D.Moore

Velmi dobrý film na téma "Mít všechno a přitom nemít nic", bezesporu nadčasový, a to nejen tím, jak vypadá a jak nápaditě je natočený. Ale že by bylo nutné o něm mluvit jako o nejlepším snímku všech dob? No... Každopádně Orson Welles - herec se během 120 minut obdivuhodně proměnil, Orson Welles - režisér mě zase během 120 minut ani jednou nenudil a stále něčím překvapoval. A já už konečně vím, co je "poupě", což mi hlavou vrtalo hlavně při sledování jedné epizody Columba, a také vím, jaký biják parodovali Simpsonovi v epizodě o medvídkovi pana Burnse.

Je to takové (vzhledem k roku vzniku) "téměř best of", které naštěstí není jen obyčejným výcucem z jednotlivých her, ale poměrně dobře propojeným pásmem, při němž se herci bavili stejně jako diváci. Hlavní přidanou hodnotou je z mého pohledu promítání Cimrmanovy reklamy na vanu Litinový přítel člověka a možnost podívat se, jak to vypadá, když hostinského v Hospodě na mýtince nehraje Zdeněk Svěrák, ale Jan Hraběta. Krásným momentem je i přeřek Ladislava Smoljaka při recitaci libreta V chaloupky stínu a po něm následující Svěrákův smích.

Slušný film - rychlý, jasný, co chce říct, řekne (a výsledek asi nikoho nepřekvapí), a víc toho není. Ne že bych víc potřeboval. Nejzajímavější pro mě je, že od Marka Stevena Johnsona se mi zatím nelíbilo vůbec nic, a najednou je tady Sezóna zabíjení, která mě zajímá od začátku do konce. Samozřejmě je to zásluha obou hlavních herců, ale režie má také více než dobré momenty (De Nirova ranní rutina za doprovodu Johnnyho Cashe, pak třeba scéna s vínem nebo ta s osolenou citronovou šťávou), navíc vše se odehrává v krásné přírodě, a to je také plus. Kdyby se Travoltova postava v závěru nechovala jako úplný hňup, bylo by to snad ještě lepší.

Velmi dobrý historický film o třech dějstvích, z nichž to první s kardinálem v podání Karla Högera je jasně nejlepší, druhé není tak dobré a třetí je výborné hlavně díky závěru. Petr Kostka ztvárnil Ondřeje a jeho proměny působivě, Martin Růžek opět zahrál na výbornou... A samozřejmě nápaditá a neotřelými záběry přímo hýřící režie Oldřicha Daňka toho také udělala mnoho. Snad jen to závěrečné přepadení nám mohli tvůrci ukázat (chápu a schvaluji, že velké bitvy bylo třeba vypustit) a nemuselo se o něm jen mluvit.___P.S. Výhrady musím mít k DVD od Filmexportu. Kvalita obrazu není valná, ale to bych snad i překousl. Ovšem jeho ořezání už ne. Už úvodní titulky se mi zdály podezřelé. Později hovořil Karel Höger a byla z nej vidět špička nosu, titulek označující třetí kapitolu přišel o číslici "3" a závěrečný komentář se do obrazu nevešel ani z jedné strany. Mor na tyhle patlaly!

V (animované) jednoduchosti je (po čertech vtipná pirátská) síla.

Vytříbené herecké výkony Jiřiny Bohdalové, Martina Růžka a Radoslava Brzobohatého, dusná "něco visí ve vzduchu a není to nic dobrého" atmosféra, mrazivý závěr. To vše Kat nepočká stále nabízí. Je ale pravda, že dobovou atmosféru se panu režisérovi a jeho týmu tentokrát příliš navodit nepodařilo. Ovšem to je spolu s poněkud zbytečně nataženou stopáží to jediné, co lze filmu vytknout. Jinak jde o poctivou podívanou, která by měla být známější.__P.S. Patnáctiletý Oldřich Kaiser je ve své první filmové roli přímo roztomilý.

No tedy... Nic nového pod sluncem. Ani nic dobrého. Jakési napětí jen asi ve dvou scénách (Natalie jde pro cukr a vodu, závěrečné skrývání se), jinak víceméně nuda, nechutnosti, které vlastně ani nejsou nechutné, protože se hned okoukají, a slibný nápad s odvykačkou zašlapává do lesního podrostu stupidní chování všech - živých, mrtvých i polomrtvých.

Bergman a Bergman, detektivní kancelář je parodie, která trochu zůstala na půli cesty. Každý z autorů scénáře totiž nejspíš chtěl jiný film, a tak to dopadlo. Místy velmi vtipný snímek, místy pouze úsměvný, chvílemi lehce trapný, kdy každá Hybnerova klaunská etuda (obracení houslí) nebo každá úderná hláška („A jak vždycky říkám: Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ - „To říkal Suvorov.“ - „Suvorov? Neznám. Dejte ho pro jistotu zatknout.“) je jako dar z nebe. Miloš Kopecký na mě zpočátku působil dosti unaveným dojmem (on tedy pravda hraje postavu chvílemi zmatenou víc než kapitán Lassard z Policejní akademie) a na Borisi Hybnerovi bylo vidět, že herectví a mluvení není ta nej kombinace. Ovšem od okamžiku, kdy se otec převlékl za četníka a syn za člena orchestru, bylo vše v naprostém pořádku. Tři hvězdičky a kousek dávám i za skvělého dirigenta Jana Přeučila. „Pane Jordane? To E bych prosil podržet, dokud vám neukážu, ano?“ - „Mě vyrušil ten výbuch, pane dirigente...“ - „Jaký výbuch? Výbuch to bude zítra, až mi nezahrajete to dvojité staccato.“

Film vládního výboru pro turistický ruch. Bylo třicet let po válce, dva roky po roce 1968, čili vše začíná kratičkou exkurzí za Slovany a pak už hurá do roku 1945, k osvoboditelům, vynášet do nebe, jak se která města oklepala z válečných zranění a plynule přejít k tomu, že jsme pořád vyspělejší, všechno, co děláme, děláme dobře, ba přímo nejlépe... A to je kámen úrazu. Já prostě nesnesu pohled na tu takzvanou civilizaci a ten takzvaný pokrok, který nám dal krásná města plná krabic (jako třeba Zlí.. totiž Gottwaldov), který nás oblažil těžbou uhlí a plundrováním Mostecka, který toho zkrátka tolik nenávratně zmršil... Záběry v tomto propagandistickém dokumentu jsou hodnotné, ano, ale z mého pohledu především hrozně smutné. Nejde o tu propagandu "Družstevníci z JZD Horní Polní nadšeně testují nový traktor ukrajinské výroby a s úžasem zjišťují, že kromě jízdy vpřed umí také couvat", které se dnes smějeme. Jde o něco mnohem, mnohem horšího.__P.S. Pokud máte chuť, zkuste experiment. U dokumentu vypněte zvuk a pustťte si k němu soundtrack z Koyaanisqatsi. Děs a hrůza se dostaví samy. Zaručeně. https://www.youtube.com/watch?v=f7m-zPn_wYU

Tyhle vážně míněné, ale skrznaskrz pitomé filmy člověka pobaví víc než leckterá úmyslná komedie. Obrovský pták, který vypadá jako noční můra tvůrců Sezamové ulice, lapá stíhačky i bombardéry, labužnicky je rozkusuje a následně si pochutnává na nebohých pilotech, kteří se snášejí na padácích... To je ale ptákovina. Doslova. Na takový počin ani není třeba točit parodii - určitě by nebyla zábavnější.