endrix

28 dní poté z pohledu 2012. Oceňuji realističtější pohled na "zombie" epidemii, ale když už chce divák tiše zatleskat, dojde mu, že není čemu. Upřímně, letecká doprava je skutečné zlo pro šíření nemocí, ale asi ne pro nemoc, která má inkubační dobu pár vteřin či minut. A stejně je tomu u tohoto filmu u všeho. Říkáte si, že tenhle nápad je dobrý nebo alespoň vhodně použitý, a pak vám dojde, že je to vlastně blbost. A do toho sympatický, ale ne-uvěřitelný Pitt s neskutečnou klikou a intuicí (jak jinak u experta na řešení krizových situací). Je to zábava, ale zapomenutelná. A nedoporučuji u ní přemýšlet, jen se kochat davovými scénami.

Nebyl bych vůči tomuto filmu tak přísný. Akční thrillery jsou u nás pole téměř neorané a zkusit se to muselo. Jistě, je to směšné, je to přehnané, ale bavil jsem se. A když dávám jiným jasným béčkům několik hvězdiček, proč bych je nedal i tady? Protože známe reálie a o to absurdnější nám to přijde? To by bylo trochu nefér.

Zvláštní pokus o "umělecký horor". Výstižnější charakteristika mě nenapadá. Potíž je v tom, že to vlastně není horor ani umělecký film. Nebál jsem se, jen jsem místy nevěřícně zíral. A nedostavil se ani estetický zážitek, jen jsem místy nevěřícně zíral. Příběh byl plný děr (past s havrany, po jejímž sklapnutí se nikdo nestará o chyceného), mnoho scén samoúčelných (mozek), pozadí příběhu nedotažené. Děs v opeře je možná originální film, ale co je originální, nemusí být dobré. Alespoň pro mě tedy nebylo.

Dobrých filmů o Římu není nikdy dost. A myslím tím filmů skutečně zachycujících atmosféru doby, ne akčních podívaných, které by se mohly odehrávat kdekoliv a kdekoliv. A filmů z doby pádu Říma ještě méně. Proto jsem byl za Agoru vděčný. Jistě, autorská licence zapracovala, nad některými scénami jsem se pro jejich přehnanost a očividné přehrávání ošíval, ale já jsem Amenábarovi tu Alexandrii věřil. Líbily se mi i záběry z ptačí perspektivy, které skvěle dokreslovaly základní myšlenku filmu, že rozdělit cokoliv na dobré a zlé je hodně nebezpečná iluze.

Bavil jsem se, to ano. Stejně jako mnohokrát předtím. Hrdina objevující svůj skrytý talent, krásná dívka zprvu opovrhující hrdinou, spojenci zprvu opovrhující hrdinou, autorita zprvu opovrhující hrdinou. Všechno už v animácích bylo a stále to funguje, ale stačí to? Děti si možná tak dobře nepamatují, ale já ano. A tenhle film neměl nic, proč by měl v paměti zabrat nějaké významnější místo. Snad kromě pochybného ekologického poselství, že zabíjet draky je správné jen od určité velikosti. Výborně udělaný animák, jeden příjemný večer. Nic víc, nic míň.

Zdaleka nejvěrnější zpracování Poea od Cormana. Pro odpůrce knih toužící po státní maturitě nejvýše vhodné, pro ostatní průměrný tajemný film. Atmosféra ušla, tedy v interieru, v exteriérech bije papundeklovost tajemného domu do očí (a jeho zánik ještě víc). Stále však platí, že u Zániku domu Usherů se budu bát, až se někomu podaří dostat na plátno atmosféru Bornových ilustrací z českého vydání Poeových povídek.

Povedený film, kterému lze vytknout jen to, že již na konci druhé minuty tušíte, jak skončí.

Parta odvážných kluků (z nichž jeden je sociálně znevýhodněný), která zkouší něco, co nikdy předtím nedělali, postupně to začnou umět hodně dobře, ale pár jich při tom zahyne. Kolikrát už jsme to viděli? Mockrát! Kolikrát už jsme to viděli na nebi první světové války? Trvám na tom, že těch pár slušných filmů z první světové si musíme hýčkat a chránit je před mnohonásobnou přesilou příběhů z druhé filmařsky oblíbenější sestřičky. Souboje jsou skvělé, hrdinové sympatičtí a velení nereálně benevolentní. Prima spektákl na páteční večer.

Mstící se tatínkové mají jednu velkou výhodu. Odpustíme jim i to, co by správní hoši běžně dělat neměli. Např. vykrádání obchodů se zbraněmi bagrem nebo postřelení nic netušící manželky bývalého zkorupovaného kolegy. Mstící se tatínkové prostě mohou všechno a dobře se na to dívá, protože si opravdu neberou servítky. Krev teče proudem, mrtvých z východu evropského i blízkého přibývá a princezna je vždy až v dalším hradě. Tři hvězdičky za dobrou akci, jedna navíc za to, že si Liam Neeson docela realisticky nenechává od padouchů vykecat díru do hlavy a naopak jim hned jednu udělá jiným prostředkem. A jedna hvězda dolů za nejasné tušení, že v Pařiži by asi podobná akce vzbudila více rozruchu a po Liamovi by přece jen někdo šel a nenechal ho jen tak vraždit záporáky.

Tak tenhle horror byl trochu překvapení. Pár netradičních momentů a poměrně nestandardní postup zabijáka (fakt jsem se o hlavní hrdiny bál a pochyboval, zda jsou skutečně hlavní) byly milým osvěžením. Ovšem dost mi vadilo, že se vůbec nic nevysvětlí. Identita vraha se sice odhalí, ale to je celé. Proč prováděl některé věci? Jakou roli hrály v příběhu některé postavy. Nic, prázdno. Takhle nějak se musí cítit jedna z přeživších postav. Nic nechápe. Ale konec je super. Něco, co se jen tak v hororu nevidí. A láskyplná WTF scéna ve dveřích. Tohle si 3* zaslouží.