Niktorius

Angažovaný novinář Vinod odmítá jít na ruku mafiánskému oligarchovi Vardhanovi, za což je vyhozen z práce a musí opustit i služební byt. Nové útočiště najde v domě na okraji chudinské kolonie, kde se každý den tváří tvář setkává s žebráky, opilci a kriminálníky. Jednoho dne zničí sklad nelegálního alkoholu, čímž na sebe přitáhne nežádoucí pozornost místního gangstera Raji. Brzy však nastane několik událostí, které vztah mezi oběma muži promění v nečekané přátelství...

Dokument hovoří o vyostřeném sporu o takzvanou Báburovu mešitu v Ajódhji, kterou podle tvrzení hindských nacionalistů nechal mughalský císař Bábur postavit na místě, kde se měl narodit bůh Ráma. Zatímco na počátku 20. století se mešita stala spíše symbolem náboženské tolerance, protože se do ní chodili modlit jak hinduisté, tak muslimové, později se o ni začali vést vyostřené spory, jež nabraly na intenzitě v 80. letech, v době prudkého nárůstu vlivu hnutí Hindutva. Film, natočený ještě před vyvrcholením celé kauzy, jímž bylo zničení mešity hinduistickými fanatiky a následné hinduisticko-muslimské masakry v Bombaji, se snaží zachytit její kolorit - plamenné proslovy politiků, agresivní chování rozdováděných davů i odpudivé pokusy aktivistů Hindutvy manipulovat davem. Stejně tak ale obsahuje vyjádření "obyčejných hinduistů" z okolních vesnic, kteří s muslimskými sousedy evidentně vychází bez konfliktů a rozohněná debata kolem Báburovy mešity je pro ně tím posledním, s čím si lámou hlavy.

Deniz se narodila se 1. září 1977 v Ankaře krátce poté, co do auta její matky narazil pár spěchající do porodnice. Tomu se ve stejný den narodil syn Özgür, jenž je druhou ústřední postavou snímku. Tato automobilová kolize byla první z dlouhé řady podivných náhod (a nehod), které porůznu propojovaly životy Özgüra a Deniz, byť je zároveň vždy něco rozdělovalo. Jako děti se spolu načas sblížili, ale nakonec si šel každý vlastní cestou. V dospělosti se oba opět setkávají v Istanbulu - to už je Özgür slavným fotografem a Deniz úspěšnou divadelní herečkou, co má šanci dostat roli v chystaném francouzském filmu - a při postupném vzpomínání na zážitky z dětství mezi nimi opět přeskočí jiskra. Jenže stále nic není jednoduché - Deniz má totiž před svatbou se snoubencem Burakem z bohaté tradicionalistické rodiny a Özgürův zdravotní stav se kvůli vrozené srdeční vadě rapidně zhoršuje. A samozřejmě má osud v zásobě ještě několik ironických náhod, které životy celého páru ještě více zamotají...

Snímek natočený podle románu İrfana Yalçına vypráví o Yaprak - chudé a negramotné dívce z východu Turecka, která si vydělává v jednom ze zaplivaných istanbulských nevěstinců. Tam si získá zalíbení dvou mužů - slabošského mladého dobrotivce Necmiho a postaršího neurvalého sázkaře Arapa. Naivní Yaprak se nedovede rozhodnout jak a s kým chce strávit svůj život a ani nedovede rozpoznat, že ve vzduchu visí pachuť blížící se tragédie...

Mladý německý stavař Thommas nechtěně zabije manžela turecké ženy, jejíž krásou byl posedlý. Tu se později snaží najít v přistěhovaleckém Kreuzbergu, aby ji poprosil o odpuštění. Narazí však nejen na ni, ale i na bratry zesnulého, kteří jsou horliví po tom zavraždit Thommase podle principu oko za oko. Ironií náhody se Thommas během honičky ukryje v bytě, jenž patří právě rodině, jejíhož člena připravil o život. Turecké tradice nicméně velí, že člověka, jenž hledá úkryt v domě věřícího je třeba vždy náležitě pohostit, i kdyby se jednalo o nepřítele a konzervativní rodina si je nedovoluje porušit. Tím se vlastně Thommas stává hostem u lidí, kteří jsou připraveni jej zabít hned, jakmile opustí jejich byt...

Hacı Gümüş, turecký imám žijící v USA, je podezřelý z toho, že skryt pod přezdívkou Dadždžál vede skupinu teroristů zodpovědnou za vraždy několika novinářů. Hacıho v jeho vlastním bytě zadrží FBI a dva turečtí policisté si jej letí převzít do New Yorku. Věci se ovšem záhy poněkud zkomplikují...

