D.Moore

Další z nových českých pohádek, která stojí za starou belu. Po deseti minutách se pro mě film změnil v čekání na Františka Němce, který se objevil asi za hodinu a byl ze všech viděných rozhodně nejlepší. Na zbytek bych rád zapomněl. Zdeněk Troška zkrátka dál točí filmy, které připadají zajímavé hlavně jemu, točí je podle scénářů, v nichž jsou vtipy, které připadají vtipné hlavně jemu, a které se celkově líbí asi také jen jemu. Do Čertovy nevěsty se navíc nehezky promítá Troškovo kameňákovské období a dialogy jsou leckdy prasácky dvojsmyslné a rádoby vtipné (debata o ptácích), postavy mluví zbytečně obhrouble (král říká královně "Jdeme blbě." a podobně), "komicky" vráží do stromů, poskakují a v případě čertů samozřejmě nechybí idiocie a vada řeči... No a "ordinační" herci jsou mizerní zrovna tak. Kromě hudby a zmíněného Františka Němce není věru o co stát.

Na pomalu se odvíjející špionážní filmy z období studené války si čas najdu vždycky rád, jenže zrovna tohle dílko bylo na můj vkus pomalé až příliš. Richard Burton je pochopitelně výborný a režisér Ritt se chvályhodně snažil umisťovat kameru do celkem zajímavých pozic a hledal pohledy, které by film alespoň trochu oživily, ale jinak mě tedy Špión, který přišel z chladu nechal poměrně chladným. To, že ve filmu není prakticky žádná akce, mi nevadilo - ale nějakou alespoň trochu dramatickou dialogovou či jinak vypjatou scénu jsem očekával od začátku. Dočkal jsem jí se až při závěrečném soudním přelíčení, kdy si svědky podal mazaný obhájce zahraný Jiřím Voskovcem. Čisté tři hvězdy.

Tahle komedie / parodie / pocta je (spolu se snímky o Austinu Powersovi) jeden z nejkouzelněji stylizovaných filmů, jaký jsem v posledních letech viděl. Od úvodních log 20th Century Fox a CinemaScope přes animované titulky, vyžívající se Renée Zellweger a Ewana McGregora, pestré kostýmy a barevně sladěné scény, hudbu, která hraje téměř pořád a dění ve filmu doplňuje přesně tak, jak se to kdysi dělávalo, drobnosti jako používání zadních projekcí při jízdách autem, obrovská okna hotelových pokojů a očividně namalovaný New York za nimi, po vážně krásně praštěný scénář plný spousty potrhlých postav i gagů a závěrečný zvrat či muzikálová čísla... Všechno je tak stylové a ze všeho tak moc čiší atmosféra těch (převážně) černobílých limonádových romancí, že je to zkrátka neodolatelné a milovníci žánru (čímž ovšem nemyslím současné romantické komedie) by opravdu neměli váhat ani minutu. Vzhledem ke spoustě slovních hříček si momentálně nedovedu představit, jak může film působit v českém znění, ale mám v plánu si ho pustit dabovaný. Obzvlášť jsem zvědavý na to, jak jsme se poprali s dialogovou přestřelkou využívající názvy časopisů Know a Now.

Žádná nostalgie mě k Čestným modrým očím neváže, nicméně příjemný odpočinkový seriál to vskutku je. Z celkem šesti dílů se mi tedy opravdu dobré a nápadité zdály tři (první, pátý a šestý), zatímco ty zbylé byly dost na jedno brdo, ale že bych se nějak zvlášť nudil, to ne. Hlavní představitelce bych nejspíš uvěřil každý její převlek (kromě toho úplně posledního), ale nejvíc jsem ji stejně obdivoval v části, kdy se z šedé myšky, studentky Berit, která je znuděná a neumí a ani nechce tančit, vmžiku stala okouzlující živelnou lidovou tanečnicí. To byl fantastický obrat. Tři a kousek.

