meda2016

Obraz ostře vymazlený hloubkou prostoru a škálou barevných polotónů. Hned od začátku je Nathan malým podrazáčkem. První muzejní mapa světa ještě nezná vše ale už ukazuje obrys dnešních kontinentů - chyba, že amíci prostě musí vidět svou Ameriku. Koukáme na fikci o fikci, nemyslíme hlavou. Dělali s bráchou lotroviny - Sam pak musel zmizet a Nathan se stal zlodějským manipulátorem. Prostě sen dnešního mládí. Pak už jen  k výchozímu materiálu přilepit obvyklé hrdinské psychozkratky pro diváka a objevitelé lomeno rabujicí zloději v příběhu buď baví nebo nudí. Sponzoři H&M, Mercedes, Hyundai, ... Potom už je to smotek Indyho Jonese, Roberta Langdona a Benjamina F. Gatese. Plus přihlouple podivné dialogy, žádné překvapení. Nejlepší vizuál jsou ty letící lodi. ... Nebýt fanoušků počítačových her, nebylo by spokojených diváků.

Jako jo, jsou tam motivy dokonce na dvě pohádky. Nedovedu si představit, jak u toho dítě vydrží déle než do poloviny. Je to taková studie středověkého chování germánského obyvatelstva(?) nebo duševní ponurosti H. Ch. Andersena. Vtip a zábava u ledu. Hluboko smekám před Československou pohádkou Šíleně smutná princezna. Herci jsou ale dobří ...husa má jen jeden výraz.

Opulentní. Velké plátno, obrovské celky, krásná velká řeka i velká bílá svítící loď, větší než minule. Hned na začátku se dozvíme, jak je Poirot chytrý a jeho kapitán hloupý. Také o nejpraštěnějším kníru. Pak už příběh drží směr, jen nemá to Christieovské kouzlo. Stále se druží stejná společnost a to je malinko směšné. Nicméně Egypt a Abu Simbel je nejmilejší kulisa. Mrzí mne obsazení Gal Gadot, ten velký obličej se mi nelíbí, nehraje životem. Až do zjevení se enfant terrible na lodi je vše povrchní. Potom to chytne švunk tancem, muzikou, emocí...ale není to Christie. Kouzlo postaviček se nekoná, zdání akčního dramatu narušuje strnulé rozhovory s postavami. Branagh opakovaně nevychytal zvláštnost Poirotova odhalování záhady. Moderní "korektnost" udivuje až do závěru - s oholeným Poirotem vábeným afro-ickou zpěvačkou. Skoro jsem zapoměl, že je zde naplánování vraždy, jako na Nilu vždy, opět nepravděpodobné.

Snad bych ani psát nic neměl. Po legendárním zábavném byzantském kupci se skvěle hrajícím obsazením a po mrtvolně nudné bláznově smrti vzpomínám na pocity nemileho překvapení v kině. Naprosto špatně obsazená postava příležitostné dívky, dvojjaký výkon potápějicího se neplavce  Jiřího Kodeta, asi tři podivně oživujíci dialogy - s uniformami a hlídačem stavidla. Vlastně se až podivuji, že Smrt talentovaného ševce je schopna vyplnit přebývající čas diváka detektivek. Asi že zbytek se dá pochválit.

Scény na Zemi lepší, scény v kosmu ...mno. Inspiraci všichni poznají a že by bylo povýšení na jinou úroveň se nekoná. Často  trýznivě nelogické a uspěchané. Špatný scénář a špatné rekvizity. Lucerničky na trupu lodi a blikající poziční světlo? Proč? Mohl bych děj rozebírat postupně ale nemám náladu. Jen ... jen ta pointa cestování byla dobrá. Zřejmě natočeno všechno kvůli tomu jednomu nápadu. A mluví anglicky.

Jak nenatočit film. Četba poznámek, nápadů ke kosmologické hypoteze. Obraz sám je demo-náhražka skutečně krásy Země. Jednou a dost.

Jasnovidně geniální nesmrtelný chodící sval. ..... Detektívka po americku s nakládačkama. ..... Cruiseovy příběhy jsou příběhová skládanka, tyhle jsou opakovací zbraň. ...Jedna šňůrka s korálky nechutných vražd.

Stále je to dost dobré ...ale ...dialogy jsou poněkud hloupější, než bývaly, ...kulisy jsou příliš malebné ...a Inarosovu generálku hraje snad nordická pornohvězda. Holden stále se Stevenovým ustaraně plačtivým výrazem prodlouží v půli sérii kvůli osobním důvodům o další stovky/tisíce mrtvých. V závěrečné bitvě při poškození lodi kapitanky Caminy Drummer krásný kombinovaný záběr. ... Výsledek - sice u mne za 3* ale litost, pokud už nebude pokračování.

Natočeno stylem Odpad. Nějaký smysl příběh má, asi tak na 20 minut. Ostatní čas je věnovaný zisku od sponzorů. Nepopírám, zasmál jsem se i pochopil smutek stáří. Stáří je svinstvo. Když někdo odváděl špatnou práci, říkalo se mu lempl: Scénář a režie.

Je vzdálená doba  kdy jsem film viděl. Ano. Slovo film, celuloidovy pás se statickými obrázky. Černá, šedá, bílá. Skoro po celou dobu jsem zapoměl na rám a pociťovat chtíče postav, potřeby splnitelné jen při úporném snažení nebo aspoň při zdání správného vývoje okolností. Stínítko kamery je zapomenuto a snad i ta kamera, a ze scénáře se stává život. Až při krachujícím závěru života figur na plátně je to znovu jen téměř nehybný starý zarámovaný obrázek. Ke kterému se ale se vzpomínkou vracíme.