Rene.Artois

Nedokážu to nijak exaktně vysvětlit, ale ten film ve mně zanechal dosti nepříjemný pocit a já zatím, ani po několika letech, nemám sebemenší chuť jej vidět znovu. Což asi záměrem tvůrců nebylo. Asi to nemá jednu jasnou příčinu, ale kombinace nesourodých historek, které se mi z větší části nelíbily (můj problém, ale prostě to tak je), hrozné chování dospělých postav, nic, co by film drželo pohromadě, jediná zajímavá dějová linka vyšumělá do ztracena... Tento koktejl mi prostě hrubě nesedl.

Ten film je tak skvělý, že ani nemá cenu se o tom rozepisovat, asi tady bylo řečeno už vše. Ale všimli jste si, jak hrozně pitomý je jeho název? Proč by měl někdo v Řecku vykopat zrovna sochu Jupitera? To byl vládce římských bohů, ve starověkém Řecku tuto funkci zastával Zeus. A ten byl zobrazován zcela jinak. Tohoto bych tipoval podle vzhledu spíš na Apollóna.

Narozdíl od většiny zdejších recenzentů jsem tento film viděl, až když jsem byl velmi dobře obeznámen s Nezvalovou předlohou, která mě uchvátila. K filmovému přepisu jsem tedy přistupoval s určitými obavami. Musím ovšem říct, že jsem nebyl zklamán. Z příběhu, který je samozřejmě surrealistický, ale přesto naprosto srozumitelný, se toho sice dost vytratilo (zde obvyklý problém s jeho pochopením tudíž celkem chápu), ale ta obrazová stránka dokázala všechno vynahradit. Všem, kteří mají určité pochybnosti můžu vřele doporučit: Když jste dali šanci Jirešovi, dejte ji i Nezvalovi! Stojí to za to.

Ta pohádka by snad až tak hrozná nebyla, ale proč se tam, proboha, Kraus nepřetržitě řehtá jako debil? Jestli to byl režijní záměr, tak teda potěš koště! Za ten smích jednu hvězdičku sundávám.

Tak tenhle film mi prostě nemohl sednout z několika důvodů. Za prvé- mám rád Asterixovy příběhy. Za druhé- nesnáším přístup, kdy filmaři použijí název nějaké úspěšné předlohy, aby z ní pak téměř nic nepoužili a dosadili si vlastní, neskonale horší příběh. Za třetí- nemám rád přeplácanou trapnost. Všech těchto atributů se mi v tomto díle dostalo měrou vrchovatou. Když k tomu přičtu otřesný výběr představitele samotného Asterixe a šílenou závěrečnou scénu, která ze všeho nejvíc připomíná vyvrcholení estrády Ein Kessel Buntes, vychází mi z toho, že jedna hvězdička je až příliš shovívavé hodnocení. To je za Delona, který tam jako jediný drží úroveň.

Je celkem jasné, že nazrál čas, aby si Karel Janák dal od štědrovečerních pohádek pár let pauzu. ČT by ovšem neměla předat štafetu Zdeňku Zelenkovi. Ne, že by neměli potenciál natočit dobrou pohádku (Karel Janák určitě větší), ale tady je vidět, že je momentálně v tomto žánru dost vystřílený (pořád ještě o něco méně než Zelenka). Tato pohádka mi nepřipadá úplně děsná, ale trpí několika neduhy. Poměrně komplikovaný a nepřehledný děj, zahlcený velkým množstvím postav, které několikrát změní vizáž a jejichž důležitost pro další děj nemá divák prakticky šanci odhalit. Všechny důležité věci se stranou tak nějak mimochodem, ústřední dvojice si na sebe spíš zvykne, než aby se do sebe zamilovala, přeměna čestného chlapa v hnusného padoucha není nijak objasněna, jeho návrat na stranu dobra je taky silně nepřesvědčivý, scéna s popravou je vysloveně zoufalá... Ani casting není dokonalý, Marek Adamczyk se hodí na role lehce nepraktických popletů, ale jeho proměna v rozhodného a schopného prince příliš uvěřitelná není. Slovenští a němečtí herci jsou poznat na první pohled (poslech) ale chápu, že je to prostě koprodukce. V pohádce se objeví několik drobných vtípků, třeba různé knížky, které si v jednotlivých dějových rovinách čte strážný u brány, ale ty v té celkové holomajzně bez vyjímky padají pod stůl. Každopádně, u některých pohádek se vysloveně nudím, nebo jenom nevěřícně kroutím hlavou, což se v tomto případě nestalo, takže dávám tři hvězdičky.

