Lindemann: Live in Moscow
VOD (1)
Obsahy(1)
Pravděpodobně poslední koncert v podobě, jakou jsme znali v éře před celosvětovou pandemií a lockdownem. 15. března 2020 zpěvák slavné metalové kapely Rammstein Till Lindemann a švédský multiinstrumentalista a producent Peter Tägtgren vystoupali na pódium v moskevské VTB Aréně se svým projektem Lindemann, aby předvedli dvě triumfální show, z nichž skvělý tým kolem filmaře Sergheye Greye vytvořil tento velkolepý koncertní záznam. Od té doby, kdy se v listopadu 2020 Till Lindemann a Peter Tägtgren rozhodli nepokračovat společně jako Lindemann a zaměřili svoji pozornost na jiné projekty, se stal snímek Lindemann: Live in Moscow upomínkou na tuto mimořádnou kombinaci dvou výjimečných muzikantů, kteří na dvou albech vytvořili svůj vlastní, unikátní a rozhodně nezapomenutelný hudební projev. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (8)
Lindemann je projekt který docela úspěšně dokáže ve svých videích provokovat překračováním hranic vkusu a Till je prostě persona která jen svou samotnou přítomností dokáže ledasco spasit. Ať ale chceme nebo ne, nabízí se srovnání s Rammstein a ať chceme nebo ne, Lindemann v tomhle srovnání prohrává o několik délek koňských pyjů a to hned v několika disciplínách. Rammstein jsou na první poslech lepší chytřejší a flexibilnější muzikanti, kteří svou live prezentaci vybrousili do až cirkusovo-divadelních kvalit plných rafinovaného vtipu, provokativních myšlenek a široké škály emocí. Lindemann je jen (většinou) ne příliš nápaditá a stroze rocková rubačka, která stojí téměř výhradně na prázdné dekadentní póze. Na tom se dá utáhnout pětiminutové video, ale devadesátiminutový živák už ne. Till tady má evidentně problém s "prázdným prostorem". Tam kde u Rammstein jede v roli podle jakéhosi scénáře a má vlastně pořád plné ruce práce, je zde poněkud bezradný. Takže na začátku každého songu prskne obligátně vodu do prostoru, většinu času hází hlavou v tupém monotóním rytmu, párkrát pro "oživení" hrozně "rebelsky" kopne do stojanu na mikrák a na konci si dá mic-drop. Za zády mu běží projekce nabízející fragmenty z Lindemannovských music videí (tozn, toho nejlepšího co Lindemann umí) ale ty jsou stejně z nepochopitelných důvodů (nebo spíše podle nepochopitelného klíče) všelijak cenzurovány, což, pokud to není nějaký meta-záměr, musím brát jako trapný fail (jste si pro natáčení živáku holt měli zvolit zemi kde vám to cenzurovat nebudou). Zmínit musím i žalostný střih.. Abych nebyl úplně hajzl, pár dobrých nápadů a momentů ta show má (dorty, Platz Eins) a Till má prostě charisma na kterém uhraje i průměr tak aby to působilo dobře. Podtrženo sečteno: Jedno podívání jsem si to docela užil, ale ty 4GB v kompjůtru fakt držet, pro případnou další projekci, nemusím. ()
byl jsem na zivo a dokonaly. ten sestrih je trochu CUM, ehm CUT. ()
Naprosto dokonalý šokující koncert, který jsem hltal od prvních záběrů. Obával jsem se, že Lindemann bez Rammsteinů už nebude ono, ale i bez pyrotechniky nezklamal. ()
Zajímalo mě to spíše v souvislosti s tím nakolik mě vystřelil z bot tehdy živák Rammstein z Paříže. Lindemann nemá tak silný audiovizuální koncept jako Tillova alma mater, ale spíš je to takový sranda projekt, ve kterém jde slyšet skladatelsky téměř výhradně ruka Tägtgrena, zejména jeho kapely Pain. To samo o sobě není nic špatného, ale 90 minut stopáže tahle muzika neobhájí. Samotná show je také spíš takové blbnutí než ty sofistikované a realizačně přepísklé vylomeniny Rammsteinů. Problém s tím pak mám i morální, kdy Lindemann je projekt, který těží výrazně z toho, že překračuje hrany určitých tabu v diskuzi o tom, kde končí umění a začíná kinky pornografie, nicméně pro živou prezervaci si vybere bigotní prostředí, kde musí cenzurovat projekce tak, že z nich prakticky nic nezbyde, jinak by šli do vězení. Co pak živáku nahrává, je moje osobní afinita vůči Tillu Lindemannovi, u kterýho mě neskutečně baví jenom dívat se na něj jak stojí. ()
Za ten střih bych nejradši někoho vykastroval, bylo to úplně zbytečný. Ale jinak není co vytknout. Tägtgren si prostě udělal s Lindemannem projekt pro radost a i ze záznamu je to pořád stejná sranda jako tehdy v Praze. Velká škoda, že právě Tägtgren projekt už opustil, tak nevím jakým způsobem se bude dál pokračovat (jestli vůbec). Uvidíme... ()
Reklama