Mariin

Zajímá mne kubánská mentalita, ale po 30-40 minutách jsem ztratil trpělivost a mé hodnocení se propadalo až skoro k propadáku. Prostě velké zklamání. Sedm příběhů v Havaně od sedmi různých režisérů je o ničem, bohužel nudné. Vidět podnapilého poloboha Kusturicu plácajícího se po Havaně, to mi tedy ke spokojenosti opravdu nestačí. Budu si muset sehnat nějaký skutečně kubánský film...

Formálně, umělecky, herecky takřka dokonalý film (Španělé jsou velcí filmoví umělci a herci! /a nepochybně i milovníci/). Ačkoliv je zejména v prvních dvou třetinách přesycen sexem (i jistým naturalismem), a ačkoliv má toto slovo v samotném názvu, není vlastně o sexu, ale o lidských osudech "osvobozeného" člověka začátku 21. století. Ta formální vybroušenost mi tu ovšem nestačí, samotný příběh staví emoce nad postoj "nohama na zemi", což je dle mého názoru vždy nebezpečné. Láska, to není jen milování, to je i odpovědnost, závazek, velkorysost, obětavost a trpělivost ...A to v tom filmu evidentně není.

Tak toto je pro mne další kopanec, abych vystřízlivěl z nekritického a plošného nadšení ze španělských filmů. Příběh o dívce Juani z nižší sociální vrstvy a jejích "hodnot " je plný klišé v postmoderní kulise dekadentní západní společnosti (promiskuita, prachy, absence vyššího smyslu života apod.). Žádná myšlenka, žádná invence, skoro jen takový dlouhý a fádní dokument o dívce, která je kurvou a přitom si myslí, že je svobodná...

Nudný a zároveň hodně depresivní film byl pro mne - po zaujetím Pineyrovou "Metodou" - zklamáním. Tohle už vypadá jako produkt neomarxistické kritiky kapitalismu. Údajně prý ukazuje střední třídu za hospodářské krize v Argentině, ale to, co bylo vidět, šlo o boháče (kteří pochopitelně nebyli šťastní jen proto, že jsou zazobaní). Oproti marxistickým filmům ze Západu v 60.-70. letech obsahují tyto nejnovější filmy více sprosťáren, jinak jsou stejně beznadějné.

Senioři bez Boha, bez smyslu života, za socialismu vychovaní, ponechaní demoliberálním režimem samým sobě, pochopitelně zabředlí v materialismu, jsou snadno manipulovatelní a stávají se závislí na kdejaké pitomosti. Zdravá společnost by měla chránit slabé, staré, nemocné, vdovy a sirotky, jenže ta tu prostě není. Děsí mne, že tito lidé, co opakovaně na předváděcí akce jezdí (i ti, kteří je organizují) mají stejný voličský hlas jako např. vysokoškolský profesor nebo poctivě pracující zemědělec se sedmičlennou rodinou... Bohužel, sama podstata problému v tom slavném dokumentu nezazněla. - Dobrý komentář: slunicko2 .

Jejda mane, ten Troška je ale vůl! Jeho chápání venkova se zastavilo někde v 60.letech a teď to balí do postmoderního kýče! Nevkus, trapnost, hloupost, ubohost... Divím se hercům, že se uvolili v tomhle hrát. Na tento výtvor se jen těžko píše komentář s použitím slušných slov.

Kvalitní argentinsko-španělský film, odehrávající se v uzavřeném prostoru výběrového řízení v kapitalistické společnosti. Skupina lidí ucházejících se o místo, s nimiž si firma zahrává jak kočka s myší, až z toho člověku mrazí. Toto je obraz (nikoliv nereálný!) zotročených lidí bez Boha, věřících jen samým sobě, svým schopnostem rozumu a svým zásadám pragmatického jednání. Lidé tu jen vypadají jak lidé, ale ve skutečnosti se z nich již stali roboti, kteří jsou testováni jako výrobky. Naprosto vynikající herectví a skvělá gradace, jen ta dekadence začátku 21. století zůstává tak nějak beznadějná... (I když nedávám nejvyšší hodnocení, tento film patří mezi ty, které jsem sledoval se zatajeným dechem, a mohl bych je vidět víckrát, neb španělské a latinoamerické herectví zřejmě patří k absolutní špičce).

Americký supermarket v Srbsku, film, který byl pro mne trochu zajímavý snad jen ironickými narážkami na demokracii a USA. Branka Katic je nepochybně velká herečka, ale ten film vcelku není ani komedie, ani akční, ani romantický. Co to je? Hektický srbský film. To mám, jako Čech (resp. Moravan), tak propastně odlišný vkus od jiného slovanského národa?

Plytká, vulgární a místy až primitivní komedie o svedené dívce, která chce za každou cenu ulovit známého povaleče a sukničkáře za manžela. Bohužel jsem se vlastně ani jednou nezasmál, nešlo to. Jen jsem se divil, jak dobré hodnocení tento film na csfd má (k 1.10.13: 78%). Vydržel jsem se dívat jen čistě ze zvědavosti, abych se seznámil se srbským filmem...

Dobře vystavěný spaghetti western z doby mexické revoluce, nejsilnější stránkou je zřejmě pasáž s přepadením vlaku. Lehká ironie a cynismus směřují v závěru k ódě na "posvátnou revoluci". Něco mezi 3 - 4...(80% k 30.9.2013 se mi zdá poněkud přeceněné), ovšem řemeslná kvalita je nesporná.