Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Horor

Recenze (163)

plakát

Limit (2010) 

70% kofein.

plakát

Srážka s mimozemšťanem (2011) 

Strašně líné a není v tom vtipu ani, co by se za předkožku mrtvýho psa vešlo.

plakát

Morke (2005) 

Ambivalentní, mrazivé, sugestivní. Chtělo to údernější závěr a bylo by to na plnou palbu. 90%

plakát

Hanna (2011) 

Nestabilní thriller, který většinu čas stojí, i když by měl běžet. Bourneovský úvod nastavil laťku příliš vysoko a to co přichází, je už jen ryba, co se plácá na suchu. Hanna nám celou dobu vnucuje, že je na svůj quest maximálně připravená, ale přitom nikdy neviděla televizi, vypínač, větrák, ba dokonce ani bazén. Koneckonců život v izolaci vás na civilizovaný svět moc nepřipraví, lidskou povahu z encyklopedií nevyčtete a to je průser, zvlášť když máte cestovat přes půlku Evropy. 40%

plakát

Řezníci (2003) 

Stylová story dvou řezníků, kteří se pro záchranu svého obchodu přikloní ke kanibalismu. Jensen klade klasicky důraz na postavy a do toho máchá příběh v marinádě podmanivých momentů a ryzím černém humoru (cítil jsem z toho Coeny). 8/10

plakát

Drsný holky (2006) 

Teen-revenge na hranici uvěřitelnosti a snesitelnosti. Kdyby tu už nebyla kupa podobných snímků (Klass, Ondskan...) neváhal bych s vyšším hodnocením. Závěrečná hra na city se mnou nepohnula a Laura Christensen rozhodně nedokáže utáhnout snímek s tak silným tématem. 50%

plakát

Kazatel (2011) 

Přesně ten druh filmu, kdy závidíte mrtvým upírům, že už to mají za sebou.

plakát

Bleeder (1999) 

Kritika společnosti nižší třídy, která vysvětluje její tradiční nešvary (asociální chování, rasismus, násilí na ženách) bezvýchodným zaměstnáním, nepřipraveností čelit vnějšímu světu a hlavně vnitřním bojem člověka se sebou samým. Snímek s nejsilnější melancholií, jakou jsem za poslední dobu viděl.

plakát

The Ward (2010) 

Prequel k Sucker Punch znásilňuje Shutter Island. Body navíc za sympatickou kameru, ale je pravda, že tak jednorozměrné charaktery už jsem dlouho neviděl. 50%

plakát

Poločas rozpadu Timofeje Berezina (2006) 

Poměrně zajímavý koncept kazí ruská angličtina (proč?) a v druhé půli nemotorné vyprávění, ze kterého vás nevytrhne ani naturalistické ztvárnění ruského podsvětí. Na konci tak přetrvává jen agresivně depresivní nálada. Humor jsem nenašel.