Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (1 284)

plakát

Co dál, doktore? (1972) 

Tohle a Raz, Dva, Tri (skrabnuto Cestou do Ameriky) jsou nejlepsi komedie co jsem kdy videl. Neodolatelně ujetá blbinka, u které jsem se ovšem královsky bavil. Souhra mezi Barbrou a Ryanem je jednoduše dokonalá, stejně jako jejich vzájemné slovní přestřelky. Strajsandu jsem nikdy za velkou krásku nepovažoval, ale tady byla k sežrání. O'Neal taktéž super. Co je v kterým kufru jsem sice netušil už po pěti minutách, ale to vůbec nevadilo. Celé to inferno navíc vygraduje ultimátní scénou u soudu, která je prostě bez konkurence. Doporučuji velmi povědený Český dabing.

plakát

Vyměřený čas (2011) 

Nápad dobrý, ale to zpracování. Po technické stránce docela ok (každá časová zóna má vlastní provedení), nicméně scénář je směsí naprosté demence, pseudosociálních mudrujících keců a postav chovající se tak strašně retardovaně až to bolí. Opravdu tolik logických lapsů neuvidíte ani v akčním béčku z osmedsátek. Tady se navíc všichni tváří hrozně vážně - o to víc to působí scestně. Výčet všech nesmyslů by zabral na stranu, tak se omezím jenom na moje dvě oblíbené. Sprinty (včetně skoků z patra) na štoklech, za které by se nemusela stydět nejlacinější štětka na nádraží nebo, že sice nakradou milión let, ale raši si nechaj ten svůj den aby to měl pořádně pod stresem. Demence podobného rázu naprosto zabíjí vcelku solidně hrající herce i původní myšlenku. A ten Jánošíkovký (nebo spíš takřka komunistický) motiv o "spavedlivé" společnosti tomu taky nepřídá.

plakát

Muž, který zastřelil Liberty Valance (1962) 

Divoký západ trochu jinak. Film má poměrně originální zápletku, ale příliš se vleče. Navíc je svým idealismem a naivitou tu a tam protivný. Stewart mi moc neseděl (nehrál špatně něco mi nesedělo), no Wayne hraje víceméně pořád to samé, ale nevadí. Závěrečná pointa se mi docela líbila. Lepší tři.

plakát

Kandidát (1972) 

Slavná demokracie v praxi, připomínající spíše maškarádu. Velmi zajímavý pohled do zákulisí Amerických voleb. Takřka dokumentární, bez emocí, ale o to zajímavější.

plakát

Americké graffiti (1973) 

Zlatá atmosféra, zlatá. Natočit film o zevlujících mladoších let šedesátých by byl bez ultimátního soundtracku hřích - a Lucas to naštěstí dobře věděl, takže to tam od začátku sází vcelku non stop. Čímž má práci s filmem hodně ulehčenou. Ale přidal navíc ještě hodně sympatický postavy a knim přifařil dobrý herce. Navíc se chovají vpodle možností racionálně a i trapasů je tu naštěstí minimum.Forda jsem poznal na jeho posledním záběru, shame on me. Neuvěřitelně pohodová záležitost - kdo by to do Lucase řekl.

plakát

Colombiana (2011) 

Chápu, že se jedná o akční výplach, ale ten film je tak debilní, že mě to skoro uráží. Zoe je věrohodná asi jako politici bojující proti korupci. Jinak tvůrci vsadili na jasnou kartu takže toči asi čtyři typy přiléhavých hadříků nebo sukní, přímo do akce. Ta je sice průměr, ale čumět na to de, když se začne mluvit, přichází bolest.... Je jako mlha pod dveřmi.Jako myš ve zdi. Nikdy nezaútočí přímo a neuvidíte ji, dokud nebude příliš pozdě...V akčním béčku z přelomu devadesátých let bych to asi dost bral, ale tady fakt ne.

plakát

Tři mušketýři: Královniny přívěsky (1961) 

Přestože mým favoritem zůstavá pozdější mezinárodní verze, tohlecto taky není vůbec špatné. Barray je sympaťák a i ostatní mušketýři jsou super (ikdyž všichni se svým stylovým knírem vypadaj skoro stejně:). Film obsahuje pohodovou atmosféru staré Francie, souboje jsou taky docela dobré, tu a tam jemný humor. Barray byl pro mě lepší D´Artagnan než York (o posledním Lermanově počinu ani radši nemluvit).

plakát

Přepadení (1939) 

Na mladého Johna jsem byl hodně zvědavý, ale ještě to nebylo ono. Svůj osobitý styl hledal, a neměl jestě tu pravou echt drsňáckou kovbojskou chůzi, které jistě dosahoval čípkem v místech kde slunce nesvítí :) Navíc byl zastíněn úlisným hráčem pokeru. Příběh se hodně vleče a ženská je dost úděsná.

plakát

Lásky jedné plavovlásky (1965) 

Mistrovství nekonečných trapasů v lehce absurdním balení. Dialogy bych se nebál označit jako geniální. Při balících pokusech tří postarších vojáků sem šel do kolen a taktéž scéna u rodičů je absolutní peklo. Josef Šebánek neměl chybu.