PowPow

Podstatně lepší než první díl. Steve Buscemi je zábavný a mezi dvojčaty panuje chemie. Na rozdíl od první historky se dozvíte něco o hlavních postavách. Nicméně že by šlo o geniální počin, to určitě ne. Pořád je to jen nicneříkající kraťas bez jakékoli pointy.

Jako dítě mě to nebavilo, navíc se mi nelíbilo, jak ten větší využívá toho malého, a proměny obou medvědů mi přišly skoro strašidelné. Jako dospělému mi to naopak přijde vynikající. Ta hra s fantazií bez zábran a jemný humor! Ve srovnání se současnou dětskou tvorbou to nemá obdoby. Ale přesto - je to pro děti a tak je třeba zohlednit, jak jsem to viděl tehdy.

Oproti většině lidí je pro mě složitější děj plusem, a já osobně se v tom rozhodně neztrácel. Ale je škoda, že Leslie nehrál vraha, protože McGoohan prostě neměl charisma, které bych od filmového tajného agenta očekával, předtím i potom se v seriálu objevili podstatně lepší záporáci. Zároveň je v díle příliš málo toho osobitého columbovského humoru, pro který mám seriál tak rád, a chvílemi to už začala být nuda. Navíc, jak už zde někdo napsal, Columbo vrahovi dokáže - a to ještě velmi sporně a nepřímo - že neměl alibi, u soudu by to znělo úplně směšně. A není to jediná věc, která nedává smysl. Ta chytrost, se kterou Columbo obvykle postupuje, tady trochu pokulhávala.

Je to nezávislé, je tam cool hudba, neokoukaní herci a stylové prostředí, takže to musí být dobré! Omyl. Je to jen nic zabalené do obalu atraktivního pro kritiky. Navíc bylo vidět, jak herci chvílemi neví, co by měli dál dělat, až Benigni po chvíli přemýšlení nadhodí nějakou banální otázku. Možná, že kdyby režisér namířil (skrytou) kameru na dva opravdové hosty v náhodné kavárně, bylo by to zajímavější.

Když odhlédnete od nějaké nostalgie, zjistíte, že kadence a kvalita vtipů je strašně nízká - veškerý humor spočívá v tom, že Clouseau jednou za deset minut zakopne nebo se přeřekne, což nemá žádnou pointu. Krimi zápletka je velice slabá, a tak se nemáte od čeho odrazit, není tam nic, proč by to člověka bavilo sledovat. Vedle jiných komiků (té doby) mi Sellers navíc nepřijde nijak výjimečný...

Je to pěkně předvídatelné béčko. Ale zároveň hravé, kreativní, vtipné a popcornově velice zábavné... aspoň během asi prvních dvou třetin. Ke konci se to začne brát zbytečně vážně a všechen nadhled mizí, což je škoda. I tak jde ale o zajímavou oddechovku.

"...a jednou na hudebním táboře jsem si do píči strčila flétnu." :D Než jsem to viděl poprvé, čemuž jsem se dlouho vyhýbal, čekal jsem úplnou žumpu. Oproti prakticky všem ostatním podobným teenage komediím je to ale překvapivě nefekální a nenásilné. Jako středoškolák jsem se tehdy navíc v hlavních hrdinech a jejich zoufale špatných balících technikách poznal =)

Oproti druhému dílu, který úsměvně parodoval bondovské scény, se třetí Johnny vrátil k lacinému třaskavému humoru. Některé momenty mi přišly opravdu vtipné a nahlas jsem se zasmál, jiné vtipy ale zase byly dost předvídatelné a opakované posté (přesně víte, kdy hlavní hrdina zakopne, udělá trapas nebo se mu něco stane). Celá trilogie tak nakonec nedokázala najít správný styl a intenzitu humoru, která by stvořila opravdu dobrý film. Což je škoda, protože některé nápady a záběry byly velmi nadějné a neopakovatelného, ale stárnoucího Rowana už si zřejmě na plátně moc neužijeme.

Trapný fekální vtip, vata, Trapný fekální vtip, vata, trapný fekální vtip... To je Scary movie v kostce.

Objeví se naprosto plytká postava, o jejímž příběhu, povaze a motivaci k tomu, co dělá, nevíte naprosto nic a následně pět minut zdlouhavých záběrů čekáte, až chcípne a celé se to bude ještě desetkrát opakovat. Technicky i herecky je to po všech stránkách vynikající, ale příběhy bez děje jsou tak nudné, že jsem to ani nedokázal dokoukat. Kdyby to nenatočili Coeni, mělo by to o 30% míň. Takhle v tom každý hledá hluboké umění.