Jako pětidílná série, kde by se každý jeden díl zabýval jednou konkrétní osobou, by Tinker tailor soldier spy působil o hodně líp. Jde totiž o to, že film má spoustu postav, tudíž spoustu objektů vyžadující pozornost, přičemž každá z postav má nemálo dialogů. Každá postava pak disponuje jménem svým vlastním, ale i, jak napovídá název, přezdívkou. Od druhý poloviny se tak z filmu stává precizně zrežírovaná a scénáristicky vypiplaná kaše, kdy stačí zlomek nepozornosti, aby jste se v postavách dočista ztratili. Když pak připočtete dost pomalý tempo, který vás zkrátka jednou za čas donutí hodit oko jinam, zmatení se nevyhnete. Ono ale záleží na divákovi jestli se tak stane, nebo ne. Jeden musí z kola ven je po atmosferický stránce dost možná nejlepší film roku 2011, obsazení je fantastický a vlastně každej prvek filmu funguje bez chyby. Jenom si to zkrátka po vstřebání budu muset dát ještě jednou. A kdo ví, třeba připadne pátá.
Jakožto fanoušek původního filmu: Zásadní problém toho všeho spočívá už jenom v tom, že se příběh odehrává v Americe (a v současnosti. Film jako tenhle zkrátka nelze remakovat). Ona totiž zamlžená depresivní ves kdesi v Anglii roku 1971 oplývá mnohem hutnější atmosférou, než americkej nudnej zapadákov roku 2011 (to přece nikoho nezajímá). Další zásadní potíž je v obsazení. V původní geniální verzi jste představitelům ty vesnický burany vážně věřili, když se ale v roli dementního pedofila objeví Dominic Purcell, veškerá vážnost jde stranou. Další obrovský mínus jsou digitální jeleni. To kurva nejsou tvůrci schopný najít v lese reálnýho? Vždyť i ty křepelky (nebo co to bylo za ptactvo) v původní verzi jsou skutečný! Další mínus je hlavní představitel, James Mardsen je vcelku dobrej herec a nic proti němu, ale snažit se hrát famózního Dustina Hoffmana, kterýmu jsem fakt tu jeho postavu věřil, je k smíchu. Záporem dalším je pak vykreslení psychologie postav. Peckinpah to měl pevně v rukou a naprosto přesně a uvěřitelně postavy po psychologický stránce rozvíjel, avšak zde veškerá psychologie v podstatě úplně chybí. Třešničkou na dortu je potom závěr, kterej nejenom, že je méně brutální, než v originále, ale taky mnohem hůř natočenej (zejména pak po střihový a kamerový stránce). Závěrem: Sračka
Spoiler: Na Zemi přiletěl mimozemšťan a vzal na sebe podobu Olivie Wilde. Ne že by neměl vkus, ale zkazil tim celou druhou polovinu filmu. (extended cut 135 min.)
NO! Tak tohle jsem ani po všech těch ohlasech vážně nečekal. Devadesát procent jinejch režisérů by se z toho snažilo udělat rádoby ohromující velkolepou řež, kdy by efekty hrály hlavní roli a všechno ostatní šlo hrát druhý housle. Rupert Wyatt zůstal však střízlivej a natočil poměrně skromnou, ale o to víc překvapující jízdu, kde efekty neslouží k ohromení, nýbrž především ke zhmotnění emocí, kdy digitální vopice předvádí bez špetky nadsázky lepší výkon, než mnozí reální herci. Je to tu omíláno stále dokola, nemůžu se ale nezmínit o mimice a pohledech Caesara, který v divákovi vzbouzí právě ty pocity, které on sám prožívá (u digitálně ztvárněnýho tvora jsem nikdy žádný emoce neviděl, natož cítil, tady jsem ovšem rovnou ronil slzu a kdo jí při závěrečném "vy víte co tu má stát za slova" neměl alespoň na kraji, neni normální ;) Jediná věc kterou bych možná trochu změnil je hudba, která ne dost adekvátně ony emoce doprovází. Jinak je to perfektní i po všech ostatních stránkách! 15.10. 2011 EDIT: Nedělejte při prvním shlédnutí stejnou chybu jako já a koukejte i na závěrečný titulky, je v nich scéna (poměrně klíčová) o kterou je škoda přijít. Já jí objevil před chvílí při opětovné projekci filmu ;)
A je to. Další pohřbenej legendární hrdina a definitivní důkaz o tom, že Marcus Nispel by vůbec neměl mít právo točit filmy. Je to naprosto rutinní kaše, kde jedno klišé střídá druhý, kde atmosféra vyšuměla s debilnm příběhem a hlavnim představitelem (fakt nepochopim, proč vybrali právě jeho) v neposlední řadě je to pak bezduchá kasička na dolary. Legendární hudební doprovod původního filmu byl zaměněn za naprosto pitomou neatmosferickou a neemocionální břečku a krev cáká z těla i v momentě, kdy by vůbec neměla např. Týpek mlátí palicí druhýho týpka a z něho to lítá, jak kdyby to do něj šil brokovnicí, nebo spadne kdosi na velkej (ale docela plochej) kámen zády a rozstříkne se, jak kdyby padnul do větráku (kdyby to tak bylo i ve skutečnosti, byl bych tak patnáctkrát mrtvej). Jako další a poslední fail vyzdvihnu neskutečně debilní finále, který jsem viděl nejmíň ve dvou stovkách jinejch filmů. Nic jinýho kvákat nebudu. Je to zkrátka sračka epickejch rozměrů, zároveň ale nejlepší Nispelův film :D
Nechápu jak se taková látka mohla dostat do rukou vola, kterej natočil dva muzikály, přičemž ten druhej evidentně až podprůměrnej. Nechápu jakým způsobem dokázal zazdít charaktery postav. Nechápu jak za 250 milionů dolarů natočil lacině působící frašku bez špetky originality aneb všechno co měl Verbinski pod palcem Marshall utápí v rutinním nudným podání, který neni ani veselý, ani akční. Kde do nás Verbinski ládoval dynamickou akci, tam se Marshall stahuje do ústraní a jasně dává najevo, že to prostě neumí, protože i těch pár rádoby akčních momentů dokáže navodit pocit znuděnosti, kterej je znát i ve tvářích hlavních představitelů. Johnny Depp už nebyl zdaleka tak zábavnej jako v předchozích dílech a to ne proto, že by se okoukal, ale proto, že režisér zkrátka nevěděl co po něm chtít. Jak Zimmer válel ve dvojce a trojce, tak tady selhává (zase jsme u toho: Gore věděl co chce. Rob zřejmě ne). Ono ale nemá smysl se zaobírat každou složkou zvlášť, film totiž zkrátka a dobře selhává jako celek. Dvě hvězdy za mořský panny a za falešnou domněnku, že to byl pilot k seriálu (jinak bych z nasrání musel vrazit odpad).
Nuže dobrá. Další příspěvek do série dopadl v mých očích líp, než všechny díly předtím dohromady, ale absolutně postrádá vlastní nápady. Ono je to totiž jako kdyby jste vzali "brazilskej moment" z Call of Duty, "sejf moment" z Mistrů Hazardu a akční momenty Mizerů a slepili to v jeden celek. Jenže zatím co CoD je strhující, Mistři Hazardu zábavní a Mizerové dynamický Fast Five není v daném slova smyslu (strhující, zábavný, dynamický) ani jedno a za svůj vznik vděčí jen a pouze filmům ze kterých čerpá inspiraci. Proto jedinej velkej důvod, proč se na film podívat je hlavní duo Diesel vs Johnson (jenom škoda, že jejich nahánění bylo dost nevyužitý, kdyby film byl spíše o tom a né o nějaký loupeži, bylo by to zkrátka lepší). Nemůžu ale říct, že jsem se nudil. Takže asi tak: Těch 82% si to nezaslouží, protože jsem viděl nejmíň stovku lepších akčních filmů, protože se ale v rámci série jedná o překvapení, dám čtyři hvězdy (ale s přivřeným okem).
Chtěl jsem napsat komentář, kterej by byl v první řadě oslavou tohoto ultimátního filmového zážitku s fenomenální kamerou, mrazivě tíživou atmosférou, nekompromisním dějem, parádním hudebním doprovodem a hereckými výkony natolik přesvědčivými, že chvíli nevíte zda je to film, nebo realita. Chtěl jsem napsat komentář, který by těžce ranil uživatele, kteří vpálí nekompromisní odpad, aniž by si shrnuli plusy a mínusy a nezlobte se na mě, ale tady převažují plusy (není to nic osobního, ale protože filmu jako je tenhle se odpady prostě nedávaj! a protože o něm s nádechem těžkýho frajerství mluvíte jakoby jste se prací zloděje/únosce/vraha živili, jako by jste dané situace dokázali řešit líp, jakobyste se v absolutním psychu a pocitu bezmoci dokázali trefit do nepřítele). Chtěl jsem prostě napsat komentář k tomuto filmu, který dokáže bavit, dokáže šokovat. Ten mě ovšem rozsekal tak, že toho již nebudu nikdy schopen.
