Oskar

Tak si představte, že už mě dojímá i 3D animovaný panáček, když přijde na to, že není intergalaktický superhrdina, ale plastiková hračka. Pouvažuju o nějaké terapii. 80%

Nabízí se srovnání se Sunset Boulevardem. Stejný rok, dvě mrazivé satiry s podobným tématem, dva vrcholy dvou velkých režisérů a oscarový souboj mezi nimi. Nedovolil bych si přímo říct, že Eva ho vyhrála nezaslouženě, ale v mých očích za Wilderovým majstrštykem přece jen zaostává. Možná je to tím, že k filmu a jeho zašlým hvězdám mám vřelejší vztah než k divadelníkům, kteří nehrají, ale "táhnou Thespidovu káru". :o) Ale je to i v jiných věcech - proč bychom třeba měi věřit, že je hlavní hrdinka tak fantastická herečka, když ji vlastně nikdy nevidíme přímo v roli? Jen proto, že ji hrála fantastická herečka Bette Davisová? Víc mi ale vadí jiná dramaturgická nedůslednost - Davisová není zdaleka jediná, kdo o intrikaření Anne Baxterové ví. Není v tom sama, nemusí nikomu nic vysvětlovat, všichni kolem chápou, o co jde. Tím Mankiewicz-scénárista nastražil past na Mankiewicze-režiséra, protože když se vzdal modelu "sama proti všem", připravil se o část dramatického potenciálu a nepříjemně mnoho scén pak zinscenoval jen jako akceprostou konverzaci, kde se vždycky tři čtyři postavy sejdou a unisono pláčou nad rozlitým mlékem. 70%

Tak jsme se konečně dočkali a známe kompletního Tima Burtona. :o) Ukradené Vánoce se mi líbí přesně o hvězdičku víc než Mrtvá nevěsta. Je na nich vidět pozice "nechtěného dítěte", které se o to víc snaží zasloužit si uznání, když se k němu vlastní rodič (Disneyho studio) nezná. Mrtvá nevěsta už byla hýčkanější robátko s příkladnou péčí, proto sice poslušně splnila očekávání, ale (IMHO) je nepředčila jako tento skvost. Každičký detail v druhém plánu, každá sebenepatrnější akce je vypiplaná a originální, monstra v Halloweenu se chovají indiferentně atd. Tak mě napadá, že kostlivec Jack má cosi společného s Edem Woodem - zoufalou snahu vyrovnat se velkému vzoru (Orsonu Wellesovi, resp. Santa Clausovi) a naplnit velkolepou vizi bez příslušného talentu a elementárních znalostí problematiky ("Vydává se vraždit v saních, těžké pytle svírá v dlaních - Satan Kalous!"), zato s nakažlivým entuziasmem. Nejveselejší film, jaký jsem o Vánocích viděl. 100%

"Mám jen jedno jméno. Rodiče byli chudí." Je to vůbec první komedie Boba Hopea, kterou jsem viděl, tak z ní nechci vyvozovat nějaké obecné soudy. Ale opravdu mě zaráží, že tento komediální idol Woodyho Allena působí tak narcisticky. Hraje vlastní alter-ego, autorsky se na filmu podílel a zajistil si, aby mu všichni ostatní (včetně druhé hvězdy Fernandela) jen odevzdaně nahrávali na smeče a v pravidelných intervalech se klaněli jeho nekonečnému šarmu a duchaplnosti. Konkrétně Fernandel (jako francouzský komik Fernydel) vlastně plní funkci, jakou obvykle zastávají psi, děti a jiná zvířata - roztomilá "němá tvář", která všelijak panáčkuje a aportuje vše, po čem hlavní hrdina touží. A má nás zřejmě dojímat a rozesmívat, že se chová skoro úplně jako člověk, ha ha. Hopeovy uštěpačné bonmoty jsou opravdu vtipné, ale všechno ostatní otravuje. 40%

