pankito

"Do naší hospůdky vedou jen tři schůdky..." Příjemná Uhlířova znělka v příjemném nováckém seriálu, který se této stanici velmi povedl (při srovnání s nekonečnými blivajzy typu Ordinace). Každý ze štamgastů v průběhu série poodkrývá trochu jiný charakter, trochu jiný životní příběh, a přesto se z tohoto povahového guláše vykrystalizují typické české povahové vlastnosti: závist, vyčůranost, pijanství, ale i smysl pro humor, upřímnost a svornost. Většina herců podává tak přesvědčivé výkony a sžívá se se svými rolemi natolik, že jim zůstávají i dlouho po skončení seriálu (hlavně tupý pan domácí Knop). Některé slabší díly jsou vynahrazeny opravdu povedenými jako "Růže", "Vynálezce", "Šťastné a veselé". Těch málo dojemných chvilek, které se v seriálu objeví, působí velmi věrohodně a upřímně. Babulův Štědrý den bych opravdu zažívat nechtěl. I když se tato parta mnohdy rozhádá a vjíždí si do vlasů, jeden bez druhého by nedal ani ránu. Ani "prznitel dětských těl" je nerozkmotří. Smutné je to, že v dnešních českých a moravských hospodách taková atmosféra ubývá vlivem nahlas puštěných televizí a absencí harmonikářů typu Josky. Tak Jeníčku, natoč mi jedno na ty staré dobré časy.

Je to strašné, neskutečně kýčovité, otřesné, ohavné, pedofilní, dětinské, bezmyšlenkovité a fádní. ZKRÁTKA TENHLE FILM MILUJU A S BENIGNIHO DĚTSKOU DUŠÍ V DOSPĚLÉM TĚLE SE PLNĚ ZTOTOŽŇUJI! 5 hvězd!

Schindlerův seznam patří do skupiny filmů zobrazujících holocaust, tedy čiré zlo, a proto je zde potřeba divákovi přiblížit tehdejší těžko představitelné hrůzy pomocí naturalistických, až děsivých scén. Navzdory jiným filmům tohoto ražení (Pianista, Chlapec v pruhovaném pyžamu, Přežil jsem svou smrt atd.) jsem já osobně musel během tříhodinové stopáže dělat pauzy, a to ne kvůli času (Společenstvo prstenu mi nedělalo problém zkouknout naráz), ale psychice. Celkový ráz filmu a hlavně některé scény, o kterých se raději nebudu zmiňovat, protože je určitě jinde neuvidíte, mi dali skutečně zabrat. Famózní hudba tohoto Spielbergova veledíla perfektně dokresluje depresivní atmosféru a celý film se zasloužil o zveřejnění Schindlerova činu v celosvětovém měřítku. Přes jeho nespornou zásluhu bych jej ale v žádném případě nesrovnával s Nicholasem Wintonem. Na závěr jedna drobounká historická chyba - 2:23:12 přijíždí transport do Brněnce na nádraží s nápisem BRNĚNEC - BRÜNNLITZ, ve skutečnosti byly ovšem protektorátní dvojjazyčné nápisy striktně v opačném pořadí.

Jednou větou: příběh o holocaustu nevinnýma dětskýma očima, který ovšem dostane i dospěláky. *****

Fuj, to byl skutečně protrpěný zážitek... Už dlouho se mi nestalo to, abych musel 3x přerušit zhlédnutí filmu, protože mě tak strašně nebavil. Jestli má mít večer v baru, kde se náhodní hosté baví tím, že rozhazují za cizí peníze, nějakou pointu, vážně jsem ji přehlédl. Jediná postava, která měla nějakou psychologickou hloubku, byl zničený major od Tobruku. V hlavní roli dva výrostci - jeden je tak drzý, že by zasloužil nafackovat, a druhý tak nesmělý, že nebýt toho drzého, nebyl by si pomalu ani schopen objednat drink - se snaží sbalit dvě hloupé holky, které celý rok šetří na takovýto lihový dýchánek. Korunu tomu nasadila postava muže, který se třikrát objeví v baru v nevhodné době, tváří se jako Tajemný hrad v Karpatech a vypadá asi jako předchůdce Mužů v černém. Přitom mám naše (československá) psychologická dramata moc rád (Adelheid, Ucho, Pozor, vizita, Sedím na konári a je mi dobre, Obchod na Korze, Stíny horkého léta, Medená veža atd.) a to včetně nové vlny, kam bychom tento snímek mohli zařadit. Mrzí mě to, ale více než 1 hvězdičku nemůžu dát.

