leafroller

Nejedná se o čistokrevné pokračování filmu Gympl, spíš o jakýsi epilog. To ale nic nemění na sqělém vypracování postav (zde nutno vyzdvihnout naprosto dokonalou Zuzanu Bydžovskou) a uvěřitelnosti děje. Navíc film navozuje úchvatnou atmosféru, kterou pamatuji z dob Šeptej nebo Samotářů. Je smutné, že jsem na další takový film musel čekat skoro 20 let. Problémy a otázky jsou ve filmu jen naznačené a divák sám může rozvíjet myšlenky a debaty o nich. O tom, jak je abstinent postupně vytlačen z běžné společnosti. O tom, zda je nutné se na vysoké vůbec učit. O tom, zda je nefér, když holka touží po úspěšném muži. A tak dál. A tak dál. Na 75 minut skutečně nabitý biják.

Příběhů o pracháčích není málo a pokaždé, když nějaký vidím, vždy se ptám, kdy má člověk dost. Kolik milionů či miliard je k životu potřeba? Nebo je to zbytečné hromadění na úkor jiných závislostí? Nejspíš ano. Ale není to závislost na hromadění, ale spíše na moci, která s bohatstvím jde od nepaměti. Káčko je ale podle mě trochu jiný případ, jeho to prostě bavilo. Spojily se u něj dvě okolnosti, které mu to vše umožnili: načasování a poznání. Poznal a uvědomil si, jaký cirkus v naší zemi nastolili poslistopadoví politici a měl v tu chvíli prostředky se do toho zapojit. A pak už jen bral Česko jako kasíno, ve kterém házel peníze jen do těch automatů, ze kterých něco padalo. Byla to jen hra. Jak zpívá ABBA: Ve světě bohatých musí být peníze směšné. No a když vidíte, co vše pan K. dokázal, nezbývá než se opravdu smát.

Dostanu-li nejzásadnější informaci zápletky filmu až těsně před koncem a to ještě jakoby omylem, přijdu si trochu napálený. A tak se po několika desítkách minut naprosté zmatenosti, proč se ti lidé chovají ke svému výtvoru tak nepochopitelně, dozvídám skutečný původ, což spíš vypadá na to, že scénárista potřeboval utíkáček, aby to vůbec mohlo nějak skončit. No nic. Otázka další evoluce člověka je v poslední době v žánru sci-fi stále populárnější. A přesně, jako když klasikové tohoto žánru předpověděli počítače nebo roboty, i zde ve mně stoupá napětí, kdo bude mít nakonec pravdu a v co se vyvineme. Takže mutant nebo kyborg?

Stejně jako Přátelé nebo třeba Cheers je tento sitcom těžce poplatný době. Dneska už prostě není vtipné to, co bylo v roce 91. Také jsem si při prvním sledování vůbec neuvědomil, jak moc rodinný seriál je a že Timovy karamboly upadají v těžkém stínu řešení rodinných problémků nevychovaných dětiček. To ale nic nemění na faktu, že hlášku:"Myslím, že ne, Time" budu už používat nafurt.

Slavný a nejspíš i dobrý sitcom, který jsem v době jeho uvedení samozřejmě také baštil. Bohužel s postupem času - ať už skutečného nebo seriálového - moje nadšení opadalo. Možná lze dokonce říci, že jsem z něho "vyrostl". A teď se skoro děsím toho, kdy se mi něco podobného stane třeba s mou milovanou BigBangTheory. Z druhé strany je opravdu těžké pozdější řady tohoto seriálu milovat, protože ředění je astronomické a co v první řadě stačilo na 10 minut jednoho dílu, to bylo v poslední řadě roztaženo na díly 4.

Jeden z bezkonkurenčně nejlepších prvních dílů, jaké jsem u sitcomu vůbec zaznamenal. Salvy smíchu. Scéna s Paralenem přebije i E.T.ho. A i když laťka samozřejmě nevydrží po celou dobu seriálu na stejné výši, klesne opravdu jen trošičku. Elliot je roštěnka, žádný umělý smích v zákulisí a žádné zbytečné prodlužování jako tomu bylo třeba u Friends. Za mě 100% zážitek a to i po čtvrté.

Dokonalá komedie z konce 80. let, kterou však - jak je vidět podle hodnocení - dnešní mladý člověk asi těžko pochopí. A přitom se jen málo liší od různých veleúspěšných Snowboarďáků a ostatních teenagerských filmů současnosti. Hlavní hrdina je velmi uvěřitelný stejně jako jeho příběh a lze se s ním tedy ve správném věku dobře ztotožnit. Pokud samozřejmě nežijete pouze zavření doma a přikovaní k počítači. Chtěl bych též zvlášť vyzvednout vynikající soundtrack z pera Michala Davida, dnes tolik opovrhovaného, aniž by většina lidí vůbec skutečně znala jeho nebo jeho tvorbu. Za mě super biják, který jsem naštěstí měl možnost shlédnout ještě v kině.

Jakási malá, až komorní krize středního věku jednoho architekta z období socialismu. Dnes bychom řekli béčko, ale v té době vznikala podobných filmů přehršel. A i když se asi nebudete lámat smíchy, je zde příležitost k zamyšlení, což u současné tvorby postrádám asi nejvíc.

Výborný sitcom vynikající nejen hereckým složením, atraktivním prostředím a absencí umělého diváckého smíchu. Je zde i rozumně omezený počet epizod a především velký počet "tématických" dílů od vánočních přes loutkové až k mým oblíbeným paintballovým nářezům. Pokud vás již omrzeli Scrubs nebo BBT, je Community další jasná volba.

Jízda. Mazec. Koukání. A Bestie. U Star treku mi vždycky bude dělat problém přenést se přes jisté mechanické nelogičnosti (jako je třeba jejich umělá gravitace) a fakt, že všichni mzáci jsou humanoidi. Ale to jsou jen scifi detaily vycházející z kořenů seriálu, kterými si nehodlám kazit dojem z jinak úchvatné podívané. Bylo to svěží, technicky dokonalé a ty dvě hodinky utekly, že to ani nepostřehnete. A scéna se "sabotováním" roje zůstane v mé mysli napořád.