Gemini

Oproti Nexus Dawn druhá Villeneuvem objednaná "startovací historka" už skutečně bezprostředně předchází hlavnímu filmu. Tedy alespoň tak vypadá, a Dave Bautista je na soupisce 2049ky, tak se snad nepletu:) Tentokrát vidíme "ulici", opět velmi věrně se držící ducha Blade Runnera, ale oproti Nexus Dawn a jeho globálnímu settingu je tu upřednostněna komorní, osobní linka, obsahující "drobné náznaky" (kniha), které hezky svižně vedou k závěrečné akci. Ta není nijak bombastická či propracovaná, ale je právě tak neelegantní a úderná (doslova), jak si Blade Runner žádá. Byť tedy (zřejmě záměrně pro účely co nejširší propagace) není vidět žádná krev. I tak ale jde o v zásadě obyčejný krátký film, který dostává ty pravé grády jen díky tomu, že známe širší souvislosti. Sám o sobě tak 2048: Nowhere To Run dostane 70%.

Vít Klusák boduje. Díky neopakovatelné osobnosti Andreje Babiše (pod tím si představte, co jen je vám libo; já napovídat nebudu) vzniklo dílo, které by jako celek fungovalo i bez poslední pětiminutovky (záběry ze závěru zkušební projekce pro hlavního aktéra), ale s ní je naprosto geniální. Události doby, která uplynula od natočení Matrixu AB do současnosti, to beze zbytku potvrdily. Opravdu by mě zajímalo, jestli do toho Klusák šel s úmyslem udělat si dobrý den z velkého zvířete, nebo "se to prostě stalo". Buď jak buď, dobře, že Matrix AB vznikl. 90%

Selský Rozum dokonale ukazuje, jak široká je kategorie "dokument", a hlavně, že dokument je něco jiného (alespoň v tomto případě) než investigativní žurnalistika. Jak je patrné ze zdejších komentářů, leckdo si všímá, že další z prací Zuzany Piussi je lehce na štíru s objektivitou, či jinak řečeno, že je silně tendenční, a to způsobem, cílícím na první signální soustavu, a u tzv. "slušného člověka" pochopitelnou okamžitou pobouřenost tím promyšleným vykalkulovaným kapitalistickým zkorumpovaným zlem, které má představovat Andrej Babiš/Agrofert. Je možné, že ho skutečně představuje. Je jisté, že Andrej Babiš opakovaně veřejně lhal. Ale tvůrci ve svém svatém nadšení nabíjejí ochráncům Svatého Andreje dost průraznou munici, protože kromě výsledků rozboru výrobků Kosteleckých uzenin jsou tu k vidění hlavně ti, kteří mají dobré subjektivní důvody Andreje Babiše nenávidět, a kromě jednoho staršího ukrajinského dělníka, hovořícího o drsných poměrech ve vodňanské drůbežárně, se všichni schovávají za rozmazané obličeje a zkreslené hlasy, přičemž dohromady říkají takové ty věci, které bez větší námahy můžete vyslechnout o komkoliv. Typicky "no jasně že ty testy byly uplacený, protože prostě Babiš". Na jednu stranu je dobře, že podobné záležitosti se točí (protože mediální divize Agrofertu je skutečná, velmi produktivní a velmi zdatná) - na druhou stranu se nedivím, když Česká Televize nechce něco takohéhoto pustit do vysílání, tím spíše před volbami. V tom bych nehledal politický tlak, ale opravdu snahu dodržet zákonné požadavky na status veřejnoprávního média. Závěrečný disclaimer: pojďte volit, nenechávejte se oblbnout sladkými řečičkami o tom, jak to s vámi kdo myslí dobře, používejte kritické myšlení, a hlavně selský rozum. Ten funguje na 100%. Jeho filmová, "dokumentární" podoba, bohužel jen tak na šedesát.

Při současné oblibě různých reedic a reduxů a (ve světě her) HD remaků se asi nedá proti (byť už téměř dekádu staré) revitalizaci klasiky všech anime klasik nic namítat. Faktem je, že jsem se ke GITS 2.0 dostal až v roce 2016, a musím říct, že paradoxně díky snaze držet se tehdy aktuální vizuální CGI špičky do dnešní doby zastaral výrazněji, než by bylo milé. Asi je čas na GITS 3.0;) Pokud bych to viděl v době premiéry a neměl zkušenost s originálem z roku 1995, pěl bych tu patrně ódy na úchvatné kyberpunkové sci-fi (jak ostatně na patřičném místě činím). Ale protože jsem "odkojený" původním dílem pana Oshiiho, pak můžu GITS 2.0 hodnotit i jako aktualizaci, a tady jde říct jen to, že "dvounulka" nepřináší nic nového krom několika minut trikových scén z hlubin různých sítí a vizualizací schématických 3D map (sledovačky apod.). A z tohoto pohledu to může být pro někoho i zklamání. Já si to pro sebe uzavřu tak, že je to pro mě osobně zbytečné přikrášlení něčeho pro "novou generaci", ale je to pořád Kōkaku kidōtai, s tou samou atmosférou, s tou samou geniální hudbou, a tak dále, takže nemám důvod řešit to jinak, než jak činím při každé další repríze příběhu o duchu majorky Kusanagi a jeho schránce. To znamená 2501%;)

