janisska

"Wie sollen wir leben?" se všemi významy, jež daná věta může nést, nás v závěru citelně rozechvěje. Známé zmizelo, nebo se rozpadlo. Věřit už se nedá ani slovům, když tolik nesouzní se skutečností. Co je láska? Redefinovat. Co je zlo? Redefinovat. "Was? Was? Keine Antwort."// (Navíc mám slabost pro lásky à la Markéta Lazarová.)

Potěšil mě scénář; k zásadním tématům ("Was ist denn der Sinn von Liebe?"; "Wann in letzter Zeit wart ihr so richtig glücklich?") se sice dostává zdánlivě jen po povrchu (přejížděním konečky prstů po kůži toho druhého - neznámého a neviděného), ale tím, že zvrství příběhy tří párů, nakonec odkrývá diferenci tam, kde jsme původně viděli nudnou jednolitost, a překvapivé prolnutí tam, kde jsme dřív pozorovali jen odlišnosti. Od diváka to nicméně vyžaduje trochu trpělivosti a potřeby proniknout za konstatování typu "Šťastná jsem byla, když jsem viděla salát. Byl to vážně dokonalej salát."// Za další plus považuju herecké obsazení: Jürgen Vogel neumí hrát jinak než maximálně přesvědčivě; frajírkovsky ležérní až mdlý Benno Fürmann tu dostal roli na míru; Heike Makatsch je... krásná.// Hodně mě ovšem zklamala hudba - z čehosi nesourodého upatlaná směs, kvůli níž jsem musela několikrát bojovat sama se sebou, abych film předčasně nevzdala. Leč jsem ráda, že jsem vydržela do konce.

"Není to tvůj zadek. Není to můj zadek. Je to *náš* zadek."// Pokus zarámovat docela pěkný animovaný svět do jakési... ehm... filozofie se moc nezdařil. Jednu hvězdičku dostává mecenáš Erste bank - očividně je všudypřítomným podnikem budoucnosti. Druhou hvězdičku dostává kvalitní scénář. "Orální, morální, to je jedno."

Působí daleko kompaktněji, dotaženěji než třeba slavné Gegen die Wand. Bavilo mě sledovat každičký záběr, poněvadž kamera a střih si lehce (leč zároveň silně) a poutavě pohrávají s jednotlivými motivy. Za polovinou filmu jsem sice začala trochu vytuhovat (pozor, přihodí se tam taky taková ta ulepená romantika), ale závěr vše předchozí ospravedlnil: při čechovovském vyvrcholení tuhne krev v žilách a pak --- trpký úsměv, úsměv distance, a přece intenzivní pocit blízkosti. Další atraktivní faktor: pravda a současnost (mohou vlastně vůbec být bez sebe?) odtud téměř odkapávají. Všem, kdo prožívají/prožívali kauzu "Multikulti ist gescheitert, absolut gescheitert", doporučeno. A úplně na závěr: Sibel Kekilli je (hned po mně samozřejmě) nejkrásnější ženská na světě.

Po všech stránkách strhující příběh o dívčím/ženském. Žádná hluchá místa, kdepak, prosyceno hudbou. Nejdřív jsem váhala, zdali už ve filmu není všechno nějak moc nápadně hotové, dodělané, připravené k okamžité a nenáročné spotřebě. S menším odstupem si ale vybavuju pořád další a další maličkosti, jež celkové vyznění komplikují a diváka rozechvívají. A neustálé balancování na pomezí kýče? Schváleno - k baletu jednoduše patří; a ačkoliv film na té hranici cupitá takřka na špičkách, balanc udrží. Prima.

V muzikálech toho snesu hodně, ovšem tohle... Když už se chvíli zdá, že film šlape a že si nás získá svéráznou stylizací a humorem, rozezní se několikaminutová nuda, otextovaná banálně, primitivně a rádobyvtipně. Když v muzikálu nefunguje hudba, je to trochu bída. Co dodat? Inspirujme se alespoň tímto: LYRIKOU K VYŠŠÍ PRODUKTIVITĚ! (3.12.2010)// Na druhé zkouknutí zcela přehodnocuju své předchozí soudy. Nepovažuju už za nutné dialogy a písně oddělovat - všechno míří k témuž, jen jinými prostředky. A neuvěřitelně dobře! Do scénáře jsem se zamilovala na všech jeho rovinách, baví mě ironické hrátky s fokalizací děje, baví mě stylizace, baví mě to sakumprásk všechno.

To by se museli hodně snažit, abych z pana Darcyho nebyla nadšená. Ale i bez ohledu na mé tužby a přednastavení... Je to dobrý film!

Obávám se, že někde muselo dojít k nedorozumění - proč by mi jinak tolik lidí říkalo, že "ten film je poslepovanej z jednotlivejch hlášek, mezi který jsou úplně nesmyslně včleněný nějaký divný scény"? Nepůjčili jste si omylem Kameňák? Vážně se vám nezdá poetika filmu ucelená a (brutálně) sugestivní?

Neuvěřitelná Barbra Streisand. Vážně - kdo neuvidí, nikdy neuvěří.____What's the difference if I say/ I'll go away/ When I know I'll come back on my knees someday/ For whatever this is/ I am its forever more.

Který bohemista by si neužíval sugestivní vyprávění o tom, jak vzniká dokonalý tvar?