Zápletka filmu není sice nijak originální, ale taky není vůbec špatná. Bohužel, film samotný je ve většině aspektů děsivě odfláknutý. Počínaje naprosto nezvládnutou problematikou cestování časem, kdy hrdinovy návraty do minulosti nemají sebemenší vliv na přítomnost, ústící do naprosto smrtícího happyendu, kdy se hlavní představitel !SPOILER! (pokud to ještě někdo neviděl) vrátí ke své rodině, kterou vůbec nezná, ani jména svých dětí, žádné společné vzpomínky, prostě NIC! Wtf? Nikomu nebude nic divné? Co se stalo s většinou jeho života, tu nějak přeskočil? No nic. Další odfláknutou částí je samotný pobyt v roce 1989. Mám na mysli zejména kostýmy a kulisy. Sám jsem maturoval o rok dříve a na dobové reálie mám celkem oko. Možná je problém v tom, že režisér je o dekádu starší a tu dobu prožil už jako dospělý chlap a tím pádem pro to nemá takový cit. Chemlon na Mádlově hlavě je úplný úlet, typově by nejspíš nosil "vexláckou" patku. Jeho neforemné kalhoty nepřipomínají nic z toho, co se v té době nosilo, možná tak na přelomu padesátých a šedesátých let, naproti tomu Eva Josefíková nosí bokovky, které kostymérka zjevně koupila na začátku natáčení v nejbližším New Yorkeru. Nikde žádná trvalá, žádný záchytný bod. To, že se hrdinové procházejí mezi zateplenými paneláky s plastovými okny, pěkně zapadá do celkového vizuálu.  Jediné, na čem si tvůrci dali opravdu záležet, je product placement. Tím, že se dal použít jenom v scénách ze současnosti, značně vynikla jeho obludnost. Chápu, že financovat film není žádná legrace, ale tohle už bylo téměř nesnesitelné. Film Probudím se včera je hodně promarněná příležitost, jeho tvůrci si zjevně ukousli příliš velké sousto. Příště bude lepší zůstat u legrácek ze současnosti, bez zbytečně náročné výpravy.

Námět na mě zapůsobil dojmem, že by mohl generovat vtipné a zajímavé situace, ale nestalo se tak. Je to celé tak nějak nedotažené a všechny postavy se chovají divně. Amy film táhne docela slušně, ale ta cesta k povinnému happy endu je dost kostrbatá.

Lepší díl než minule. Narozdíl od většiny ostatních mám v oblibě postavu Arnoštky, což je pro mě velmi legrační smrtelně vážné děcko, a taky nejky, která je parodií na odporně otravné influencerky, ale její postřehy jsou vždycky trefné.

O tomto filmu si s nadšením vyprávěli kolegové v práci, se smíchem si připomínali nejlepší scény a rozhodně mě nabádali, abych se na to rozhodně podíval. Tušil jsem, že dělám chybu, ale opravdu jsem si toto dílo pustil.  Co vám budu povídat, pokud považujete za humor Závišovy písně, nebo to že se vám podaří vypustit co nejsmradlavější prd v blízkosti ostatních, budete i při sledování tohoto filmu spokojeni. Pro mě to bylo laciné, nevtipné, Langoš sice svou univerzální postavu posunul k lidovosti (spíš buranství), ale to ať se raději vrátí k těm záhadným intelektuálům. Dvě hvězdy dávám jenom proto, abych se na hodnotící škále nepohyboval ode zdi ke zdi, kategorie odpad je přece jenom znatelně níž. A těm kolegům jsem shlédnutí filmu nikdy nepřiznal, nechtěl jsem jim šlapat po bábovičkách. Stejně by mou kritiku nepobrali.