Vampireman

Malý velký film. Je obdivuhodné na jak malé ploše jsou generálně a realisticky vykresleny tehdejší komunistické neduhy. 70 minut je tak akorát aby film zasáhl, ale nezpůsobil přílišné neštěstí v podobě deprimovaných diváků. Já sám bych si trochu přidal a proto zatím za čtyři.

Film, co si myslí, že když neopustí žánrový klišé, tak bude stát za hovno. Alespoň u mě je opak pravdou a nedám dopustit na chytrý postavy, co všade rozsvěcují a honí duchy po baráku. Insidious akorát nefunguje, je nesmírně průhledný a krade kde se dá, dokonce i z Kingova Slunečního psa. Vzhledem k tomu, že jsem předevčírem viděl Poltergeista, mě Insidious moc nedostal.

Film, v jehož první hodině jsou "vzrušující" akorát 4 záběry na mokrý zadek George C. Scotta. V plavkách.

Hodnotil bych ****, protože jsem se výborně bavil, ale potom mi došlo, že bez postavy Heshera (to vystupování a ty kraviny!) by ten film nebyl ničím příliš zajímavý. Rainn Wilson potěšil.

Mistrovský film, ale rozhodně ne pro mě. Proti Viscontiho precizní režii výhrad snad nemám, ale nacházet krásu v přestylizované secesní době, téměř androgynním secesním andělovi či záběrech na vyšňořené muzikanty nezvládám a to je kardinální chyba, kvůli které nemůžu mít z filmu dobrý pocit i přes aktivní diváctví. I samotný Mahler na mě většinou svých symfonií působí těžkopádně a zdlouhavě. Ale nezoufám, neboť stejně hodnotný zážitek filmové krásy nacházím u jiných děl.

Dosti zajímavý počin, kdy komedie maskuje dosti šokující vyznění. Staří lidé tu jsou vykresleni jako přesluhovači, kteří chtějí stále pracovat či se bavit jako zamlada, což vede k oněm hádkám a situacím, kterým se smějeme. Hlášky stylu "tvuj bratr nám okopal vanu" nebo "kdybych nepojmenoval naše děti, tak se nijak nejmenujou" jsou podány naprosto vážně a realisticky, což ještě u mě potvrzuje dojem, že finální obraz (podpořený i záměrně nesladěnou hudbou) devalvuje všechny důchodce na úroveň hloupých dětí. Rozhodně je Láska jako trám film velice působivý.

Naprosto nepovedená snaha o zobrazení odvrácené tváře moderní Ameriky. Soderbergh neví. Jeho výsledek vypadá asi jako když student natipuje test, na kterej se nekouknul ani z rychlíku...

Neustálým ujišťováním, že se vlastně jedná o film, u mě klesá hodnota na straně podobenství a obrazu společnosti. Zbývá pak jenom drama o milostném trojúhelníku v odporně přestylizovaném a kontrastním hávu, pro který je slovo kýč velmi málo. Skutečně všechno, co se dalo přetáhnout přes únosnou mez, se přetáhlo a alespoň pro mě tento fakt činí poměrně nesnesitelným pocitem z tohoto filmu, ruku v ruce jdoucí se špatným vedením. A úchylné symboly typu umírající důchodkyně v podzimním listí, vo tom žádná...

Drive je řemeslně libový pokus o neo-noir, který se výrazně utápí v kýči nejenom obecném, ale např. i v násilí. Vadí to víc než prachsprostě obyčejný plochý příběh, byť s velice zajímavými postavami a jejich vztahy. V mém případě se jedná o první digitální film s velice příjemným obrazem, ale na víc než na jedno použití to nejspíše nebude. "Své" udělala i zdejší prvotní nadhodnocenost (89%), po které jsem čekal stylovější a hlubší příběh, než jaký mi byl následně naservírován.

LFŠ 2011 Rumunská nová vlna prezentována mj. režiséry Puiu a Mungiu a jejich filmy Smrt pana Lazaresca a 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny staví na obrovské realističnosti a velice drsném vyznění za podpory dost depkoidní atmosféry. Napomáhá k tomu ruční kamera, téměř jednotný čas a dlouhé scény i záběry a s tím spojené vynikající vedení herců.