Jessica Lal byla mladá sympatická modelka patřící k té relativně bohaté části indické společnosti. Pak ji ale na jedné z luxusních diskoték, kde dělala barmanku, zastřelil kvůli troše alkoholu mladík Manu Sharma, syn významného politika. Jessičina sestra Sabrina doufá, že v situaci, kdy k vraždě došlo v budově plné lidí a zajištěn byl pachatel i vražedná zbraň, bude spravedlnosti učiněno zadost. Sharmově rodině se ovšem pomocí řady úplatků a dobře mířených výhrůžek podaří dosáhnout toho, že po několika letech soudních tahanic je vrah osvobozen pro údajný nedostatek důkazů. V tu chvíli se do všeho vloží rázná novinářka Meera...

V lesním potoce je nalezena uřezaná dívčí paže a rozjíždí se policejní pátrání po jejím vrahovi. Stala se šestnáctiletá Pamuk obětí vraždy ze cti z rukou svých vlastních rodičů? Zabil ji její drogově závislý a psychicky labilní milenec? Nebo za vším stojí milionář Battal, který z dívky nedávno udělal svou druhou manželku? Otázek je mnoho a trojici vyšetřovatelů k tomu všemu práci komplikují osobní trable. Rozvážný veterán Ferman má doma smrtelně nemocnou manželku a navíc si dělá starosti o horkokrevného parťáka İdrise, který nedokáže překousnout rozchod s partnerkou a je jí stále více posedlý. Nováček Hasan zase při prvním setkání se smrtí začne pochybovat, jestli se pro práci policisty hodí.

Během svatého měsíce Ramazánu přijíždí do malého železničního městečka v hloubi Anatolie postarší duchovní Hassan, aby jeho obyvatelům dělal imáma. Doprovází jej přitom jeho mladičká a zamlklá žena Hacer a dcerka Fatma. Lidé z okolí si brzy všimnou, že ač má Hassan zápal pro náboženské záležitosti, ke své ženě a dceři je velmi odtažitý a nepříjemný. Nejprve to prostě přičítají jeho špatné povaze, ale pak se ukáže, že celá věc je poněkud složitější...

Šestnáctiletý Rohan je spolu se svými kamarády vyhozen z prestižní internátní školy za noční návštěvu erotického filmu a musí se vrátit ke svému despotickému otci, kterého celý osm let neviděl. Doma navíc zjišťuje, že má nevlastního šestiletého bratra Arjuna. Machistický otec po synech vyžaduje, aby jej oslovovali "pane" a nenechává jim ani kousíček svobodného rozhodování. Rohan, který chce být spisovatelem, ale je nucen manuálně pracovat v továrně, zjišťuje, zda-li má dost sil a odvahy se vzepřít.

Byl rok 1980 a Mustafa neprožíval probíhající vojenský převrat s velkými emocemi. Byl jen obyčejný dělník starající se především o sebe a svou rodinu a daleko víc než o politiku se zajímal o erotické časopisy. Jednoho dne jej ale přímo z postele odvlekla vojenská policie, která jej na základě udání neznámé osoby považovala za člena protirežimní organizace levicových militantů. Hlavním prostředkem "vyšetřování" se přitom, tak jako u stovek jiných lidí vězněných vojenskou juntou, stalo ponižující a brutální mučení...

V 70. letech se do malé kurdské vesnice v Jižní Anatolii poprvé dostává televize. Nechá si ji přivézt místní starosta, který už má dost slizkého Latifa, provozovatele místního kina. Ten ze strachu z odlivu diváků začne šířit fámy, že televize (resp. vizontele, jak jí vesničané nazývají) je nástrojem stvořeným samotným ďáblem, čemuž jsou jeho nevzdělaní a religiózní spoluobčané ochotní věřit...

Nahlížíme do dětského oddělení turecké věznice v roce 1981, tedy v době, kdy zemi vládne tvrdou a krví potřísněnou rukou vojenská junta vedená generálem Kenanem Evrenem. Místní chlapci jsou nespokojeni s trýznivými podmínkami, ve kterých jsou nuceni žít, i s brutalitou strážných a žandářů, kteří si autoritu vynucují agresivními fyzickými útoky. V dětských hlavách se najednou probouzí mnoho otázek. Je život v jiných věznicích lepší? Je ředitel vězení ochoten naslouchat přáním a trápením malých trestanců? Nebo bude třeba vyvolat násilnou vzpouru? A je možné v ní uspět?