Je to historická jednohubka. Je plná krve, brutality a násilí. Malej rozpočet kouká z každýho záběru, herci tam jenom tak jakoby jsou, Paul Giamatti nesnesitelně řve a efekty jsou bídný. I tak je to ale nejlepší historická řež od dob Kingdom of Heaven. Snad je to kvůli tomu, že v dnešní době zase tolik historických filmů nevzniká a když už, má obří rozpočet a nedá se to s tímhle srovnávat. Proto je Ironclad ve své kategorii (Black Death, Eagle, Centurion atd.) to nejlepší, co lze vidět. Kamera je sice mnohdy dost roztřesená, někdy dělá z filmu změť kdy nevíte na co koukáte (v bitvách především), ovšem ono to vypadá skvěle! Bitvy samotný, byť tam často postavičky jenom tak zlehka mávaj sekerkama, působí prostě parádně a řádná dávka brutality a krve to umocňuje do absolutna. Do toho všeho nám hraje povedenej hudební doprovod. Režijně to už asi lepší bejt nemohlo a na to, že se dění neshoduje s fakty seru. A Brian Cox je největší filmovej hrdina všech dob! jeho nebejt jdu o hvězdu níž.
A já to žeru. Sice jsem kvůli debilnímu traileru víceméně přesně věděl čeho se kdy leknout, nic to ale nemění na tom, že se v rámci dnešních zámořských hororů jedná o poctivou duchařinu s řádnou porcí strachu (o kterých hororech tohle lze dneska říct?). Když pak vemu v úvahu i fakt, že si to na nic nehraje a dovolí si to i o úsměvný odlehčení, který by kdejakýmu filmu těžce ublížilo (tady ale příjemně navodí chvíli, kdy setřít pot z čela), tak musim prohlásit hlasitý "wuáu!". Ano, známe všichni legendárního Poltergeista, kterej byl v podstatě totéž (v podstatě i lepší), známe nedávný Paranormální aktivity (hned dvě) a dalo by se říct, že už takovej film zkrátka nemůže děsit, jenomže on má tak fenomenální kameru, nasvícení a nevtíravý lekací scény, že prostě tu atmosféru staví už jenom na tom. Všechno potom povyšuje skvělej závěr (i když místy působí lacině), kde jsou duchové vyobrazený tak, jako ještě nikde jinde. V hloubi svojí duše jenom doufám, že nejsou tak nesympatický. Pět hvězd předevšim ale za to, že i bez litrů krve lze natočit efektní trhák s absencí zbytečnýho násilí.
Ke komentáři uživatele swamp: Ty grimasy jsou zcela záměrný a nejsou dělány v domnění, že to je herectví. K nesympatičnosti: člověk kterýmu se zhroutil život sympaticky snad ani vypadat nemůže. Jak příběh, tak i výkon hlavního představitele je brán s velkou nadsázkou. Je mi líto těch, co to vemou vážně.
Velkej Spoiler: Prostě se tak chlápek probudí z kómatu a téměř nic si nepamatuje, zjišťuje, že mu byla zcizena identita, že vlastně neexistuje. Narazí na ženu z osudné chvíle, která cosi asi ví a může mu nějak pomoct. A jak se tak prodírá celou tou konspirací, zjišťuje své pravé já, že je trénovanej zabiják a že jeho údajná žena není stejně tak skutečná jako on. A odkud že většinu z toho už známe? Jason Bourne měl osud podobnej, jenom se probudil s kulkou v zádech a neměl žádnou ženu. Jenže zatímco Bourne měl díky třem dílům mnohem větší prostor pro rozvoj příběhu, Neznámý díky svojí krátký stopáži působí jako slepenec všemožnýho špionskýho harampádí (celej příběh je nakonec vlastně o kukuřici), přičemž nedisponuje ani zdaleka takovou dynamikou a propracovaností jako právě Bourne. Když navíc vemu v potaz fakt, že režie je naprosto bez nápadu a sází jedno klišé za druhym, tak mi z toho vychází jednoduše pitomina pro zabití kurevsky nudný chvíle. Dvě hvězdy jsou za tradičně výbornýho Neesona a skvělou (nevyužitou) postavu Bruna Ganze.
A few times in my life I've had moments of absolute clarity, when for a few brief seconds the silence drowns out the noise and I can feel rather than think, and things seem so sharp and the world seems so fresh. I can never make these moments last. I cling to them, but like everything, they fade. I have lived my life on these moments. They pull me back to the present, and I realize that everything is exactly the way it was meant to be. Jsem idiot! Colina Firtha jsem vždycky upřímně nenáviděl a každýmu filmu s ním se obloukem vyhejbal. Když se nedávno objevila oceňovaná Králova řeč, jenom jsem tupě prohlásil, že to nechci nikdy vidět. A pak? Bum! Králova řeč byla v závěrečný minutě a já v blahu. Firth mi najednou nevadil, ba naopak, svým hereckým projevem atakoval mojí TOPku (ne, nemám ho tam). Neváhal jsem tedy a opatřil si jeho předchozí film A single man, kterej mě sice vzhledem k tématu nijak moc nezajímal, ale i tak jsem byl zvědavej jestli můj čerstvě nabytý dojem z Firtha přetrvá. A přetrval, dokonce posílil. Colin Firth je perfektní charismatickej herec, A Single Man perfektní film s úžasnym hudebnim doprovodem, pěknou kamerou, bezvýchodně smutnou atmosférou a se zatraceně srdceryvnym koncem.
Proč točit pořád dokola jedno a totéž a točit to hůř a hůř, když už nám všechno pověděl Friedkin se svým Vymítačem ďábla, jehož atmosféra nebyla od jeho dob překonána, kde vymítání nahánělo husí kůži, která ve vás zůstala i dlouho po skončení filmu, aniž by se musel ohánět "true story" kecama?! Rituál se právě zařadil na první místo toho nejhoršího, co jsem o daném tématu viděl. První půle postrádá jakýkoli důležitý sdělení pro diváka (můžete koukat od poloviny a o nic nepřijdete), nehledě na to, že absolutně postrádá napětí, nebo něco, co by mě nutilo udržovat pozornost. Půlka druhá sice začne dejchat atmosférou, ani v jednom momentě mě ale nezasáhla. Snad je to hudbou, která se vůbec netváří hororově, možná nudnou režií bez špetky fantazie. Nutno ale říct, že film selhává jako celek (v tak debilnim provedení i Hopkins působí jako nula). Těžko se věří, že Rituál má na svědomí režisér parádního Ondskanu. To působil ale ještě v domovině (důkaz toho, že ne každej talent je rozenej pro Hollywood).
Po úvodní scéně jsem s úsměvem ve tváři v duchu prohlásil, že po skončení bude film vévodit mojí topce, bylo předčasný si to myslet. Ač se film zprvu tváří velkolepě a výpravně, postupem začíná silně nudit. To by ani tak nevadilo, kdyby ona nuda nepřišla už po několika minutách. Režijně je film dosti neoriginální, kamera rutinní bez špetky nápadu a hudební doprovod, leč famózní, sprostě nevyužitej. Nutno ale dodat, že právě soundtrack je důvod proč na film koukat až do konce. Hudba působí jako záchytnej bod mezi nudou a emocemi, který tak s přehledem vytváří. Dvacet minut se nudíte, poté přijde monumentální skladba, kdy emoce i napětí najednou dostávají správný význam a posléze opět přichází dalších dvacet minut nudy. Obsazení je zřejmě jeden z faktorů, proč se na film podíváte. SPOILER: Mark Strong je tam ovšem pouze několik minut a Farrell v půlce filmu se strachem v hlasu prohlásí, že jde zpět a tak zbývá Sturgess, Harris a zbytečná Saoirse Ronan (zkrátka tam nejednou je). Obsahově film neni vyloženě špatnej, ale díky nevýrazný režii, nevyužitý hudbě a přetažený stopáži se jedná o dílo "jednou a nikdy víc."
Zatím co u Sin City je vizuální pojetí dáno komiksovou předlohou, tady je dáno pouze z rozmyslu pana režiséra: "Natočím si film a notočím ho černobíle a dám do každýho záběru něco barevně, jako jsem to viděl ve Městě hříchu, bude strašně cool a všichni mi to spolknou!" Ono to ale vůbec cool neni, nemá to důvod, je to zbytečný a na obtíž (film se navíc bere příliš vážně, chybí nějaká nadsázka). Neni to ani dost drsný, ani dost temný. Špatně vybraní herci (dokonce i ti, kteří jsou tam jen proto, aby umřeli) špatně hrajou (především hlavní hrdina), kráčí od jednoho dialogu k druhýmu, přičemž ho občas proloží výstřelem, aby se neřeklo (díkybohu za Flemynga, kterej byť měl úlohu sprostě bezvýznamnou, dokázal svým charizmatem film vyndat na dvě hvězdy). Je to nuda, je to nezajímavý a když k tomu přičtete debilní vyvrcholení, který by očekávalo dvouletý dítě, vzejde vám z toho jenom rádoby stylová srágora, která si hraje na něco, čím ani nemůže být. Jako zdokonalení režijního umu asi dobrý, ale posílat to velkolepě do světa neni na místě. (údajně je to trilogie, tento díl by měl být dílem třetím, ale kde jsou ty dva předchozí Jack says & Jack said?)
