě na nic nehraje a ecchi element to zakomponuje jako naprosto přirozenou věc, jako součást děje. Prostě "If you want them naked, then just go and take it!" Zda je to správné, zda vám to vyhovuje a zda se vám to líbí, na to si musí každý přijít sám... Co se akce týká tak i tady to má náboj, skoro pořád se něco děje a občas to má i vtip, jistě humor je ztřeštěný, ale je tam. Pro vášnivé otaku tam je spousta kostýmků (tu blondýnu budete milovat), rozličné typy mluvy využívající roztomilé citoslovce a samozřejmě samotné prostředí. Takže dle mého je Akiba's Trip stejně jako v loňské sezóně již zmíněné Keijo! opět naprosto jasným anime, které má svojí cílovou skupinu danou a já jsem opět tak nějak mimo ní... Drop po druhém díle a není to špatné (kdybych hodnotil tak kolem 2-3*), ale pro mě je to o ničem...

Zvláštní kombinace mladé a roztomilé dívky a starostlivého starého pána slibovala díky všem těm schopnostem a soubojům v prvních dílech zajímavou akční podívanou. Čekal jsem, že bude docházet na další souboje a že se to zvrhne v nějaké drama, které skončí až v samotném závěru nějakou otřepanou pointou. V druhé polovině se však anime přestává souboji zaobírat, vše se vyřeší tak nějak v poklidu a řeší se hlavně různé mezilidské vztahy a vcelku běžné problémy okořeněné tím, že hlavní hrdinka má své nadpřirozené schopnosti. Takže nakonec je z toho takové nečekaně hřejivé a sympatické anime, které se nevydalo obvyklou cestou boje mezi dětmi nadanými speciálními schopnostmi, ale spíš po cestě hrdinky hledající sebepoznání. No a v tomhle ohledu mě to rozhodně oslovilo, protože Sana je neskutečně roztomilá a Zoroku mi dokázal, že staří lidé si zaslouží náš respekt - tak skvělý ten stařík byl, i když většinou jen dával všem ochutnat dávku svého mínění a léty vybroušených názorů. Animace postav se mi líbila, působili díky ní mile. Jistě některé aspekty jako třeba auta v prvním díle, která vypadají hůř než třeba v třetím díle herní série GTA, mě neskutečně kazila dojem, ale sleduji nového Berserka, takže špatné CGI mě už asi nedokáže tolik rozčílit, navíc tady to byly jen ty auta... Hudba byla také fajn a vůbec celý ten svět volně inspirovaný Alenkou a říší divů mě docela dobře bavil. Není to kdoví jaký poklad a rozhodně to nesedne každému, ale mě se to líbilo, bylo to většinou takové sympaticky hravé, hřejivé a milé. Takže nakonec tomu ten nadprůměr dám, protože jsem se na jednotlivé díly těšil. 6,9/10