Tři mušketýři: Královniny přívěsky
-
Trois mousquetaires: Les ferrets de la reine, Les
-
Traja mušketieri: Kráľovnine prívesky
-
Traja mušketieri
-
Fighting Musketeers, The
Dobrodružný / Romantický
Francie / Itálie, 1961, 100 min
Režie:
Bernard BorderieHrají:
Gérard Barray, Mylène Demongeot, Georges Descrières, Bernard Woringer, Jacques Toja, Guy Delorme, Daniel Sorano, Jean Carmet, Robert Berri, Léna Skerla, Perrette Pradier, Jacques Seiler, Françoise Christophe, Guy Tréjan, Serge Marquand, Jean Ozenne, Jacques Hilling, Dominique Zardi, Malka RibowskaObsah
-
Mladý šlechtic d'Artagnan opustil rodné Gaskoňsko, aby se v Paříži pokusil vstoupit do sboru královských mušketýrů, sloužících králi Ludvíku XIII. Už cestou se však střetne v souboji s neznámým šlechticem, který by ho porazil, kdyby nezasáhl vychytralý Planchet, jehož pak vděčný d'Artagnan přijme do svých služeb. Když pak v Paříži opět pronásleduje neznámého šlechtice, dostane se postupně do sporu se třemi mušketýry Athosem, Porthosem a Aramisem, kteří ho postupně vyzývají k souboji... (oficiální text distributora)
Mladý šlechtic d'Artagnan opustil rodné Gaskoňsko, aby se v Paříži pokusil vstoupit do sboru královských mušketýrů, sloužících králi Ludvíku XIII. Už cestou se však střetne v souboji s neznámým šlechticem, který by ho porazil, kdyby nezasáhl vychytralý Planchet, jehož pak vděčný d'Artagnan přijme do svých služeb. Když pak v Paříži opět pronásleduje neznámého šlechtice, dostane se postupně do sporu se třemi mušketýry Athosem, Porthosem a Aramisem, kteří ho postupně vyzývají k souboji... Komentáře uživatelů k filmu (77)
-
Galadriel
Asi nejlepší adaptace románu Alexandra Dumase, rozhodně je část úspěchu a líbivosti dána tím, že to natočili Francouzi s Francouzskými herci a tím to dodává filmu tu pravou atmosféru, které američani těžko někdy dosáhnou.(4.7.2004)
-
Tosim
Mám zato, že kultovní knihy by si měli zfilmovat ti, z jejichž země dílo pochází. A tak tito Tři mušketýři pro mne navždy zůstanou tou nejskvělejší adaptací Dumasova románu. Mám absolutní zážitek z boskovického kina, z mých deseti let (tohle už mohly překonat jen mayovky ;-) kdy nám promítali oba díly v kuse a já se strašně divil, že už je tak pozdě---zkrátka uteklo to jako voda a já se ani na chvíli nenudil...navíc je to nejspíše jediný snímek limonádografa Borderieho, který se poved. P.S. Gérard Barray je mi jako D´Artagnan mnohem více sympatický, než rozevlátý a neučesaný Michael York.(8.10.2003)
-
Renton
Nejzdařilejší ze spousty adaptací onoho slavného románu..(22.3.2005)
-
Enšpígl
Alexandr Dumas psal tento román zřejmě pod vlivem strejdy alkoholu, jinak si neumím vysvětliti onen počet mušketýrů. Teda on ten román napsal tak blbě, že se to klidně může jmenovat i Tři mušketýři, ale je to prostě diskrimanace d'Artagnana nemůžu si pomoct a to já nemám rád. Ideální název románu by byl, Tři mušketýři + 1, ale to asi panu spisovateli moc nevonělo. Vlastně kdyby byl Dumas vizionář mohl svůj román pojmenovat třeba Šest mušketýrů, protože v dnešní době každej počítá hlavně aby měl na nájem, na děti a na jídlo a na přepočítávání mušketýrů už jaksi nezbývají síly. Navíc ta scéna na královském dvoře, kde je právě nastoupeno odhadem tak 67 mušketýrů + mušketýr nemušketýr d'Artagnan na klidu ohledně počtu mušketýrů taky napřidá. No a aby toho zmatku kolem počtu mušketýrů nebylo málo, tak muziku tvrdí i filmaři, který natočili Tři mušketýry tolikrát a tak odlišně, že se může klidně jednat o další zcela jinou trojici mušketýrů, s tím, že