Nesouhlasím s výhradou, že Hřebejk s Jarchovským řeší současnost jako titulkáři z Blesku. Tak povrchně opravdu ne. Je pravda, že si naběhli rozpornými výroky v tisku. Jednou mluvili o Horem Pádem jako o snaze zeširoka postihnout nemoci této doby, jindy zametali stopy a tvrdili, že vyprávějí "jen" o jednotlivcích a o žádnou širší reflexi jim nejde. Chyba je, že si to dilema neujasnili před natočením filmu a ten je proto nevyrovnaný. V nejlepších okamžicích (např. scény na policii, v KFC, Macháček vs. Dušek, oběd s Vášáryovou) používají přesně ten druh zlomyslné zkratky jako Miloš Forman ve filmu Hoří, má panenko! No a v jiných se takové nadsázky zalekli a zinscenovali je neinvenčně jako laciné melodrama, protože "se přece jen mluví o vážných věcech"... Vypustil bych třeba Macháčkův nepřesvědčivý monolog o jeho životě a podobně larmoyantní výlev E. Vášáryové po výborné scéně u oběda. I tak ale jednoznačně převažují dobrá místa nad těmi ustrašeně tezovitými. 80%

Anděl Páně je ohromně povedený v nebeských scénách (nejvíc mě rozesmálo kádrování Hlaváčové, Jiráskové a Zindulky), v těch pozemských už tolik ne. Negativní trio správce-klíčnice-rychtář je až nápadně podobné trojici správce-Dorota Máchalová-kaprál z pohádky S čerty nejsou žerty, ale s jedním bolestným rozdílem - tím je jejich zmarněný komediální potenciál. Takže střídání scén s pány Trojanem a Dvořákem a všech ostatních by se dalo zakreslit jako EKG - nahoru dolů nahoru dolů. 70%

Na oltář velkolepé výpravy padla věrohodnost hereckých výkonů. Rex Harrison pouze hraje Caesara a Liz Taylorová Kleopatru, ani na okamžik se jimi nestanou. Můj dojem vždycky byl, že sleduju jízlivé laškování postaršího Angličana s malou drzou Američankou, a že tito mají na sobě bůhvíproč historické kostýmy. Skutečně si nemyslím, že římský imperátor mluvil s oxfordským přízvukem s typicky anglickou mimikou a nezaměnitelnými gesty (na začátku každé věty mírný záklon temene, divoká práce obočím v jinak nhybné tváři, pohyb rukou jen od zápěstí k prstům atd.) a každou druhou větu polstroval obraty jako "obávám se, že" a "s politováním musím konstatovat". A stejně tak nevěřím, že Kleopatra mluvila jako se žvýkačkou na dásni (což milosrdně maskuje česká verze s kultivovanou Ljubou Krbovou). Lehce nadprůměrná konverzačka s nezvykle bohatou výpravou. Nic víc. 60%

Trochu upjaté. 20%

Nevěřil bych, že film, kde hraje Bill Murray novodobého hamouna Scrooge z Dickensovy Vánoční koledy, může být tak slabý. Občas to zajiskří (třeba když tv štáb dumá, jak připevnit myši sobí parůžky a Murray lakonicky navrhne připínáček), ale to se týká tak jednoho vtipu z dvaceti. Kategorii "nadpřirozený jev udělá ze sobeckého Murrayho altruistu" prostě vedou Hromnice. S obrovským náskokem. 40%

Ach Romeo, Romeo, proč nejsi Portoričan? Na West Side Story mi vadí jediná, leč podstatná věc - spoléhá se jen na sílu příběhu lásky, která překonává svár dvou komunit, a úplně pomíjí, že síla Shakespearovy hry je v textu. Dialogy West Side Story jsou sadistickou kanonádou takových duchamorných banalit, že se chce zvolat: "Zpívejte, tančete, ale už proboha nemluvte!" 70%