AdelleR

Lze natočit něco, co je neskutečně creepy, masakrálně brutální a zároveň tak neskutečně vtipné? Lze. K The Boys jsem se dostala spíš díky superhrdinům a byla opravdu překvapená, čeho se mi dostalo. A ve výsledku jsem neskutečně nadšená. Koncept pracuje se superhrdiny, jak je známe... nebo spíš neznáme, protože kdo má moc, může vše, ne? Strašně se mi líbilo, co tvůrci provedli s klasickým pojetím superhrdinů, to je za mě prostě úžasné. Herecké výkony prvotřídní. Každá z postav má něco do sebe, nejsou jen černobílé. A hlavně jsem se u toho tak nasmála, až mi to chvílemi přišlo nemožné, když to srovnám s těmi scénami, kde střeva a hlavy lítají ostošest. Zkrátka to bylo opravdu milé překvapení a pořádná jízda, kterou jsem si užila.

Jako pohádka to funguje a nebylo to špatný. Herci skvělí, už si zvykám i na tu slovenskou češtinu, jen teda ve Vetchým asi navždycky uvidím Janka. Příběh je hezký a rozuzlení klasické, jen se možná mohlo trochu zapracovat na vztahu Lucifera a jeho syna; nám je to jasné od začátku podle toho, jak se k němu chová, dětem nějaká věta na konci může úplně uniknout. A moc se mi líbila vymyšlená pekelná hierarchie, existence tzv. „podpekel" a vůbec funkce čertího brka, to bylo skvělé. Růst a sebeuvědomění postav, to bylo taky fajn. Ale mám i výtky - písničky v pohádkách jsou taky už nějak klasikou, ale tady to naprosto zhatila hudba. Texty by byly fajn, jenže hudební doprovod byl absolutně mizerný a všechno zkazil. Když byla řeč o dívce, která nemá ani jeden jediný záznam v knize hříchů, představovala jsem si ji trochu jinak než jako drzou holčinu, která jde proti zajetým konvencím, ale budiž. A na nervy mi dost hrál jazyk čertů - jsou to přece čerti. S tím, že čeští ďáblové fungují spíš jako paka, jsem smířená od dětství, ale jednou to jsou čerti a některá slova by jim neměla jít přes pusu. Nevím, „krucifix" určitě není ideální slovo pro pekelníka, a když si tvůrci dali práci s hierarchií pekla, mohli taky zapracovat na pekelné mluvě. Horem dolem to bylo fajn, asi na to budu schopná koukat znovu, ale má to svoje mouchy.

Co kdyby si videohry žily vlastními životy a vše neskončilo dobou, kdy přestaneme hrát? Ta myšlenka mě nadchla a na Ralfa jsem byla strašně zvědavá. A ve výsledku se z toho vyklubalo moc milé překvapení! Jistě, je to hodně koncipované jako pohádka, takže to musí mít nějaké ponaučení, poněkud striktněji vykreslené charaktery a děj, který odsýpá. Ale našla jsem si v tom to svoje i jako dospělý divák a upřímně, bavila jsem se po celou dobu. V tomto případě musím pochválit i skvělý český dabing a hlavně překlad, který si vyhrál s každou slovní hříčkou, která se v herním světě nabízela. Je to vtipné, má to pointu a dá se na to koukat, animák, jak se patří.

Tak tohle byla tragédie. Vůbec mě to nechytlo a nepřesvědčilo, proč bych se na to někdy měla dívat znovu, a vlastně se divím, že jsem to vydržela až do konce. Postavy nijaké, o hlavním hrdinovi vůbec nic nevíme, každý zádrhel na jeho cestě je nějak strašně rychle vyřešen, aniž by se on sám pořádně snažil. Většina prvků v zápletce nemá hlavu a patu, výstavba děje dost pokulhává, skoro nic není vysvětleno. Nemluvě o hereckých výkonech; sázela jsem aspoň na Preisse, který mě tu taky zklamal na celé čáře. Spíš jsem se nad tím vztekala. Bohužel, tohle je za mě veliké zklamání.