Příjemně plynoucí příběh kluka, který se zoufale snaží dostat za svými rodiči přes střežené hranice. K plnému počtu mi chybí pár dějových i stylistických detailů. Trochu mi vadila umělost některých dětských postav, nereálné dialogy a v pár případech umělé předabování, které na chlapeckou postavu nesedělo. Také poměr hudby v pozadí byl příliš hlasitý k dialogům a já musel pořád ztišovat, abych nerušil sousedy violovými akordy. Pár historických omylů/nepravděpodobných věcí (volné špacírování kolem kolem hranic, byť před pohraničním pásmem; velitel pohraničníků zesměšňující kolegy během školní besídky atd.) Abych pořád jen nekritizoval, chválím výkon Labudova vnuka i Milana Lasicu, který je pro role takových těch hodných a intelektuálních dědečku jako stavěný (Saturnin). Délka stopáže byla akorát a i když tomu něco chybělo, klidně bych se podíval znovu. 4 bodíky.

Bláznivá komedie, která sice dějem nijak extra nenadchne, zato mnohokrát upřímně rozesměje. Jako film pro zabavení v dálkovém autobuse mě příjemně překvapil.

Bavím se u Pulp fiction, u Panchartů, u Djanga, ale jen u Gaunerů vždy lituji, že už film končí a já nevím, co se bude dít dál (i když už všechny postavy čichají k fialkám zespodu). Tarantino si touhle prvotinou (nepočítáme-li torzo My best friend’s birthday) nasadil laťku pekelně vysoko. Nemohu se však zbavit dojmu, že poslední snímky trochu ztrácí lesk. Gauneři stojí společně s pulpem na vrcholu mistrovy ujeté tvorby s plným počtem!

Shrnuto jednou větou: Průměrný tříhvězdičkový film dnešní české kinematografie, kterému Ivan Trojan mistrovským výkonem přihodil puntík navíc. Zpočátku krásně rozkoukané, konec mě však trochu zklamal. Jako by tvůrcům došly nápady. Postavu mentálně retardovaného dítěte v dospěláckém těle vystihl Trojan zdařile a sám přiznal, že se „řídil hodně citem“. V jednom z rozhovorů řekl, že nechtěl za žádnou cenu vypadat, jako dobromyslný Otík z Vesničky mé střediskové. A myslím, že toto určitě splnil. 4 Hvězdičky. P. S.: tomu zkolabování na place se vůbec nedivím.

Ke své štědrovečerní projekci jsem si vybral právě Hlídače, protože jsem o něm nikdy neslyšel a taky pro slabost k hlavnímu představiteli. Jiří Hrzán zde potvrdil své herecké nadání i ve vážnější roli. Dojem z filmu je však rozporuplný. Ačkoliv mám podobné, na strunu podobenství brnkající filmy „nové vlny“ rád (Hotel pro cizince; Případ pro začínajícího kata; Muž, který stoupl v ceně), právě Hlídač mi tolik nesedl. Mnohdy se hlavní postava chová dost nepochopitelně, exteriéry mi přijdou odfláknuté a až moc realistické bití psa tomu taky moc nepřidalo. Na druhou stranu duševní proměna ve vztahu dozorce-pes se povedla dobře. Dávám průměrné 3 hvězdičky.