To si tak v prostředku pustiny stojí chlapík, v ruce dřímá několik dalekohledů a cesta vedle něho je osázená židlemi. Celkem běžný, když tu náhle si po oné cestě přijede vůz, pokácí židličky a z útrob kufru téhož vozu vyleze šerif. Přistoupí ke kameře a dá vám jasně najevo, že následující film a veškeré jeho dění nedává žádný smysl, že nic v něm nemá důvod. Vy, jakožto filmem protřelí divák nahodíte správný výraz a trkne vám o co tady běží, že film je artová absurdita, která i přes absurdní absurdnosti něco o něčem říká. Druzí fanoušci zase nahodí výraz nepochopení, že neví o co tady kurva jde a tak filmu vpálí odpad až hvězdy dvě. To ale ještě neví, že v něm vážně vraždí pneumatika. Pro mě geniální záležitost se skvělou kamerou, výbornou hudbou a s parádními postavičkami, který svojí absurditou skvěle baví (obrovský plus i za to, že si to na nic nehraje). Nemám důvod nedat pět hvězd :)
Film začíná, vy se s ladným úsměvem ve tváři přistihnete jak vám naskakuje husí kůže: "Úvod fantastickej!" povíte si a koukáte dál. Ale na co vlastně? Na nesympatickou Natalii Portman, která při cestě za dokonalostí ztrácí sama sebe (faktem je, že mě na ní nebavilo koukat, za to Mila Kunis je jinačí materiál). Trochu mi to přapadá, jakoby Aronofsky natočil film sám o sobě, ale do hlavní role dal ženu a děj zasadil do prostředí baletu, aby to nebylo tak zjevný. Když pak zjistíte, že to všechno je vlastě úplně o ničem, že to je jenom prvotřídně a perfekcionalisticky natočená nuda, která kdyby neobsahovala atmosferickej psychologickej souboj mezi černou a bílou, jistě by to byla nuda snadno přehlédnutelná, přičemž závěr odhadnete asi ve třicátý minutě. Skvělá kamera, vynikající hudební doprovod, režie a dobře vystavěná atmosféra dělá z jinak nicneříkajícího díla lehce nadprůměrnej zážitek. Je mi jasný, že mě většina bude za tenhle názor nenávidět, já ale nemůžu za to, že se nenechám snadno strhnou názorem druhých.
Je fascinující, jak se vždycky všichni nechaj strhnout trailerem a po shlédnutí filmu nemůžou najít dostatek slov, která by vystihla to zklamání. Bohudík, že timhle taky netrpim. Trailer mě sice nakopnul, dával mi znát, že to bude bezmyšlenkovitej přímočarej nářez, o to víc jsem ale překvapenej, že tomu tak vlastně vůbec neni. Samotnej úvod se tvářil jako nekompromisní rychlá řež, kde zbytečný řeči ustoupí akci, v tomhle stylu (a že to styl vážně má) se nese asi pětadvacet minut. Pak to ovšem přijde (to, co většinu asi naštvalo). Ono to totiž neni vůbec tak bezmyšlenkovitý a tupý, jak se na první pohled může zdát. A když pominete, že je příběh a děj (vlastně celej scénář) už poněkud okoukanej a z mnoha filmů známej (prostě spousta klišé s kovovou destičkou), budete i schopni si film užít a nesnažit se v něm šťourat a hledat negativa (v první řadě slouží k zabití nudy). K tomu všemu nám tam hraje Clint Mansell (a to vážně dobře), strhává nás slušná dynamika a omamuje skvělá kamera, která si jde ruku v ruce se střihem. Dokonce i snahu o prokreslení charakterů tu máme, tak se vykašlete na to, že tomu kde jakej isherwood střelí odpad a pusťte se do toho ;)
Wow, to je úplně prvně od dob co tu jsem, kdy mám možnost hodnotit jako první :) Tak tedy: Obří spoiler! Co tohle mělo znamenat?! Začáteční titulková pasáž za ráznýho hudebního doprovodu naznačovala, že nám bude servírovanej kotel, jenž nás zarazí na dno křesla, a tak jsem se těšil, co bude následovat. Následovalo tohle: Hilary Swank běží, Hilary operuje, Hilary našla byt, Hilary se seznamuje s majitelem, hurá a tak dál. Prvních třicet minut čekáte co bude, v zápětí se začne cosi málo dít, ale to tak, že se neděje vlastně nic. Z majitele se pak vyvine klišovitá svině a z Hilary běžná filmová nána, která v zápalu záchrany několikrát zapomene na závěrečnej kick, jenž by jí zbavil trápení (a tak je film o pár minut delší). Kamera, ta se čas od času o něco pokouší. To, co dělá, nemá ale žádnej vyšší smysl (pro oko efektní nájezd kamsi pro zastření pitomosti zbytku). Christopher Lee je tam úplně zbytečně, Lee Pace je nevyužitej (jednou spadne ze schodů a o pár minut pozdějc ho Morgan sejme), Komediant podal svojí roli nemastně neslaně a Hilary, byť jí tam kamera snímá jako erotickou bombu, nemá v tomhle filmu vůbec co dělat (nešlo jí to)! A ten konec! Viděl jsem už dost debilních klišé konců, tenhle ale vede (mít to alespoň hutnou atmosféru). Závěrem snad jenom podotknu, že to nemá s hororem nic společnýho
Film má svojí atmosféru, která je určitě perfektní. Tu já ale nijak moc nevnímal, protože jsem přesně věděl, co bude následovat a to mi atmosféru lehce kazilo. Člověk, kterej se ale dostane k tomuhle dílu dřív, než ke švédskýmu originálu (budu o LTROI mluvit jako o originálu, ne jako o první adaptaci knihy) si film náležitě užije a bude moct říct "Jo, tohle bylo něco novýho. Jdu si to pustit znova!" na druhou stranu ti, co dřív spatřili originál mávnou nad remakem rukou s tim, že to je úplně zbytečnej film. A jo, máte pravdu, je zbytečnej. Ale pakliže má svoje kvality, který bez problému můžou konkurovat originálu (hlavně pak masky a hudební doprovod), tak nevidim důvod proč film zavrhovat. Hlavní dětská dvojce je bezchybná, jsou v tom emoce a všechno působí uvěřitelně (pokud jsou slzy Kodiho Smite skutečný, tak klobouk dolů. A co se Chloe Moretz týče, hodně z vás si stěžuje, že se do role nehodí. To je na tom ale to krásný, kdo by od takové holčičky čekal, že je krvelačná bestie? Na její švédský kolegini to bylo až moc znát). Skvělá nevtíravá hudba buduje temnou atmosféru (ale jak bylo řečeno, člověk si jí neužije, pakliže viděl originál) a faktory jako kamera či střih jsou taktéž bezchybný. Pro mě stejně dobrý (v některejch věcech možná lepší) jako Let the right one in (to bylo ovšem komornějšího rázu, což kdekomu může vyhovovat víc), takže pět hvězd bez debat a třeba i kvůli tomu, že se v dnešní době podobně laděný horory v podstatě už netočí (takže i kdyby těch remaků stejných kvalit vzniklo třeba třicet, tak já budu pořád s radostí hodnotit plnym počtem).
Když jsem dokoukal sovy od Zacka Snydera, slíbil jsem si, že už se nikdy na žádnej animák nepodívám. Bohudík, že jsem to nedodržel. Tady páni tvůrci konečně vzali látku za správnej konec a naservírovali nám perfektní lahůdku, ve který během devadesáti minut prožijete víc, než v Avataru za tři hodiny. Počáteční momenty, kdy se drak s hlavním hrdinou seznamuje jsou natolik emotivní, až jsem se přistihnul se slzou na krajíčku a úsměvem ve tváři (bejt tyhle scény třeba dvě hodiny, vůbec by mi to nevadilo). A to jsem vlastně čekal další infantilní pitomost, která půjde do odpadu a ono se mi dostane potěšení, v který jsem ani v nejšílenějším snu nedoufal. O animaci jsem si po trailerech myslel, že je hrozná, fakt ale jest, že je fantastická. Všechno doprovázený bezkonkurenčním (v rámci animovaný tvorby) hudebním doprovodem. Dokonce ani happyend mi nijak nevadil. Po dlouhý době něco, co nemusim nijak kritizovat a sprostě tomu nadávat (jaká úleva :), něco, co baví a neni třeba v tom šťourat a hledat negativa. Když to někoho nechytne, neni to chybou filmu, ale vaší vlastní.
