Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (7)

plakát

Mařenka a Jeníček v lese hrůzy (2020) 

Film nabízí hodně povedený zajímavý vizuál, ale ten zbytek? Začátek se jevil slibně, to co ovšem následovalo byl jednoduše nonsens, kterému vévodil bizarní scénář. Celé je to takové uloudané a pomalé, místy to asi ve mně mělo vyvolat pocit strachu a napětí, no bohužel to spíš nudilo a štvalo, protože se sakra nic nedělo. Vyprávění jakoby se nemohlo rozhodnout jakým směrem nás povede, tak nás pro jistotu půlhodiny vláčí absolutním "nikudy", aby nás dovedlo do chaloupky, kde se opět neděje skoro nic, pokud tedy pominu ten surrealistický bizár, který si pro nás ke konci Oz Perkins nachystal. Škoda, vizuálně je totiž Gretel und Hansel zvládnutý opravdu bravurně. Jenže, i přesto je strašně nedotažený. Je to takové leporelo s krásnými obrázky. Krásné na pohled, ale neříká zhola nic.

plakát

Šprtky to chtěj taky (2019) 

Tenhle film a troufnu si říct, že i skoro všechny obdobné filmy, je třeba soudit podle toho, čím jsou, čím chtějí být a hlavně na koho primárně míří. Když pročítám komentáře, mám pocit, že zdejší hodnotící asi čekali nějakou oscarovku. Co jste ale očekávali? Já upřímně téměř nic, a nakonec jsem se dobře bavila. Takový hodně vtipný teen bizárek, kterýmu třešničku na dort dodal překlad na Netflixu... Každopádně, čekat scénář typu Woody Allen je přihlouplý alibismus a pro někoho, kdo si brousí zuby na udělení DALŠÍHO nízkého hodnocení DALŠÍMU teen filmu, zcela jistě očividná satisfakce. Svůj záměr a potenciál podle mě ale tenhle film naplnil skoro na 100%. A můžu říct, že z toho nepřeberného množství komedií ze střední, poměrně výrazně vyčnívá. Ve zkratce: fajn ekvivalent k Superbad, jen tu hraje Beanie Feldstein, namísto jejího bratra :)

plakát

Debbie a její parťačky (2018) 

Neodpustím si srovnání.Ocean's Eight je ženská verze Dannyho parťáků. No, mně tahle snaha upoutat na analogii s Dannyho parťáky místy fakt štvala. Stejný gesta, podobnost herců, vyprávění... Tvůrci z nich jednoduše vybrali xy scén, trochu je poupravili, pozměnili kontext, a tak vznikla Ocean's Eight. Nakonec to nebyl zase tak špatný film, ale i přesto mi chyběla větší dynamika,propracovanost a živost montáží. Určitě by neuškodil o něco větší vtip a rozšíření perspektiv jednotlivých postav. 3/5

plakát

Jason Bourne (2016) 

Ze všech filmů o Bourneovi se mi v porovnání s předešlými tenhle jeví jako ten nejslabší. Možná je tahle poznámka dost mimo, ale. Nevím proč mám pokaždé takový silný dojem, že kromě Bournea hrají prim především ženy. Nejsou to na něj nasazení zabijáci, kvůli kterým se vždy vrátí a jedná, ale jsou to vždy ženy, které ho přimějí spolupracovat a které, jak se mi občas zdá, pro něj mají slabost (a on často asi taky). Ať už to byla Pamela, Marie, Nicky, případně Heather. Když už se zdá, že se nemá proč vracet, tak mu agentura dá důvod se mstít/ někoho pomstít. V druhém díle to byla Marie, tady máme konkrétně postavu Nicky, která chce Bourneovi pomoci, ale kulka ji najde dřív, než Jasonova ruka. Do toho vstupuje Heather, která mu vlastně taky pomáhá, ale proč? Aby sama dosáhla povýšení? Dost možná. Každopádně v tomhle díle je Bourne spíše taková figurka v pozadí, která cestuje mezi hlavními městy a občas zachrání pár lidských životů, ale jinak je frustrovaný a neví co se sebou. Nic se nezměnilo, vždy je tu nějaká vyšší moc, nasazení zabijáci, ženy hybatelky a Jason Bourne se svými vzpomínkami. Někoho toto opakující se schéma a perspektivy můžou nudit, ale mně se asi neomrzí.Škoda jen, že nás Greengrass lehce ochudil o střihovou smršť s řadící pákou, protože tentokrát Matt Damon řídí automat. Tak či onak, extreme ways are back again.

