Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Komedie

Recenze (55)

plakát

Chen qing ling (2019) (seriál) 

No ty kráso! Moje dosavadní zkušenost s východoasijskou hranou tvorbou z posledních let je korejská zombie “pohádka” Kingdom, pár japonských věcí a starší dabované čínské komedie (Šaolinský fotbal, Kung-fu mela) ale tohle mě teda rozmetalo. Pokud skousnete jazyk, na který nejste zvyklí, a nevadí vám “béčkové efekty” čínského hopsání po střechách nebo náhlé přiblížení kamery do obličeje bojovníka, ze kterého chytáte záchvaty smíchu, tohle se vám bude líbit. Boží kombinace skvělých postav, úžasného příběhu, neočekávaných zvratů, napětí, duchařina, akce, romance (ehm, chci říct, “soulmates”), nádherná hudba, kostýmy, prostředí... Čínská cenzura odvedla svou práci, ale popravdě, tady mi to fakt nevadí, protože chemie se tam vysloveně zhmotňuje ve vzduchu. Po pár epizodách jsem si The Untamed (na Netflixu, pokud si přehodíte na anglickou verzi) překřtila na “teplé čínské elfy”, což je fakt skoro žánr a minimálně to hodně vypovídá. Je v tom láska, rodina, přátelství, meče, souboje, hudební magie (!), detektivování, fakt boží porce vtipu, rozseká to vaše srdce na kousíčky a zase ho složí dohromady. To, co se na začátku tváří jako černobílý epos se záporákem, který se bude otravně potloukat na scéně až do konce, se změní z “všechno se změnilo, když zaútočil Národ ohně” v jednoduše epický shitfest. Jediné, co musíte překonat, jsou celkem komplikovaná čínská jména (vyplatilo se mi číst pár měsíců před tím kousek komiksu). Na čtrnáctidenní karanténu jednoznačně skvělá volba, pokud máte dostatečnou zásobu kapesníčků. U mě absolutní nadšení a kam se hrabou všechny ostatní současné fantasy seriály, vyjma Witchera, u všeho ostatního teď umírám nudou!

plakát

Jak vycvičit draka 3 (2019) 

Na to, že jsem si u promo plakátu skoro zhnuseně říkala, že to je jak něčí Photoshop, to po příběhově nekonzistentní dvojce překvapilo, potěšilo, je to krásné. Vřele doporučuju ve 3D! Vtip, švih, gradace, napětí a neotravný vztah Škyťák-Astrid, který se tu výjimečně nenásilně odehrává na pozadí naprosto božím způsobem. Všema deseti pro. Chci vidět znovu...

plakát

Balerína (2016) 

Dalo se na to dívat, ale žádný kdovíjaký zvrat, plot-twist... Neurazí, nenadchne, je trochu škoda, že se nevyužila třeba klasická hudba a nacpal se k tomu růžový popík, nejspíš aby byli producenti uchlácholeni... Jinak to vizuálně nebylo vůbec zlé, věkovou kategorii kolem deseti až dvanácti let to zasáhne určitě. Malinko mi to připomnělo Anastázii nebo Olivera Twista, akorát bez dramatu a záporáků.

plakát

Umbrella Academy (2019) (seriál) 

V říjnu 1989, 43 žen po celém světě naráz porodilo... ale žádná z nich na začátku toho dne dítě nečekala. --- Tak tohle byl přesně můj šálek kafe - úplně jiný seriál, pojetím, postavami, super hudba a vizuál... Je to "dysfunkční superhero" záležitost (nebo spíš rodinná tragédie) a jak to vystihl kdosi na tumbrlu, tady si podali ruce zastánci lesbiček a Ellen Page a fandové My Chemical Romance. Popravdě jsem netušila, že Gerard Way napsal komiks. Rozkoukala jsem to bez zjišťování čehokoli, ale od první scény jsem byla v seriálu až po uši. Občas běsníte nad blbostí, ale většinou se prostě necháváte unášet zdánlivou nezodpovědností Klause nebo cynismem Five. I Ben je zlatíčko. Vanya byla bohužel kromě určité ublíženosti poněkud plochá, což se pak zčásti vysvětlí, aleee stejně mi jako protagonistka nesedla. Tohle je seriál, který sjedete z čisté radosti pro všechny "vedlejší" postavy. Myslím, že ten, kdo má nakoukané kdejaké komiksovky a už mu to pomalu začíná splývat, by si na tomhle mohl smlsnout. Pro mě je to vedle "Řekni, kdo tě zabil" další zářez za úžasnou a vybočující tvorbu, u které vrním blahem, že jsem si ji nenechala ujít.

plakát

Velká čínská zeď (2016) 

