Johnner

I když se Sly docela snaží a jeho postava má vcelku milou vyřídilku, nějak mi to přišlo hrozně nudné. Spíš než scénářem to možná to bude tím, že Carter zaostává v technických kategoriích, což je u tohoto žánru dost neodpustitelné.

Když už scénář velel nakonec povraždit všechny vedlejší postavy, měly by být aspoň trochu plastické. Ani 90 minut Verhoevenovi nestačilo, aby to dokázal. Jak mám litovat chodící šablony? Správně verhoevenovsky úchylné to je dost, triky taky vynikající, ale prostě to postrádá hlubší sdělení. A jako thriller, nebo akčňák to neobstojí. To spíš možná jako komedie, přetočíme-li to na finále- byť tedy komedie nechtěná.

Někdo se mě zeptal: "Co je vlastně na tom filmu tak výjimečného?" Odpověděl jsem: "Já vlastně ani nevím." Průměrný člověk prostě nemůže genialitu pochopit, pouze obdivovat. Celou dobu jsem se těšil a připravoval na nevyhnutelný souboj mezi Harmonikou a Frankiem, ale když na to došlo, i tak jsem nedokázal tu emoční smršť rozdýchat. V té scéně je, úplně mimochodem, nejlépe použitý flashback všech dob!

Dokumentární? Ale to snad ne. Fahrenheit je žánrem pamflet a je paradoxní, že filmografie tento žánr moc neuznává. Dokument má ukazovat pravdu, jaká je, pamflet má lhát, lhát lhát a pak možná na tomto čtvrtém místě podat nějaký lživý důkaz s esencí pravdy a pokud možno tak, aby nás ta "pravda" pěkně opila. Moore je přitom tak zručný, jemně a účinně vtipný a přesvědčivý, že dosahuje až goebelsovských kvalit. Nemohu říct, že by mě to neděsilo. Naštěstí mohu strhnout jednu hvězdičku za to, že je Moore tak nechutně tlustý. Ale to je jediný zápor tohoto propagačního filmu.

Obzvláště depresivní představa, že by se něco takového mohlo stát. Totiž že z lidstva přežije zrovna jen Dave Lister, génius lenosti a nekňubovitosti, narcisistní Kocour, kterého raději opustili všichni členové jeho druhu, suše cynický android Kryton, "podmíru" inteligentní palubní počítač Holly a ten zmetek, na jehož jméno si nelze vzpomenout, ale nevadí, jelikož si takový lůzr nic jiného nezaslouží. Respektive bylo by to depresivní, kdyby tvůrci této vize nesršeli tak geniálním smyslem pro situační humor.

Ano, jsem fanouškem, který hltá každý nový díl sotva dva dny poté, co jsou v jůesej uvedeny. Proč jsem tomu dal 4 hvězdičky? Čekám totiž na konec a buď přihodím pátou, nebo zůstanu na čtyřech. Je mi totiž docela jasné, že některé díly, ba dokonce i postavy jsou zde proto, aby se to natáhlo (zvláště druhá polovina druhé série byla tímto neduhem nasáklá). Jinak však již nezbývá, než se tvůrcům hluboce poklonit. Nečekané zvraty, povedené a dobře zahrané (většinou) postavy, s nimiž není problém se ztotožnit (schválně navštivte stránku quizfarm.com a dejte do vyhledávače "lost"- uvidíte, kolik vám vyjede testů na téma "Jaká postava z Lostu jsi?"), a postupné odhalování tajemství ostrova. Nádhera.

Původně jsem chtěl Skrytou hrozbu rozkrájet na plátky za prkenný výraz Natalie Portman (nechápu, někdy hraje královsky, někdy je to bída, toto je zrovna ta bída), frackovský výraz Jake Lloyda a nechutnou zeživotněnou infaltilnost, jejíž jméno je asi zbytečné vyslovit. Pak jsem se ale zamyslel a dal vcelku solidní tři hvězdy. Důvody: 1) Liam Neeson, 2) Ian McDiarmid, 3) Obchodní federace- vskutku povedené vyplnění záporáckého vakua, výborní a až mrazivě uvěřitelní padouši, 4) úvodní část filmu věnovaná porobě Naboo. No jo, ale když se nad tím zamyslím znova: Odkazy na jiné žánry nejsou ani tak odkazy, jako spíš vykrádačky (závod), terminace válečné lodi Obchodní federace je neskutečně stupidní ("Oh ne, jsme přehrátí!" Puf, puf "Ztrácíme energii." "Jak je to možné" Bum, bum, BUM!!!)... Raději tohle okno zavřu s těmi třemi hvězdičkami, cítím totiž nutkání si to rozmyslet.

Ano, tohle je jediný skutečný vrchol celé dvojsérie. Všechny klady epizody 4 vynásobené dvakrát (jen na kolika povedených prostředích se tato část eposu odehrává!), plus ještě něco navíc: Ucelená gradující dějová linie a přísně logický scénář. Oboje to jsou věci, které se 4 epizodám vyhýbají a v případě Pomsty Sithů se úrovni impéria vracejícího úder se jim jen přibližují.

První díl sám o sobě legendu ještě netvoří. Je sice geniální námětem, fantazií, castingem i vizuálními efekty samozřejmě, ale obsahuje několik scénáristických hrubek, konkrétně například s tehdejšího jediovským světem nepoznamenaného pohledu podivným odstraněním Obi-Vana.

Vězeňské filmy nejsou můj šálek kávy, ale tady musím uznat, že nedat pět hvězdiček by svědčilo o ignoranství, slepectví, hluchotě, nabubřelosti, ego-masáži a obscénosti. Zase tak nemocný nejsem, a proto ani můj odpor k vězeňské tematice nedokázal zakrýt scénář plný napětí, dějových zvratů a výborných dialogů a herecký koncert prakticky všech herců. Ale nejlepší film všech dob? Nesouhlasím...