2036: Nexus Dawn je první ze tří krátkometrážních "prequelů" k Blade Runnerovi 2049, které si objednal jeho režisér Denis Villeneuve. Jelikož je to tak, zkusím se vyjádřit jedním dechem: Pokud se bude i celý film odehrávat v podobné atmosféře, jaká je ukázána zde (vizuální stránku si dokážeme představit z trailerů a asi k ní nejde mít výhrady - a stejně je stylizovaný i tenhle kraťas), tak mají fanoušci Scottovy klasiky vystaráno, protože minimalistická hudba tu výborně dokresluje bezútěšnost, která čišela z originálu, a navíc Jared Leto jako Niander "rozhodně nejsem Tyrell" Wallace výtečně dávkuje znepokojivost pohledu slepýma očima (chvíli do daleka, chvíli přesně zacíleného) ke svému přednesu osudově znějící rekapitulace stavu věcí, a plánů, které logicky vedou k odpovědi na základní dějovou otázku, proč vůbec může po Deckardově tažení nastat nějaký problém, vyžadující nasazení Blade Runnerů. Dobře, tak jedním dechem to nedám, ale bylo to těsně;) A tím končím a dávám 80%.

My, kteří víme, že plány Hvězdy Smrti ve skutečnosti ukradl Kyle Katarn za pomoci své řídící agentky/operátorky Jan Ors, jsme při zveřejnění jména hlavní hrdinky pochopitelně ucítili určitou šanci na to, že by se po přechodu práv na Star Wars do rukou studia Disney mohly ledy pohnout směrem od naprosté ignorance špičkových her zasazených do univerza "A long time ago, in a galaxy far, far away...", zvlášť když se ví, že Disneymu nejde o nic jiného než o peníze, a Star Wars hry představují asi nejlepší příklady toho, jak kvalitní mohou být hry založené na filmové předloze. Dvě hodiny a pět minut od začátku "stárwórsového příběhu" jsou ale mé naděje opět ty tam. Rogue One nemá nic společného se zejména příběhovou kvalitou her, ani s obvyklou "náladou" Star Wars, a představuje - zcela očekávatelně, vzhledem k tomu, že Epizoda IV - uzavřenou kapitolu. Tedy doufejme, že uzavřenou. Proč? Protože na jednu stranu se Gareth Edwards pokouší budovat atmosféru "temnějšího, špinavějšího" boje proti Impériu, ale na druhou stranu na nás hrne typická klišé (co myslíte, když někdo spadne na kokos a leží jako mrtvý, a o pár minut později je jediný, kdo může zachránit situaci, byl nebo nebyl skutečně mrtvý?;)), a výsledkem je v podstatě generická Dirty Dozen podívaná, u které vás může zajímat leda tak to, kdo (pokud vůbec někdo) zůstane na konci naživu. Ovšem nenechte se mýlit - ne že by byli jednotliví hrdinové nějak zajímaví - jelikož jich je tolik, nemají mezi všemi těmi přestřelkami a vesmírnými bitvami prostor, aby se mohli rozvinout do něčeho víc, než do scénáristických šablon. Ale prostě vás zajímá výsledné skóre v životech, když už tedy potenciálně skoro čtyřicet let víte, že mise byla úspěšná:) Kdyby nešlo o film ze světa Star Wars, zapadl by jako žánrovka, ozvláštněná jen tím, že se v ní někdo neustále za něco omlouvá. Pokud chcete sdělovat poselství, fakt k tomu nejde používat Star Wars. To už se líp hodí South Park. A opravdu, opravdu se přimlouvám, nechte už Petera Cushinga odpočívat v pokoji. I když se úroveň animace od Epizody III posunula hodně dopředu, pořád to ještě není tak docela ono, i když grafici vyvinou obrovskou snahu. A když ji nevyvinou, jako v případě Carrie Fisher, je to ještě pořád docela peklo:) A s touto pozitivní myšlenkou se konečně loučím a dávám 60% s minimální šancí na reprízu.

