Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Pohádka
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (28)

plakát

Trhliny (2009) 

Cracks jsou komorní artsy film s úžasnou kamerou a hudbou, která v ty správné okamžiky umí neskutečně vyakcentovat atmosféru. Je to hostina pro oči a uši, snad i proto, že je tam jen pár herců, ale všem jejich role věříte od prvního okamžiku; nebo je to možná tím ostrovem, na kterém se nacházejí. Psychická náročnost se postupně stupňuje a tak někdy od půlky má film podtóny psychologického hororu, zvlášť pokud jste v podobném věku, jako hlavní hrdinka (myslím Fiammu, ne slečnu G). Není to sexy a není to svůdné, a občas se vám chce lehce zvracet, ale film to umí prodat a nikdy nejde přes hranu. Zanechalo to ve mně hluboký dojem, aniž by to bylo nějak prvoplánově vyvolané - není tam jedna konkrétní scéna, je to spíš celkový pocit. Film z vás zbytečně nevymačkává city, není to komedie, není to doják, není to romantika, akční oddychovka ani dobrodružství. Má své kouzlo, alespoň pokud jste milovník starých knížek a opuštěných hradů a svěžích hlubokých lesů. PS: Ani za nic to nepouštějte dětem (tak pod 15 let). Zaprvé ta angličtina je sakra těžká, zadruhé to nezkušené lidi úplně svádí k romantizaci děje (mluvím z vlastní zkušenosti a věřte mi, to si na triko vzít nechcete) a zatřetí ten děj prostě nepochopí. Nic proti, u spousty věcí jsou mladší lidé zbytečně podceňováni a uchopí je stejně dobře, jako kdokoliv jiný... Ale tohle jedna z nich není.

plakát

Interstellar (2014) 

Naprosto neskutečný film, který vás nasaje, protáhne pátou dimenzí a nakonec vyplivne někde úplně jinde, než byste to čekali. Emoce z vás při sledování přímo tryskají a atmosféra (pro některé možná natahovaná až za hranici nudy) vás napíná tak, že i když máte sto chutí ten film vypnout a jít se znovu dívat na Pána prstenů, prostě nemůžete. Zimmerova hudba to celé nádherně podkresluje, vyvolává ve vás stále větší a větší hrůzu, ale tak v půlce filmu začne být předvídatelná a vy si uvědomíte, že některé body zápletky prostě znáte dopředu. Stačí poslouchat hudbu. Rozuzlení je ovšem tak nečekaně dokonalé, že vám vyrazí dech a vy pak budete jen sedět, zírat na hláškující roboty a přemýšlet, jak po shlédnutí něčeho takového máte sakra jít zpátky ven a žít normální život. Tenhle film ve mně utvrdil několik přesvědčení: 1. v životě bych nemohla být kosmonautem, 2. ještě hodně dlouho nevlezu do kukuřičného pole, 3. Matta Damona teď chvilku taky nechci vidět (a ne proto, že by snad neuměl hrát).

plakát

Blame (2017) 

Film, ve kterém nakonec hlavní hrdinkou není zezačátku protěžovaná "Sybil", ale její spolužačka Melissa. To ona totiž může za většinu zvratů v ději, to ona je tam ta nešťastná a přitom dokonale pomstychtivá mrcha. Vyvrcholení příběhu je překvapivé už jen tím, že se film celou dobu tváří nějak a pak otočí o 180 stupňů. Hudba slušně dokresluje atmosféru a celková výprava je trochu dramatická a trochu snová. Vedlejší postavy tam bohužel nemají žádný zvláštní účel, prostě jen jsou. Rozhodně to ale není typický film z prostředí střední školy a nelze než ho doporučit každému, kdo touží po troše starosvětského dramatu smíchaného s příchutí teen filmů. PS: Byla jsem jediná, komu přišla Abigail při scéně ve třídě (rvačka) dost děsivá?

plakát

Zpověď královny střední školy (2004) 

Ne, ne, NE! Tohle prostě nefunguje. Jakožto milovnice Disney filmů, pravidelná sledovatelka Soy Luny a podobných věcí a milovnice PLL jsem si myslela, že zkouknout tohle bude hračka. Spletla jsem se. Lindsay Lohan je nepochybě taletovaná herečka, což nakonec ukázala už ve filmech jako Freaky friday, nebo právě ty zmíněné Mean girls... ale tady to ani ona nezachrání. Hudba neposlouvhatelná, děj nudný a poměrně tuctový, klišé to jen přetéká a děj je tak stupidní, že scénáristi museli být buď opilí nebo deprimovaní po prožití nějakého těžkého šoku. Je mi líto, ale nebýt pár ucházejících momentů a ne-zrovna-špatných herců, letělo by to rovnu do odpadu.

