jackieboy

Naprosto skvělý dokument. Sice ne lepší, než Bowling for Columbine, ale rozhodně zatraceně působivý. Fakta, která nám Moore servíruje jedno za druhým rychlostí střely jsou tak šokující, až z toho naskakuje husí kůže. První hodina snímku nabírá na ukrutném tempu, které bohužel tou druhou prudce upadá. Jistě, příběhy a osudy vojáků v Iráku jsou smutné, svou tématikou nicméně přesně nezapadají přímo do úvodního tématu filmu, a to Bushovy politiky. Jistě, mají s ní velmi hodně společného a jejich osudy jsou s ní prudce spjaty, nicméně filmu jako takovému ubírají na zajímavosti a místy se mění v dokument pouze a jen o vojácích. A to si myslím není správné (nepopírám samozřejmě, že si to ti chlapci zasluhují, to ne!), neboť diváka trochu vyvede z v první hodině tak precizně vyjetých kolejí.

Omlouvám se, ale nebyl jsem schopný to přežvejknout. Po celou dobu jsem trpěl. Možná mě někdo obviní, že jsem obyčejnej popcorňák a že o filmu nevim nic, já bych se ale asi hádal. "Prostředí", do kterého von Trier film zasadil sice v prvních minutách působí jako velmi zajímavý nápad a invence rozhodně filmům neuškodí, při núprosné délce filmu ale postupně ztrácí na zajímavosti, až se změní v utrpení a jaksi uměle vytvořený svět, kde každý každému věří, každý každého má rád a nikdo před nikým nic neskrývá (a to byl jednoznačně autorův záměr). Faktem je, že jsem všem hercům věřil jejich postavy a že rozhodně jejich výkony nezaostávaly, že kamera byla dobrá a že von Trier přece jen dobře zvládl svojí práci, ale film jako takový na mě prostě nijak nezapůsobil, respektive nijak se mi nedostal pod kůži, což u snímků tohoto typu považuji za nutnost. Dogville mě zklamalo.

Ani nevím, proč dávám jednu hvězdičku, film by si možná zasloužil i hůře, ale vždycky si vzpomenu na větší hrůzy, které mi zůstaly v paměti. Tenhle film totiž v mé paměti žádné místo nedostane. Po celou dlouhou dobu trvání filmu (a věřte, že dvě hodiny jsou dost hodně na film bez příběhu) jsem si říkal:"klid chlapče, to že je první hodina a půl nudná jako prase ještě neznamená, že to bude mít tak strašnej konec, třeba na konci bude alespoň nějaká řežba, něco na co budeš vzpomínat". A ejhle! Neměl jsem pravdu. Byl jsem přímo bláhový. Film bez příběhu, bez pointy, s absolutně strašnou režií a dokonce bez jakékoli herecké snahy. Proč tenhle film vlastně existuje?! Všichni ve své kampani oslavovali tu "skvělou přehlednou finální bitvu", já viděl jen zmatek, a možná jsem dost opožděnej, ale ani smysl tý stupidní bitvy sem nepochopil. Absolutní hrůza, pro mě největší zklamání roku a asi nejhorší historický film, jaký jsem kdy viděl.

Co je na tomhle filmu tak špatného? Proč ho všichni tak odsuzují? Já v něm totiž vidím dokonalé sociální drama, lehkou satiru a nakonec i jemný náznak komedie. Filmů o smrti, respektive posledních okamžicích života už bylo natočeno mnoho, ale žádný s takovým milým nadhledem a hlavně tak specificky napsaným scénářem a postavami. To že film není tak zručně natočený nemění nic na tom, jak silně emotivně dovede na diváka zapůsobit a to i přes jistou předvídatelnost příběhu. Invaze barbarů/sjezd přátel ze všech koutů Ameriky a Evropy/rozhodně nepůsobí kýčovitě. To, že nutí diváka při své jednoduchosti příběhu protínající se se složitostí jeho vyprávění přemýšlet sice dosti ubírá na jeho oblíbenosti, zároveň si ale vytváří jistou skupinu diváků, kteří při schopnosti pochopit všechnu problematiku této životní události prožijí skvělou podívanou. Hlavně ale ať mi nikdo neříká, že film není pro popcornovou generaci. Já do ní svým věkem patřím a nestydím se za to!

Dlouhou dobu jsem neměl šanci snímek shlédnout, o to více jsem byl překvapený, když se mi to podařilo. Prostoduchý, až trochu trapný příběh Jeunet krásným stylem filmařiny přepsal na umělecké dílo, plné zvláštních postaviček a krásných obrazů. Audrey Tautou se okamžitě stala No.1 v mém žebříčku oblíbených hereček a opravdu mě velmi potěšila. Co se týče ostatních herců, nemohu jim nic vytknout. Jean-Pierre do Amélie vložil srdce a to po celou stopáž bije ostošest, takže každý obraz je prokrvený pravou láskou k filmařině. Příběh v tomto podání pak jako celek působí velmi dramaticky a ponechá ve vás vzpomínku, kterou jentak z hlavy nevyženete (a ani nebudete chtít).

