Moje oblíbené filmy

• Apokalypsa (1979) Hodnotím Redux verzi. Je opravdu zdlouhavá a některé scény jsou tam jaksi nastrčeny navíc (Francouzi), přičemž závěr filmu je rovněž velmi diskutabilní a je výsledkem spíše Coppolovy bezradnopsti, než geniality. Ale Apocalypse Now je geniální snad i ve svých chybách. Obrazová stránka je neskutečně krásná a působivá, zvuk špičkový, herecké výkony na jedničku a obsah hypnotický a tíživý. Brilantní UMĚLECKË dílo kombinující perfektní filmařinu s myšlenkově hlubokým, filozofickým obsahem.

• 2001: Vesmírná odysea (1968) Cival to vystihnul: Opravdu filová báseň. Vesmírná odyssea není zrovna jednoduchý film, na který byste se chtěli dívat pořád dokola, ale patří k tomu nejkrásnějšímu a nejhlubšímu, co bylo kdy natočeno. Kubrick zde své poselství prezentuje především alegorickými obrazy beze slov - Vesmírná oddysea nepotřebuje výklad, protože každý si v ní dovede najít své. Nestane se tak možná při prvním shlédnutí, ale jakmile se v obsahové stránce začnete takříkajíc chytat, film si zamilujete. Oddysea je o intlektuálním prožitku, říká nám, že lidstvo vyvíjí a vylepšuje pouze své nástroje a nikoliv své vědomí a svou duši...Pro prožitek emotivní je ve však snímku také místa dost, neb právě emoce, které cítíme u některých scén nám mnohdy slouží jako klíč k jejich pochopení. 2001: A Space Odyssey je fámožně natočený klenot, do kterého musíte jako díváci sami investovat určité myšlenkové úsilí a pozornost - vše vám ale bude vráceno měro vrchovatou a to v podobě jedinečného filmového zážitku.

• Kmotr (1972) Kmotra snad ani nemá cenu komentovat. mohl bych totiž postupně vyjmenovat veškeré filmové stavební kameny a přidat k nim zvýrazněný a dvakrát podtržený přívlastek FAMÓZNÍ. Režie, scénář, herci, hudba, kamera atd. jsou maximálně vypiplané a těžko na nich najdete nějakou chybu. The Godfather patří mezi největší klenoty veškeré světové kinematografie a po umělecké stránce zcela překonává původní román Maria Puza, který bohužel poznamenala autorova snaha zalíbit se co nejširší čtenářské mase. - 100%

• Zachraňte vojína Ryana (1998) Válečné filmy dělím na 3 základní kategorie: V první kategorii je válka brána jako kulisa k rozvinutí hlubší filozofie, ve druhé je válečná událost stvárněna takřka dukemtárně a ve třetí kategorii jsou na diváka přeneseny válečné zážitky emoce. V prní kategorii kraluje Apokalypsa, ve druhé Bitva o Británii a v té třetí má své neochvějné místo na piedestalu geniality právě Zachraňte vojína Ryana. Ve 170ti minutách nám Spielberg předsavuje naprosté režijní nebe, ve kterém jsme jako diváci do filmu naprosto vtáhnuti a po návratu do reality ještě dlouho nemůžeme nabrat dech. Zdaleka nesouhlasím, že film dělá jen vylodění na Omaze a zbytek je o ničem - to tvrdí jen diváci lačnící po maximálně třeskuté akci. stejně tak se směju výčitkám poukazujícím na "přehnaný" patetismus - je ho na válečný film opravdu velmi málo a nikdy není nadbytečný ani nemístný. Spileberg cítí hrdost a úctu k američanům, kteří před lety pomohli Evropě znovu nabít svobody. A to přeci není nic špatného, pokud tedy nejste anti-amerikanista z módy. - 100%

• Mnichov (2005) S-T-R-H-U-J-Í-C-Í. Pověst Stevena Spielberga jakožto "hodného naivního strýčka" se rozpadá na stále menší kusy s každým činem, který odhodlaný, ale přesto pochybující Avner provede. Ve mikrosvětě tohoto filmu dobro a zlo přestává existovat, protože žádné jednání nikdy není správné...Herecký big band, vypiplaný scénář, hutný myšlenkový základ a uhrančivý Spielberg dávají dohromady jedn z nejintenzivnějších a nejdrásavějších filmů všech dob, sázející jednu nezapomenutelnou scénu za druhou. 100%

• Klub rváčů (1999)

• Terminátor 2: Den zúčtování (1991) Jak už je u Camerona zvykem, točí přesně podle tradičních Hollywoodských schémat a tím pádem je i T2 naprosto učebnicovým příkladem jak hollywood točí pokračování úspěšných filmů - oblíbený záporák je konvertován na klaďase, vše je velkolepější a akčnější a tak dále...Naštěstí však není T2 případem pokračování, které je sice bombastičtější než originál, ale zato kavlitativně slabší, naopak - Den zúčtování je při své akčnosti a efektivnosti perfekcionisticky propracovaným filmem, po jehož zkončení možná budete muset přivolat sousedy, aby vám pomohli zvednou z podlahy spadnutou čelist. Takhle vypadá dosud nepřekonaný král žánru akční sci-fi. Matrixi, seš trapnej :-)

• Hvězdná pěchota (1997) Verhoeven je blázen a nechápu jak přesvědčil producenty aby mu dali peníze na film, který, pokud by jste jej brali smrtelně vážně. je blbý až to bučí. Děravý příběh, béčkoví herci, spousta naivity. Starship Troopers ovšem nejsou vážně míněným thrillerem, nýbrž verhoevenovsky svéraznou parodií na vše možné. Parodií plnou brutality, skvělých triků a hlavně úžašně sugestivních scén. P.S.: Heinleinovu knihu mám moc rád, je to opravdu diametrálně odlišná od filmu a neměla by s ním být spojována, ale že se jí nechal Verhoeven inspirovat mi vůbec nevadí.

• Lagaan - tenkrát v Indii (2001) Lagaan patří k filmům které mi změnily život. Sice ne nijak zasádně, ale když jde o život, tak se počítá všechno. A o jaké změny že jde? Nu, přesvědčil jsem se, že i takřka čtyřhodinový film mi může subjektivně připadat krátký, překousnul jsem dřívější nesympatie k Aamiru Khanovi, konečně trochu pochopil, o co jde v kriketu a propadl se do silné závislosti na písni / tanci Radha Kaise Na Jale. Po Jodhaa Akbar a Lagaanu směle prohlašuji, že Ashutosh Gowariker je skvělý režisér i scénárista, mající schopnost i přes neodmyslitelnou bollywoodskou schematičnost zaujmout každou sekundou vyprávění, a už se nemůžu dočkat, až od něj uvidím další film.

• V Bruggách (2008) Excelentní. Strhující nadžánrový film plný protikladů, kteréžto se vzájmeně netřou, nýbrž útvařejí kompatkní, osobitý celek. Tragika vyprávěného příběhu kráčí ruku v ruce s (černým) humorem, postavy nájemných zabijáků disponují obdivuhodným smyslem pro čest a vulgární mluva vysmívající se politické korektnosti se nenásilně line pohádkovým prostředím Brugg.... Precizně vystavěný scénář, padnoucí režie, nezapomenutelný zážitek.....That little boy...