Dubron

Nedivím se takto rozporuplného hodnocení. Dolina přesně tím filmem, který se někomu líbí a někoho uvidíte odcházet uprostřed filmu. Nejasné výjevy, prapodivné chování obyvatel vesnice, obklopené horami odpadků, fantaskní svět - toto vše smíchané se zbytečně dlouho stopáží. Výsledek je film, který mi stéle čas od času proběhne myslí, i když jsem ho viděl pouze jednou na 42. ročníku MFFKV.

Nadprůměrná Disneyovka s "dětsky" silným příběhem, líbivá animace, pasující soundtrack, brilantní výkon Atkinsona = Zazu a nakonec lehké mrazení v zádech, když promlouvá Mufasa hlasem Jamese Earla Jonese (Darth Vader) na mladého Simbu a chce mu udělit výchovnou lekci.

Pozvolným tempem plynoucí snímek, pro mne velmi talentovaného režiséra Shinkaie. Uchavacující animace zvýrazňující silou atmosféru filmu. K tomu všemu příjemná, nenatahovaná stopáž. Emoce prýskající z každého záběru. Řadím k jedné z top anime.

Kevin Smith je pro mne zatím jedno velké zklamání. Padne zde spousta pravd, dialogy/monolgy jsou také dobré, s uveřitelností problém nemám, ale jako celek to pro mne nefunguje a ke konci ve mne zůstal takový "něco by to chtělo" pocit. Někdy to zkusím znova...

Stanfordský vězeňský experiment: rok 1971, 24 vysokoškolských studentů, při přijetí „vězni“ vysvlečeni donaha a dezinfikováni. Mundůr stejný jako ve filmu, navíc řetěz omotaný kolem pravého kotníku – stále připomínající fakt, že jsou ve vězení. Vězni se oslovují pouze přidělenými čísly a dostávají čepice – což symbolizuje oholenou hlavu (deindividualizace). Dozorci nosí sluneční brýle, aby nešly číst jejich emoce – byla to inspirace filmem Cool Hand Luke. Vzpoura, která vypukla již druhý den ráno, byla potlačena stejným způsobem jako ve filmu. Jedna z cel byla pouze pro privilegované – „vězňům“ byly dovoleno jíst, pít, čistit si zuby a být oblečeni – ostatním ne. Za 36 hodin vězeň #8612 propadal záchvatům vzteku, breku a nedokázal souvisle přemýšlet. Vězni byli dooprady nuceni čistit záchod vlastníma rukama. Šestý den došlo k pozastavení experimentu, protože se dozorci chovali sadisticky a vězni přestávali snášet tlak na ně. Nyní k filmu: nádherný psychologický vývoj postav (zde vzhledem k rychlosti přeměny spíše převrat), Moritz Bleibtreu podává výborný herecký výkon, sugestivní navození atmosféry. Vytkl bychsnad jen nelogičnost chování postav v nškterých situacích.

Během výstupů působí neotesaně, neomaleně, nadává, kouří, pije a naráží na citlivá témata a to značně necitelně. Není mu dost dobrý žádný národ na zemi, nešetří ani Anglii, natož pak Irsko – odkud pochází, jakákoliv víra mu není svatá. Vypadá jako by právě vstal a vyběhl přímo na pódium, ale po cestě se stihl přimotat tak ke 2 - 3 přírodním katastrofám. Like, Totally působí „drsněji“ než předchozí Monster, ačkoliv Moran sám působí mladším na duchu, na kvalitě to neubírá, naopak přidává. Dylan zkrátka nejde nemilovat. Jeden z nejlepších komiků naší doby.

Spousta logických chyb, nesmyslů, absence myšlenky, klišé na klišé, ale na druhou stranu pěkné efekty, režie a kamera Alwina Küchlera (Proof, Ratcatcher). Žádný kult se nekoná, ale pár scén má ten potenciál. Celkem vzato, příjemná podívaná.

Kdysi také pojmenované kamarádem jako spořič obrazovky. Tento „spořič“ nepotřebuje slov, s hudbou si plně vystačí. Před očima vám tančí obrazy neposkvrněné přírody, které se pomalu mění, a v záběrech začíná být patrná přítomnost lidské ruky – krajina je však nadále zachovávána kontrastní prvek. Vše plynule ústí ve zrychlené záběry „mravencoidních“ lidí, na místech jimy vytvořených, tedy například městech a je ničen dojem individuálnosti jedinců. Zůstali ve mně pouze mrazivě krásné dojmy. 🔄20200511

Pokud máte duši snílka, pár „toulavých bot,“ večerní obloha plná hvězd ve vás vyvolá příjemnou a neidentifikovatelnou směs pocitů a nejste spokojeni se současnou konzumní společností, kde se hodnoty převádí na peníze, pak vám Into the wild poodhalí pravou krásu světa i svobody. Prožitek umocňuje hudba Eddieho Veddera a kamera Erica Gautiera (Motocyklové deníky, A Christmas Tale).