Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Rodinný
  • Akční

Recenze (1 627)

plakát

Volání o pomoc (2007) 

Excelentní příběh jednoho zlomeného člověka v srdcervoucím dramatu ze Spojených států. Co k tomuhle filmu říci, když jsem ještě plný dojmů, když ještě mám před očima výraz hlavního hrdiny, když vidím před sebou ten smutek, to volání o pomoc, které z filmu přímo sálá. Film na mě z televize do mého obýváku přenesl strhující emoce, přenesl na mne smutnou náladu, kterou mívám velice zřídka. Přenesl na mě pocit, který se jen těžko vyjadřuje. Je to film velmi emotivní, film plný utrpení a vnitřní rozervanosti jednoho člověka, kterému teroristé sebrali vše, co v životě miloval. A on nechce vzpomínat, protože každá vzpomínka mu způsobí nepopsatelné utrpení. Prostě naprosto excelentní a hlavně díky hereckým výkonům uvěřitelné drama, u kterého si nemůžete udržet dobrou náladu, i kdybyste měli den tisíckrát vydařený. Scénář a režie Mikea Bindera v kombinaci s naprosto grandiózním hereckým výkonem Adama Sandlera dává dohromady jedno z njintenzivnějších filmových dramat poslední doby. A je to právě onen výkon Adama Sandlera, který v sobě vykřesal to nejlepší ze svého hereckého umu, který film vysoce povyšuje na nezapomenutelný zážitek. Sandlerovi jsem uvěřil každý pohyb, každé slovo, každé gesto. Lépe to prostě snad ani dopadnout nemohlo. Jistě, někdo může namítnout, že film útočí na city, že se tu možná najdou i nějaká klišé, že konec je až příliš pohádkový. To jsou pravdivé argumenty. Ale lze je ignorovat, protože to všechno ostatní převyšuje o několik tříd mnohá jiná dramata. Tohle je prostě zážitek. A nevím proč, ale mám pocit, že k tomuto filmu mne něco přitahovalo už dávno předtím, než jsem ho zhlédnul. Dostal se mi totiž do ruky originální kinoplakát k tomuto filmu určený pro americká kina, který jsem si pověsil v pokoji už půl roku před uvedením tohoto filmu v Česku na DVD. Tehdy jsem ho získal od českého kinodistributora, který ještě nebyl rozhodnut, zda film půjde do kin, či na DVD. Nakonec zvolil tu druhou možnost, což je, myslím si, velká škoda. Tomuto filmu by totiž velké kinoplátno slušelo. Každý den jsem na tento plakát koukal a přemýšlel, jaký ten film asi je, o čem je, jestli by mě dokázal zaujmout. A jakmile se objevila příležitost ho vidět, tak jsem nezaváhal. A udělal jsem velice dobře, po tomto zážitku jsem velmi rád, že mi tento plakát visí v pokoji. Každopádně mám za sebou jeden z těch nezapomenutelných filmových zážitků, a díky tomu ode mne tento film získává maximální hodnocení.

plakát

Tři malá prasátka (2007) 

Tak trochu jiná komedie z Kanady, která dokáže zaujmout. Pokud někdo ten film nezná, tak ho může zmást název filmu. Ale po zhlédnutí filmu musí každý uznat, že název je více než výmluvný a naprosto dokonale charakterizuje celý film. Film je vlastně o třech bratrech, kteří se scházejí v nemocnici u lůžka jejich matky, která je v kómatu, a řeší své mimomanželské zálety. Každý z bratrů je totiž nevěrný své manželce, i když každý jinak. Téma příběhu ze života bylo uchopeno naprosto výborně. Děj je plynulý, občas se vrátíme do již jednou viděné scény, ale z pohledu jiného aktéra, ale jinak si příběh postupuje dopředu a vztahy mezi jednotlivými aktéry se vyvíjí. Prostě film skoro opravdu jako ze života. Ale nutno dodat, že docela vtipný film, protože některé vtípky jsou opravdu výborné. Takže dějově je to perfektně zvládnutý film, který téměř nenudí a spolehlivě utáhne celé dvě hodiny, což je na komedii přece jen docela odvážná stopáž. Co se týče herců, tak ti se se svými rolemi poprali statečně a chvíli po začátku filmu už není problém vidět v nich ty postavy, které hrají. Zkrátka pohodový příběh na vážné téma, který dokáže být i vtipný a zpříjemnit náladu. Je to za čtyři hvězdičky.

plakát

Hospodská láska (2008) 

