Sarkastic

Amélie z Montmartru je obrovsky zajímavý a milý film. Sálá z něj radost ze života, pohoda, barevnost a hravost. K tomu je tu laskavý humor (navíc pár hodně dobrých fórů), krásná hudba a samozřejmě opravdu kouzelná hlavní představitelka Audrey Tautou (Amélie mě sice už ke konci krapet vytáčela tou svojí ostýchavostí, ale budiž jí to odpuštěno ;-)). Původně jsem přemýšlel o silných 4*, ale jednak se filmů jako je Amélie rodí v dnešní době jak šafránu a druhak se mi nestává moc často, abych měl ze zhlédnutí snímku tak neobyčejně pozitivní pocit a dobrou náladu, takže to bude nakonec za 5* (a někdy si rád projekci zopakuju). "Manžel pracoval v pojišťovně Beruška. Lidi vykládali, že spal se svou sekretářkou. Vyzkoušeli kdejaký hotel. Ale jen ty nejlepší! Protože ta mrcha byla sice rozhoďnožka, ale spala v hedvábí. A tak manžel začal brát z pokladny. Nejdřív trošku a pak padesát miliónů." Zajímavý komentář: Enšpígl

Vetřelec je bezpochyby vynikající film, bohužel jeho největším slabinou je fakt, že se na něm podepisuje zub času. Věřím, že v době uvedení do kin to musela být bomba, a to hlavně díky efektům a trikům, ale ty v dnešní době působí trochu úsměvně (nemyslím tím samotného vetřelce, ten byl zpracován výborně, ale spíš narážím na "androida" a některé další "vychytávky" týkající se především lodi). Avšak každopádně Vetřelec může stavět na perfektní hudbě a na hodně husté a napínavé atmosféře, navíc mám takovej pocit, že jsem, se "chytl" snad na všechny lekačky, co tam byly (což oceňuju; sice jsem si několikrát říkal, že to teď určitě přijde, ale Scott to vždycky tak dobře načasoval, že mě stejně nachytal :-)). Slušné herecké výkony předvedli hlavně Holm a Weaverová (ikdyž nevím, co tou promenádou ve spodním prádle a nedoléhajícím, průsvitném tričku, rejža sledoval ;-)). Po zhlédnutí dvojky a trojky jsem se utvrdil v tom, že jednička má kromě efektů a triků téměř ve všech ostatních ohledech navrch a zvyšuju hodnocení z původních 4* na plný počet.

Říkám rovnou, že animáky nemám moc rád a většině z nich se záměrně vyhýbám. Neviděl jsem Persepolis a vlastně ani nic jiného s touto tématikou a natočeného podobným stylem. Proto jsem k Valčíku přistupoval asi jinak než většina uživatelů. Tento animák byl pro mě svěžím, neobvyklým, zajímavým, originálním a vcelku silným zážitkem, který jen trochu pokazil konec s neanimovanými scénami; to byl zcela evidentní pokus o citové vydírání a abych řekl pravdu, u mě vůbec nedopadl na úrodnou půdu. Každopádně k animaci nemám výhrady, protože detaily jako pára vycházející lidem zúst, když spolu mluví venku v zimě, kouř z cigaret jemně se vznášející ve vzduchu, či naprosto "živé" klepání kolenem při volání, ty mě jako diváka vcelku neznalého žánru "animovaný", docela dostaly. A taky nesmím zapomenout na chvílemi opravdu fenomenální hudbu, kterou jsem si pouštěl ještě dlouho po zhlédnutí filmu. Co chtěl tímto snímkem režisér říct, je myslím naprosto evidentní. Dlouho jsem přemýšlel mezi 4* a plným počtem, ale po zjištění, že tento film není jen na 1 použití (tu hudbu, animaci a ostatně i dialogy, bych si rád vychutnal ještě aspoň 1x), se přikláním k 5*.

Napodruhé a s velkým časovým odstupem se mi film líbil ještě víc než poprvé. Krom zcela okouzlující Audrey (na které snímek staví samozřejmě nejvíce) musím uznat, že i George Peppard měl jakési charisma (postava samotná mi byla též nějak bližší). Dále jsem si víc užíval nejen těch humorných, ale i romantických a vážnějších chvilek, ve kterých je film překvapivě silný. No a především se mně podařilo mnohem lépe přiblížit hlavní hrdince, myslím si, že jsem se do ní dokázal vcítit o dost víc než prve (třeba se v tomhle ohledu příště posunu ještě dál). Postava Yunishiho mi sice pořád připadala dost trapná (na druhou stranu jsem musel ocenit výbornou práci maskérů), v případě rozvláčného večírku bych stále ocenil drobnější prostříhání, ovšem ani 1 z mnou zmiňovaných záporů mě už neiritoval natolik, abych nezvýšil hodnocení na slabších 5*. Jo a nesmím ještě zapomenout na krásně melancholickou titulní píseň (především v nezaměnitelném provedení samotné Audrey), kterou bych mohl poslouchat též pořád dokola.