Nebudu nijak zastírat, že pokud jde o Michaela Caina, je pro mě i ten sebehloupější film, v němž se objeví, díky jeho přítomnosti vždycky alespoň trochu snesitelný. Je tady někdo? jsem si proto pouštěl s tím, že (ovlivněn zdejším vlažným hodnocením) nejspíš nepůjde o nic převratného, ale bude to zkrátka další dílek do skládačky filmografie mého nejoblíbenějšího herce. A víte vy co? Nic převratného to vážně není, ale dívalo se mi na to moc příjemně. Film je stejnou měrou milý jako smutný nebo vtipný, Caine (který zase dokáže naprosto cokoliv zahrát jediným pohledem, ale psát o tom by bylo nošení dříví do lesa) našel v malém klučinovi docela schopného hereckého parťáka, prostředí domu plného stařečků, kolem nichž brousí zubatá, bylo zajímavě depresivní a v několika momentech mi připomnělo sirotčinec z Pravidel moštárny naruby. Film je akorát dlouhý, scénář je černým humorem šmrcnutý tak, aby nikoho neurazil, a z diváka zbytečně neždímá emoce, ale dokáže tak nějak lidsky zahřát. Tři a půl hvězdy zaokrouhluji nahoru, ale kdyby hrál hlavní roli kterýkoliv jiný herec, neudělal bych to.

George Clooney za to sice tak úplně nemůže, protože za kamerou i před ní se mu opět dařilo, ale Den zrady je, řekl bych, jeho zatím nejméně vydařeným režijním počinem. Z mého pohledu vše zavinil především výběr látky, protože politická špína, intriky a fakt, že ten, kdo se (nejen) při volbách usmívá a myslí všechno dobře, může být pěkný zmetek, to přece není vůbec nic nového. A protože se ve Dnu zrady během 100 minut vlastně nestalo nic, co bych nečekal, děj ani pořádně negradoval, a navíc mi připadalo, že ho velká část chybí. Obzvlášť závěr byl takový příliš uspěchaný a nijak vyznívající. Nicméně film je natočen a zahrán velice dobře, doprovází ho skvěle poslouchatelná Desplatova hudba, a rozhodně se nedá říct, že by byl nudný. Jen zkrátka v porovnání s Clooneyho předchozími díly nejde o nic výjimečného.__P.S. Ryan Gosling mi byl neskutečně nesympatický, ale nejspíš tak působit měl.

Krátká verze komentáře: Představte si něco, o čem si myslíte, že je to to nejodpornější na celém světě. A představte si, že se na to chtě nechtě díváte dvě hodiny. Takový je Signál.____Delší verze komentáře: Předem upozorňuji, že se budu hodně přemáhat a snažit se používat co nejméně sprostých slov. Tak, a tím bych vlastně mohl skončit, jenže pak byste se nedozvěděli to hlavní. Signál je totiž hnůj. Napřed mě mrzelo, že to budu muset napsat, ale je to čirá pravda. Hlavním strůjcem tohoto smrdutého neštěstí je scénárista Marek Epstein, jeho dokonavatelem pak režisér Tomáš Řehořek. Vytvořili absolutně nezábavný, odpudivý, za "komedii" typu Bobule maskovaný zmršený paskvil, který mě v první řadě urazil tím, jak si filmaři představují obyvatele venkova - muže především jako stupidní idioty, co skočí na lep prvnímu blbečkovi v sáčku, kterého uvidí, a jako necivilizované blby, pro které je například slovo "město" neskutečný pojem, ženy pak jako neznámým cizincům snadno podléhající oběti. Druhou tragédií je příběh. On tam totiž žádný není. Měl ukázat lidskou hloupost, ale ukázal zase a jenom neschopnost tvůrců, kteří snad ani nevěděli, co a pro koho točí. Postavy? Další hnus. Copak je v signálu nějaká postava sympatická? Z ústřední dvojice Dyk-Hádek jistě ne, z obyvatel Zálesí tuplem. Nevím, možná jsem to celé jen strašně nepochopil, ale podle mě je Signál prostě plný hajzlů (jimž by lidé asi měli fandit, když jednoho z nich hraje ten mladý a populární zpěvák) a pitomců, a jediný člověk, který se z těchhle dvou škatulek mohl vymanit, tedy Jiří Menzel, mi byl úplně ukradený. Mimochodem když jsem u toho Jiřího Menzela... Tomáš Řehořek bude nejspíše jeho fanoušek. Ovšem měl by si uvědomit, že střídáním nudných "dějových" scén a detailů pavouků, much, žížal, orosené trávy a dalších přírodní úkazů, které jej jistě fascinují, ani náhodou nedocílí jakékoliv "menzelovské" poetiky. Signál je hrozně dlouhý a hrozně blbý film, a kdokoliv se mě na něj zeptá, toho budu od návštěvy kina odrazovat, přísahám.__P.S. Ohavná píseň od Nightwork mě málem donutila odejít během závěrečných titulků. Jenže to bych přišel o tu bájo besedu s režisérem a producentem. Oba byli ještě marnější než jejich film. A já myslel, že už to ani není možné.__P.P.S. Ještě víc jsem si zanadával tady: http://www.moviescreen.cz/recenze/778/signal