plakát

Skrytá identita (2006) 

Jen krátce.. "Okay" jako poslední slovo před smrtí? No, ani se nedivím, taky bych na tom byla stejně, kdyby přede mnou stál maník v návlecích a šusťákovce. Ironická hudba a krysa běžící po zábradlí balkonu. Prostě jeden z mých nejoblíbenějších filmových konců. (o hudebním výběru nemluvě). Moc povedený remake, už se těším na nějaké detailnější srovnání s Volavkou (2002).

plakát

Apokalypsa v Hollywoodu (2013) 

Apokalypsa v Hollywoodu jako každoroční "posilvestrovská" tradice s přáteli. Když jsem tenhle, především přátelský projekt x herců, kteří vlastně hrají sami sebe , viděla poprvé, připadala jsem si jako na nějaké ještě doposud neobjevené droze. No prostě jedno velké WTF? Každopádně je to film, který strašně baví, byť baví tím, jak je úplně debilní. Tenhle film si netroufnu posuzovat podle jakýchkoliv relevantních parametrů. To zkrátka ani nejde. Třešničkou na dortu je pak český dabing, který jako snad každému filmu, dodá... Ne, počkat, český dabing málokdy filmu něco přidá. Vážně by mě zajímalo, jak se to stane, že někdo "vyrobí" a vypustí do světa právě toto. A i když mám tendenci Apokalypsu srovnávat třeba se Žraločím tornádem, tak i přesto musím dát 4 hvězdičky. Vždy se neskutečně pobavím. Seth Rogen a Evan Goldberg jedou na něčem, co chci minimálně jednou v životě zkusit. "We are actors, we pretend to be hard, but we soft as baby shit!"

plakát

Všechno nejhorší (2017) 

Všechno nejhorší je ukázkovým příkladem ani ne tak intertextuality, ale mně to připadá spíše jako takového lehoučké vykradení. Ano, nemohla jsem se zbavit křečovitého dejavu. Správně, 12:01pm na nás dýchá již od samého začátku, když v prvním záběru spatříme na věžových hodinách čas ukazující...12:01. Podobnost je i ve schématu, kdy se hrdina pere s časovou smyčkou a přitom narazí na někoho, do koho se zamiluje. 12:01pm mělo svou Dolores, Všechno nejhorší má svého Cartera. Závěrečná poznámka Cartera, že mu příběh hlavní hrdinky připomněl film,využívající spirálový narativ: Na Hromnice o den více, je už jen taková perla na závěr. Bohužel filmu nepřidalo i hromadění nových a nových perspektiv, které kolikrát neměly žádnou výraznou hodnotu a váhu viz. postava Becky. Otáčky jsou buď vyloženě strohé, nebo naopak přehuštěné nepřehlednou sítí kauzálních linií a různých zájmu jednotlivých postav. Něco málo k dobru filmu přispělo alespoň to, že hlavní hrdinka ve třetí otáčce zjistí, že je uvězněná v časové smyčce a její motivace se začnou rapidně měnit. Její morální působení se lepší, s každou další otáčkou je méně nesnesitelná a v závěru ji snad máte i rádi. Bohužel ani přes to, že byla spirála využita nějakou nadpřirozenou sílou, (nejspíš) ku morálnímu ponaučení, mě film neuchvátil natolik, abych ho považovalo za něco víc, než jen leporelo využívající spirálový narativ...