Při troše generalizace a relativizace bych sem mohl zkopírovat komentář k Jurskému Světu, protože Epizoda VII je totéž v bledě starwarsovém. Chápu, že potom, co Disney vysázel Georgi Lucasovi ten těžko představitelný ranec peněz, nechtěl se hned prvním krokem pouštět do žádných nepředložeností, a v podstatě skrze J. J. Abramse elegantně zakličkoval v poli permutací, aby přinesl Star Wars novým generacím publika, a zároveň přitáhl zpět miliony fanoušků z těch generací starších. A nikoho lepšího na tu práci objektivně sehnat nemohl, jak dokazují první dva "nové" Star Trek filmy. Háček je v tom, že čeho je moc, toho je příliš, a už samotné "original" Star Wars se pohybovaly na hranici směšnosti (a Epizody I-III někdy i za ní). Když hlavnímu fyzicky přítomnému záporákovi (skutečný hlavní záporák vypadá jako něco, co uteklo z Green Lanterna nebo v lepším případě z potitulkové sekvence něčeho od Marvelu - možná na počest tripu těch, kdo ho vymysleli, se taky jmenuje Grand Mástr Smouk, tedy pardon, Snouk;)) vtisknete do ruky laserový Excalibur, a pojmenujete ho Guy Loren, nebo Kyle Oren nebo tak nějak, a necháte ho předvádět záchvaty zuřivého vzteku střídané slzením, nezachrání to ani Adam Driver, který - má-li co hrát - dokáže předvést velké věci. Jinak v Epizodě VII najdete všechno, co ke Star Wars patří - záhadného teenagera nabušeného midichloriany, tajemného zakrslého mimozemšťana, slizkého důstojníka imperiální flotily, Sitha (který není Sith, samozřejmě;)), nějaký ten humor, špičkové vizuální efekty, obsesi na architekturu metr širokých mostíků bez zábradlí nad kilometry hlubokými propastmi, a tak dále, a tak podobně. Takže ano, účel to splnilo, ale pokud jde o příběhový obsah a jeho rozplizlost, má to výrazně blíž epizodám I až III než staré dobré "první trilogii" epizod IV až VI. 70% a šmitec. Znovu se podívám jen v případě, že by další dvě epizody byly tak dobré, že si zaslouží vidět celou trilogii jako celek.

Nikdy jsem nezastíral, že proti některým dílům "starého Krtečka" mám značné výhrady, ať už z hlediska logiky nebo výchovného (a někdy rovnou ideologického) vyznění. Ale to, čeho se vnučka pana Milera dopustila "pro pár jüanů navíc", to je o několik světelných let dále - tím špatným směrem. Není jistě náhoda, že se český divák může s tímto produktem česko-čínského "přátelství" seznámit právě na TV Barrandov, proslulé geniálními pořady jako Vlivní S Alex Mynářovou. Krtek A Panda "mají vše" - světové špičce na hony vzdálenou CGI animaci, která se vytrvale prezentuje jako světová špička. Prapodivné postavy jako ledního medvěda, který si stěžuje na horko, a proto chodí v černé motorkářské/péřové bundě (rukávy jsou vycpané jako péřovka, jakkoliv je to podivné). Podivně volené zápletky s místy popírajícími jakoukoliv logiku, jako když si lišák koupí v horku megalednici, kterou vyhodí proud v celé oblasti, takže logicky nikdo neřeší ten proud, ale děj se točí kolem toho jak panda a krtek chtějí ochladit ledního medvěda, takže nejdřív vyrobí sójovou zmrzlinu a li-či džus, a pak si je chtějí schovat k lišákovi (kterému lednice nejde tak jako všem kolem všechno), který je pošle na horu pro sníh, aby se někde během cesty stal "čínský hospodářský zázrak" a z jedné misky a jedné lahve najednou je plná lednice (nevím proč, ale připomíná mi to "jistotu desetinásobku"). A samozřejmě cestou z hory dolů se lišák pokusí celý obsah lednice sníst a vypít, což se mu skoro povede, takže zbude jen troška v poslední misce a poslední lahvi, a vedle toho do kostky ledu zamražený lišák, který se do lednice zabouchl. A aby mělo vše happy end, tak si lední medvěd dá z těch zbytků ledovou tříšť, o kterou se podělí s lišákem, a všichni se zasmějí. Netuším vůbec proč, ale tak nějak mi to evokuje čínské pojetí spravedlnosti:) V každém případě se doufám shodneme, že dětem by se svět neměl ukazovat v takovéhle zhovadilé a jakýchkoliv hodnot prosté podobě, a už vůbec by se při tom neměly zneužívat nevinné postavičky, mající tradici skoro tak dlouhou jako sám velký soudruh Mao. Stratégové čínského kulturního exportu to samozřejmě vidí jinak (že, Jardo?;)), ale já nejsem a nebudu jejich ovce, ani ovčák, ani ovčáček. 20%, protože tohle je čiré lidovědemokraticko-kapitalistické ZLO.

