Galadriel

Film, jehož příběh mi přišel vhodný jen k tomu, aby nám u Pixaru ukázali, jak nádherně umí nakreslit divokou přírodu. To se jim sice povedlo na výbornou - u některých záběrů člověk i zaváhá, jestli to opravdu je nakreslené nebo ne, ale to je to jediné, co je na celém snímku povedené. Nepřekvapivý příběh s dinousary, kterým se sice vyhnul meteorit, ale jediným znakem jejich evoluce je to, že umí mluvit a na divokém západě brontosauři farmaří a tyranosauři pasou bizony. 2* za geniální animaci a pěknou hudbu.

Ridley Scott v plné formě nám představil inteligentní sci-fi dokonalé po stránce audiovizuální (Disco pecky 70. podkreslující kolonizaci Marsu? Proč ne!), odlehčené nejednou humornou scénkou a velkou show Matta Damona. Ani na okamžik jsem se nenudila a neměla čas přemýšlet nad tím, jestli tam náhodou nejsou nějaké blbosti, jak se mi často u jiných filmů stává, když umožní mým myšlenkám těkat (mimochodem ano, chyby tam jsou - třeba gravitace na Marsu je 2,5x menší, než na Zemi).

Možná se děti budou bavit královsky, ale to já ze své pozice posoudit nedokážu. Pro mě je tenhle film zbytečná blbina na n-tou, která vznikla jako přeplácaná komerční slátanina bez většího smyslu - tučňáci jsou mistři chvilkových gagů a ne postavy, které by dokázaly utáhnout celovečerní film.

Audiovizuální bomba plná nádherných předlouhých záběrů bez jediného střihu ve mě bohužel nezanechala to, co ve většině ostatních diváků. Prázdnota a nesmyslnost příběhu - na to si vzhledem k pojetí a žánru nemůžu stěžovat, herecké výkony byly také skvělé, ale víc než krásné pohledy do vesmíru a na matičku zemi jsem ve filmu bohužel nedokázala pro sebe najít, žádný emocionální přesah, žádný "wow" moment, žádné fantastické vyvrcholení...

Dokument, jehož tvůrci se bojí zasáhnout, konfrontovat, vyvolat jakýkoliv zajímavější rozhovor kladením zásadních otázek a třeba i větším tlačení na pilu při snaze získat na ně odpověď. Rodina ujetého Petra, který o sobě tvrdí, že žije v souladu s přírodou a ztracenými ideály, přitom posílá své děti vydělávat (nejen) na naftu (!), chodí si na úřad pro dávky a o soběstačném životě nemůže být ani trochu řeč. Nabízí se tolik otázek, na které by divák chtěl znát odpověď, ale bohužel režisérka je nepoloží a jen z uctivého odstupu sleduje to zvláštní šumavské a španělské divadlo o jednom otci, který uklidil svoji rodinu na samotu, aby nad ní mohl mít absolutní moc.

Film, který do puntíku splní to, co od něj divák očekává. Zábavu, u které není třeba moc přemýšlet, spoustu akce, skvělé triky, postavy, které jsou od prvního objevení na plátně odsouzeny k záhubě a děj, který odsýpá. Opravdu skvělý blockbuster, který asi v návaznosti na své předchůdce nešlo udělat lépe a s větším respektem ke Spielbergovu prequelu.

Mimoni jako vtipný doplněk filmu nebo mimoni jako krátké grotesky nemají chybu. Neutáhnou ale celovečerní film, resp. rozhodně ne tak, aby tím uspokojili dospělého diváka. Celá hodina a půl se žlutými kindervajíčky je v podstatě sledem pospojovaných gagů a krátkých grotesek slepených v předvidatelný příběh. Nutno říct, že dobrých gagů, ale to jedoduše na skvělý celovečerák nestačí. Audiovizuální stránka je dokonalá, navíc s mojí slabostí pro Londýn a 60. léta se mi trefili tvůrci do noty a spousta drobných odkazů a detailů (Beatles, Excalibur, Vlasy) opravdu pobaví.

Žánrový film se vším všudy - ideální na opilecké večery, který jednak krásně ukáže, jak vidí američané Evropu, skvěle si utahuje i sám ze sebe, předvede nám, že Praha dokáže suplovat nejen Paříž, ale třeba i Amsterdam a taky přijde Matt Damon a "Scotty doesn't know!". Ujetá teenagerovská komedie, která si na nic nehraje a splňuje vše, co se od ní očekává.

Nápad, který bych byla ochotná akceptovat za předpokladu, že se tvůrci budou držet na začátku jasně stanovených pravidel. Bohužel tohle neplatí, jeden logický nesmysl stíhá druhý minutu co minutu a protože příběh opravdu za moc nestojí, tak divák dostane víc než dost prostoru pro to, aby logické kiksy ještě sám cíleně vyhledával. Audiovizuálně nádherná podívaná, kterou potápí neskutečně pitomý scénář.

První polovina skvělá - krásně ukazující zaprdlost amerických předměstí, sousedských vztahů a vůbec kulturu tak blízkou a přitom tak vzdálenou té naší. A hrozně jsem fandila hlavním hrdinům, aby svůj vánoční cíl splnili. Po telefonátu dcery se to ale celé zvrtlo v bláznivou taškařici, kterou jsme už viděli stokrát v jiných filmech a mnohokrát i lépe. Ale jako oddych při vánočním přežírání, pečení cukroví nebo zdobení stromečku je to dobré... 50%