Komedie Oldřicha Lipského a Miloše Macourka je nezvyklým a odvážným experimentem, vypráví totiž děj pozpátku. Lidé zde chodí pozpátku, koně skáčou přes překážky pozpátku, smrt se stává zrozením a naopak, při jídle vycházejí potraviny lidem z úst na talíř… Jen tak se může stát, že po dopadu se ostří gilotiny zvedne, odsouzencova hlava opět sedí na krku a odsouzenec - řezník Bedřich Frydrych obživne, neboli podle jeho vlastního komentáře "se za poněkud zvláštních okolností narodí". (oficiální text distributora)
Nestačím žasnout, jaké klenoty se dají v pokladnicy 60.let vyhrabat. Originální nápad a hlavně do detailů propracovaný a promyšlený příběh, který běží pozpátku, ale mimoobrazový komentář ho interpretuje trošku jinak. Takhle jsem se už hodně dlouho nebavila, inteligentní a přitom tak vtipná. "Svého soka v lásce jsem se tentokrát rozhodl utopit. Ne nějak potají, ale hezky přede všemi. A jak vidíte, ještě mi tleskali. Nesnáším to jeho vyskakování z vody nohama napřed a jiný frajeřinky."
Skutečně originální nápad, který se ve filmu hned tak nevidí. Celý film puštěný pozpátku - kdo by to byl čekal? A příběh je přitom vyprávěn klasickým způsobem, takže se vlastně film tváří, že děj má probíhat právě takto. Díky této zvláštní kombinaci se divák baví i u scének, které by mu (puštěny normálně) přišly jako úplně obyčejné.
Happy End je tak neskutečný výjev v dějinách českého filmu, že to nemá obdoby. Také byl po zásluze zapomenut, protože na to málokdo má hlavu. Ona je hlavně světová ta forma - obraz a mimoobrazový komentář V. Menšíka spolu absolutně nesouvisí. Takže zatímco my vidíme naturalistické rozřezávání mrtvoly paní Obermaierové, Menšík hovoří o tom jak si ji složil. Neskutečné nápady jako vyvrhávání koláčků, skákání do/z oken z/do pátého patra nebo automobilová honička pozpátku... Bohužel chvílemi skřípe tempo, ale i tak jde o jeden z nejdokonalejších českých filmů všech dob, nad jehož vycizelovanými detaily poklesne čelist nejednomu diváku. Pozpátku jsou i dialogy, což skýtá takovéto situace: "Ne!" "Četl jsi Desatero, synu?" "Vyhodil jsem ho z okna!" "A co jsi mu vlastně provedl?"
Jeden smutný život pozpátku. Snímek nestojí pouze na tom, že ukazuje normální situace pozpátku ve stylizaci klasických grotesek. To by samo o sobě rychle omrzelo. On si geniálně vytvořil svůj svět, plný vlastních pravidel a humoru kde vizuální komika běžných situací puštěná naruby je opravdu jen jeden z aspektů. Právě to Happy End odlišuje od mnoha jiných s podobným nápadem. Vše podtrhuje geniální komentář "právě zrozeného" Menšíka. yrěmop éksmezut an (nejen) ničop ínčidarten uktuksV. Nejlepší film Oldřicha Lipského. Fakt.
Konec. Ústřední půjčovna filmů uvedla... Hlava Vladimíra Menšíka vyskočí z popravčího koše, vyroluje až nahoru ke gilotině, cvak - a život může začít. Hrůzostrašná vražednická truchlohra běží pozpátku, aby bylo dosaženo kýženého happyendu. Od začátku (konce?) je jasné, že tahle rozkošná magořina nemohla vzejít odjinud než z psacího stroje Miloše Macourka. Už v roce 1898 se pražští diváci mohli potrhat, když jim Jan Kříženecký promítl Žofínskou plovárnu, krátký film, kde díky zpětnému chodu promítačky lidé ´komicky´ vyskakovali z vody. Ale Happy End jde mnohem dál: vytváří paralelní svět, kde je rakev inkubátorem, kojení robátka jeho dojením a brutální čtvrcení půvabné žínky scelováním dodané figuríny. Dialogy se ve zpětném gardu mění v dadaistické absurdity a to vše korunuje Menšíkův komentář, naivně glosující tu krvavou historii očima čerstvě narozeného. Publikum tehdy nebylo na podobné experimenty připravené a česká kritika nad Happy Endem ohrnula nozdry, zatímco prestižní americký časopis Variety ho zařadil mezi deset největších senzací sezóny. ;-) 90 %
Remake bratří zpátečníků, trochu promyšlenější a podstatně zajímavější.
Happy end není jen promítanej po zpátku, po zpátku je interpretován i děj.
Od bedřichova "narození" na popravišti, přes pokus o utopení svého soka v lásce, nebo skládání manželky, až po "smrt", kdy jako mimino dává rodičům až několik litrů mléka denně..
Škoda, že to ke konci trochu ztrácí dech
Výborný experiment z českého prostředí, který se jen tak nevidí... Originální dílo Oldřicha Lipského, které je detailně propracované do poslední nitky. Zatímco akustická stránka jde po časové linii správným směrem, tedy diachronně, stránka vizuální jde přesně naopak, vrací se... a přece to sedí :-) takže - Happy End!
.%58 !řátnemok ínřtinv vůkíšneM ýnrobýv ékat A .manzýv ývon ylaksíz uktápzop ínětšup iřp yba ,kat otsač énaspan ,ygolaid ínruvarb otsorpan ela ,ygag ínláuziv uosjen měn an íšpeljen ela ,uktápzop nečotan ej mlif ýleC .ťšálvzbo iifargotamenik ékseč v a ,erazzib ej elhot kaT
"Zašel jsem do kabaretu. Oblíbil jsem si jeden exprimentální podnik. A sice pro jeho ryze morálni snahy. Celý večer se zde dívky za doprovodu hudby oblékali do různych teplých šatů, což jsem jako revmatik úpřimne schvaloval." Týmto filmom sa pre mna stal Oldřich Lipský nesmrteľný. 95%
S neskutečnou nadsázkou natočený film. Tak upřímně jsem se dlouho u komedie nenasmál. Herci ani nemusí hrát (ač hrají o stošest), protože parádičkový scénář je vede přímo vstříc happy endu a lepším včerejškům.
Lehký, nenásilně zábavný experiment pánů Lipského a Macourka... Ani nevím, co k němu mám napsat, je to prostě jeden z těch filmů, které pohladí. Menšík a Abrhám jsou přesní. "Výborné! - Chutná vám? - Výborné!" 90%
Bedřich se narodil, když jeho krk opustila gilotina. Pak si hrál s kamarády v pruhovaných dresech na dvorku, rozlepoval sáčky a i u soudu nějaký čas strávil. "Věděli, že budu potřebovat ženu. Dali mi ji i skufrem." , takže si ve volných chvílích mohl složit manželku a aby toho nebylo málo, tak mu hned po složení začala provádět podivné věci: "Julie byla v noční košili. Aby mi ji ten hejsek nezačal oblékat!" Málokdy se vidí taková šílenost, kde v důsledku obráceného běhu času dostávají opačně vyslovené věty jiný význam, vycucává se mléko z miminka či se radostně ukládá čerstvě narozený tchán do černého inkubátoru. Drobná logická pochybení musím velkoryse přehlédnout, protože jsem se bavil vskutku královsky.
určite by sa dali v Happyende niektore sceny prepracovať aj lepšie .... ale na pomery socialistickej kinematografie ...to bol až priliš interesantny a grandiozny projekt