Já mam tyhle Vánoce fakt strašnou smůlu. PPL mi nedodali dárek, druhej dárek nefungoval, došlo k brutálnímu přepadení a dneska jsem dokoukal už druhej film, kterej zasluhuje odpad. Pokud tohle všechno neznamená, že rok 2011 pro mě bude perfektní, tak už nevim. Teď k filmu samotnýmu: Ono by to nemuselo bejt vůbec špatný, kdyby se ovšem napsal nějakej solidní scénář, vyloudil slušnej rozpočet a našel režisér, kterej by byl trochu schopnej. Problém spočívá v tom, že to všechno působí jako pilot k nějakýmu hroznýmu seriálu, kterej je financovanej kapesnym desetiletýho dítěte, který se zároveň ujalo režie a obsadilo o pár let starší kamarády. Snaží se to bejt cool a to předevšim explozemi, kdy vždycky kousek čehosi ne/efektně prolítne před kamerou. Když se střílí, tak se to pokouší působit strašně dynamicky, zatim co se divák směje. A když se mluví tak už jde veškerá vážnost stranou. Prostě stupidní debilita plná klišé se špatnym scénářem a špatnym režisérem (neříkám však, že bych byl lepší ;). Uznávám ale, že jsem se bavil víc, než u posledního dílu Saw, kterej mě mučil před pár hodinama. I tak odpad.
„V dosavadních dílech Saw jsme ponechávali některá témata otevřená, tento díl ale bude skutečně poslední. Odpovíme v něm na všechny otázky, které si kdy fanoušci položili. V ději se ale budou dobře orientovat i diváci, kteří neviděli předchozí filmy“ slibuje producent filmu (v souvislosti se Saw jsem si nikdy otázky týkající se ne/příběhu neklad). Producent (zjevně idiot), scénárista (zřejmě bez mozku), skladatel (možná dítě), herci (evidentně z ulice), kameraman (možná taky z Ulice), střihač (neměl nůžky) a režisér (pro něj neni žádná nadávka dost sprostá) by se měli do konce života (alespoň toho mýho) zavřít do sklepa a zahodit klíč, možná se vzájemně pobavit vlastní medicínou, aby na vlastní kůži prožili ten nesmysl. A s nima by se tam možná měli zavřít i skalní fandové! Tenhle rádoby film jsem viděl až od 70 minuty a bohatě mi to stačilo. Tak špatně zkurvený cosi jsem letos fakt neviděl (Poslední vládce větru je oproti tomuhle oscarovej nářez. To je ale asi každej film). Směju se všem co dali pět hvězd (vlastně všem co dali víc, než dvě :D) týhle stupidně morbidní telenovele, kde krev má barvu jak jahodovej Polar (ten tou svojí červeností ve tmě skoro i svítí). Tož tak :D
Slovní masakr roku! Kde kdo by si pomyslel, že film odehrávající se 90 minut v jedný rakvi s jedním člověkem bude tragická nuda bez napětí. Dámy a pánové, tak tomu ale vůbec neni! Od probuzení v rakvi se strhne scenáristická řež plná skvělejch dialogů (samozřejmě přes mobilní telefon), za pomocí kterejch se Reynolds pokouší zachránit. Do toho všeho hraje naléhavej hudební doprovod, jenž diváka zavede až do dech beroucího závěru, kde se vás zmocní úzkost a husí kůže vám obklopí vaše vyklepaný tělo. Skvělá kamera, skvělej Reynolds, skvělá hudba a extrémní dávka napětí. Pro mě největší překvapení roku. A zrovna na štědrej den. Díky za to!
Když seděl jsem v autobuse, slyšel jsem hlasy mnoha lidí, jak říkají: "Téda, taky už si viděl ten Social Network. Je to fakt mazec!" Když jsem šel s přáteli do hospůdky říkali: "Hej Vohry! Kdy už si konečně pustíš ten film o Facebooku? Tobě se bude líbit!" A tak nelenil jsem a natěšeně si film teda pustil, v domnění, že to bude opravdu silnej zážitek. A tak teda jo, film běžel deset minut a já se s ladnym úsměvem ve tváři těšil na zbytek. Pak přišel ten šok. Ono to totiž kupodivu neni vůbec o založení FB, jako spíš o tom, kdo koho podrazil a kdo z koho vysoudí větší balík. Samotný vytváření sociální sítě proběhne během úvodních dvaceti minut, dál je to ale úplně obyčejný soudní (? asi né moc šťastně zvolený slovo, co?) drama, který byť má svižný zábavný dialogy, nepřináší nic, co už bych někde neviděl. Mnohými povznášený soundtrack Trenta Reznora je sprostě nevyužitej (nějak jsem ho ve filmu nevnímal), za to ale musím říct, že kdyby tam nebyl, tři hvězdy bych vpálil nekompromisně. Herecký výkony jsou na úrovni, Jesse si možná vychutná první nominaci na pana Oscara (už teď ale vim, že ho nedostane) a mnou nenáviděnej Timberlake dával filmu vcelku dobrou esenci. Ale Mistr režisér film pojal zkrátka jinak, než jsem čekal, nebo spíš natočil jenom půlku toho, co jsem čekal, čímž dávám lehce najevo, že je tohle jeho první krůček vedle. Potíž je vtom, že pod čtyři hvězdy to prostě nejde!
Když si tohle pouštíte, musíte mít jistotu, že už máte ledacos nakoukáno, že vás jenom tak něco nepřekvapí a vy to tak zvládnete. Pokud tomu tak totiž neni, film vás zaručeně znechutí, unudí nebo těžce traumatizuje ;)
Během sledování jsem si vytvořil asi pět komentářů. Všechny v podstatě stejný, ale každej obsahoval jiný množství urážek. Tohle je raději ten šestej. Co tohle mělo kurva bejt?! Čekal bych, že po všech těch lvech, holubech, pandách, žralocích a vůbec přijde něco víc, než jenom tupej příběh o sovách (pět let starej Valiant je úplně stejnej, akorát ten se učí lítat ve druhej světovej). Snyder se asi úplně zbláznil. Je to nudný/nezáživný, nedynamický a k tomu všemu ještě úplně stejný jako každej jinej pitomej animák, kterej ve 21 století vzniknul (až na pár výjimek). Na komedii moc vážný, na drama moc veselý, na dobrodružství málo dobrodružný a na fantasy málo fantastický. Nikde žádná postava, kterou by si člověk oblíbil. Příběh tupej, hudba tragická (jsou dvě scény, kdy to tam rozjede Lisa Gerrard, ty jsou výborný, ale v tomhle duchu se měl nést sakra celej film) a slowmotion záběry, byť efektní, nemůžou zachránit tak tupou rádoby strhující věc, jako je tahle. Všechno dovršil trapnej happyend. Před pár lety bych asi hodnotil tak třema hvězdama, ale dneska budu nekompromisní. Už aby tady byl Sucker Punch a já si spravil chuť po týhle břečce. Největší zklamání roku 2010 (od Snydera jsem čekal zkrátka mnohem víc).
Upřímně řečeno: Ben Affleck je debil, nemam ho rád a na jeho místě v tomhle filmu bych nejradši viděl někoho jinýho. Je to prostě herecká nula a to i navzdory tomu, že se tady snaží, co to jenom jde. Prvním režijnim počinem ovšem dokázal, že i herecká nula může mít velkej režijní potenciál. A ten byl v případě města využitej na maximum. Inspirace Nelítostnym soubojem (1995 M. Mann) je jasná, ale neni to žádná laciná kopie, ani žádná jiná napodobenina. Je to film, kterej legendárnímu Heatu vzdává hold (neni potřeba hledat skrytý odkazy, bohatě stačí, že na Heat Affleck kouká v TV, nemluvě o tom, že Heat je možno vidět každym výstřelem). Mannovo kriminálka je sice vybroušenější, herecky a scénáristicky rozsáhlejší a má mnohem líp vykreslenou psychologii hlavních postav, nic to ale nemění na tom, že je Town nejlepším filmem svýho žánru za tenhle rok, možná i od dob Heatu, protože kriminálek v tohohle stylu se dneska točí už sakra málo. Super kamera, super akce, skvělá režie a slušná hudba, jenom ten Affleck zdá se mi tam na obtíž, to ale nemá v tomhle případě na hodnocení žádnej vliv, z čehož plyne i to, že úvodní "upřímně řečeno" v podstatě padá. (viděna extended cut 150 min).