Říkám to každý rok; je strašně těžké dostát nárokům nových vánočních pohádek, když je neustále srovnáváme s Popelkami, Pyšnými princeznami a podobně. Ale Princezna a půl království byl rozhodně úsměvný zážitek. Už jen tou myšlenkou - co se stalo pak? Tohle ostatně vždycky vyzdvihuju i u psaní recenzí na knižní retellingy. Ten příběh každý známe, ale proč nám ještě nikdo neřekl, co se tedy dělo po tom všem? Janák si s tím pohrál na výbornou. Je to úsměvné, vtipné, dá se na to dívat znovu.

Je libo Lucia Malfoye v českém provedení, kde se pro změnu jmenuje Sirius? Nebo takového nenápadného českého Emryse? :) Chápu, že nároky kritiků i veřejnosti jsou vysoké. Ostatně srovnáváme s pohádkovými klasikami minulého století, a když ČT točí každoročně tři nové pohádky, je logické, že se holt s ničím novým nevytasí a spíš tak nějak recykluje všemožné nápady. O to víc mě však letošní štědrovečerní pohádka mile překvapila! Už jen herecké obsazení mě lákalo a herci samozřejmě potvrdili, že hrát umí. Chechtala jsem se od začátku do konce, neustále to sršelo takovým tím správně praštěným humorem, poselství to má a pro dětské publikum to bude fungovat skvěle. Za mě rozhodně pohádka, na kterou se příští rok podívám znovu.

Ano. Ano, chápu všechny ty výtky. Vyždímali jen pár kapiček z materiálu, který mohl na scénu přivést opravdového konkurenta Avengers. Tohle se jim prostě jen nějak drží v závěsu a ještě se pro jistotu kryje závěsy, aby na to nebylo vidět. Charaktery postav zadupány a některé efekty jsou opravdu na pováženou. Ale mně se to líbilo. Nejsem DC znalec, nevím, co vše mělo původně být jinak, a když se na to dívám z tohoto pohledu, zas tak špatné to není. Je to film, na který se klidně dívám znovu. Český dabing opět pokulhává za originálem, ale není to taková katastrofa jako například u Sebevražedného oddílu. Jistě, moc se těším na Snyder Cut, od něhož mám tedy velká očekávání, ale zároveň bych tuto verzi Justice League úplně nezahazovala.

Vánoční kraťasy s sebou vždycky nesou trochu toho "eh" při sledování, ale jinak nemám vůbec co vytknout. Oproti pozdějším kraťasům je tu animace stále na úrovni filmu - a velmi si cením, že tvůrci zakomponovali prvek z tohoto příběhu nakonec i do celé trilogie, do posledního dílu. Je to úsměvné, milé, na Vánoce prostě ideální.

Pamatuju si, že jsem roku 2016 z kina odcházela nadšená. Po čtyřech letech jsem se podívala znovu a... mno, nevím. Myšlenka je vynikající, té nemám co vytknout. Spojení těch největších padouchů Gothamu taky funguje na výbornou. Jen mi tam prostě přestal sedět Jared Leto, jeho Joker mě zrovna neoslnil, ačkoli za to možná může i ten otřesný český dabing, který kvalitu filmu značně snížil. Herecké výkony jsou ovšem parádní, holt jen nezachránily fakt, že se to nějak vleče a zrovna záživné to není. Jsem zvědavá, co přinese druhý díl.

Pro mě je Shrekoleda už vánoční animovanou klasikou. Možná proto, že se na ni dívám od dětství, ji vnímám trochu jinak; je jasné, že to je plné moralizování. Snad každý vánoční film, a ke všemu animák, je plný moralizování. Jak trávit Vánoce, čeho si ve skutečnosti cenit... ale když tohle pomineme, pořád to je ten samý vtipný Shrek, ty samé skvělé postavy, které to prostě táhnou. Za mě zkrátka kraťas, který neomrzí.