(Viděno kompletních 12 sérií) „Leonarde, přátelé jsou jako toaletní papír. Vždy je dobré mít pod umyvadlem nějaké navíc.“ Po skončení Přátel jsem nevěřil, že by mě ještě nějaký sitcom dokázal tak pobavit. Ale zázraky se dějí. TBBT se pro mě stal návykovou drogou, kterou jsem si byl schopen dávkovat prakticky neustále (a také se po jejím aplikování dostavily požadované účinky), a ve výsledku mi přišel ještě vtipnější než výše zmíněná parta (i přes občasné „skřípání“ neznám seriál, který by u mě dokázal po tak dlouho dobu vyvolávat smích). Z postav mám nejraději Sheldona, ale i k ostatním jsem si postupně vytvořil silný vztah. A líbilo se mi, jak šli tvůrci s dobou a krom odkazů na Star Trek či Star Wars (!) upozorňovali i na jiné fenomény (až budoucí projekce ukážou, jestli se kvůli tomu na seriálu nepodepíše zub času). Závěr už byl hodně sentimentální a dojemný, ale upřímně, fanoušek, který si s postavami prošel všechny série, to snad ani nemůže tvůrcům zazlívat. Smutek po skončení byl pak stejný jako u Přátel…i to o TBBT něco vypovídá.

Příběhy obyčejného šílenství jsou velice lidským filmem. Hodně k tomu přispívají výborné herecké výkony (Krobot, Trojan, Divíšková, Heřmánek) a vůbec celý tento neobyčejný příběh, který je založen na tragikomice (ne) všedního života několika lidí. Je zde pár opravdu vypečených hlášek, kterým se však můžete smát až se budete za břicho popadat, stejně jako si uvědomit, že to je vlastně docela neveselá realita (u mě to byl takový mix). Soundtrack je perfektně poskládaný, nechybí zde špetka mystiky pro Zelenku velmi typická (přestože já bych se bez ní klidně obešel) a potěšil i úsměvný a symbolický konec. Po několika zhlédnutích jsem si film velmi oblíbil, a to natolik, že i když mě trochu mrzí jeho v podstatě docela smutné vyznění (nebo i právě proto?), hodnotím ho 5*.

Ne, tohle je ORIGINÁLNÍ, NADČASOVÝ a svým způsobem GENIÁLNÍ film. Jim Carrey mě zase dostal (no, kdo viděl taktéž velmi originální Eternal Sunshine of the Spotless Mind, musí uznat, že hrát umí ;-)). Ale velmi dobře zahráli i Laura Linney či Ed Harris. Film nemá přestřelenou stopáž, nenudí ani chviličku, je výborně ohudebněný, dojímá, ale citově nevydírá a ještě je dobře ukončen (teda podle mě :-)). Samozřejmě, že se sem tam nějaké scénáristické chybky (nebo spíš nedomyšlené scény) najdou, ale pokuď film berete s nadsázkou, tak si těchto detailů nemusíte vůbec všímat. Ale ať už to budete brát jako velice dobrou satiru, nebo prostě jako silné drama o muži, který odhalil, že žije v bludu, odnesete si neobyčejný filmový zážitek.

Ano, tohle je kontroverzní a svým způsobem provokativní film. Ale mě to téma hodně zaujalo. Miloš Forman mě moc potěšil, že si vzal na paškál americkou demokracii, pobožnost a falešné puritánství a docela se divím, že na to sehnal peníze a mohl to natočit. Kromě zajímavého příběhu, který mě bavil i přes svoji rozvleklost, stojí za zmínku hlavně herecké obsazení v podobě výborného Harrelsona, překvapivě dobré Coutney Love (i za vydatné pomoci maskérů), sympatického Nortona a zvláštně obsazeného Třísku (nevím ani proč, ale vůbec mi sem nepasoval). Jinak s tímhle filmem fakt nemám větší problém, navíc mě překvapil i občasný výskyt ironického humoru, a tak možná lehce nadhodocuju, ale dávám 5*. "Pane Flynte, soud dospěl k názoru, že jste vážně duševně nemocen.-No, názor je jako díra v prdeli. Každej má nějakej."

Herecký koncert Hoffmana a Streepové. Jestliže od dramatu očekávám, že mě nějak citově osloví (jakože já očekávám), tak u tohoto se to podařilo dvojím způsobem, protože jsem byl na konci filmu zároveň rozhořčený, ale také dojatý, a to se mi tak často nestává. Ano, je dost logické, že ženská část publika bude fandit Joanně a ta mužská Tedovi, ale tvůrcům filmu šlo o to, aby obě skupiny dokázaly pochopit (alespoň trochu) tu opoziční, což se (řekl bych) podařilo. Opravdu výborný snímek, který vřele doporučuju a jsem si téměř jistý, že ještě dlouho po jeho skončení budete o dané problematice přemýšlet. Zajímavý komentář: Oskar

Tak to se povedlo! :-D Vlastně tuctový příběh pustili autoři snímku pozpátku, přidali k tomu neobyčejně vtipný a výstižný komentář Vladimíra Menšíka a pak už jen nechali proudit normální scény, které se pozpátku staly vtipnými (a některé i docela nechutnými, viz koláčky ;-)). Jednoduchý nápad a vlastně naprosto originální myšlenka. Je sice fakt, že ze začátku to trochu skřípalo (pobyt ve vězení), ale od narození tchána to chytlo naprosto super tempo a pak už jsem se smál téměř až do konce. Ale ikdyž to někdy působilo trochu rozpačitě, hodnotím 5* a vřele doporučuju; v československé a vlastně i celosvětové kinematografii velká rarita. "Tchán naštěstí neměl námitek, ale co čert nechtěl. Jako z udělání se zrovna v téhle chvíli narodila tchyně."