Moje komentáře
Jeden musí z kola ven (2011)
Jako pětidílná série, kde by se každý jeden díl zabýval jednou konkrétní osobou, by Tinker tailor soldier spy působil o hodně líp. Jde totiž o to, že film má spoustu postav, tudíž spoustu objektů vyžadující pozornost, přičemž každá z postav má nemálo dialogů. Každá postava pak disponuje jménem svým vlastním, ale i, jak napovídá název, přezdívkou. Od druhý poloviny se tak z filmu stává precizně zrežírovaná a scénáristicky vypiplaná kaše, kdy stačí zlomek nepozornosti, aby jste se v postavách dočista ztratili. Když pak připočtete dost pomalý tempo, který vás zkrátka jednou za čas donutí hodit oko jinam, zmatení se nevyhnete. Ono ale záleží na divákovi jestli se tak stane, nebo ne. Jeden musí z kola ven je po atmosferický stránce dost možná nejlepší film roku 2011, obsazení je fantastický a vlastně každej prvek filmu funguje bez chyby. Jenom si to zkrátka po vstřebání budu muset dát ještě jednou. A kdo ví, třeba připadne pátá.
Warrior (2011)
Huba dokořán a slzy v očích. Tahle slova lze rozvést do sta řádek. Proč to ale dělat, když je všechno Dokonalý?!
Strašáci (2011)
Jakožto fanoušek původního filmu: Zásadní problém toho všeho spočívá už jenom v tom, že se příběh odehrává v Americe (a v současnosti. Film jako tenhle zkrátka nelze remakovat). Ona totiž zamlžená depresivní ves kdesi v Anglii roku 1971 oplývá mnohem hutnější atmosférou, než americkej nudnej zapadákov roku 2011 (to přece nikoho nezajímá). Další zásadní potíž je v obsazení. V původní geniální verzi jste představitelům ty vesnický burany vážně věřili, když se ale v roli dementního pedofila objeví Dominic Purcell, veškerá vážnost jde stranou. Další obrovský mínus jsou digitální jeleni. To kurva nejsou tvůrci schopný najít v lese reálnýho? Vždyť i ty křepelky (nebo co to bylo za ptactvo) v původní verzi jsou skutečný! Další mínus je hlavní představitel, James Mardsen je vcelku dobrej herec a nic proti němu, ale snažit se hrát famózního Dustina Hoffmana, kterýmu jsem fakt tu jeho postavu věřil, je k smíchu. Záporem dalším je pak vykreslení psychologie postav. Peckinpah to měl pevně v rukou a naprosto přesně a uvěřitelně postavy po psychologický stránce rozvíjel, avšak zde veškerá psychologie v podstatě úplně chybí. Třešničkou na dortu je potom závěr, kterej nejenom, že je méně brutální, než v originále, ale taky mnohem hůř natočenej (zejména pak po střihový a kamerový stránce). Závěrem: Sračka
Kovbojové a vetřelci (2011)
Spoiler: Na Zemi přiletěl mimozemšťan a vzal na sebe podobu Olivie Wilde. Ne že by neměl vkus, ale zkazil tim celou druhou polovinu filmu. (extended cut 135 min.)
Zrození Planety opic (2011)
NO! Tak tohle jsem ani po všech těch ohlasech vážně nečekal. Devadesát procent jinejch režisérů by se z toho snažilo udělat rádoby ohromující velkolepou řež, kdy by efekty hrály hlavní roli a všechno ostatní šlo hrát druhý housle. Rupert Wyatt zůstal však střízlivej a natočil poměrně skromnou, ale o to víc překvapující jízdu, kde efekty neslouží k ohromení, nýbrž především ke zhmotnění emocí, kdy digitální vopice předvádí bez špetky nadsázky lepší výkon, než mnozí reální herci. Je to tu omíláno stále dokola, nemůžu se ale nezmínit o mimice a pohledech Caesara, který v divákovi vzbouzí právě ty pocity, které on sám prožívá (u digitálně ztvárněnýho tvora jsem nikdy žádný emoce neviděl, natož cítil, tady jsem ovšem rovnou ronil slzu a kdo jí při závěrečném "vy víte co tu má stát za slova" neměl alespoň na kraji, neni normální ;) Jediná věc kterou bych možná trochu změnil je hudba, která ne dost adekvátně ony emoce doprovází. Jinak je to perfektní i po všech ostatních stránkách! 15.10. 2011 EDIT: Nedělejte při prvním shlédnutí stejnou chybu jako já a koukejte i na závěrečný titulky, je v nich scéna (poměrně klíčová) o kterou je škoda přijít. Já jí objevil před chvílí při opětovné projekci filmu ;)
Barbar Conan (2011)
odpad!A je to. Další pohřbenej legendární hrdina a definitivní důkaz o tom, že Marcus Nispel by vůbec neměl mít právo točit filmy. Je to naprosto rutinní kaše, kde jedno klišé střídá druhý, kde atmosféra vyšuměla s debilnm příběhem a hlavnim představitelem (fakt nepochopim, proč vybrali právě jeho) v neposlední řadě je to pak bezduchá kasička na dolary. Legendární hudební doprovod původního filmu byl zaměněn za naprosto pitomou neatmosferickou a neemocionální břečku a krev cáká z těla i v momentě, kdy by vůbec neměla např. Týpek mlátí palicí druhýho týpka a z něho to lítá, jak kdyby to do něj šil brokovnicí, nebo spadne kdosi na velkej (ale docela plochej) kámen zády a rozstříkne se, jak kdyby padnul do větráku (kdyby to tak bylo i ve skutečnosti, byl bych tak patnáctkrát mrtvej). Jako další a poslední fail vyzdvihnu neskutečně debilní finále, který jsem viděl nejmíň ve dvou stovkách jinejch filmů. Nic jinýho kvákat nebudu. Je to zkrátka sračka epickejch rozměrů, zároveň ale nejlepší Nispelův film :D
Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna (2011)
Nechápu jak se taková látka mohla dostat do rukou vola, kterej natočil dva muzikály, přičemž ten druhej evidentně až podprůměrnej. Nechápu jakým způsobem dokázal zazdít charaktery postav. Nechápu jak za 250 milionů dolarů natočil lacině působící frašku bez špetky originality aneb všechno co měl Verbinski pod palcem Marshall utápí v rutinním nudným podání, který neni ani veselý, ani akční. Kde do nás Verbinski ládoval dynamickou akci, tam se Marshall stahuje do ústraní a jasně dává najevo, že to prostě neumí, protože i těch pár rádoby akčních momentů dokáže navodit pocit znuděnosti, kterej je znát i ve tvářích hlavních představitelů. Johnny Depp už nebyl zdaleka tak zábavnej jako v předchozích dílech a to ne proto, že by se okoukal, ale proto, že režisér zkrátka nevěděl co po něm chtít. Jak Zimmer válel ve dvojce a trojce, tak tady selhává (zase jsme u toho: Gore věděl co chce. Rob zřejmě ne). Ono ale nemá smysl se zaobírat každou složkou zvlášť, film totiž zkrátka a dobře selhává jako celek. Dvě hvězdy za mořský panny a za falešnou domněnku, že to byl pilot k seriálu (jinak bych z nasrání musel vrazit odpad).
Rychle a zběsile 5 (2011)
Nuže dobrá. Další příspěvek do série dopadl v mých očích líp, než všechny díly předtím dohromady, ale absolutně postrádá vlastní nápady. Ono je to totiž jako kdyby jste vzali "brazilskej moment" z Call of Duty, "sejf moment" z Mistrů Hazardu a akční momenty Mizerů a slepili to v jeden celek. Jenže zatím co CoD je strhující, Mistři Hazardu zábavní a Mizerové dynamický Fast Five není v daném slova smyslu (strhující, zábavný, dynamický) ani jedno a za svůj vznik vděčí jen a pouze filmům ze kterých čerpá inspiraci. Proto jedinej velkej důvod, proč se na film podívat je hlavní duo Diesel vs Johnson (jenom škoda, že jejich nahánění bylo dost nevyužitý, kdyby film byl spíše o tom a né o nějaký loupeži, bylo by to zkrátka lepší). Nemůžu ale říct, že jsem se nudil. Takže asi tak: Těch 82% si to nezaslouží, protože jsem viděl nejmíň stovku lepších akčních filmů, protože se ale v rámci série jedná o překvapení, dám čtyři hvězdy (ale s přivřeným okem).
Secuestrados (2010)
Chtěl jsem napsat komentář, kterej by byl v první řadě oslavou tohoto ultimátního filmového zážitku s fenomenální kamerou, mrazivě tíživou atmosférou, nekompromisním dějem, parádním hudebním doprovodem a hereckými výkony natolik přesvědčivými, že chvíli nevíte zda je to film, nebo realita. Chtěl jsem napsat komentář, který by těžce ranil uživatele, kteří vpálí nekompromisní odpad, aniž by si shrnuli plusy a mínusy a nezlobte se na mě, ale tady převažují plusy (není to nic osobního, ale protože filmu jako je tenhle se odpady prostě nedávaj! a protože o něm s nádechem těžkýho frajerství mluvíte jakoby jste se prací zloděje/únosce/vraha živili, jako by jste dané situace dokázali řešit líp, jakobyste se v absolutním psychu a pocitu bezmoci dokázali trefit do nepřítele). Chtěl jsem prostě napsat komentář k tomuto filmu, který dokáže bavit, dokáže šokovat. Ten mě ovšem rozsekal tak, že toho již nebudu nikdy schopen.
