Vron

Málokdy se člověk setká s filmem, který by měl happy-end podaný způsobem, že byste si z něj chtěli prostřelit hlavu. Geniální animace postaviček, která působí tíživým až depresivním dojmem díky karikaturní přehnanosti, což umocňuje i celková barevnost filmu v okru a podobných barvách barvoslepých; o hudbě ani nemluvě. Je příjemné se ještě dneska pořád setkat s filmem, který by nepotřeboval slova. Že příběh není bůhvíjaký? Co na tom sejde...? Důležitější je tu atmosféra než nějaký zásadní myšlenkou nebo akcí nabitý děj.