Celkově by se dalo říct prostě další fantasy blbost, ačkoli ten mix západního a východního světa vysloveně vybízel k tomu, že to skončí právě jako konina, nebo něco hodně zajímavého. Vypíchnout plusy i mínusy by znamenalo dodat, že Velká zeď je... nevyvážená. Vizuálně krásné, pěkné efekty, neuvěřitelný cit pro detail u kostýmů, na druhou stranu strašně mi v tom zapadla hudba, která na to, že si ji připsal Ramin Djawadi, dopadla až podivuhodně jako "generická epic fantasy" - dalo se z toho vytřískat mnohem víc, aby to ladilo s těmi šílenými barvami. Cením, že tam nebyla spousta klišé, která jsem tam čekala, ale prostě tomu něco scházelo. Po čínském způsobu jsou všechny postavy víceméně podle šablonky, ale ta lyrická vážnost není prostě u takových CGI příšerek možná na 100 %. Kromě těch barev v tom není žádné koření, díky kterému bych si na filmu do tří let vzpomněla při doporučování, ale odsýpalo to svižně a i se slabším scénářem je to fajn zabití večera, pokud nemáte na práci něco lepšího (což v oddělení fantasy poslední dobou stejně není).

plakát

Tomb Raider (2018) 

Samozřejmě že se vysloveně podbízí srovnávat Aliciu s "původní" Larou Croft v podání Angeliny, která na to měla výstřih. Starý film byl vtipný, vybíral do akce zároveň určitou porci nadpřirozena. Tahle Lara je o něco "přízemnější", realističtější - a moc jí to sluší. Alicia běhá ve filmu nenalíčená, zpocená a špinavá, a až na tu díru v břiše... no dobře, i ta je mnohem uvěřitelnější než provizorní rychlooperace v Prometheovi, co se týče následných pohybových schopnostech. My smrtelníci bychom všichni vypustili duši. I když mi trochu chybí u Alicii charisma, jaké si Indyho ženský protipól zaslouží, Lara 2018 sympaticky čerpala spoustu herních útěků, pastiček a vůbec celá akční choreografie byla zlatá. Tři podpůrné mužské postavy bravurní. Scénář se vyhnul tomu, aby byla Lara všemocná - ačkoli jí pořád někdo opakuje, jak je chytrá, mám pocit, že za celou dobu prokázala leda tak to, že umí číst a má slušnou fotografickou paměť (nicméně je fakt dobrá improvizátorka, byť teda mohla skopnout žebřík až potom, co sama přeběhne... no nic, pryč od těhle detailů), nicméně celý snímek má našlápnuto k tomu, že to je celé jen předehra k té opravdové všestranně nadané Laře Croft. Trinity čeká!

plakát

Pád (2016) 

Nebylo to náhodou úplně zlé, mělo to potenciál, ale snad ještě nikdy jsem neviděla tak zkoněných závěrečných 15 minut... Pořádné vysvětlení? Ne. Souboj? Proč, co? Eeh... a to byl rozjezd i přes mou skepsi vůči podobně laděným filmům slibný :/

plakát

Boj s obry (2017) 

Poutavé, herecké výkony uhranuly a teď rychle prošmejdit i předlohu... Nejspíš se objeví srovnání s A Monster Calls... Popravdě, tohle mě vzalo za srdce víc. Proč se podívat? Barbara je skvělá, a i když se ty interpretace fantasy coby úniku od problémů nebo jako psychická nemoc nějak množí, za mě palec nahoru. Tohle zpracování se mi zdálo surovější, opravdovější a je to menší slovní výplach než Monster Calls, takové severštější... U Monster jsem váhala mezi dvěma až třemi hvězdičkami (nakonec radši nehodnoceno), tady to bylo mezi třemi a čtyřmi.

plakát

Black Panther (2018) 

Marvel se rozjel v žánru pohádek - jako live action Lvího krále dobrý, Danai Gurira a Letitia Wright alias Okoye a Shuri jsou ty dvě hvězdičky a třetí je za naprosto božího a výbornýho Andyho Serkise, který imho mohl dostat prostor až do konce místo Jordana... Ať přemýšlím, jak chci, nevím jistě, co se na Jordanovi tolik chválí jako na "nejlepším záporákovi". Já usínala. Hudba na mě působila jako patchworková deka, co kouše; mělo to slabá místa, nelogické chvilky a po smršti mírně egoistických hrdinů je král Wakandy docela změna - sice příjemná, ale něco tomu chybělo... Možná humor? Lepší scénář vůbec? Vizuál byl hodně povedený, i když jsem tam cítila podobné rozpaky jako u posledního Thora (zatímco sem barvy seděly, ta technologická stránka už mi tam přišla přilepená poměrně násilně), bohužel celkově to bylo okatě předvídatelné - ten, kdo tvrdí opak, asi zaspal klasiku, nebo má velký dar zapomenout jednu z nejstarších zápletek příběhů vůbec. Což není mínus. Jenomže i u Frozen jsem aspoň překvapeně vyskočila u toho, jakej byl Hans mrcha, tady... jak někdo zmínil, oceňuju charakter Black Panthera a smutním nad tím, že Andy Serkis tam neřádil déle, ale asi to bude všechno. Těším se na Infinity War. Bez origin stories se teď chvilku obejdu.

plakát

Kong: Ostrov lebek (2017) 

Nedá mi to na tom neocenit na tom to retro, vymazlený vizuál každého záběru kamery, kde se prostě mohla stát fotka z každého filmového okýnka. Mně se to líbilo. Připomnělo mi to staré dobrodružné filmy (hudbou, postavami...), jako kdyby na ně dýchl Jules Verne, a zasazení do doby studené války bylo fakt cool. Asi neodolám ničemu, kde se běhá v tomhle expedičním ohozu a kde mrká Hiddleston s těmi modrými kukadly.