Vampireman

Fassbinderovo celovečerní cvičení může, ve svém množství nápadů, mnohde působit nedotáhle, však i bez filmové průpravy a s krátkým časovým obdobím vzniku filmu se režisérovi povedlo odstartovat svou tvorbu jasně a pevně. Zkrachovalé postavy, jejichž nevydařený život je většinou umocňován perfektní prací kamery (i k jejím dlouhým jízdám později došel ve svých filmech Béla Tarr), se stávají středem Fassbinderova zájmu.

Rozhodně nekonvenční počin, jenže kde končí jistá nápaditost, spouští se wtf sekvence jenž pak zcela vévodí vděčnému konci.

Vynikající seriál, co je skvěle napsaný. Furt je na co se dívat - postavy procházejí přesnou, uvěřitelnou psychickou proměnou, režie je nápaditá (píseň od mexikánců shrnující příběh, zpravodajství pádu letadla) a hrátky s kamerou hypernápaditý a důraz na detail je vysoce potěšující. Vztahy postav a celkový příjemný feel, kde starej Bryan Cranston je ten cool, je velice osvěžujícím přírůstkem do žánru krimi. Po čtyři série Breaking Bad nenudí, na velké ploše dokáže zaujmout dost přesvědčivě po stránce psycho/soc drama, vyšetřovací krimi, thriller aj. Já se u toho dost často chechtám. Hodně.

Nejzajímavější na Gimme Shelter je to, že i když se jedná o dokumentární němou výčitku Altamontu, tak ukazuje sílu filmařského umění v tom, že jednotlivé nepřipravené záběry z koncertu poskládá do něčeho, co vypadá a graduje jako film, čímž dle mě dosahuje větší působivosti, než kdyby se zpětně natočil nějaký informativní dokument. Under My Thumb v životě nebylo lepší.

Ve srovnání s "původní" Carpenterovou Věcí to prohrává na všech frontách. Z funkčního hororu se stala směšná tuctovka s debilním gore (krev 0 a mutace mě nedostaly). Nezatracoval bych však van Heijningena, který mě potěšil citem pro detail a skvělým intrem (zahrnující i 1981 hit Who Can It Be Now?, byť bohužel jediný prvek dokreslující atmosféru počátku 80.let).

Dost morbidní a možná právě tím pádem neznámý. Stanley Kubrick tu snad načerpal klasické hudební kusy pro Mechanický pomeranč. Mám tu trochu nepořádek. To znamená, že manžel je pryč? Prase. Telátko?

Neskutečně funkční žánrový mix s přesahem a dávkou realistična. Roger Brown je po dlouhé době postava, kterou jsem chtěl ve filmu vidět. Lovci hlav překvapují, baví, těší. 4,5*

V podstatě Indiana Jones pro děti, kde hlavní slovo má pouze a jenom Dobrodružství (žádná násilně zakomponovaná romance, která nebude bavit). Spielberg odkazuje kam se dá (za mě vedou úvodní titulky Catch Me If You Can styl) a solí celkem fungující fóry. Akorát s vyprávěním příběhu se dost brzdí a pokaždé jsem byl o krok (i o dva) před postavami a v jednom zlomovém momentě mě tím Tintin přestal bavit. 70%.

Kurosawa zvolil tak vražedně pomalé tempo, snad aby šlo ruku v ruce s pomalým umíráním na rakovinu, že to úspěšně vyřídí většinu publika. Pár scén svůj silný potenciál nezvládá natolik odkrýt, aby se tím vykompenzovala homogenní rozvláčnost. Ke všemu je film natočen nesmírně pateticky a jak Shimuru můžu, tak mě vytáčelo jeho poulení očí stylu "karotka v řiti" i jeho vyjadřování. Nelíbilo ... ale za pravdu, že hnacím motorem radostného žití je Cíl ("Pokud znáte cíl, zdoláte jakoukoli překážku"), nechám hodnocení na ***.

D'Artagnan ročník '92, steampunk rotačák a plamenomet, obří vzducholodě, obří dekolty, smrtící vlákna a nejobyčenější možný děj se šablonovitými postavami. Je to skutečně čistokrevná debilita, ale tak úžasně to bavi, že jsem to nečekal ani tehdy, když jsem do kina šel za guilty pleasure. Milla Jovovich se předvádí a celkem to i dobře funguje, mrzel mě akorát Waltz, jehož postava (resp. její vystupování) se od Inglorious Basterds prakticky nemění, byť furt stírá lidi dobře. A jen tak btw. ta osoba, která rozesmála polovinu kina Atlas, jsem já. 3,5