Introvertní středoškolák Gökalp se spisovatelským talentem dokáže své pocity vyjadřovat víceméně jen skrze příběhy. Proto i svou lásku k sympatické spolužačce Güldem schovává do povídek, které pro ni píše. Güldem ale udržuje milostný vztah s prospěchářským a arogantním Ersinem. Ten Gökalpem otevřeně pohrdá a jakmile se dozví, jaké city chová k jeho přítelkyni, okamžitě jej přede všemi zesměšní. Gökalp nabyde přesvědčení, že je pro smích i milované Güldem a spáchá sebevraždu. O rok později se ale ve škole začnou zdát zvláštní věci, které Güldem přivedou na myšlenku, že se Gökalp vrátil...

Jsme v dobách, kdy je Indie ještě stále kolonizována Brity a seznamujeme se údajně neohroženým skotským regimentem, který střeží "bránu Indie" - Chajbarský průsmyk. Indičtí domorodci už mají sto chutí vyhnat všechny Angličany nadobro pryč, ale o skotských "ďáblech v sukních" panují tak drsné pověsti, že si na ně nikdo netroufá. Pak ovšem jeden afghánský bandita náhodou zjistí, že skotští vojáci nejsou až tak tvrdí, jak se původně myslelo a pod kilty nosí bavlněné spodní prádlo. Vše se dozví i prohnaný rádža z Kalabáru a vydává se i s důkazem do Afghanistánu. Když se mu podaří přesvědčit tamní bojovníky, že Skotové jsou opravdu takhle vyměklí, mohl by rozpoutat krvavou revoluci...

Na světě žije spousta andělů, ale málokdo je dokáže vidět. Jen jednoho z nich každý spatří před svou smrtí - Bílého anděla.

Stařík Ahmet, pocházející ze vzdálené kurdské venice na východě Turecka, uteče z vyšetření v istanbulské nemocnici, kam ho přivezli dva jeho synové a náhodou skončí v jednom z místních starobinců. I přes svou nemluvnost se s jeho obyvateli téměř okamžitě spřátelí. Když jej jeho synové nakonec najdou, všichni ve starobinci jsou příjemně šokování respektem a úctou, jakou k otci chovají. V kurdských oblastech je totiž automatickou povinností dospělého dítěte se o své rodiče co nejlépe postarat a tak tam žádné domovy pro důchodce nejsou třeba. Ahmedovi noví přátelé však turecký Kurdistán nepoznají jen z vyprávění, dostane se jim totiž pozvání přímo do domu jeho rodiny. Cesta začiná...

Çerkez, istanbulský detektiv na prahu důchodu, je náhle postaven před zapeklitý a děsivý případ - objeví se bestiální sériový vrah, jenž má políčeno na pachatele sexuálně motivovaných trestných činnů, kteří byli omilostněni či z jiných důvodů předčasně propuštěni. Vrah své oběti dlouze mučí, odřezává jim různé části těla a to, co z nich zbyde, nechává pohozené v různých částech města. Çerkez se nejdříve snaží práci na případu vyhnout, ale nakonec se nechá k práci na něm přemluvit svým mladším přítelem Akrepem. Pátrání začíná...

Kurdská rodina žijící v neklidném regionu Jihovýchodní Anatolie, poznamenaném táhnoucí se válkou turecké armády s rebelující Kurdskou stranou pracujících, je nucena opustit svou rodnou vesnici. Zatímco boji zdrcený Davut se rozhodne se svou ženou a syny pro ilegální emigraci do Norska, zbytek rodiny zakotví v Istanbulu. Na každého však v novém prostředí čekají nejen lákavé příležitosti, ale i těžké zkoušky...

Jsou osmdesátá léta a v Turecku vládne přísná ruka generála Kenana Evrena potlačující jakoukoli opozici. Mladá Inci tou dobou pobývá v ženské věznici právě za své levicové názory. Její život za mřížemi ovšem prosvětluje malý chlapec Baris, který tam přebývá se svou matkou. Baris se spolu s Inci učí poznávat svět, i když vyrůstá v čistě ženském prostředí a uzavřen mezi čtyřmi zdmi.

Autorkou námětu jednoho z nejznámějších tureckých filmů o těžkém období osmdesátých let je skutečná politická vězenkyně Feride Çiçekoğlu.

Egypťanka Salwa prožívá zlý sen - z jejího milujícího manžela a otce jejích dvou dětí se vyklubal sefardský agent Mossadu Daniel a svou rodinu násilím dovlekl do Izraele. Daniel Salwu ujišťuje, že jeho city k ní byly skutečné a že si po vyprchání počátečního šoku v nové zemi jistě zvykne. Do Salwina života však vstoupí také egyptský agent Mustafa, jenž Salwu naopak přesvědčuje, že její muž je ochotný ji kdykoli zabít a žádá po ní, aby mu výměnnou za zprostředkování útěku z Izraele pomohla odhalit informace o Danielově činnosti v Egyptě.