Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (14)

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci (2022) (seriál) 

Je jasné, že RoP budou budit obrovskou kontroverzi. Nejen tím, jak nákladný seriál to je a kdo ho platí. Nejen tím, jakou předlohu se snaží adaptovat a kdo se o to pokouší. Nejen tím, v jaké době a jak byly natočeny. Zkrátka tím vším dohromady. __________Je těžké se nezaujatě koukat na seriál, který je podle mnohých na frontové linii kulturních válek. Možná však právě proto bychom se o to měli, my všichni, alespoň pokusit.__________Tvůrci měli před sebou obří úkol: adaptovat pouhých několik stránek textu z dodatků Pána Prstenů v komplexní audiovizuální dílo. Zároveň se vyhnout adaptaci všeho, co ději předcházelo v Silmarilionu. Pouze po domluvě s Tolkien Estate mohli tu a tam nějaký ten střípek zmínit. A to vše na pozadí sporu mezi liberálním a konzervativním světem o to, kdo může být součástí světa Pána Prstenů a kdo ne. Od počátku bylo jasné, že protesty budou velké a kritika neúprosná. Úspěch byl proto velmi nepravděpodobný. Přesto však, dle mě tvůrci uspěli. Ne ve všem a rozhodně ne dokonale, ale projevili snahu a zapálení. __________V první řadě je nutné si přiznat, že RoP trpí mnoha neduhy. Různé scénáristické berličky, časové skoky, příběhové mezery, nejasná motivace mnoha postav a dřevěné dialogy, které se až příliš křečovitě snaží o imitaci Tolkienova stylu jsou přítomné snad ve všech dílech. Na druhé straně je ale též nutné uznat, že jako adaptace (tedy nikoliv doslovné převyprávění) RoP funguje velmi dobře. První série plní roli jakéhosi prodlouženého prologu k dalším událostem. Ze strany tvůrců to byl velký risk, avšak dle mého názoru se jim v dlouhodobém měřítku vyplatí. Místo toho, aby diváka hodili doprostřed děje, ho nechali hezky od začátku sledovat, jak se události druhého věku skládají jedna na druhou a rostou jako věž. Do výšky a naštěstí i do krásy. A tak, místo toho abychom se dočkali detailního vykreslení jednotlivých postav (taktika, kterou zvolili tvůrci konkurenčního House of Dragon) se tvůrci rozhodli detailně vykreslit svět Středozemě, která se tak stává hlavní postavou seriálu. Důraz na geografii, jazyk (především etymologii) a rozmanitost jednotlivých kultur. To je typický Tolkien.__________Jednotlivé aspekty, kde se RoP odklání od předlohy, mají společného jmenovatele: snaha zjednodušit děj a posunout jej z abstraktní roviny na konrétnější úroveň. Jinými slovy, snaha zavděčit se průměrnému divákovi. Ano, možná se to mnohým zapálených fandům Tolkienova legendária nebude líbit, ale seriál, byť jejich existenci uznává a respektuje, není určen primárně jim. __________Samotné řemeslné zpracování snese ty nejpřísnější měřítka. Až na několik nepovedených animací (vrrci a oheň) je vizuální stránka témeř dokonalá, výprava monumentální a kamera úchvatná. Střih občas pokulhává, jak tvůrci hledali ten správný rytmus, ale v posledních třech dílech je tempo skvělé. Soudtrack je prostě famózní. McCreary nikdy nepatřil mezi mé nejoblíbenější skladatele, avšak Tolkienův svět mu neskutečně sedí. Stále nesrovnatelné s geniálním Shorem, ale ani jsem nečekal, že se někdo vůbec dostane tak blízko. __________Scénář, ohledneme-li od otázky adaptace, má několik, již zmíněných much, či spíše masařek. Největším hříchem je však dle mého názoru opravdu pomalý rozjezd. Je to jakoby se scénáristi v šestém dílu probudili a začali konečně posouvat děj a postavy stavět před těžká rozhodnutí. Sami tvůrci toto přiznávají v posledních rozhovoru pro Hollywood Reporter a naznačují, že druhá sezóna již bude vedena ve zcela jiném duchu. __________Moc rád bych udělil pět hvězd. Už jenom proto, abych vyvážil všechny ty škarohlídy, rasisty a bojovníky za svojí pravdu, co tomu udělují jednu hvězdu, ne-li rovnou odpad. Ale nemůžu. Tvůrci si zaslouží rovný přístup a já se domnívám, že při nejlepším si RoP zaslouží hvězdy čtyři. Procentuálně mu dávám 80% a budu doufat, že za dva roky nás tvůrci mile překvapí a všechny nedostatky napraví.

plakát

Andor - Oko (2022) (epizoda) 

Seriál Andor je vyvrcholením snahy Lucasfilmu navázat na úspěch a kvality původní trilogie. Po sérii pokusů a omylů v posledních deseti letech konečně nachází Hvězdné války své místo v moderní televizní tvorbě. To, co naznačila série Mandalorian, tedy pochmurné, strohé ale slušně napsané vykreslení univerza, zde Andor předvádí v plné parádě a přidává neúprosně tísnivou atmosféru hluboké totality. Ze scénáře je ohromně cítit Gilroyův minimalismus, smysl pro preciznost a promyšlená motivace postav. Samozřejmě jsme teprve v polovině, avšak již nyní lze s jistou dávkou opatrnosti říct, že se jedná o prozatím nejlepší počin ze světa SW. Tleskám však především Kathleen Kennedy, která díky své neúnavnosti a cílevědomosti, navzdory protestům mnoha fanoušků, nerezignovala a pokračovala ve snaze kvalitně navázat na Lucasův odkaz. Sázka na bratry Gilroye se neskutečně vyplatila.