Tak tento film z Velké Británie sice není úplně nejzajímavější, ale své kouzlo a svou orginalitu zajisté má. Zápletka je velice jednoduchá. Martin vlastní polovinu baru. Tu druhou polovinu vlastní jeho bývalá manželka, která se zrovna znovu vdala. A chce svou půlku prodat, což Martin nehodlá připustit. A tak s ním uzavře jeho exmanželka dohodu. Pokud si do oslavy pátého výročí otevření baru najde dívku, která se do něj zamiluje a kterou přivede na tu oslavu s sebou, tak mu druhou polovinu baru přenechá. Takže zápletka svým způsobem zajímavá a originální, ale podání je místy nudné a nezajímavé. Není to snad ani vina scénáře, ten je napsán zajímavě a po dějové stránce není filmu co vytknout. Co mi vadilo trochu více, to byli herci, především představitel hlavní role mi zase tolik sympatický nebyl. Ale dalo se to vydržet, a to i díky snesitelné délce filmu. A určité rozptýlení divákovi mohou přivodit i sympatické dívky, které jsou ve filmu k vidění a které mají díky svým vnadám opravdu co nabídnout. A co mi pak také tak trochu vadilo, to je předvídatelnost filmu. Není zase takový problém uhodnout, jak to celé dopadne. Každopádně i přesto to vidím jako docela koukatelný průměrný snímek. Je to za tři hvězdičky.

plakát

Ztraceni navždy (1993) 

Velmi zajímavé komediální drama od mého oblíbeného spisovatele. Filmy a divadelní hry Neila Simona mi asi sedí. Nevím, čím to je, ale z jeho scénářů mám pocit jakési svižnosti, jakoby to všechno psal tak lehce a s radostí, jakoby si to psaní užíval. Prostě z jeho tvorby sálá nadšení, radost k životu, ale zároveň má talent i pro vtipné a sarkastické scénky. Tohle už dokázal ve své divadelní hře a následně i v podle této hry natočeném filmu Biloxi Blues. A zde to jen potvrzuje. Toto je totiž také původem divadelní hra, kterou sám autor Neil Simon přepsal do podoby filmového scénáře. Film se odehrává za druhé světové války, během roku 1942. Hlavními hrdiny jsou dva chlapci, bratři Jay a Arty. Nedávno jim umřela matka po dlouhé nemoci. Léčba jejich matky stála jejich otce 9 000 dolarů, které si půjčil od věřitele a musí je do jednoho roku splatit. A aby je mohl splatit, tak si najde práci jako prodavač ocele na stavbu lodí, ponorek, atd, což vyžaduje neustálé cestování po Státech. A s oběma chlapci by to bylo dost nepohodlné, a to jak pro ně, tak pro jejich otce. A jedinou možností je nechat oba chlapce u jejich babičky, matky jejich otce, která vlastní cukrárnu. Kromě ní zde bydlí už jen její dcera a teta obou chlapců jménem Bella. Babička je proti tomu, aby tam chlapci zůstali. Ale Bella ji donutí, aby je tam nechala. A tak kluci zůstávají a jejich otec odjíždí s tím, že se pro ně do roka vrátí. Chlapci zažívají pod babiččinou tvrdou rukou galeje a poznávají, jak tvrdý umí život být. Prostě pohodový film, který, ač se to podle popisu nemusí zdát, je i místy velice vipný a dá se u něj solidně pobavit. Prostě suprová záležitost, kterou stojí za to vidět. A já se asi začnu shánět po dalších filmech Neila Simona, protože jeho styl psaní mi opravdu sedí. Po herecké stránce velice solidně zahrané, oba dětští herci si udržují vysoký standart a i dospělí herci si se svými rolemi dobře poradili. Já jsem velmi spokojený, je to za čtyři hvězdičky.

plakát

Zpátky ve hře (2005) 

Pohodová komedie z basketbalového prostředí s Martinem Lawrencem v hlavní roli. Musím se přiznat, že basketbal vůbec nemám rád. Na přenosy z NBA se záměrně nekoukám a ani jiné basketbalové přenosy nevyhledávám. Výjimkou jsou snad jen olympijské hry. Ale i přesto, že je můj vztah k basketu takový, jaký je, tak tady mi tento sport ani trochu nevadil a film jsem si docela užil. Tenhle film je o tom, jak známý a proslulý basketbalový trenér Roy McCormick napadne sudího v nejvyšší basketbalové soutěži v USA a dostane dočasný zákaz trénování v této soutěži. Aby se mohl vrátit zpět, musí dokázat, že není agresivní, v nějakém jiném týmu. Ale nabídky se nehrnou, a když je Roy v jedné televizní show, tak ho zahlédne parta třináctiletých kluků, kteří za svou školu hrají basket a neví, jaké to je vyhrát nebo vstřelit koš. A ty kluky napadne, že by je mohl Roy trénovat. A protože Roy jiné nabídky nemá, tak nabídku přijme. A to je začátek jeho nového života. Děj je prostý, možná i snadno předvídatelný a každý může uhodnout, jak to dopadne. Na konci se prostě žádné překvapení nekoná. Takže i když dějově se jedná o jednoduchý předvídatelný příběh, i přesto se na to dobře kouká a film mne dokázal zaujmout. Dokonce se tu najde i několik dobrých vtípků. Martin Lawrence je zde snesitelný a role mu docela padne. A i ty dětičky jsou docela milé a své role zvládají. Prostě pohodová komedie, která je snesitelná. Dávám tři hvězdičky.