Co vyzdvihnout dříve? Herce s výtečnou dvojicí Stanley Baker a Michael Caine v čele? Bezchybnou hudbu Johna Barryho? Úžasnou kameru a (na DVD) digitálně restaurovaný, jako nový vypadající obraz? Strhující bojové scény, při kterých se tají dech, a z nichž obzvlášť v momentech, kdy tak tak přemožení Britové několik metrů od prolomeného valu nasadí taktiku řadové střelby, doslova prýští adrenalin? Scénář, díky němuž je člověku každá postava (tedy kromě pastora) sympatická, a který Zuluy neukazuje jen jako brutální opičáky slezlé ze stromů, ale také jako pozoruhodné stratégy? Inu… Je toho hodně. Film trvá dvě a čtvrt hodiny a nenudí mě ani minutu. Silný čaj.

Nesmírně strhující "kecací" film, který jsem si užil od první do poslední minuty. Že se autoři tu a tam přiklonili na stranu Ala Gora mi nevadilo ani v nejmenším, protože děj i přesto dokázali po většinu stopáže udržet v neutrální pozici mezi republikánským a demokratickým táborem a divákovi umožnili perfektní náhled pod pokličku oněch slavných voleb. Ano, ano, tomu říkám panečku demokracie. Zlatý náš zastaralý volební systém, napadá mě, když vidím, jak promakané lístky a jak skvělá počítadla hlasů používají v pokrokovém zámoří. Člověk jde volit, má na to jen pět minut, a když odchází od urny, ještě aby se modlil za to, že jeho hlas bude započítán tomu, komu započítán být má (pokud vůbec započítán bude). Docela děsivé. Co se filmu týče, napsán je opravdu velice vtahujícím způsobem a řekl bych, že bude srozumitelný i lidem, kteří o floridském přepočítávání nic nevědí. Zahrán je zrovna tak (Kevinem Spaceym, Tomem Wilkinson a Laurou Dern obzvlášť). Pravda je, že v poslední zhruba čtvrtině začnou neustálé soudní žaloby létající z obou stran trochu otravovat, ale říkám si, že ono to otravné doopravdy bylo, tak co bych rýpal. Čtyři a půl hvězdy. Po You Don´t Know Jack další velký bod pro HBO.

Proč „jen“ tři hvězdy? Problém je v hercích, konkrétně v ústřední dvojici. Michaelu Fassbenderovi jsem totiž Rochestera ani trochu nevěřil. Nevím, možná je pro tu roli moc velký „hezoun“, možná je to něčím jiným, ale nebyl zdaleka tak chladný a nelidský, jak jsem si ho představoval a jak je vylíčený v knize, a měl jsem z něj ten dojem, že roli získal hlavně díky současné popularitě a ne na základě jakéhokoliv castingu. Neustále jsem musel myslet na Ralpha Fiennesse a na to, co předvedl ve Vévodkyni. Ano, tak nějak bych si Rochestera představoval. A pak je tu Mia Wasikovská – ta se pro roli Jany hodí a hraje dobře, jenže se zmíněným M. F. podle mě dohromady vůbec nejde a z jejich společných scén jsem cítil minimum (jakýchkoliv) emocí. Škoda, škoda. Jinak je film natočen dobře, obzvlášť „pýchopředsudková“ kamera dělá krásné obrázky, ovšem to mě od nudy neochránilo. Ani Dario Marianelli se tentokrát bůhvíjak nevytáhl.