Ironclad (2011)
Je to historická jednohubka. Je plná krve, brutality a násilí. Malej rozpočet kouká z každýho záběru, herci tam jenom tak jakoby jsou, Paul Giamatti nesnesitelně řve a efekty jsou bídný. I tak je to ale nejlepší historická řež od dob Kingdom of Heaven. Snad je to kvůli tomu, že v dnešní době zase tolik historických filmů nevzniká a když už, má obří rozpočet a nedá se to s tímhle srovnávat. Proto je Ironclad ve své kategorii (Black Death, Eagle, Centurion atd.) to nejlepší, co lze vidět. Kamera je sice mnohdy dost roztřesená, někdy dělá z filmu změť kdy nevíte na co koukáte (v bitvách především), ovšem ono to vypadá skvěle! Bitvy samotný, byť tam často postavičky jenom tak zlehka mávaj sekerkama, působí prostě parádně a řádná dávka brutality a krve to umocňuje do absolutna. Do toho všeho nám hraje povedenej hudební doprovod. Režijně to už asi lepší bejt nemohlo a na to, že se dění neshoduje s fakty seru. A Brian Cox je největší filmovej hrdina všech dob! jeho nebejt jdu o hvězdu níž.
Insidious (2010)
A já to žeru. Sice jsem kvůli debilnímu traileru víceméně přesně věděl čeho se kdy leknout, nic to ale nemění na tom, že se v rámci dnešních zámořských hororů jedná o poctivou duchařinu s řádnou porcí strachu (o kterých hororech tohle lze dneska říct?). Když pak vemu v úvahu i fakt, že si to na nic nehraje a dovolí si to i o úsměvný odlehčení, který by kdejakýmu filmu těžce ublížilo (tady ale příjemně navodí chvíli, kdy setřít pot z čela), tak musim prohlásit hlasitý "wuáu!". Ano, známe všichni legendárního Poltergeista, kterej byl v podstatě totéž (v podstatě i lepší), známe nedávný Paranormální aktivity (hned dvě) a dalo by se říct, že už takovej film zkrátka nemůže děsit, jenomže on má tak fenomenální kameru, nasvícení a nevtíravý lekací scény, že prostě tu atmosféru staví už jenom na tom. Všechno potom povyšuje skvělej závěr (i když místy působí lacině), kde jsou duchové vyobrazený tak, jako ještě nikde jinde. V hloubi svojí duše jenom doufám, že nejsou tak nesympatický. Pět hvězd předevšim ale za to, že i bez litrů krve lze natočit efektní trhák s absencí zbytečnýho násilí.
Ruby Tuesday (2010)
Ke komentáři uživatele swamp: Ty grimasy jsou zcela záměrný a nejsou dělány v domnění, že to je herectví. K nesympatičnosti: člověk kterýmu se zhroutil život sympaticky snad ani vypadat nemůže. Jak příběh, tak i výkon hlavního představitele je brán s velkou nadsázkou. Je mi líto těch, co to vemou vážně.
Neznámý (2011)
Velkej Spoiler: Prostě se tak chlápek probudí z kómatu a téměř nic si nepamatuje, zjišťuje, že mu byla zcizena identita, že vlastně neexistuje. Narazí na ženu z osudné chvíle, která cosi asi ví a může mu nějak pomoct. A jak se tak prodírá celou tou konspirací, zjišťuje své pravé já, že je trénovanej zabiják a že jeho údajná žena není stejně tak skutečná jako on. A odkud že většinu z toho už známe? Jason Bourne měl osud podobnej, jenom se probudil s kulkou v zádech a neměl žádnou ženu. Jenže zatímco Bourne měl díky třem dílům mnohem větší prostor pro rozvoj příběhu, Neznámý díky svojí krátký stopáži působí jako slepenec všemožnýho špionskýho harampádí (celej příběh je nakonec vlastně o kukuřici), přičemž nedisponuje ani zdaleka takovou dynamikou a propracovaností jako právě Bourne. Když navíc vemu v potaz fakt, že režie je naprosto bez nápadu a sází jedno klišé za druhym, tak mi z toho vychází jednoduše pitomina pro zabití kurevsky nudný chvíle. Dvě hvězdy jsou za tradičně výbornýho Neesona a skvělou (nevyužitou) postavu Bruna Ganze.
Single Man (2009)
A few times in my life I've had moments of absolute clarity, when for a few brief seconds the silence drowns out the noise and I can feel rather than think, and things seem so sharp and the world seems so fresh. I can never make these moments last. I cling to them, but like everything, they fade. I have lived my life on these moments. They pull me back to the present, and I realize that everything is exactly the way it was meant to be. Jsem idiot! Colina Firtha jsem vždycky upřímně nenáviděl a každýmu filmu s ním se obloukem vyhejbal. Když se nedávno objevila oceňovaná Králova řeč, jenom jsem tupě prohlásil, že to nechci nikdy vidět. A pak? Bum! Králova řeč byla v závěrečný minutě a já v blahu. Firth mi najednou nevadil, ba naopak, svým hereckým projevem atakoval mojí TOPku (ne, nemám ho tam). Neváhal jsem tedy a opatřil si jeho předchozí film A single man, kterej mě sice vzhledem k tématu nijak moc nezajímal, ale i tak jsem byl zvědavej jestli můj čerstvě nabytý dojem z Firtha přetrvá. A přetrval, dokonce posílil. Colin Firth je perfektní charismatickej herec, A Single Man perfektní film s úžasnym hudebnim doprovodem, pěknou kamerou, bezvýchodně smutnou atmosférou a se zatraceně srdceryvnym koncem.
Obřad (2011)
odpad!Proč točit pořád dokola jedno a totéž a točit to hůř a hůř, když už nám všechno pověděl Friedkin se svým Vymítačem ďábla, jehož atmosféra nebyla od jeho dob překonána, kde vymítání nahánělo husí kůži, která ve vás zůstala i dlouho po skončení filmu, aniž by se musel ohánět "true story" kecama?! Rituál se právě zařadil na první místo toho nejhoršího, co jsem o daném tématu viděl. První půle postrádá jakýkoli důležitý sdělení pro diváka (můžete koukat od poloviny a o nic nepřijdete), nehledě na to, že absolutně postrádá napětí, nebo něco, co by mě nutilo udržovat pozornost. Půlka druhá sice začne dejchat atmosférou, ani v jednom momentě mě ale nezasáhla. Snad je to hudbou, která se vůbec netváří hororově, možná nudnou režií bez špetky fantazie. Nutno ale říct, že film selhává jako celek (v tak debilnim provedení i Hopkins působí jako nula). Těžko se věří, že Rituál má na svědomí režisér parádního Ondskanu. To působil ale ještě v domovině (důkaz toho, že ne každej talent je rozenej pro Hollywood).
Útěk ze Sibiře (2010)
Po úvodní scéně jsem s úsměvem ve tváři v duchu prohlásil, že po skončení bude film vévodit mojí topce, bylo předčasný si to myslet. Ač se film zprvu tváří velkolepě a výpravně, postupem začíná silně nudit. To by ani tak nevadilo, kdyby ona nuda nepřišla už po několika minutách. Režijně je film dosti neoriginální, kamera rutinní bez špetky nápadu a hudební doprovod, leč famózní, sprostě nevyužitej. Nutno ale dodat, že právě soundtrack je důvod proč na film koukat až do konce. Hudba působí jako záchytnej bod mezi nudou a emocemi, který tak s přehledem vytváří. Dvacet minut se nudíte, poté přijde monumentální skladba, kdy emoce i napětí najednou dostávají správný význam a posléze opět přichází dalších dvacet minut nudy. Obsazení je zřejmě jeden z faktorů, proč se na film podíváte. SPOILER: Mark Strong je tam ovšem pouze několik minut a Farrell v půlce filmu se strachem v hlasu prohlásí, že jde zpět a tak zbývá Sturgess, Harris a zbytečná Saoirse Ronan (zkrátka tam nejednou je). Obsahově film neni vyloženě špatnej, ale díky nevýrazný režii, nevyužitý hudbě a přetažený stopáži se jedná o dílo "jednou a nikdy víc."
Jack Falls (2011)
Zatím co u Sin City je vizuální pojetí dáno komiksovou předlohou, tady je dáno pouze z rozmyslu pana režiséra: "Natočím si film a notočím ho černobíle a dám do každýho záběru něco barevně, jako jsem to viděl ve Městě hříchu, bude strašně cool a všichni mi to spolknou!" Ono to ale vůbec cool neni, nemá to důvod, je to zbytečný a na obtíž (film se navíc bere příliš vážně, chybí nějaká nadsázka). Neni to ani dost drsný, ani dost temný. Špatně vybraní herci (dokonce i ti, kteří jsou tam jen proto, aby umřeli) špatně hrajou (především hlavní hrdina), kráčí od jednoho dialogu k druhýmu, přičemž ho občas proloží výstřelem, aby se neřeklo (díkybohu za Flemynga, kterej byť měl úlohu sprostě bezvýznamnou, dokázal svým charizmatem film vyndat na dvě hvězdy). Je to nuda, je to nezajímavý a když k tomu přičtete debilní vyvrcholení, který by očekávalo dvouletý dítě, vzejde vám z toho jenom rádoby stylová srágora, která si hraje na něco, čím ani nemůže být. Jako zdokonalení režijního umu asi dobrý, ale posílat to velkolepě do světa neni na místě. (údajně je to trilogie, tento díl by měl být dílem třetím, ale kde jsou ty dva předchozí Jack says & Jack said?)