plakát

Srdce v roztoužení (2006) 

Průměrná komedie z Argentiny, která potěší. Film ukazuje, jak to může dopadnout, když se vám náhodou jednou vyplní horoskop a vy zoufale toužíte po horoskopu na příští měsíc a jste ochotni pro to udělat všechno. Tak jako Fernando, který se náhodou dostane k jednomu horskopu, díky jehož radám zbohatne. Ale má to jeden háček. Horoskop je v časopise, který nikdo nezná, který se snad ani normálně neprodává. Ale v časopise je adresa vydavatelství. Fernando tam zajede a díky souhře náhod a polopravd se s vydavateli seznámí a zkamarádí. A dokonce najde i lásku. Ale co se stane, až prozradí pravdu? Film ukazuje absurditu a naivnost chování lidí, kteří přehnaně věří astrologii a hlavně horoskopům. A v tomto případě je na této zápletce vystavěna i romantická linie filmu. Dějově je to jistě velice zajímavý film s neméně zajímavým nápadem. Ale filmu trochu ubližuje to, že v některých místech se mění na konverzační film, a právě dlouhé dialogy docela nudí a film trochu znekvalitňují. Ale jinak je to dobře napsaný i zahraný film, který může potěšit v některém z nudných odpolední. Ale velmi mne překvapilo, jak byl hlavní hrdina v určitých úhlech záběrů dost podobný českému harci Sašovi Rašilovi. Kdyby tohoto herce navíc i daboval právě pan Rašilov, tak bych si chvílemi myslel, že to je on sám. Taková tam byla v určitých úhlech kamery podoba. Ale jinak tedy celkově film neurazil, ale ani nenadchl. Jsou to solidní tři hvězdičky.

plakát

Do pětadvaceti (2005) 

Nadprůměrná komedie, u které se budete zaručeně bavit. Tedy alespoň já jsem se bavil. Vtípků a hlášek zde bylo takové množství, že by se za to nemusela stydět žádná komedie. Film je hlavně o Alecovi. Je mu 24 let, dosud nikdy nepracoval, a stále bydlí s rodiči. Jeho rodiče jsou rozvedení, ale ani jeden nechtěli opustit společný dům, a tak tam žijí i 25 let po rozvodu oba najednou. Alecův otec tam bydlí s přítelem, Alecova matka tam taktéž bydlí se svým přítelem. A s nimi tam bydlí i Alecův strýc (bratr Alecovy matky). Alec píše knihy, a ač jich napsal už kolem 40 kousků, tak žádnou ještě nevydal ani neodeslal nakladateli. A protože má pocit, že jeho život nemá smysl, tak veřejně deklaruje, že se v den svých 25. narozenin zabije. A z toho pramení mnoho excelentních vtípků. Dějově je to naprosto perfektní záležitost, nenudil jsem se a film jsem si užíval. A dost jsem se i nasmál. Film zároveň objevuje herce Chrise Sparlinga, který exceluje v hlavní roli a který mně osobně se dost líbil v roli Aleca, jako by mu byla psána přímo na tělo. Film zároveň má ideální délku, takže než by mohl začít nudit, tak skončí. Hluchá místa zde snad ani nebyla a já si takto představuji dobrou komedii. Jsou zde super vtípky, např. otec se Alecovi chlubí, že zajistil na jeho pohřeb slevu na květinovou výzdobu. Matka Alecovi s hrdostí sděluje, že mu už rezervovala bronzovou urnu. Prostě tvůrci tohle téma a soupeření o synovu lásku dotáhli až do té největší absurdity. Ale skvěle to funguje. Dávám čtyři hvězdičky.

plakát

Prasáci (2007) 

