Seteh

**13** "Tak jsme vymalovali!" --- "No tak sláva!" :D Prostě jedna z těch super věcí od dvojice Svěrák / Smoljak. Nemám výtku. Humor podle mého gusta, krásný náhled na typickou atmosféru třídních srazů, kdy už nikdo neví, čím by se vytahoval, správně srdečný sousedský vztah, krásná manželka, která ví, co má doma za kvítko a vrchní, kteří mají dneska sjezd. :D "Z vás bude mít vaše paní taky radost!"

**12** Mladý muži, jak já ti rozumím! Mně když se líbí nějaká ženská, tak taky najednou všechno znám, všude jsem byla, od všeho mám klíče, všechno umím a všechno seženu a zařídím... :D A balit holky na auto, to bych si ráda někdy zkusila. Jitka Čvančarová v roli ztřeštěné kamarádky - knihovnice mě hodně bavila. O prostředí knihovny vím dost a být ztřeštěný je občas jediná možnost, jak zařídit, aby vám tam opravdu neruplo v kouli. Myslím, že k tomuhle typu nevinné lži se během života uchýlí spousta z nás, později se přiznáváme a vysvětlujeme, je nám odpuštěno a ve finále s úsměvem vzpomínáme. Hezké. Akorát Ferdu bych teda neprodala!

**11** Chápu, dokument o někom, na koho nemáme skoro žádné památky fotografické ani filmové se dělá asi vážně blbě, ale co jsem to u všech bohů viděla??? Jelikož teď aktuálně běží nová minisérie o Boženě Němcové, (kterou jsem rozkoukala), řekla jsem si, že se podívám také na nějaký dokument o téhle naší slavné ženě. Jenže na konci tohodle díla jsem zjistila, že jsem se v podstatě nedozvěděla vůbec nic. Podivný slepenec ze záběrů na hranou živou zadumanou Boženu, z úryvků z dopisů a z prazvláštních rádoby odborných keců. Korunu navrch tomu dala ta "údajně posmrtná maska Boženy Němcové", která měla paní Chramostové posloužit jako malá náplast na ránu po smrti jejího syna... nevím, jestli by mi v takovém hoři ulehčila Boženina (číkoliv!) posmrtná maska... Ale to už odbočuji jinam. Takže děkuji, ale radši si přečtu více děl Boženy Němcové, půjčím si v knihovně její korespondenci a věřím, že se z toho o ní dozvím mnohem víc, než z tohodle dokumentu.

**10** Uf, tak tohle byla teda síla. (Po chvíli sledování jsem zalitovala, že jsem si to pustila zrovna k jídlu.) Snažím se tak nějak objektivně posoudit pohnutky jedné i druhé strany, ale stále mě to táhne na stranu Anny. V druhé půlce filmu už mi přijde, že i kdyby se Kate mělo darovat cokoliv, její konec je stejně nevyhnutelný. Ale samozřejmě chápu matku, že doufá v záchranu dcery do poslední chvíle. Během filmu jsem se taky snažila vykoukat, jestli mají rodiče Annu opravdu upřímně rádi nebo ji vážně mají jen na součástky. Těžko říct, nezdá se mi, že bych na to ve filmu našla odpověď. Postrádám například (dle mého) základní logiku - kdyby Annu opravdu milovali, asi by byli rádi, že mají alespoň jedno dítě zdravé a úmyslně by mu nepodlamovali zdraví. Nebo ne? Rozhodně bych pochopila, kdyby se rodiče po zjištění dceřiny diagnózy rozhodli počít další dítě (děti), aby nějaké měli, kdyby opravdu přišli o to první. Ale tohle...? Pořídit si další dítě na náhradní díly?? Možná se přikláním na stranu Anny i proto, že mě postava matky v některých scénách vyloženě iritovala (např. ta scéna s odjezdem na pláž...). Silné dílo, které přinese hroudy otázek.

