Tři mušketýři: Královniny přívěsky

Vzpomínky na dětství a film v televizi i na malém vesnickém kině. Podle mě nejznámější a nejzdařilejší zpracování Tří mušketýrů v době, kdy francouzský film zářil na filmovém nebi. Skvělá režie, výprava, obsazení, pastva pro oko. Až banálně známé téma, ale neokouká se, má to šarm, švih a přitom to není žádná "akční" podívaná, ale film, který má hlavu a patu. Výborné šermířské výkony nedovedu dost dobře ocenit. Přátelství čtyř mušketýrů na život a na smrt, krásná paní de Bonauxieová (snad se to asi tak píše), prohnaná Milady de Winter a záludný kardinál Richelieu, ostatně, jako mnozí jiní kardinálové různých dob. A zločinný de Rochefort, jemuž zlo čišelo z očí. Samozřejmě pět hvězdiček. (06.09.2014)

Přestože mým favoritem zůstavá pozdější mezinárodní verze, tohlecto taky není vůbec špatné. Barray je sympaťák a i ostatní mušketýři jsou super (ikdyž všichni se svým stylovým knírem vypadaj skoro stejně:). Film obsahuje pohodovou atmosféru staré Francie, souboje jsou taky docela dobré, tu a tam jemný humor. Barray byl pro mě lepší D´Artagnan než York (o posledním Lermanově počinu ani radši nemluvit). (20.02.2012)

Ačkoliv bylo natočeno spoustu verzí nesmrtelného Dumasova románu tahle je podle mě nepřekonatelná. Neuvěřitelně vtipná komedie s klasickými francouzskými herci tehdejší doby. Možná je to troufalé ale myslím že jen krajané dokáží natočit svá velká knižní díla. Tohle mi prostě nikdo nevymluví:D. Ne vždy se podaří ale tahle klasika bude opravdu věčná. (24.07.2008)

Hezké a milé zpracování Dumasova nejslavnějšího románu (a také jeho největšího prokletí), kde mi vadil snad jen neustálý přiblblý úsměv D'Artagnana a mírné ignorování zbylých třech mušketýrů. Ale jinak jsem byl spokojen, tyto francouzské historické filmy mám ve skrze v oblibě a tak mi z toho vycházejí příjemné čtyři hvězdičky. Mimochodem, filmaři tu historickou Paříž podali celkem jednoduše... jedna ulice a na té je všechno! :D (16.02.2011)

Pouze mohu stvrdit, co již zde bylo napsáno: tato adaptace se vyznačuje kvalitním zpracováním. Jistě, může se zdát, že i tento snímek se utápí v přílišné dějové jednoznačnosti, avšak miska vah je v její neprospěch. Mohu též napsat, že z herců nečíšila jakási herecká strojenost a nucenost, ale nadšení (viz chování d'Artagnana - jeho vlastnost vrhnutí se do všeho po hlavě, byla vskutku k pobavení). A právě určité humorné scény (ale i provolávání "Jeden za všechny, všichni za jednoho") nevytvářeli prostředí bez napětí, nejistoty. Hold je knižní podoba se opět ukázala jako nezadatelná podoba (vyjma filmového snímku "Jméno Růže"). (10.03.2012)