plakát

Captain Marvel (2019) 

Velmi silně mi vvstává moment, kdy Carol s Nickem Furym jedou autem a do toho zní Garbage a jejich "Only happy when it rains". Už jen díky tomuto momentu prostě musím 5*, protože to vytvořilo tak svělou atmosféru, že na jaktěživa nezapomenu. Jinak ale mohu říct, že jsem čekala nenáročnou komiksovku a dostala jsem parádní nářez plný akce, výborné hudby, retro nálady a sympatických mimozemšťanů. Mladí Coulsen s Furym byli obrovské plus, vtipy fungovaly, protžr film na nic příliš netlačil, a herci ve svých rolích byly prostě výborní. Nepostřehla jsem žádné příběhové chyby, jen párkrát mi lehce zablikal můj klišé senzor a navrch: ta kočka. Ta DOKONALÁ kočka.

plakát

Rezistence (2015) 

Ani netuším proč, ale Rezistence se mi líbila daleko víc, než předchozí díl, Divergence. Možná za to může moje oblíbená Kate Winslet, které tam bylo podstatně víc, ale dokonce ani Tris mě tady neštvala tolik. Děj se pořádně rozběhl, autoři nevynechali nic extra důležitého z knihy a naopak pár přikrášlujících detailů přidali. Za mně spokojenost:)

plakát

Princezna ledu (2005) 

Milé, odpočinkové, hezká hudba a nádherná Michelle Trachtenberg. Kromě toho se tam bruslí a děj není ani zdaleka tak klišovitý, jak byste čekali. Jako oddychovka naprosto uspokojující.:)

plakát

Podfukářky (2019) 

Nevěřila bych tomu, protože podle traileru to vypadalo jako hrozná hloupost, ale když jsem na to z nudy šla do kina, odcházela jsem nadšená. Anne Hathaway je moje oblíbenkyně, ale Rebel Wilson i její styl humoru mi nesedí... o to víc jsem proto byla překvapená, jak moc ji to v tomhle filmu spolu ladí a jak vtipné to skutečně je. Některé vtipy a narážky mi nejspíš umikly, ale smála jsem se i u věcí, které asi jako vtipné ani myšleny nebyly. Film měl příjemné tempo, dobrou kameru a střh mě nerušil, jak tomu občas bývá u jiných filmů. Děj byl poměrně nekomplikovaný. Celé to podkresluje skvělá hudba a příjemé lokace, které si prostě nikdo z nás nemůže dovolit, takže jsem navýsost spokojená. Jen jedna věc: vadí mi, že to přeložili jako "Podfukářky". Samozřejmě, asi se to tam hodí a ono to k tomu docela i svádí, ale vyvolává to spojitost s https://www.csfd.cz/film/292555-podfukari/prehled/, což je naprosto odlišný film i žánr; a kdo očekával něco takového, zákonitě odchází zklamán.

plakát

Our Lady of Lourdes (2013) 

Netuším proč, ale film mě dojal natolik, že jsem si ho pustila třikrát po sobě a pokaždé brečela víc a víc. Je to minimalistické, velmi silné aneskutečně krásné. A Naomi Scott umí přízvuky napodobit tak přirozeně, až to bere dech. Krátká stopáž je v tomto případě ideální. A všechny Čechy potěší, že můžou rozumět, co říkají "nesrozumitelně mluvící" polští policisté a záchranáři:)

plakát

Příchozí (2016) 

Film, který si těch 5 hvězdiček rozhodně zaslouží. Z příchodu mimozemšťanů se toho dalo vytěžit tolik- ukázka davového šílenství, jak to ovlivní vllády, cokoliv, ale Arrival si zvolil tohle téma. Na začátku je to prostě smutné, šílené a maličko nudné, ale pak se to zvrtlo a než si to uvědomíte, sedíte jak přikovaní a sledujete, jak se všechny linie a kousky příběhu skládají do jedné velké, gigantické pavučiny. Dokonalá psycho hudba a výborná kamera to jen dokreslují. Herci jsou tak uvěřitelní, až se vám z toho chce pbrečet- a finální vyústění příběhu je jen jeden velký "Wow!" efekt. A po dokoukání přichází pocit, že jste vlastně dokonale smíření se vším a že se na ten film rozhodně někdy podíváte znovu. A tohle se často nestává.