Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (6 999)

plakát

Silencer (2018) 

Jestli jsem to dobře pochopil, tak hlavní hrdina pracoval jako mlátička či zabiják pro mafii, ale zároveň měl strašný trauma z toho, že během války střelil nějakýho nevinnýho ručníkáře. Už to samo o sobě mi přišlo trochu na bednu, ale budiž. Přece jenom tady člověk nic promyšlenýho nečeká. Jde o akci, jenže ta byla spíš céčková, než béčková. Přestřelky stály za starou bačkoru a totéž se dá říct i o rvačkách, přičemž ta v bordelu patřila k tomu nejhoršímu, co jsem kdy viděl. Zato drsňáckých póz tu najdete mraky. Ztráta času. 10%

plakát

Poslední zúčtování (2018) 

Nenáročné akční béčko, které splňuje všechno, co od něj člověk šeká. Rvačky, střílečky, jedna správně přepálená motohnička a samozřejmě velké bum. Humorný prvek tu zastupuje Faisal z pořadatelské služby a ten mi sem sedl. Ačkoliv v podobných případech na herce příliš nežehrám, tak tady udělám výjimku, protože Bautista je nesympatická opice a jeho postava navíc nemá ráda fotbal. Celkový dojem mi dost pokazil. 50%

plakát

Jejich nejlepší hodina a půl (2016) 

Zase trochu jiný pohled na válku aneb jak natočit propagandistický film o evakuaci z Dunkerku, který by oslovil všechny vrstvy, obě pohlaví a navíc by pohnul i s Američany. Téma to je perfektní a pokud se Scherfig věnovala všemu, co souviselo s natáčením, bavil jsem se na jedničku. Nicméně jakmile uhodila na romantickou linku a do příběhu začala pronikat smrt, kterou válka přináší, byl jsem trochu na rozpacích. Ne že by to bylo natočené špatně, ale těch kontrastů tu bylo moc a na konci jsem si nebyl jist, co si z toho mám vlastně vybrat. Pokud by se jednalo o čistou komedii, bylo by to lepší. Herecky výborné od všech zúčastněných, takže i přes výhrady to nakonec vidím na 70%.

plakát

Occupation (2018) 

Ono šest milionů dolarů jsou hezké peníze, ale ne pro film, který potřebuje mnohonásobně víc. A ten nedostatek byl vidět všude. Nejvíc to bylo asi při efektech. Pokud by se tvůrci soustředili jen na partyzánský boj s oplechovanýma ufounama, tak by to bylo ještě oukej. Jenže tady byla znát záliba ve vybuchování všeho a všude a to v souvislosti s chybějícíma doláčema působilo místy hodně směšně. Herecky to taky bylo příšerné a postavy byly do jedno dementní, přičemž prim v tom hrála dvojice rugbyových konkurentů. Samozřejmě se tu najde řada legračních momentů, jimž vévodí závěr, u kterého si nejsem doteď jist, jestli byl myšlen vážně. 25%

plakát

Utøya, 22. července (2018) 

Celkem svižné seznámení s prostředím tábora a několika jeho účastníky včetně hlavní hrdinky, první výstřely a pak začal mazec plný křiku a utíkání. Jenže po čtvrthodině to začala být nuda. Ono se to totiž nikam nehýbalo. Pořád jen běh, řev, občas nějaké povídání v provizorním úkrytu a na pozadí toho všeho zněla neutichající střelba. Je sice moc hezké, že Poppe točil autenticky, ale pojmout to v reálném čase s omezením na jednu postavu, to byla podle mě chyba. Tedy všechna čest Andree Berntzen, která to všechno oběhala a odehrála, ale i přesto jsem názoru, že tato událost si zaslouží mnohem lepší zpracování. 50%

plakát

Probuzení Zodiaka (2017) 