**9** U sledování tohoto dílu mě napadlo, jestli se vlastně trochu nekoukám na napodobeninu severské krimi? Ale tím teď nerejpu a nemyslím si, že je to vyloženě špatně. Jen mi to na naše kriminálky přijde strašně nezvyklé. Jsem zvyklá, že se pracuje s realistickým prostředím, s množstvím obyčejných lidí různých charakterů... tady mi trochu přijde, že jsem v úplně jinym vesmíru. Z toho prostředí má člověk husinu ještě další hodinu. Docela by mě zajímalo, jestli někde v naší krásné vlasti opravdu máme takhle ponuré kouty. Protože tady by jeblo v hlavě i tomu nejpřesvědčenějšímu optimistovi. A ještě v té ponurosti vyšetřovat vraždy. To si to musíte tak za rok hodit. Ale hodně mě baví Hynek Čermák. Dlouho mé pozornosti unikal, vlastně jsem si ho poprvé všimla až ve filmu Nevinnost. A jako Kuneš je skvělý, ty jeho kecy mě děsně baví. :))

**8** Tohle byl úplně první díl Otce Browna, který jsem viděla. V podstatě jsem to zapnula náhodou. Ale hned po pár minutách sledování mi přišlo, že se dívám na nějakou snahu o nápodobu případů Hercula Poirota. Stejnou kvalitu jsem z toho ale bohužel nevykoukala. Vzájemné špičkování a vtípky, jaké si často uštědřují Hercule Poirot a vrchní inspektor Japp, tady za mnoho nestály. Některé postavy mi přišly ploché, postrádala jsem nějaké to větší herecké umění. Průzkum bytu podezřelé rodiny v rukách trojice "otec Brown, stařenka a jedna trochu jednodušší mladá dáma", tomu jsem se musela lehce pousmát. Ke stejnému pousmání mne také donutila scéna s okamžitým "zatčením" inspektora Valentina, na kterého se vrah pokusil svalit svoje činy. Dojmu, že sleduji nějakého nevydařeného Poirota, přidal i dabing - pan Meduna a jestli se nepletu, zaslechla jsem i Vladislava Beneše. Dávám tři. Jako relaxace dobré, ale postrádám tajemno a větší promyšlenost příběhu.

**7** Mě to tedy bavilo. Se žánrem jsem se dopředu neseznámila a ani nevím proč jsem očekávala, že to bude komedie. Což zrovna nebyla, ale to vůbec neznamená, že jsem byla zklamaná. Stejně jsem se nakonec během filmu musela několikrát pousmát krásně svéráznému Vlastovi Reinerovi i Tondovi, když bušil kladivem do té krásné nové načančané zdi. Herecká dvojice super, oba pánové byli skvělí. Musím teda ale říct, že jsem vůbec nečekala, že pomsta bude opravdu dokonána... takže závěr byl pro mne celkem překvapující.

**6** Asi jako spoustě dalších diváků mi Ján Jackuliak utkvěl v paměti během sledování seriálu Vyprávěj. Tam hrál správného záporáka, později klaďáka, převažující vážný výraz... Měla jsem chuť dozvědět se o něm něco víc a poznat kousek jeho osobní lidské stránky. Byla jsem příjemně překvapená, myslím, že je to sympaťák a velmi skromný člověk. Některé komnaty mi přijdou značně o prdu, ale vyprávění Jána Jackuliaka se mi poslouchalo moc dobře. Fajn. :)

**5** Nevím... jako nebylo to špatný, ale na mě tam toho klaďáctví bylo už nějak moc. Celým dětstvím a pubertou mě provázely nekonečné (a mnohdy debilní) rady, otázky, výčitky... takže je mi prostě takovejhle film, ze kterýho ta výchovnost stříká na třicet metrů, prostě automaticky protivnej. Taky mě trochu rozladil ten oslavovaný čin malého chlapce... Na tom je něco tak strašně extra? Kdyby třeba sestru chytil předtím, než vběhne do silnice nebo ji chytil, kdyby odněkud padala, tak to beru, ale tohle?? Navíc kluk šprechtí jak encyklopedie... Hezky udělané, i trochu milé, ale zároveň také přitažené za vlasy. Dávám 3.

**4** Divím se poměrně nízkému hodnocení. Za mě fajn kriminálka, dobře zahraná, krásně vybranej zloduch a i dětský herec byl skvělý. Dagmar Patrasovou mám spojenou především s rolemi v pohádkách a komediích... takže sledovat ji v téhle roli (i když si ji moc dlouho neužije), je moc zajímavá změna. Viděla jsem to samozřejmě víckrát a vždycky se ráda mrknu znovu. Konec akční a napínavý, scény na svou dobu asi poměrně odvážné a drsné. Za mě super!