Nestavím se ke snímku tak jako většina ostatních, film jako celek se mi totiž velice líbil. Je to bez pochyby geniální dílo, které bohužel zaostává scénářem. To je ale hrubka, kterou nemůžu vytknout Scorsesemu, tudíž film "odsoudím" pěti hvězdičkami. Scorsese totiž předvedl svůj standart, který je sám o sobě tak vysoký, že pod 5* ani jít nelze. Jeho režie tak záplatuje jinak pekelně děravý scénář (nechápu nominaci na Oscara).A zbytek štábu? Hudba, jak už to od jejího autora bývá zvykem převyšuje dnešní Hollywoodský průměr, kamera je brilantní, výprava famózní a herecké výkony jsou vrcholem za posledních několik měsíců (i když mu silně konkurují herci z Alexandra), a to hlavně co se týče Leonarda, kterého jsem sice dříve často odsuzoval, ale Hugsem mě dostal. Co se týče Cate Blanchet, ta předvedla excelentní "retrovýkon" a i přes drobné přehrávání působila naprosto skvěle.

Je mi jasné, že snímek si asi zaslouží víc, ale jediné, co mě na něm zaujalo, byla výprava. Říkal jsem si:"fajn, ted se koukneš na trhlou romantickou komedii v retrostylu, takže od toho prosimtě nic neočekávej". A tak se stalo. Až na to, že romantická komedie v retrostylu se zvrhla v retro-parodii romantických filmů. Celý film na mě působil kýčovitě (ikdyž nepochybuji, že to byl záměr), a to až moc. Faktem je, že retro-parodické hraní Zellwegrové a zejména McGregora mělo šťávu, ale faktem také je, že je to to jediné, co film jako takový drží nad vodou. Bez tohoto hereckého dua první ligy a bez pěkné výpravy by se totiž snímek potopil v řečišti romantických komedií, které chtěly být něco víc, než mohly.

Musím se přiznat, že film na mě nezapůsobil tak dramaticky, jako na většinu kritiků. Po celou dobu filmu jsem se totiž nudil. Není to dáno nudností filmu jako takového, ale kostrou příběhu, která je parodií akčních komerčních trháků dua Bay+Bruckheimer. Jistě, film působí skvěle jako politická satira, která je podle mého názoru absolutně pravdivá, ale více než satira dnešní společnosti a politiky (a to zejména té americké) působí jako filmová parodie. Samozřejmě-to byl autorův záměr-, ale dnešní komerční akční snímky jsou natolik "ojeté", že většinou parodují sami sebe, a to zejména pokaždé stejnou kostrou příběhu a velmi podobnými scénáristickými kličkami. Americkej polda tak už paroduje to, co se k parodování hodilo tak před deseti lety, kdy přece jen ještě nějací filmaři přišli s jistou novotou. Nicméně, jako celek působí film dobře (zasloužila se o to hlavně skvělá hudba a některé nezapomenutelné scény), samozřejmě že jsem se dosti nasmál, ale ani vtipné sekvence filmu nezachránili nudnost těch hluchých míst, kterých ve filmu rozhodně nebylo málo (nutno dodat, že ta hluchá místa tam byla záměrně, jakožto parodie hluchých míst jiných snímků, avšak jak jsem řekl, dnes už to není nic nového, takže ta hluchá místa už nepůsobí tolik jako parodie, ale spíš jako opravdová hluchá místa).

Schumacher udělal z legendárního komixového díla legendární sračku. Jeho představa komixového světa se zřejmě zadrhla ve vývinu někdy ve třech letech, takže nám nezbývá, než sledovat slátaninu první třídy nacpanou kýčem, špatnými hereckými výkony a obohacenou o špatný režisérský vkus a um. Barevnost dříve tak temného světa je nechutná a divák si při sledování prožívá pekelnou pastvu pro oči a šedou kůru mozkovou. Pokud se vám jeden z těchto orgánů nepřevaří tak gratuluji-právě jste si prošli peklem bez úhony.

Prostě film o Titaniku a utrpení lidí, co na něm pluli. Přidejme si romantický příběh, aby to mělo trochu šťávy, přidejme Di Capria, kterého všichni tak bezmezně milovali ještě v době, kdy nám z hlediska herectví ještě nic nepředváděl a máme hotovou polívčičku, která bude všem chutnat a všichni si budou chtít přidat.