D.Moore

Nenaváží se to do mužů, ale do blbců. Není to lacině bulvární, ale oprávněně naštvané. Neni to hloupé, ale přiměje to k zamyšlení. Hlavně je to ale vtipné a kulometný přednes Terezy Dočkalové miluji.

Někdy mě Úplně debilní zprávy opravdu rozchechtají, někdy je mi z nich trochu trapně, ale pořád je to svěží podívaná, která umí kousnout jako svého času Česká soda. Na rozdíl od kvality zpráv se ale nemění fakt, že Sonia Edde je dovede všechny naprosto neodolatelně podat, a nemění se ani záměrně naddimenzovaná a parodická kvalita jejího výstřihu.

Zase po nějaké době více než dobrý český film... A navíc je to komedie! Sice cynická v duchu trilogie o Homolkových, ale pořád komedie. Parádně balancuje na té humorně-hořké hraně a je plná opravdově působících dialogů a různým způsobem krásných scén. To vše ve výborném hereckém podání (postavy nejsou žádné karikatury, David Vávra a Ivana Chýlková jsou skvělý pár, jedovatá Jana Synková využívá svůj jekot na maximum a Tereza Voříšková je roztomilá i v medvědím kostýmu včetně nasazené hlavy) a s pečlivou komorní režií. Film je věnován "našemu" Honzovi Kastnerovi a věřím, že by se mu líbil, protože prostě není blbý.

U mnoha scén jsem si říkal, že už jsem je někde viděl (a byly lepší), a osudy lidských postav mě na rozdíl od těch zvířecích moc nezajímaly. Útěk v zoo je ambiciózní film, ovšem ve výsledku takovým tím málem až (českým) televizním způsobem nepovedený - těšíte se na něj, díváte se na něj i přes to, že s ním moc spokojení nejste, a na závěr si řeknete, že to nebylo špatné, ale mohlo to být lepší. Ani Jessica Chastain mě tentokrát příliš neoslovila.

Tyhle filmy miluji - tichá pomalá melancholie, nostalgické vzpomínání na staré časy, skrznaskrz sympatické hlavní postavy a jejich zajímavý příběh. Jak to dopadne, ví nebo tuší snad každý, ale o cíl cesty tady nejde - jde o tu cestu. The Highwaymen jsou zkrátka skvělý "moderní" western o dvou vysloužilých kovbojích a jejich (poslední?) fušce a Kevin Costner i Woody Harrelson v něm doslova září (velké díky komukoliv, koho napadlo dát tyhle dva dohromady). Od Bonnie a Clyda si film drží odstup, ale je to jen ku prospěchu věci - nestrhávají na sebe tolik pozornosti a působí jako plíživé nevypočitatené zlo (nejblíže se k nim dostaneme, když se k nim dostanou i Hamer a Gault, ale to už je samozřejmě na vše pozdě), nebezpeční tím, co už udělali a co udělat mohou, i tím jaké celebrity se z nich staly. V celém tom zdánlivě jasném a známém příběhu je spousta otazníků i vykřičníků, které pořád platí, a já mám dojem, že to je nejen nejlepší netflixovský film, jaký jsem zatím viděl, ale i jeden z nejlepších filmů vůbec. Třeba scénu s Clydovým otcem bych si mohl pouštět pořád dokola.

Důstojný hold našemu mistrovi fantazie. Dokument zjevně nechtěl (a nemohl) obsáhnout vše, a tak se soustředí hlavně na Zemanovu lásku k vyprávění příběhů a na lásku diváků i kolegů k jeho dílu. Terrymu Gilliamovi jsem jeho nadšení věřil beze zbytku, Timu Burtonovi už tolik ne - ne snad, že bych o něm pochyboval (třeba v Batmanovi je jedna scéna, ve které je hlavní hrdina klasicky animovaný a je to typicky zemanovské), ale spíše kvůli tomu, že jeho tři čtyři stručné věty jsou vystřižené z pořadu Na plovárně a skoro nic neřeknou. Naopak úplně bych oželel nezajímavého Kamila Filu a jeho prostor bych věnoval přímo Karlu Zemanovi, který toho snad mohl ze záznamu říct více než závěrečnou větu.

"Díky, dědo." - "Nemáte zač, lesby." Clint Eastwood je jistota. I když Pašerák (pokud ho srovnám s posledními filmy, ve kterých hrál) není taková síla jako Gran Torino nebo Million Dollar Baby, je naštěstí mnohem lepší než Zpátky ve hře. Je to zábavný i dojemný film s pohodovou atmosférou proloženou nějakým tím napětím, v hlavní roli a zároveň i na režisérské židli s jedním neskutečně obdivuhodným chlapem. Earl Stone je jedním z jeho nejsympatičtějších hrdinů.

Je to asi na úrovni Města šílenců - nic moc originální nebo překvapivý, ale zato dobře zahraný a bez problémů natočený film s dobrou myšlenkou. George Clooney a Julia Roberts jsou jedna z těch vysněných hereckých dvojic a přitáhli by pozornost prakticky k čemukoliv, no a tak je dobře, že svým hvězdným potenciálem nemrhají. Co se týče scénáře, líbilo se mi, že se všechno odehrávalo v reálném čase a potěšily mě všechny ty černohumorné a satirické vtípky.

Špionážní thriller toho příjemně staroškolského střihu, ve kterém nejde o akci, ale o napětí a o to, kdo, koho, proč a jak nakonec převeze. Líbilo se mi to a obzvlášť Jennifer Lawrence i Joel Edgerton byli super. Obzvlášť ale musím vyzdvihnout soundtrack Jamese Newtona Howarda - silně se inspiroval Čajkovským a kdyby se jeho overtura hrála na koncertu klasické ruské hudby, asi málokoho by napadlo, že tam nepatří.

Mám rád krátké povídky, je to docela složitá disciplína, protože tvůrci musí zaujmout, překvapit, rozjet opravdový příběh a ještě ho nějak uzavřít, aby se divák v závěru necítil okradený. Většině povídek z Love, Death & Robots se to všechno povedlo. Ať už byl kraťas ryze akční (vážný či vtipný), ať to byla komedie o jogurtu, který převzal vládu nad Zemí, nebo o třech robotech - turistech v postapokalyptickém světě, ať to byl nefalšovaný horor s Drákulou, jakého jsme ještě neviděli, nebo s vlkodlačími vojáky či opuštěnou astronautkou, ať to bylo filozofické zamyšlení nebo magická pouštní duchařina... Vše na mě nějak zapůsobilo. Různorodost scenáristů, režisérů a animátorů tomu dodala šmrnc, takže skoro každý film je animovaný v jiném stylu a jinak pojatý, jednou s láskou cituje Vetřelce, jindy se stejnou láskou paroduje Terminátora... Řadu těch filmů si pustím znovu._____Druhá řada má méně dílů, ale kvalita i různorodost zůstala. Snad každý ten kraťas bych chtěl jako celovečerní film, nejvíce asi poslední díl s obrem na pláži, ten byl dokonalý._____Třetí řada na to jde stejně jako předchozí. Epizod je méně, ale jsou opět skvělé. I ta nejslabší (předposlední) se mi vlastně moc líbila, nicméně do paměti se mi zapsala Fincherova lovecraftovská Děsivá výprava a potom kouzelně pitomá Noc mini mrtvých.