Rubber (2010)
To si tak v prostředku pustiny stojí chlapík, v ruce dřímá několik dalekohledů a cesta vedle něho je osázená židlemi. Celkem běžný, když tu náhle si po oné cestě přijede vůz, pokácí židličky a z útrob kufru téhož vozu vyleze šerif. Přistoupí ke kameře a dá vám jasně najevo, že následující film a veškeré jeho dění nedává žádný smysl, že nic v něm nemá důvod. Vy, jakožto filmem protřelí divák nahodíte správný výraz a trkne vám o co tady běží, že film je artová absurdita, která i přes absurdní absurdnosti něco o něčem říká. Druzí fanoušci zase nahodí výraz nepochopení, že neví o co tady kurva jde a tak filmu vpálí odpad až hvězdy dvě. To ale ještě neví, že v něm vážně vraždí pneumatika. Pro mě geniální záležitost se skvělou kamerou, výbornou hudbou a s parádními postavičkami, který svojí absurditou skvěle baví (obrovský plus i za to, že si to na nic nehraje). Nemám důvod nedat pět hvězd :)
Černá labuť (2010)
Film začíná, vy se s ladným úsměvem ve tváři přistihnete jak vám naskakuje husí kůže: "Úvod fantastickej!" povíte si a koukáte dál. Ale na co vlastně? Na nesympatickou Natalii Portman, která při cestě za dokonalostí ztrácí sama sebe (faktem je, že mě na ní nebavilo koukat, za to Mila Kunis je jinačí materiál). Trochu mi to přapadá, jakoby Aronofsky natočil film sám o sobě, ale do hlavní role dal ženu a děj zasadil do prostředí baletu, aby to nebylo tak zjevný. Když pak zjistíte, že to všechno je vlastě úplně o ničem, že to je jenom prvotřídně a perfekcionalisticky natočená nuda, která kdyby neobsahovala atmosferickej psychologickej souboj mezi černou a bílou, jistě by to byla nuda snadno přehlédnutelná, přičemž závěr odhadnete asi ve třicátý minutě. Skvělá kamera, vynikající hudební doprovod, režie a dobře vystavěná atmosféra dělá z jinak nicneříkajícího díla lehce nadprůměrnej zážitek. Je mi jasný, že mě většina bude za tenhle názor nenávidět, já ale nemůžu za to, že se nenechám snadno strhnou názorem druhých.
Faster (2010)
Je fascinující, jak se vždycky všichni nechaj strhnout trailerem a po shlédnutí filmu nemůžou najít dostatek slov, která by vystihla to zklamání. Bohudík, že timhle taky netrpim. Trailer mě sice nakopnul, dával mi znát, že to bude bezmyšlenkovitej přímočarej nářez, o to víc jsem ale překvapenej, že tomu tak vlastně vůbec neni. Samotnej úvod se tvářil jako nekompromisní rychlá řež, kde zbytečný řeči ustoupí akci, v tomhle stylu (a že to styl vážně má) se nese asi pětadvacet minut. Pak to ovšem přijde (to, co většinu asi naštvalo). Ono to totiž neni vůbec tak bezmyšlenkovitý a tupý, jak se na první pohled může zdát. A když pominete, že je příběh a děj (vlastně celej scénář) už poněkud okoukanej a z mnoha filmů známej (prostě spousta klišé s kovovou destičkou), budete i schopni si film užít a nesnažit se v něm šťourat a hledat negativa (v první řadě slouží k zabití nudy). K tomu všemu nám tam hraje Clint Mansell (a to vážně dobře), strhává nás slušná dynamika a omamuje skvělá kamera, která si jde ruku v ruce se střihem. Dokonce i snahu o prokreslení charakterů tu máme, tak se vykašlete na to, že tomu kde jakej isherwood střelí odpad a pusťte se do toho ;)
Intimní past (2011)
odpad!Wow, to je úplně prvně od dob co tu jsem, kdy mám možnost hodnotit jako první :) Tak tedy: Obří spoiler! Co tohle mělo znamenat?! Začáteční titulková pasáž za ráznýho hudebního doprovodu naznačovala, že nám bude servírovanej kotel, jenž nás zarazí na dno křesla, a tak jsem se těšil, co bude následovat. Následovalo tohle: Hilary Swank běží, Hilary operuje, Hilary našla byt, Hilary se seznamuje s majitelem, hurá a tak dál. Prvních třicet minut čekáte co bude, v zápětí se začne cosi málo dít, ale to tak, že se neděje vlastně nic. Z majitele se pak vyvine klišovitá svině a z Hilary běžná filmová nána, která v zápalu záchrany několikrát zapomene na závěrečnej kick, jenž by jí zbavil trápení (a tak je film o pár minut delší). Kamera, ta se čas od času o něco pokouší. To, co dělá, nemá ale žádnej vyšší smysl (pro oko efektní nájezd kamsi pro zastření pitomosti zbytku). Christopher Lee je tam úplně zbytečně, Lee Pace je nevyužitej (jednou spadne ze schodů a o pár minut pozdějc ho Morgan sejme), Komediant podal svojí roli nemastně neslaně a Hilary, byť jí tam kamera snímá jako erotickou bombu, nemá v tomhle filmu vůbec co dělat (nešlo jí to)! A ten konec! Viděl jsem už dost debilních klišé konců, tenhle ale vede (mít to alespoň hutnou atmosféru). Závěrem snad jenom podotknu, že to nemá s hororem nic společnýho
Let Me In (2010)
Film má svojí atmosféru, která je určitě perfektní. Tu já ale nijak moc nevnímal, protože jsem přesně věděl, co bude následovat a to mi atmosféru lehce kazilo. Člověk, kterej se ale dostane k tomuhle dílu dřív, než ke švédskýmu originálu (budu o LTROI mluvit jako o originálu, ne jako o první adaptaci knihy) si film náležitě užije a bude moct říct "Jo, tohle bylo něco novýho. Jdu si to pustit znova!" na druhou stranu ti, co dřív spatřili originál mávnou nad remakem rukou s tim, že to je úplně zbytečnej film. A jo, máte pravdu, je zbytečnej. Ale pakliže má svoje kvality, který bez problému můžou konkurovat originálu (hlavně pak masky a hudební doprovod), tak nevidim důvod proč film zavrhovat. Hlavní dětská dvojce je bezchybná, jsou v tom emoce a všechno působí uvěřitelně (pokud jsou slzy Kodiho Smite skutečný, tak klobouk dolů. A co se Chloe Moretz týče, hodně z vás si stěžuje, že se do role nehodí. To je na tom ale to krásný, kdo by od takové holčičky čekal, že je krvelačná bestie? Na její švédský kolegini to bylo až moc znát). Skvělá nevtíravá hudba buduje temnou atmosféru (ale jak bylo řečeno, člověk si jí neužije, pakliže viděl originál) a faktory jako kamera či střih jsou taktéž bezchybný. Pro mě stejně dobrý (v některejch věcech možná lepší) jako Let the right one in (to bylo ovšem komornějšího rázu, což kdekomu může vyhovovat víc), takže pět hvězd bez debat a třeba i kvůli tomu, že se v dnešní době podobně laděný horory v podstatě už netočí (takže i kdyby těch remaků stejných kvalit vzniklo třeba třicet, tak já budu pořád s radostí hodnotit plnym počtem).
Jak vycvičit draka (2010)
Když jsem dokoukal sovy od Zacka Snydera, slíbil jsem si, že už se nikdy na žádnej animák nepodívám. Bohudík, že jsem to nedodržel. Tady páni tvůrci konečně vzali látku za správnej konec a naservírovali nám perfektní lahůdku, ve který během devadesáti minut prožijete víc, než v Avataru za tři hodiny. Počáteční momenty, kdy se drak s hlavním hrdinou seznamuje jsou natolik emotivní, až jsem se přistihnul se slzou na krajíčku a úsměvem ve tváři (bejt tyhle scény třeba dvě hodiny, vůbec by mi to nevadilo). A to jsem vlastně čekal další infantilní pitomost, která půjde do odpadu a ono se mi dostane potěšení, v který jsem ani v nejšílenějším snu nedoufal. O animaci jsem si po trailerech myslel, že je hrozná, fakt ale jest, že je fantastická. Všechno doprovázený bezkonkurenčním (v rámci animovaný tvorby) hudebním doprovodem. Dokonce ani happyend mi nijak nevadil. Po dlouhý době něco, co nemusim nijak kritizovat a sprostě tomu nadávat (jaká úleva :), něco, co baví a neni třeba v tom šťourat a hledat negativa. Když to někoho nechytne, neni to chybou filmu, ale vaší vlastní.