Kadeřnice, místní sekačka trávy a potrhlej vetešník se rozhodnou, že objasní identitu Zodiaca a vydělají sto tisíc doláčů. Přestože jsou všichni rozumu mdlého, nakonec se dostanou blízko a vrahoun musí jednat. No tak jestli je Zodiac pořád ještě naživu, tak se nejspíš zvedne z kolečkovýho křesla a vyrazí Wrighta odpravit. Když pominu zápletku, kdy trojice hňupů uplete z hovna bič, je to celý neskutečně nudný, zbytečně ukecaný a místy to nedává ani pořádně smysl. O thrillerové atmosféře se nedá mluvit vůbec, napětí je na bodě nula a pokud čekáte nějaké krvavé hody, tak na ně rovnou zapomeňte. Jo, nějaký cákance tu jsou, ale ty se dají počítat na mililitry. Alespoň že herci ujdou, ale moc jim nepomáhalo, že hráli úplný dementy. 10%

plakát

What Still Remains (2018) 

Na mě působilo sympaticky to, že se Mendoza ve svém debutu neomezil jen na prosté cestování postapokalyptickým světem, ale celkem šikovně do toho zakomponoval náboženskou sektu. ne že by v tomto ohledu přišel s něím inovativním, ale na mě to působilo sympaticky. Co se akce týče, tak tak nebyla bůhvíjaká, ale nutno dodat, že o té to zase moc není. Herecky fajn a celkem mile překvapila neznámá Lulu Antarkisa v hlavní roli. Mínusem je, že na dané stopáži je až moc hluchcých míst, které nejdou přehlédnout a i když jde o prvotinu, ani odpustit. Nicméně potenciál tu je, tak snad to příště bude lepší. 55%

plakát

Neposlušnost (2017) 

Pokud se zaměřím na obě hlavní herčky, tak nemám co vytknout. Klape jim to, jiskří to mezi nimi a ta jediná lesbická scéna je dostatečně žhavá, ačkoliv je vlastně oblečená. Ono je to dáno i tím, že Rachel Weisz je moje číslo 1. Problém nemám ani s ortodoxní židovskou komunitou, kterou režie nepodává nějakým odsuzujícím způsobem, což považuji za velké plus. Ale marná sláva, strašně se to táhne a pod přetaženou stopáží se rozpadá i psychologie postav, na které to vlastně celé stojí. Co se závěru týče, tak nemám rád projevy před nastoupeným davem, ale tady se podařilo brnknout na tu správnou emoční strunu a o to je větší škoda, že film nebyl o nějakých dvacet minut kratší. 55%

plakát

I Think We're Alone Now (2018) 

Ono by se podle plakátu mohlo zdát, že půjde o nějaký retro nářez, ale nic není dál od pravdy. Tyrion a Elle Fanning tady prostě jen jsou. Okopávají zahrádku, loví ryby,říkají si vtipy, čtou si a strašně, ale strašně se nudí. Když jim do toho vpadnou Giamatti s Charlotte, tak se změní jen to, že nudí ve čtyřech. Teprve na samotném konci přijde něco, co mi sice nedávalo vůbec žádný smysl, ale člověk si aspoň mohl říct "Co to kurva je?". A to je vedle obsazení asi jediné pozitivum. 15%

plakát

Euforie (2017) 

Režisérka vrší klišé na klišé a ani nesnaží s něčím jiným přijít. Vše, co se mezi sestrami odehrávalo, u mě vyvolávalo pocit, že už jsem to někde viděl a nejspíš tomu tak i bylo. I ty hádky, která se spolu vedly, měly to nejohranější téma. No a kromě toho, že jde o znovunalezení sourozenecké symbiózy, tak samozřejmě jde i o znovunalezení sama sebe v podání mladší ze sester. Děj se dá prostě odhadnout takřka do puntíku a to mě nebaví. Ale bavily mě herečky. Jak Alicie Vikander, tak Eva Green hrají excelentně a chabý scénář a režii doslova vlečou alespoň k průměru. S jiným obsazením by to skončilo někde na hranici odpadu. 50%