Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (529)

plakát

Zóna zájmu (2023) 

Film roku 2023. Mám rád Oppenheimera, Barbie, Anatomii i Chudáčky, ale Zóna je nejlepší. Nezestárne.

plakát

Oppenheimer (2023) 

Konečně opravdu dobrý film od Nolana.

plakát

To se mi snad zdá (2023) 

Souboj se společností zmítanou emocemi, pro kterou objektivita viny či neviny už nehraje roli. Z Borgliho možná bude časem nový Lanthimos.

plakát

Sparta (2022) 

Nejnetypičtější Seidl. Melancholie. Prostor pro přemýšlení o údělu evropských mužů.

plakát

Chudáčci (2023) 

Asi maximum, co se dá z artu propašovat do mainstreamu. Fér film, který má člověk rád víc proto, jak je roztomilý, než proto, nakolik je hluboký. ///  (5. 3. 2024) Napodruhé už víc vadí ty vulgárnější a prvoplánovější vtípky, a hlavně hrozná ukecanost, doslovnost, aby pochopil i ten nejnatvrdlejší z diváků. No, je to daň za globální úspěch. Žena mezitím přečetla předlohu - kromě mnoha změn (manžel skončí jinak, místo černocha Rus) ve filmu skoro absentuje téma socialismu, které v knize řeší několik postav, tady je smrsklé jen do postavy prostitutky, což mi bylo podezřelé už při prvním podívání, jak je to nápadně nevytěžené.

plakát

Rebel (2022) 

"Akční teologická disputace" (s muzikálovými prvky). Děsivé, perfektní.

plakát

První kráva (2019) 

Po třetí projekci můžu říct, že je to jeden z nejlepších filmů posledních let. Jemný, výtvarně vytříbený, lidský, inspirativní.

plakát

Hranice lásky (2022) 

Film, který se naplno otevře až napodruhé, když člověk ví, co čekat a nečekat, a začne si všímat detailů ("Chtěl bych s tebou mít děti. ... Copak? Ses nějak vyděsila.") Neustále se mi vybavoval Unabomberův termín "přesocializace". Zajištění liberální měšťáci jsou tak kultivovaní, otevření a "citliví", že jediný hřích, který zbyl, je druhému něco neříct nebo zalhat, nebýt dost upřímný, ale je přitom dost ožehavé přiznat jakékoli city, které zavání "omezováním". "Proč jsi jí to neřekl?" Hra na upřímnost a otevřenost, která se ale často promění ve zneužívání toho submisivnějšího tím asertivnějším či výřečnějším. Jde to vidět ve scéně šestice u stolu, kde (spoiler) termín polyamorie je jen eufemismem pro snahu submisivnějších poloviček vyrovnat se s potřebami jednoho alfa-samce. Film není úplně dokonalý, ale jako etnologická sonda do života dnešních městských Evropanů mě hodně baví.

plakát

Jarek rok jedna (2020) (amatérský film) 

Super (ve svém žánru a v kontextu toho, co autor dělá dál - https://www.youtube.com/c/FABULACEJana%C5%A0pa%C4%8Dka/videos )

plakát

BANGER. (2022) 

Jo. Funguje to, až do konce. Prvních patnáct minut je teda slabších, jako kdyby tvůrci neměli možnost použít moudro, co nás učili na FAMU, že materiál z prvního natáčecího dne se má vyhodit, herci jsou ještě nesehraní. Ale pak se to rozjede. Zvukaře bych teda vytahal za uši a "ostřiče" za nevím co (chápu, že to byl koncept, ale diváka to prostě sere, že je třetina filmu přisleplá), ale technické nedokonalosti nakonec na výsledný dojem nemají tak velký vliv. (Písničku a zbytečné záběry na přirození jisté lady nechám bez komentáře.) Adam Sedlák potvrzuje, že je jedním z našich nejzajímavějších tvůrců a tentokrát to už není jenom příslib do budoucna...