mcleod

Epizoda spíše z osobního místy bohémského nikoli disidentského života chartistů. Natočeno dobře, realistické, ale chtělo to něco navíc. Například lepší hraní některých herců... občas jsem měl pocit, že se dívám na umělohmotné figurky odříkávající naučený text a ne na filmové postavy. Naopak se mi hodně líbil Ondřej Vetchý v roli "Václava Havla". Komediální mi ale tento film nepřipadal snad vůbec.

Černá komedie, která je spíše originální, zajímavá a dobře zahraná, než že by byla nějak výrazně vtipná. Začátek je docela nudný, asi po půl hodině začíná ta pravá smršť...

V době, kdy jízdní kolo bylo v západní Evropě přepychem horních deseti tisíc, u nás aparátem podivínů a v carském Rusku předmětem vášnivých debat anarchistických kroužků, napsal Jára Cimrman poslední opravdu dobrou hru, kterou o století později uvedlo na svých prknech věrné Divadlo Járy Cimrmana s výborným Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli. Tedy v roli, která mu ve stylu jeho hraní na prknech tohoto divadla sedla jak ulitá. Těžko říct, zda za to může Cimrman nebo jeho autoři, ale po Záskoku se již dostavila menší tvůrčí krize.

Výborný dokument o sv. Františku z Assisi, i když ne tak dobrý jako loňský výtvor Otakára Schmidta o svatém Vojtěchu. Přesto i zde bylo divákovi předloženo velké množství informací, které byly dokresleny zajímavými záběry. Informací ale bylo tolik (některé byly dokonce zbytečně i několikrát opakovány), že se režisér nemohl zaměřit také na "hranou" stránku dokumentu, pro kterou už nebylo místo. Celková koncepce dokumentu tak už nebyla natolik originální jako u sv. Vojtěcha. Také jsem čekal trochu jiné směřování dokumentu - místo životopisných informací bych více ocenil hlubší představení Františkovy filozofie.

Klasická žánrová noir krimi z přelomu 40. a 50. let. Několik věcí ale přidává navíc a vymyká se tak klasickému průměru. Zaprvé, místo, kde se odehrává děj filmu - rozbombardovaná Vídeň, která je rozparcelovaná mezi vítězné mocnosti, nejen že vytváří zajímavou atmosféru, ale zároveň přispívá k originálnímu ději, včetně politických a morálních témat v něm obsažených. Zadruhé, originální kamera, která je opravdu výborná a krásně dotváří ponurou noirovou atmosféru. Zatřetí, natáčení v reálných exteriérech. Je to vidět a atmosféře filmu to může jen pomoci. A začtvrté, zachování "původních jazyků". Rakušané tak mluví německy, rusové rusky a anglosasové anglicky, a tím vytváří příjemně realistickou podobu filmu.

Až na poněkud nepovedený závěr velice dobrá pohádka s dobrou kamerou a výbornými herci (především Matouš Ruml mě velmi příjemně překvapil).

Výborný sci-fi film s úchvatnou ponurou atmosférou a zajímavým dějem plným filozofických otázek. Jediné, co mi na filmu zcela nesedlo, byla Vangelisova hudba a závěr filmu s nepříliš povedenou rvačkou v opuštěném domě, až násilně jednoduchými symboly a nepříliš dobře ukončenou závěrečnou scénou filmu. Skoro mi přišlo, jako by se film režisérovi vymkl z rukou a dožil svým vlastním krátkým životem. Vzhledem k tomu, že v tom lze nalézt paralelu s postavami replikantů, dokonce uvažuji o tom, zda spíše nejde o známku geniality režiséra...

Příběh utrpení evangelického faráře (odkazující k utrpení Ježíše), který si po smrti své ženy a následných stále menších návštěvách na mších připadá opuštěný jak svými blízkými a lidmi, kteří mu rozuměli, tak samotným Bohem. Farář je natolik zoufalý a zmatený ze svého vlastního života, že nedokáže radit svým bližním a naopak jim svým sobeckým chováním ubližuje. Na závěr díky kostelníkovi vše pochopí a opět se mu navrátí víra. Film není moc povedený, myšlenky filmu jsou docela povrchní. Jediné, co mě opravdu oslovilo, byl dialog kostelníka a faráře v závěru o utrpení Ježíše, a myšlenky v něm obsažené. Navíc jsem díky tomuto filmu pochopil, k čemu je dobrý celibát kněží v katolické církvi.

Velmi dobrý film zabývající se nerovností občanů Spojených států před zákonem na přelomu století. Zákon se orientoval podle rasy, ale není možné zapomínat na ve filmu také (přestože minimálně) zobrazenou nerovnost před zákonem i mezi bílými, a to podle majetku, úspěchu, a tedy společenského postavení, a také podle pohlaví. Vysoce postavený bílý muž tehdy nemusel mít velké obavy, pokud dělal něco nelegálního... Na pozadí této myšlenky se odehrává osobní příběh, resp. několik osobních příběhů, které se nakonec spojí ve společný závěr. A ten byl hodně mrazivý. Atmosféra filmu byla výborná, herci hráli také výborně. Přesto se Miloši Formanovi nepovedlo vyvarovat se několika hluchých míst.

Nevím, kdo přišel na to, že tento snímek je marxistickou interpetací biblického textu a Ježíš je zde zobrazen jako revolucionář. Jeho učení sice je mimo jiné i o svobodě a o boji proti materialismu a autoritářství, ale ve filmu jsem žádnou významnější vlastní invenci režiséra nezaznamenal. Jde "pouze" o přepis Bible, a to jak textu, tak jeho smyslu. Ten však je natolik geniální, že rozhodně stojí za to, se na film kouknout. Na rozdíl od novějších biblických velkofilmů předkládá Pasolini přesně totožný obraz Ježíše, jeho myšlenek a jeho skutků jako Matoušovo evangelium. Film je natočen zajímavě, silnou myšlenkovou intenzitu filmu dotváří také výborné hraní herce v roli Ježíše, ale i dalších herců. Špičkový režisér dokáže i s amatéry opravdové divy. Za problém však považuji možnost, že člověk bez znalosti uvedené předlohy se nemusí zcela orientovat v událostech ve filmu. Autor totiž nepřidal jediné vysvětlení, které by ve filmu mohlo být potřebné. Možná i proto pak některým divákům připadá, že je film namířen proti katolické církvi :-)