Tomorrow, When the War Began (2010)
odpad!Já mam tyhle Vánoce fakt strašnou smůlu. PPL mi nedodali dárek, druhej dárek nefungoval, došlo k brutálnímu přepadení a dneska jsem dokoukal už druhej film, kterej zasluhuje odpad. Pokud tohle všechno neznamená, že rok 2011 pro mě bude perfektní, tak už nevim. Teď k filmu samotnýmu: Ono by to nemuselo bejt vůbec špatný, kdyby se ovšem napsal nějakej solidní scénář, vyloudil slušnej rozpočet a našel režisér, kterej by byl trochu schopnej. Problém spočívá v tom, že to všechno působí jako pilot k nějakýmu hroznýmu seriálu, kterej je financovanej kapesnym desetiletýho dítěte, který se zároveň ujalo režie a obsadilo o pár let starší kamarády. Snaží se to bejt cool a to předevšim explozemi, kdy vždycky kousek čehosi ne/efektně prolítne před kamerou. Když se střílí, tak se to pokouší působit strašně dynamicky, zatim co se divák směje. A když se mluví tak už jde veškerá vážnost stranou. Prostě stupidní debilita plná klišé se špatnym scénářem a špatnym režisérem (neříkám však, že bych byl lepší ;). Uznávám ale, že jsem se bavil víc, než u posledního dílu Saw, kterej mě mučil před pár hodinama. I tak odpad.
Saw 3D (2010)
odpad!„V dosavadních dílech Saw jsme ponechávali některá témata otevřená, tento díl ale bude skutečně poslední. Odpovíme v něm na všechny otázky, které si kdy fanoušci položili. V ději se ale budou dobře orientovat i diváci, kteří neviděli předchozí filmy“ slibuje producent filmu (v souvislosti se Saw jsem si nikdy otázky týkající se ne/příběhu neklad). Producent (zjevně idiot), scénárista (zřejmě bez mozku), skladatel (možná dítě), herci (evidentně z ulice), kameraman (možná taky z Ulice), střihač (neměl nůžky) a režisér (pro něj neni žádná nadávka dost sprostá) by se měli do konce života (alespoň toho mýho) zavřít do sklepa a zahodit klíč, možná se vzájemně pobavit vlastní medicínou, aby na vlastní kůži prožili ten nesmysl. A s nima by se tam možná měli zavřít i skalní fandové! Tenhle rádoby film jsem viděl až od 70 minuty a bohatě mi to stačilo. Tak špatně zkurvený cosi jsem letos fakt neviděl (Poslední vládce větru je oproti tomuhle oscarovej nářez. To je ale asi každej film). Směju se všem co dali pět hvězd (vlastně všem co dali víc, než dvě :D) týhle stupidně morbidní telenovele, kde krev má barvu jak jahodovej Polar (ten tou svojí červeností ve tmě skoro i svítí). Tož tak :D
Pohřben zaživa (2010)
Slovní masakr roku! Kde kdo by si pomyslel, že film odehrávající se 90 minut v jedný rakvi s jedním člověkem bude tragická nuda bez napětí. Dámy a pánové, tak tomu ale vůbec neni! Od probuzení v rakvi se strhne scenáristická řež plná skvělejch dialogů (samozřejmě přes mobilní telefon), za pomocí kterejch se Reynolds pokouší zachránit. Do toho všeho hraje naléhavej hudební doprovod, jenž diváka zavede až do dech beroucího závěru, kde se vás zmocní úzkost a husí kůže vám obklopí vaše vyklepaný tělo. Skvělá kamera, skvělej Reynolds, skvělá hudba a extrémní dávka napětí. Pro mě největší překvapení roku. A zrovna na štědrej den. Díky za to!
The Social Network (2010)
Když seděl jsem v autobuse, slyšel jsem hlasy mnoha lidí, jak říkají: "Téda, taky už si viděl ten Social Network. Je to fakt mazec!" Když jsem šel s přáteli do hospůdky říkali: "Hej Vohry! Kdy už si konečně pustíš ten film o Facebooku? Tobě se bude líbit!" A tak nelenil jsem a natěšeně si film teda pustil, v domnění, že to bude opravdu silnej zážitek. A tak teda jo, film běžel deset minut a já se s ladnym úsměvem ve tváři těšil na zbytek. Pak přišel ten šok. Ono to totiž kupodivu neni vůbec o založení FB, jako spíš o tom, kdo koho podrazil a kdo z koho vysoudí větší balík. Samotný vytváření sociální sítě proběhne během úvodních dvaceti minut, dál je to ale úplně obyčejný soudní (? asi né moc šťastně zvolený slovo, co?) drama, který byť má svižný zábavný dialogy, nepřináší nic, co už bych někde neviděl. Mnohými povznášený soundtrack Trenta Reznora je sprostě nevyužitej (nějak jsem ho ve filmu nevnímal), za to ale musím říct, že kdyby tam nebyl, tři hvězdy bych vpálil nekompromisně. Herecký výkony jsou na úrovni, Jesse si možná vychutná první nominaci na pana Oscara (už teď ale vim, že ho nedostane) a mnou nenáviděnej Timberlake dával filmu vcelku dobrou esenci. Ale Mistr režisér film pojal zkrátka jinak, než jsem čekal, nebo spíš natočil jenom půlku toho, co jsem čekal, čímž dávám lehce najevo, že je tohle jeho první krůček vedle. Potíž je vtom, že pod čtyři hvězdy to prostě nejde!
Vejdi do prázdna (2009)
Když si tohle pouštíte, musíte mít jistotu, že už máte ledacos nakoukáno, že vás jenom tak něco nepřekvapí a vy to tak zvládnete. Pokud tomu tak totiž neni, film vás zaručeně znechutí, unudí nebo těžce traumatizuje ;)
Legenda o sovích strážcích (2010)
odpad!Během sledování jsem si vytvořil asi pět komentářů. Všechny v podstatě stejný, ale každej obsahoval jiný množství urážek. Tohle je raději ten šestej. Co tohle mělo kurva bejt?! Čekal bych, že po všech těch lvech, holubech, pandách, žralocích a vůbec přijde něco víc, než jenom tupej příběh o sovách (pět let starej Valiant je úplně stejnej, akorát ten se učí lítat ve druhej světovej). Snyder se asi úplně zbláznil. Je to nudný/nezáživný, nedynamický a k tomu všemu ještě úplně stejný jako každej jinej pitomej animák, kterej ve 21 století vzniknul (až na pár výjimek). Na komedii moc vážný, na drama moc veselý, na dobrodružství málo dobrodružný a na fantasy málo fantastický. Nikde žádná postava, kterou by si člověk oblíbil. Příběh tupej, hudba tragická (jsou dvě scény, kdy to tam rozjede Lisa Gerrard, ty jsou výborný, ale v tomhle duchu se měl nést sakra celej film) a slowmotion záběry, byť efektní, nemůžou zachránit tak tupou rádoby strhující věc, jako je tahle. Všechno dovršil trapnej happyend. Před pár lety bych asi hodnotil tak třema hvězdama, ale dneska budu nekompromisní. Už aby tady byl Sucker Punch a já si spravil chuť po týhle břečce. Největší zklamání roku 2010 (od Snydera jsem čekal zkrátka mnohem víc).
Město (2010)
Upřímně řečeno: Ben Affleck je debil, nemam ho rád a na jeho místě v tomhle filmu bych nejradši viděl někoho jinýho. Je to prostě herecká nula a to i navzdory tomu, že se tady snaží, co to jenom jde. Prvním režijnim počinem ovšem dokázal, že i herecká nula může mít velkej režijní potenciál. A ten byl v případě města využitej na maximum. Inspirace Nelítostnym soubojem (1995 M. Mann) je jasná, ale neni to žádná laciná kopie, ani žádná jiná napodobenina. Je to film, kterej legendárnímu Heatu vzdává hold (neni potřeba hledat skrytý odkazy, bohatě stačí, že na Heat Affleck kouká v TV, nemluvě o tom, že Heat je možno vidět každym výstřelem). Mannovo kriminálka je sice vybroušenější, herecky a scénáristicky rozsáhlejší a má mnohem líp vykreslenou psychologii hlavních postav, nic to ale nemění na tom, že je Town nejlepším filmem svýho žánru za tenhle rok, možná i od dob Heatu, protože kriminálek v tohohle stylu se dneska točí už sakra málo. Super kamera, super akce, skvělá režie a slušná hudba, jenom ten Affleck zdá se mi tam na obtíž, to ale nemá v tomhle případě na hodnocení žádnej vliv, z čehož plyne i to, že úvodní "upřímně řečeno" v podstatě padá. (viděna extended cut 150 min).