Malarkey

Dlouho jsem se tomuto seriálu bránil, vedl diskuze s mnohými a přemýšlel, kdy by bylo tak nejlepší si odhodlat a pustit si ho. Nakonec to vyhrálo období největšího klidu a po shlédnutí musím uznat, že jsem to čekal daleko, daleko horší. První díly jsou takové představující. Úchvatný vizuál, hodně solidní hudební podkres, poznávačka s herci, kteří úplně neuchvátí. Někdy v polovině jsem se začal docela exkluzivně nudit a pročítat si jak těžkou řeholi scénáristi měli, když museli pracovat jen s částí Tolkienova díla a ještě hodně omezeně a okleštěně, aby odvyprávěli příběh, který potřebují.  Někteří diváci jim to dávají za to exkluzivně sežrat, ale já naštěstí ve světě Středozemě nejsem tak kovaný, takže jsem se v tom spíš hlavně ztrácel. Pak ale přišel šestý díl - bitva a postupné vrcholení některých příběhových linek. Od té doby jsem se nedokázal od seriálu odtrhnout a po osmém dílu jsem zhodnotil, že ztráta času to rozhodně nebyla. Uvidíme s čím přijde druhá série. Má to teď dobře nahnuté, tak je na ní, jestli to pojme správným směrem a nebo to zase spadne to toho šedivého průměru, který tento seriál také uměl ukázat.

Překvapilo mě, že pokračování jedné z nejzábavnějších detektivek posledních let si Rian Johnson poslal rovnou na Netflix. Ale chápu, že když jde dnes o volbu mezi kino a VOD službu, penízky hrají velkou roli. Nicméně tenhle film je konečně kouskem, který Netflixu ostudu neudělá. Konečně! Je pravda, že kvalitou už mě tolik neuchvátil jako první díl, který dokázal detektivní kvalitou dost překvapit. Tady už divák nějaké to očekávání má a ví, že se na Daniela Craiga a jeho novou roli detektiva Benoit Blanca může vysloveně těšit. Ten totiž nezklame. Horší je to s očekávanou překombinovaností děje, jeho délkou a některými postavami. To je ale pořád zblo na skutečnosti, že jsem se bavil. Je na pět hvězd by to chtělo větší překvápko...něco jako u prvního dílu.

Tak po druhé režisérské pohádce to už můžu říct. Peter Bebjak umí točit pohádky! On teda obecně umí mnoho věcí a je v posledních letech takovým úkazem na naší československé scéně. Nicméně Krakonošovo tajemství jsem si od začátku do konce fantasticky užil. Trošku temnější atmosféra, výborní herci od těch mladých, po ty klasiky v oboru, tradičně vydařené kulisy (a to jak interiér, tak exteriér) a originální příběh. Úplně nechápu, proč někteří očekávali odkaz na původního Krakonoše. Já jsem za tu originalitu naopak rád. Právě pro tu invenci jsem hledal ty detaily a narazil třeba na krásný odkaz filmařů na dědečka Kuby Prachaře. To se jim zatraceně povedlo. Skoro se až nabízí zamyšlení, jestli není lepší na Krakonošovo tajemství nahlížet jako na film odehrávající se v 19. století v českých zemích než na pohádku, jako takovou. Je vidět, že Peter Bebjak do těch svých pohádek vždy umí přidat něco z žánru navíc. Předchozí pohádka to taky tak měla. Jako pohádka je tu totiž místy opravdu až realisticky tajuplná a fantastický David Švehlík v roli Krakonoše tomu s vážností nepřidá. Pořád je tu ale Ondra Sokol, jehož role nadšeného národopisce tu padla jako poslední dílek puzzle do výsledného obrázku. Zkrátka tato pohádka se hodně povedla a myslím si, že bude jedna z těch, ke kterým se budu rád vracet.

Pustil jsem si pro připomenutí první díl této pohádky, abych se nachystal na tradiční Štědrý večer s novou pohádkou. Nakonec to pro mě ani zklamání nebylo, byť jsem se bál čehokoliv. Tato pohádka má ale obrovské štěstí, že tu hlavní roli hrají především Ondra Vetchý, Veronika Khek Kubářová a padouši tu jsou Miroslav Vladyka a Jirka Lábus. Všichni čtyři jsou totiž ten největší důvod, proč se u pohádky bavit. Jelikož se ale jedná o hudební pohádku, je tu bohužel i řada písniček. Ty ale ničím nevynikají a spíš pohádku degradují, až tedy na pár světlých výjimek. Nicméně prostředí pohádky je fajn a sem tam jsem se i zasmál. I díky tomu jsem s pohádkou byl vlastně spíš spokojený. To, že nevyniká ničím vysloveně závratným, je pro ní v dnešní době spíše plusem.

Lhal bych, když bych řekl, že jsem se nezasmál. I proto jsem neustále bojoval s tím filmu nedat odpad, ale aspoň tu jednu hvězdičku. Pralo se to ve mně opravdu důkladně, protože Vánoční Kameňák je prostě strašná sračka. Nakonec jsem ale vypil flašku okeny, jednu hvězdičku sem narval a už o tomhle filmu v životě nechci slyšet. Je mi Mělníku líto...tak hezké město to jinak je.

Druhý díl o sedmé rotě vlastně kvalitou nevybočuje od prvního nebo třetího dílu. Na rozdíl od nich ale nemá žádnou vysloveně ikonickou scénu a to mu vlastně ubralo na páté hvězdě. Jinak je to opět sranda nevídaná.

Dost možná první film s Bažanty, co jsem jako dítě tenkrát viděl. Pokud si ale potřebujete odpočinout a na 80 minut vypnout, tak není lepší komedie, než oni. Ta nálož vtipů, to divák nepochopí. Oni ani nemusí mluvit, za ně mluví obraz. To, že se Claude Zidi s Bažanty potkal bylo to nejlepší, co jim život mohl dát.

Po Bažantech v armádě a na olympiádě je tohle třetí nejlepší film s Bažanty, kteří pro změnu bojují o práci. Možná i proto, že tu vládla spolupráce s režisérem Claude Zidim. Ta kadence nápadů a vtipů nemá obdoby.

Na tuto pohádku mě nalákaly fotografie zde na databázi, které upozorňují, že tady se ve velkém natáčelo po českých hradech a jejich zříceninách. No a výsledek nakonec vůbec nezklamal. Je totiž znát, že nejen my, ale i Němci trošičku inklinují k fantasy a i když se snaží po málu, ostatně jako my, docela jim to jde. Tu závěrečnou sáňkovací mega trapnou scénu si mohli odpustit, stejně tak i občasně vysloveně nepovedený soundtrack s moderními pop rockovými skladbami. Příběh ale byl hodně fajn a na Charlotte Krause se tu krásně koukalo.

Nestává se pravidlem, aby mě jakýkoliv film ze světa DC zaujal. Tenhle to ale dokázal. Funguje tu totiž to, co mi u jiných jejich filmů chybí. Funguje tu vtip, postavy baví a Black Adam v roli Dwayna Johnsona je správně  rozpolcený super hrdina, kterého nelze jinak, než mít rád. Do toho povedená efektní akce, kterou Jaume Collet-Serra jednoznačně umí a tak to ve výsledku vypadá na americký dobrodružný blockbuster, který jsem si jednoduše užil.