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci - Odchody (2022) (epizoda) 

Půlka sezóny je za námi. Na to, že se nacházíme v šesté hodině příběhu se děj určitě neposouvá tak rychle, jak bych si přál. Věřím proto, že v druhé polovině se konečně dočkáme zásadnějších událostí a propojení několika dějových linek v jednu, či dvě. Spolu s někdy dřevěnými dialogy, ze kterých je patrná až příliš velká snaha napodobit Tolkienův osobitý styl, se však jedná o mé jediné výtky směrem k seriálu._______Výprava, efekty, střih, kamera i režie jsou na top úrovni. Snoubení s předlohou je navzdory zdejším odborníkům skvělé. Scénáristé si hrají s jednotlivými tématy, umně je kombinují a naznačují vzájemné souvislosti a velmi dobře chápou o čem Tolkienova tvorba je. Ano, sem tam dochází k odklonům od legendária, ale až na jednu, či dvě výjimky vždy jen citlivým způsobem. Vzhledem k rozpočtu každý asi čekal skvělý vizuál, co však zcela předčilo má očekávání je hudba a soundtrack obecně. McCreary nikdy nepatřil mezi mé nejoblíbenější skladatele, avšak Tolkienův svět mu neskutečně sedí. Stále nesrovnatelné s geniálním Shorem, ale asi jsem ani nečekal, že se někdo dostane tak blízko.

plakát

Avatar (2009) 

Avatar je třeba vnímat jako komplexní audiovizuální dílo, ne jen jako film. Samotný příběh, byť naivní a neoriginální, zde hraje roli průvodce světem a pomáhá divákovi být vtažen do dění. A nenechte se zmýlit, svět Avatara je vykreslen do nejmenších detailů, jak je ostatně v Cameronovo filmech zvykem. Za necelé tři hodiny diváka dokáže zcela uhranout vizuálním zpracováním téměř všeho co si dovedete na jiné planetě představit. Viděno kdysi dávno v IMAXu. Dodnes je to můj nejsilnější zážitek z kina, kterému se přiblížili snad jen některé Nolanovi bijáky.

plakát

České století - Den po Mnichovu (1938) (2013) (epizoda) 

Mikina je dole a Sedláček se ukazuje ve svém nejlepším světle. Opravdu silné drama se silnými momenty. Asi nebyl v naší historii těžší moment, ani předtím, ani potom.

plakát

České století - Veliké bourání (1918) (2013) (epizoda) 

Myslím, že větší cliffhanger bych v české filmové a televizní tvorbě marně hledal. Obecně jde však o zajímavé konverzační drama. Přijde mi, že se Sedláček teprve hledal a ještě nesundal svojí flísovou mikinu.

plakát

Kajínek (2010) 

Na úrovni sametových vrahů. Příšerně naivní, příšerně nerealistické a příšerně napsané i natočené. Skutečného Kajínka, odsouzeného vraha, lupiče a zloděje jsme mohli v (ne-tak-ú)plné nahotě vidět když vylezl z vězení. Pupkáč bez špetky sofistikovanosti a vkusu. Normální gauner.

plakát

Pán prstenů: Prsteny moci - Adar (2022) (epizoda) 

Zatím nejlepší díl. Poprvé jasně cítím, že tvůrci Payne a McKay milují Tolkienovu tvorbu a nebojí se to dát najevo skrytými i zcela zjevnými náznaky. Příběh stojí na vlastních nohách a přesto zcela respektuje to, co bylo o Druhém věku napsáno. Akce i dechberoucích záběrů přibylo. Skřeti jsou skvěle zpracovaní. Těším se na příští pátek.

plakát

Bídníci (2012) 

Je to muzikál. Takže pro českého diváka dost nestravitelný formát. Težko se mi to hodnotí jako muzikál, protože těm já moc nerozumím, ale zato rozumím kameře, světlu, výpravě a scénáři. A v tomhle ohledu se jedná o skvělou podívanou. Zpívat všichni umí, takže pokud vám to nevadí, tak směle do toho.

plakát

Ve jménu vlasti - Série 1 (2011) (série) 

Můj první binge-watch. Sjel jsem to za jednu noc a ráno šel na přednášku. Zatímco ze seriálu si pamatuju téměř vše, z přednášky vůbec nic. Postavy skvěle napsané, ničí motivace mi nepřipadá přetažená za vlasy. Příběh odsýpá a ve finále opravdu graduje. Claire místy možná trochu přehrává, ale je pravda, že lidi s bipolární poruchou tak mohou působit, takže pokud to byl záměr (což se v dalších sézónách potvrdilo) tak klobouk dolů, to je čirá genialita.