každej mušketýr má na výběr pouze ze třech jmen / Athos, Porthos a Aramis / a ke každé trojici mušketýrů je pak přidelen jeden d'Artagnan.Nicméně ze všech těch natočených desítek třech mušketýrů, jsou tihle čtyři mušketýři nejlepší. Jo a ještě něco. Společnost Levné knihy tento film rozdělila na dvě části a druhá část má podtitul "pomsta mylady De Winter". Mylady De Winter hraje Mylène Demongeot a tak je tak sexy, že stačí abych někde viděl napsaný její jméno a jsem vzrušen a když jsem viděl. jak si tahle mylady představuje pomstu, tak mě přijde jen líto, že mylady Mylène Demongeot se nemstila dle své libosti na mě.(26.12.2008)
-
Marigold
Má to takové staromilské kouzlo, ale když si vedle sebe postavím tuto verzi a slavnější verzi Richarda Lestera, druhá vítězí. Možná trochu ztrácí ve věrohodnosti některých soubojů, které jsou v této verzi na svou dobu až překvapivě věrné a dynamické (krom zrychlovaček během pěstních půtek), ale zase to vše nahradí výtečnou choreografií, komediálními prvky a zejména lepší gradací příběhu. Borderierův snímek je rozhodně příjemným reprezentantem dnes už klasické dobrodružné školy made in France. Typický svou panákovitostí, výpravností a šaramantním kouzlem všech hlavních hrdinů, kterým se prostě nemůže nic stát. Nechybí ani decentní humor, ale je přesně tak decentní, aby neshodila gloriolu hlavních postav. A tak před sebejistým seladonkem Barrayem dávám přednost neodolatelnému mlíčňákovi Michaelu Yorkovi, jehož ztvárnění D´Artagnana má podle mne větší kouzlo.(26.3.2004)
-
Superpero
Velice dobrá adaptace ale přece jen Dumasova kniha měla něco víc do sebe.(22.4.2005)
-
T2
Podľa mňa dosť kolísavé prevedenie striedajúce lepšie momentky zo slabšími, taktiež nie moc vydarený casting, Dartagnan je dosť prestarnutý, tam to dosť zlyháva. /55%/(9.4.2012)
-
DaViD´82
Předloze sice věrné, ale na můj vkus příliš švihlé. Již jen ty nástupy kardinálových gard na scénu, to snad ani nemůže být myšleno vážně. Přesto dobré a s nepopirateným kouzlem, byť z toho dost čouhá Angelika. Jenomže Athos, Porthos a Aramis jsou zahráni bez jiskry, zajímavosti a jsou prosti jakéhokoli charismatu. Navíc jsou zcela upozaděni. No a Tři mušketýři bez tří mušketýrů... To je jak z pera Cimrmana spíše než Dumase.(24.12.2008)
-
monolog
Výborný první díl dvojfilmu o mušketýrech (druhý díl). Kdyby byli filmaři soudní, nikdy by nenatočili žádný další zpracování, protože tohle je neporovnatelně lepší, realističtější a zábavnější, než všechny dřív i po.(26.1.2006)
-
B!shop
No ackoliv se skutecne jedna asi o jednu z nejlepsich adaptaci Tri musketyru, zas takova pecka to neni. Pribeh je totiz celej dost utahanej, je tu malo souboju a hlavne se keca. Navic ta hlavni dejova linie se zacne odehravat az nekdy po pulce filmu. Nicmene tech par souboju je prekvapive sviznejch a s povedenou choreografii. Coz se neda uz rict o pestnich soubojich, ktery jsou nejak podivne zrychlovany. Taky mi vadilo, ze film obcas pusobi skoro jak nejaka komedie. Co se tyce hercu, tohle vlastne stoji jen na Barrayovi, protoze ostatni musketyri nemaj skoro zadnej prostor. Nicmene Barray, ackoliv by se nemusel furt priteplale usmivat, tak je to docela sympatak a divim se, ze nema na konte vic filmu. Z ostatnich uz stoji za zminku snad jen Daniel Sorano jako Richelieu, kterej se furt snazi tvarit desne intrikansky, ale ve vysledku to vypada, ze jen blbe cumi a navic vypada jak nejaka fretka. Takze celkove sice fajn historickej dobrodruznej film, ale zbytecne ukecanej, za slabsi 4*.(24.3.2009)
-
igi B.
