FrankieCZ

"... you wanna know, what they were looking at?..... Us, the LAPD, Police department..." Krásná scéna v dokonalém kriminálním filmu. Už jenom fakt, že je nám režisér ochoten ukázat policistu, který si dokáže vážit svého protivníka, dělá z tohoto snímku mimořádnou záležitost. Nehledě na fakt, že dokázal svést dohromady do jedné scény dva z nejlepších herců své generace. A přestřelka po bankovní loupeži je prostě neskutečný zážitek.

Po shlédnutí bonusového disku jsem dospěl k závěru, že Cukor udělal zásadní chybu, když Audrey Hepburnovou nenechal ve filmu i zpívat. Jistě, rozhodně to nebyla profesionální zpěvačka jako Julie Andrews, která jí ve zpěvu nahradila, ale Lisa přece taky nemohla být technicky naprosto bezchybná jen tak zničehonic, když se celý život živila prodejem květin. Zpěv Hepburnové by v tomto směru působil mnohem realističtěji. Nebo jí do té role vůbec neměl obsazovat a přenechat J. Andrews celý part, který ostatně měla dobře nacvičený z Broadwayských představení. Ale jinak rozhodně jeden ze špičkových muzikálů.

Musím souhlasit s mysickou. Jakkoli je ten seriál postaven především na Cooperovi a Trumanovi, pro mě byl Albert Rosenfield taky vždycky naprostá jednička. Tak dokonale hrubiánského kolegu aby jeden pohledal...

Přesné hodnocení by asi bylo 3 3/4, ale tak podrobné škály se nám tady nedostává. Na to, že se ve filmu objevují Adam Sandler i Rob Schneider, se jedná o přijatelnou komedii na sobotní večer, obzvlášť, když člověk odhodí veškeré intelektuální zábrany.

Jeden z nejlepších válečných filmů, který ve mně dokázal probudit intenzivní zájem o letectví a letce na obou stranách tohoto konfliktu. Už jen čtení seznamu odborných poradců je jako číst si v kronice nesmrtelných hrdinů naší doby. A na svou dobu je na naprosto mimořádné technické úrovni. Famózní let...

Ať si kdo chce co chce se říká, ať si mamka slzy utírá Heather Graham je nejlepší a nejkrásnější Bondgirl, jakou kdy nosila naše matička Země. A nic na tom nemění fak, že je v podstatě Powersgirl. Používám tenhle film v situacích, kdy se potřebuji odreagovat a nepoužívat přitom mozek víc, než je nezbytně nutné.

Tenhle film má dva hlavní klady - Rena, který je v té roli tak úžasně asociální, až se nechce věřit, že nějak tak skutečně nežije, a především Natalie Portman. Besson měl obrovské štěstí, že jí obsadil přesně ve věku, kdy nebyla ještě ani dospělá žena, ale zároveň už nebyla ani dítě. A ona navíc dokázala tyhle dvě polohy zcela libovolně (nebo podle Bessonovy vůle) střídat, takovým způsobem, až oči přecházejí. A padouch Gary Oldman? To je kapitola sama pro sebe - nechtěl bych ho potkat ani ve dne, natož třeba někdy za soumraku na vylidněné ulici... Brrrrr - hnusná představa...

Film inspirovaný životem Franka "Leftyho" Rosentahla a jedno z nejlepších ztvárnění Las Vegas jak (možná!) vypadalo v 70. letech, než se jej zmocnily koncerny na zábavu a udělaly z něj "Matějskou pouť v domech." Z každého okénka filmu čiší fakt, že s ním režisér měl určitý záměr a žádný motiv není jen bohapustou vycpávkou (co taky vycpávat ve filmu trvajícím 3 hodiny, že?). Mojí oblíbenou perličkou je potom fakt, že jednoho z profesionální vrahů, kteří likvidují některé účastníky dění na konci filmu, hraje skutečný "profík v důchodu", který se celé šarády účastnil i ve skutečnosti a u filmu působil jako technický poradce. A právě v téhle scéně se mu výkon herce nelíbil tak dlouho, až byl nucen oprášit (doufejme) zapomenuté umění a zhostit se úkolu osobně.

Tenhle film byl pro mě na festivalu ve Varech naprostým zjevením a jedním z těžko překonatelných vrcholů tehdejšího ročníku. Na rozdíl od Slarqua si nemyslím, že vybavenost znalostmi španělské občanské války, nebo dokonce tvorby Sanchéze-Mazase je nutnou výbavou ke konzumpci filmu. Jediné co mi tam trochu nesedělo byl onen lesbický románek hlavní hrdinky. Proč to tak je jsem pochopil až po přečtení literární předlohy - v ní je totiž hlavním hrdinou muž a ne žena. Motiv milenecké vztahu pak působí mnohem nenásilněji než ve filmu. I přes tuhle výtku je pro mě tehle film hodně "srdeční záležitost."

Skoro by se až hodilo hodnocení odpad, ale něco uvnitř mi v tom brání. Upřímně se však musím přiznat, že Moodyssonovy filmy, které jsem měl možnost shlédnout mají prudce klesající kvalitu. Láska je láska je úžasný film, jeden z mých nejoblíbenějších; Lilja navždy se dala s obtížemi přežít a Díra v srdci by se možná měla spíš jmenovat Díra v hlavě. Režisér ji zjevně měl při natáčení a průměrný divák si jí bude chtít pořídit po shlédnutí. Ne snad, že by ten film byl tak neskutečná depka, jen je tak neuvěřitelně špatný, že by bylo nejlepší, kdyby býval byl nikdy nevzniknul. A to říkám i přesto, že obvykle razím právo na existenci pro téměř jakýkoli výplod "umělecké duše."