Luc Besson si splnil sen... no, spíš SEN, a natočil Pátý Element Na Třetí, přičemž ve fázi Na Druhou se mu tam nějak přimíchal Avatar;) Faktem je, že celá věc nemůže působit příliš originálně, když si různé prvky z letitého comicsu vypůjčovaly Star Wars, ale i zmíněný Pátý Element, ale stejně tak platí, že věci jako dimenzionální tržiště a honičku po něm, jste určitě ještě neviděli;) Je ale trochu matoucí, že se to celé chvílemi bere velmi (velmi) vážně, aby se najednou celé kino řezalo smíchy (přičemž skutečně bylo proč). Stejně tak je poněkud nevyjasněná persóna hlavního hrdiny, který je chvíli chladným profesionálem, chvíli nadrženým adolescentem, a setrvale vypadá na svůj věk po předchozí probdělé noci. Na svůj věk tu (naštěstí) vypadá i Cara Delevingne, jejíž obočí bylo umravněno a osobnost pomateřštěna, a kostýmy (a kamera) moudře voleny tak, aby se její vyhublé nožky objevily asi jen v jediném záběru, takže se jí daří budit dojem, že by si zasluhovala být objektem (nejen) Valeriánské touhy. Valerian by si zasloužil opravdu velkorozpočtový seriál - i když se to Besson snaží zakrýt jak může, epizodický charakter vyprávění je tu zcela evidentní a i když film má pořád spád, má to k dokonalosti ještě dost daleko, a navíc s postupem času přibývají taky okénka ve vnitřní logice, což dostoupí vrcholu v závěrečné multipřestřelce. Ta je natočena tak nějak ve stylu "hele už jsme na dvou hodinách deseti, tak to prostě musíme utnout". Takže ano, je to místy velmi zábavná letní jízda, která dokáže budit náznaky nějakého myšlení, a kterou rozhodně musíte vidět v kině (a možná bych se ani nebál 3D). Ale pokud bych si měl vybrat nějakou nenáročnou zábavu na téma "nejsilnější silou ve vesmíru je láska", podíval bych se znova asi posedmnácté na Mmmultipasss-Multipas Lidi Ahoj, tedy pardon, Pátý Element. Samozřejmě proto, že Korben Dallas byl větší frajer než Valerian, kterému věčně musí Laureline zachraňovat zadek - Milla Jovovich s tím pochopitelně nemá co dělat;) Ale abych to konečně uzavřel - Valerian si zaslouží poctivých 70%.

Inu, časy, kdy byl Star Trek film monumentální událostí, jsou asi nenávratně pryč. Beyond působí jako dvojepizoda z nějaké odlehčené seriálové značky z Roddenberryho univerza, cílené na náctileté publikum (přičemž totožný produkt byl ve dvousté epizodě SG-1 podán daleko vtipněji;)), a ne jako osudový milník v dějinách hlavní linie Star Treku. V tom byla daleko patřičnější dvojka, kterou srazilo (o to ale razantněji) trapné hopsací a otloukací digitální finále... které se kupodivu v bledě modrém opakuje i zde:) Pominu naprosto nesmyslnou architekturu vesmírné stanice, o kterou se tu bude hrát, stejně jako celou tu divně nelogickou a raději moc nevysvětlovanou zápletku, a soustředím se na pozitiva - jádro posádky se daří ještě do třetice permutovat tak, že se mohou řešit ještě nedořešené věci, a pro trekkies je tu spousta materiálu (třeba pocta Georgi Takeiovi, která díky Demoře dokonale zapadá do kánonu, i když už od časovoliniových hrátek v jedničce je jasné, že nikdo nemá důvod se s ním moc mazat), na kterém si mohou leštit odznaky Hvězdné Flotily. A je to opět působivé, opět beroucí za srdce, když Enterprise (OPĚT) dostane těžce na budku. Dokonce s odchodem J. J. Abramse i zmizely otravné "lensfléry". Ale celá značka se evidentně posouvá k něčemu, co je nejsnáze a nejpřesněji označitelné za studiový produkt, spolehlivou dojnou krávu, šlechtěnou k tomu, aby měla vše, co má jako taková mít. Jen už jí jaksi chybí schopnost přesvědčit, že vše může skončit opravdu jakkoliv, nebo že reálně o něco jde. 70% a víc ani ránu.