Snad nejzdařilejší (formou i obsahem) adaptace ve vztahu k románové předloze dodnes neztratila nic ze svého půvabu tehdy populárních a hojně natáčených romanticko-dobrodružných filmů.(4.6.2006)
-
canakja
No tak dobře, sice to pořád neni ta mírně cynická a hodně lehkovážná knížka, ale v některých ohledech jí to trochu připomíná... snad ten horkokrevnej d'artagnan a možná i hezká a romantická francie.. ale stejně mě ruší ty podivný komediální prvky, který v knížce působí elegantně a ve filmu trapně.. ale to bude spíš tim, že se ty filmový s předlohou nepřekrejvají(4.7.2009)
-
Jeanne
Pro tuto verzi natočenou Bernardem Borderiem je charakteristický stejný styl (kostýmů, volby exteriérů, humoru, dynamičnosti, menší hloubky postav, dosti znatelné znaky šedesátých let...,) jako v jeho sérii „Angelika.“ Těchto společných prvků si člověk povšimne i bez větší snahy. Například děj se točí kolem zámku Chateau de Marigny le Cahouet ze 14. století, přestaveného pochopitelně v 17. století, který je sice v soukromém vlastnictví, ale byl často oblíbeným natáčecím místem Borderieho historických kousků. A proto tento zámek byl v Angelique, marquise des anges právě tím zámkem Monteloup, odkud hrdinka pocházela. Tuto typickou atmosféru jen podtrhlo obsazení Gérarda Barrayho do role d´Artagnana. Mylene Demongeot v roli Mylady de Winter představuje s blond vlasy a černými očními linkami 60. léta mnohem víc než 17. století, ale to je něco, co k Borderieho filmům prostě patří, a protože styl 60. let byl tak okouzlující, diváci mu to prominuli už tenkrát... Určitě je to mnohem příjemnější forma „devastace“ než americké verze z 90. let.(31.10.2003)
-
Morien
Jako skalní fanda americké (mezinárodní) adaptace z roku 1973 jsem šokována tím, jak moc se mi tahle nelíbí. Výhrady mám asi ke všemu, ale nejvíc k hereckému obsazení, protože jsem se za celou dobu trvání filmu nebyla schopná od sebe ty jednotlivé úlisné chlápky s knírem rozeznat. V tomto směru se blýskl pouze kardinál Richelieu, protože byl v červeném, aspoň za to dík. Ale zda je tamten knírač d'Artagnan nebo Buckingham, když si pořád mění šaty, to bylo opravdu nad moje síly. Taky mě docela rušila neustálá jásavá hudba, podivně historizující, ale nikoliv historická výprava a absence nějakého protipólu k neustálé snaze o vtip a srandu. Já chci taky temnou stranu síly.(4.7.2009)
-
sud
Ze souboje s Lesterovou verzí vychází jako plichta. Každá má něco do sebe. Tahle má úžasnou atmosféru staré Francie, vonící po víně, kyselých hroznech a bujných dekoltech krásných dam. Gérard Barray je nejlepší D'Artagnan všech dob a na démonického Guye Delorma, coby Rocheforta, rovněž nikdo nemá. Jenom mi není jasné, proč jsou zde uváděny oba díly zvlášť, když jde o jeden film.(11.2.2005)
-
sportovec
Diskuze nad tím, zda to či ono přetlumočení Dumasových literárních předloh zachovalo více či méně jejich ducha, jsou zjevně nadbytečné a samoúčelné. Manufaktura Alexandra Dumase st. byla pověstná již za života své tvůrce a při filmových převyprávěních vždy šlo více o to jak postihnout co nejlépe kolorit doby a kvalitu vlastního osobitého vkladu do jeho vnímání divákem. Ve specifickém subžánru francouzského historického dobrodružného filmu tvoří tato adaptace MUŠKETÝRŮ nepochybně jeden z jeho uměleckých vrcholů; v případě početných adaptací MUŠKETÝRŮ i podle mého názoru vrchol absolutní. "Francouzskost" všech protagonistů filmu je jedinečná stejně jako dokonalost výpravy, kvalita hereckých výkonů a přes propast času jdoucí paralela nadčasové francouzské sebeprezentace. Jsme tu totiž konfrontováni bez výjimky s hrdiny, kteří i jako celek, i jako jedinci tvoří - a zřejmě i v budoucnu tvořit budou - podstatnou část našeho diváckého já.(17.2.2008)
-
tahit
Klasika s Francouzským šarmem, ukázka toho, jak dobře natočit romantický dobrodružný film „Tři mušketýři“ tato verze je pro mě zatím nejlepší. Kdo by si aspoň jednou nepřipadal být občas jako d’Artagnan?(15.8.2007)
-
Indiana
Asi nejlepší adaptace Dumasových Tři mušketýrů.(10.6.2005)
-
Fingon
Pravděpodobně nejlepší zpracování Tří mušketýrů (a že jsem vyrůstal na verzi s Michaelem Yorkem) má na svědomí Bernard Borderie. Jediné co mě mrzí je, že se mu nepodařilo nasvítit to tak jako Angeliku. Pak by to už teprve byla pastva...(1.10.2007)
-
LiVentura
Jistě nejpovedenější "barrayovské" filmové ztvárnění tohoto slavného tématu o cti, lásce a hrdinství.(11.7.2009)