Zajímavá teenagerovská komedie s velice pozoruhodným nápadem. Miles může mít jakoukoliv holku chce, a o každém svém pohlavním styku si vede pečlivé deníky. A jeho kamaráda napadne, že by mohl Miles do promoce dostat do postele celou abecedu holek, neboli holky, jejichž počáteční písmena v příjmení dají dohromady celou abecedu. A zasekne se u písmena X. Toto písmeno na začátku abecedy má jen jedna holka, která je zároveň jednou z nejhezčích holek na škole. Ale má to háček. Tuto dívku miluje i Milesův spolubydlící Ben, který se rozhodně jen tak nevzdá. Co do zápletky oceňuji především jistou originalitu. Oproti jiným teenagerovským komediím má tato dost dobrý nápad. A tento nápad opravdu dokáže zaujmout na celou dobu filmu. Já jsem se tedy alespoň dobře bavil a sám jsem čekal, jak celá zápletka může skončit. Takže po dějové stránce docela dobrý film. Po herecké stránce je to zahrané celkem slušně, nikdo výrazně nepřehrává a jsou to snadno uvěřitelné výkony. Navíc jsou zde k vidění i pěkné dívky, holky zase bezesporu zaujmou pěkní kluci. Prostě kromě zajímavého děje je i nač se dívat. Já osobně se dobře bavil a sledování filmu mi hodně rychle uteklo. Tohle je zkrátka příjemná komedie na nějaký ten nudný večer. Dávám tři hvězdičky.

plakát

Bobby Deerfield (1977) 

Rozhodně zajímavý romantický film, ovšem bohužel je to film příliš rozvleklý. A je to právě dlouhá stopáž, co tomuto filmu ubližuje nejvíce. Aby ten film opravdu dokázal diváka zaujmout na celé dvě hodiny, tak by v sobě musel skrývat jakési kouzlo, něco, co diváka zaujme a nepustí ho. A to bohužel tento film nemá. A ač se oba hlavní představitelé velice snaží, tak to přesto bohužel nemohu označit za originální nebo brilantní romantický film. V mých očích je to jen obyčejná sladká limonáda, u které jsem se na můj vkus příliš často nudil a která mne jako diváka příliš neoslovila. Je pravda, že na tomto příběhu je i něco originálního, a to sice to, že hlavní hrdina je jezdec Formule 1. Ale jinak zde originalita chybí a aby to splnilo svůj účel a zaujalo mne to, tak by musela být opravdu o nějakých půl hodiny kratší stopáž. Nemám totiž rád rozvleklé filmy, které mají hluchá místa. A tento film hluchá místa má. Ale jak už jsem naznačil, není to chyba herců, ti podávají naprosto perfektní výkony. Možná mohl více zaúřadovat střihač se svými nůžkami, ale to už je teď jedno. Každopádně pokud chcete kvalitní a brilantní romantické drama, pustťe si o mnoho kratší, ale co do kvality o mnoho lépe povedený snímek Love Story, který vznikl ještě několik let před tímto snímkem a který vás spolehlivě zaujme více, nežli film Bobby Deerfield. Ale ač se zdá, že tenhle film pořád haním, tak přesto to splnilo má kritéria alespoň pro průměrný film, takže je to za tři hvězdičky.

plakát

Marie a její muži (2006) 

Příjemná a nadprůměrná filmová záležitost z Norska. Marie je doktorka na příjmu v jedné nemocnici, je rozvedená a má tři děti. Objevuje se však o 10 let starší nový kolega, který je psychiatr a který má zájem o Marii. Do toho však Marii začíná nadbíhat i o nějakých 16 let mladší nemocniční zřízenec. A aby toho nebylo málo, Mariin bývalý manžel usiluje o získání dětí do péče. Jak se Marie rozhodne v milostných vztazích a jak to celé dopadne, na to už se podívejte sami. Mě každopádně tenhle film velmi zaujal. Bylo to zase něco jiného, něco nového a zajímavého. Prostě dobrá vztahová studie. Jediné, co musím vytknout, je to, že jsem očekával komedii. Asi proto, že v TV programu to bylo uvedeno jako komedie, asi proto, že to vysílala stanice HBO Comedy. Ale faktem je, že tento film není komedie ani náhodou, spíše je to drama, protože u filmu se nezsamějete ani jednou a momenty jsou spíše dramatické, nežli komické. Ale to je chyba distributora, že film prezentuje jako komedii. Nicméně jako drama tenhle snímek u mne rozhodně uspěl, protože nabízí zajímavý děj, u kterého jsem nedovedl odhadnout, jak to celé skončí, a celou dobu dokázala tento snímek mé oči udržet u obrazovky. Prostě zajímavý film, který má co nabídnout. Navíc to vše je podpořeno dobrými hereckými výkony, hlavně v podání představitelky hlavní role. A stopáž je pro film tohoto druhu tak akorát, film se zbytečně netáhne a rychle to odsýpá. Takže já jsem spokojený, opět další kvalitní záležitost ze severu. Je to za čtyři hvězdičky.