poster

Příběh opravdového člověka

  • Sovětský svaz

    Povest o nastoyashchem cheloveke

  • Sovětský svaz

    Povesť o nastojaščem čeloveke

  • Sovětský svaz

    Повесть о настоящем человеке

  • anglický

    Story of a Real Man

  • Slovensko

    Príbeh ozajstného človeka

Válečný / Drama

Sovětský svaz, 1948, 96 min

Předloha:

Boris Polevoj (kniha)
  • sator
    ***

    Po 30 letech sem to zkusil, a překvapilo mě že to není tak špatné, jak sem měl v paměti............................Alexej Petrovič Maresjev (rusky: Алексе́й Петро́вич Маре́сьев; 20. května, 1916 – 19. května, 2001) je legendární sovětské letecké eso z doby Velké vlastenecké války. Narodil se 20. května 1916 v Kamyšině. Do armády vstoupil v roce 1937. V roce 1940 absolvoval sovětskou leteckou vojenskou školu. V srpnu 1941 začal létat jako vojenský stihač. Měl na svém kontě 4 sestřelená nacistická letadla, když byl sám v březnu 1942 sestřelen nedaleko města Staraja Rusa. Po pádu stroje se ocitl těžce raněný v nepřátelském týlu. Přesto se rozhodl vrátit se sám na území kontrolované sovětskou armádou. Cesta zpět trvala celých 18 dnů. Jeho zranění se zhoršila tak, že po návratu mu musely být pod kolenem obě dvě nohy amputovány. Maresjev udělal všechno pro to, aby se mohl i s amputovanýma nohama vrátit k létání. Po ročním úsilí se naučil ovládat své protézy tak, že se mohl v červnu 1943 vrátit do činné služby. Během vzdušných soubojů v srpnu 1943 sestřelil 3 nacistická letadla Focke-Wulf Fw 190. Celkem absolvoval 86 vzdušných soubojů, při kterých sestřelil 11 bojových letadel. 24. srpna 1943 byl vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu, nejvyššího vyznamenání SSSR. V roce 1944 vstoupil Maresjev do KSSS a o dva roky později opustil armádu. ************** V roce 1952 absolvoval Maresjev Vysokou školu politickou, následně se věnoval práci ve výboru válečných veteránů a stal se členem Nejvyššího sovětu SSSR. Byl vyznamenán Leninovým řádem, Řádem Říjnové revoluce, Řádem práce, Řádem Rudé hvězdy a celou řadou dalších vyznamenání. *********************** Zemřel na zástavu srdce několik hodin před oficiální oslavou svých 85. narozenin. ************************* Jeho životní příběh je základem pro novelu Příběh opravdového člověka od Borise Polevého, ve které však vystupuje pod pozměněným jménem Meresjev.(2.3.2010)

  • RHK
    ***

    Opravdu velmi silný příběh fenomenální vůle beznohého pilota, dost degradovaný slabou režií a hodně silnou ideologizací ("byl to opravdový člověk, bolševik"). Trailer: http://www.dvdsvet.cz/dvd/pribeh-opravdoveho-cloveka-p108590/trailer/(13.7.2011)

  • sportovec
    ****

    Film, který je na první pohled obvyklým ždanovovským budovatelským kýčem, úspěšně klame názvem, žánrem i kvalitou. Příběh, který zobrazuje, se opravdu stal, postava, o které pojednává, Alexej Petrovič Maresjev, se dožila 85 let a její smrt byla stejně pozoruhodná jako život. Letec-historik, hrdina SSSR (byl jím vyznamenán za statečnost poté, co jako invalida nastoupil znovu do válečného letectva za mimořádnou statečnost-záchranu životů dvou bojových druhů v mezní válečné situaci, při níž byl v bezprostředním ohrožení i Maresjevův život), autor práce o kurské bitvě, podlehl srdečnímu infarktu hodinu před zahájením slavnostního večera k 85. narozeninám v moskevském Divadle ruské armády v prvním roce nového století 12 let poté, so byl zvolen poslancem prvního nenomenklaturního ruského parlamentu v roce naší něžné revoluce. To nejsou bulvární titulky, to jsou další skutečná data podivuhodného života opravdového ruského člověka. Jak románová povídka Polevého, tak film jsou nadprůměrnými uměleckými díly, kterým se podařilo nemožné: sloučení imperativního optimismu a heroickobudovatelského klišé se životem mimořádné osobnosti do nadprůměrného uměleckého díla. Připočteme-li k výborné režii nadprůměrné výkony protagonistů v hlavních rolích (mj. i úlohu politického komisaře v nemocnici, kam se posléze Maresjev /Maresěv/ dostane, patos, kterým se film nese, i věty o bolševicích působí lidsky a při vší své horoucné citovosti i věcně a přřirozeně. To není řeč filmu, to byl jazyk doby existenciálního ohrožení ne jedince, ale veškerého evropského - a nejen evropského - lidstva. (Pro ty, kdo pochybují, připomínám např. patos Lamačových filmových londýských exilových žurnálů z roku 1940 nebo JANA ROHÁČE Z DUBÉ.). Nemožné se stalo skutečností i v případě životopisného filmu o neskutečném životě skutečného člověka: vzniklo ryzí, nadčasové dílo, které dokázalo takřka odolat dobovým klišé a frázím.(8.8.2010)

  • gogo76
    ***

    "Takým ako ty nemožno klamať. Budeme rezať..." 18 dní sa plazil z nemeckého týla a dokázal sa zachrániť. Nie preto, že mal šťastie, vôľu alebo vnútornú silu, ale preto, že je sovietsky človek... Príbeh letca Meresjeva som ešte donedávna poznal iba z vtipného rozprávania Milana Pitkina . Lákal ma ten Meresjevov príbeh a je to aj Pitkinovým humorom, takže som si ten film musel pozrieť. Sám o sebe je to príbeh hodný filmového spracovania, to bez debaty, ale komunistická propaganda z neho miestami urobila nechutný brak. Dialógy ako "ja nie som obyčajný človek- ja som sovietsky človek" alebo "bol to ozajstný človek-boľševik" mi trhajú žily. Dúfam, že sa raz dožijeme nejakého solídneho spracovania, pretože tento príbeh by si to zaslúžil. Pochváliť možno aj fakt, že film vznikol 3 roky po vojne. Spracovanie po všetkých stránkach iba priemerné. 60%.(22.6.2015)

  • Flego
    ***

    Neustále vyzdvihovanie "ale ty si sovietsky človek" mi v detských rokoch, keď som videl film po prvýkrát, pripadalo prirodzene naliehavé zdôrazňovanie heroizmu sovietskych ľudí, ktorí sa nesklonili pred žiadnou prekážkou a vždy zvíťazili... Po mojej včerajšej repríze po mnohých rokoch mi toto zdôrazňovanie šlo riadne na nervy. Navzdory tomu, že mi je jasné, že ide o silno propagandistický film. Na druhej strane treba uznať nesporné filmárske kvality snímku, rozhodne patrí k tomu lepšiemu. 3+(20.6.2011)

  • - Hrdina Příběhu opravdového člověka Alexej Maresjev (legendární sovětský letec sestřelený v roce 1942, ztratil obě nohy avšak znovu začal létat) zemřel na infarkt 16. května 2001, ve svých 85 letech. Za vojenských poct byl pohřben v Moskvě. (Rodriguez)