Reklama

Reklama

Miluj bližního svého

Drama
Německá říše, 1922, 105 min

Obsahy(1)

Rok 1905, revoluční nepokoje se šíří napříč celým Ruskem, car Mikuláš II. manifestem poskytuje svobody, carské úřady ztrácejí kontrolu nad vývojem událostí, spontánnost společnosti je nepředvídatelná a celková situace nepřehledná. Vzpomínka na ostré protižidovské nálady z Ruska roku 1905 byla v době natáčení filmu stále živá, sám Carl Theodor Dreyer také několik židovských uprchlíků z Ruska zaměstnával pro davové scény filmu. Pogrom, víra, odhodlání prostého člověka a všudypřítomný strach, nadějí světlejší budoucnosti, podle knižní předlohy spisovatele Aage Madelunga, se jeví jen láska. Romance u poznamenaného národa má příchuť slz a krve. (tomtomtoma)

(více)

Recenze (3)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Poznamenaní je příhodnějším titulem filmu Miluj bližního svého. Dán Carl Theodor Dreyer použil předlohu dánského spisovatele Aage Madelunga o sváru vypjatých mezilidských vztahů carského Ruska a o pogromu k filmu v německých službách, v kulisách Steglitzu u Berlína. Myšlenkou je láska a romance, ale podstatou zájmu je vření lidských vášní, společenský výbuch hněvu, stigmatizace, politická manipulace, víra, zrada, provinění, vykoupení a osvobození lidského ducha. Dreyer snímá jiskry z esence nitra, živočišnost, prospěchářství a pomstychtivost, zapšklost a frustrace, strach, ale také bezelstnost, obětavost a je tu ta láska. Sociální třenice, náboženství, ten palčivě nahromaděný hněv je zapotřebí ventilovat, navíc tím lze mnohé zakrýt a možná i získat. Exprese, sentiment, zbožnost, obrazy emocí zarámoval německý kameraman Friedrich Weinmann. Tím hlavním hrdinou intimního rozkolu je Jakow Segal (pozoruhodný Vladimir Gajdarov), úspěšný petrohradský právník s trnem v srdci z pragmatického přizpůsobení se době. Víra a celý ten proces uvědomování, a dobro se zlem, to základní křesťanské rozlišení světa. Ústřední postavou romance je Hanne-Liebe (zajímavá Polina Piekowskaja), mladší sestra Jakowa ve zrychleném dosažení dospělosti v potměšilosti reality. Ale je tu láska a víra. Důležitou postavou filmu je Rylowič (zajímavý Johannes Meyer), moci poslušný, všehoschopný policejní špicl. Dráždění lidského strachu a pocitu rozhořčení, opojná to pozice. Významnou postavou je též Feďa (velmi zajímavý Richard Boleslawski), kamarád dětství Hanne-Liebe, tvrdohlavý mladík, jehož intimní pocit studu se stává polnicí, zvoucí ke zteči. K výraznějším postavám dále patří Alexander Krasnov, neboli Saša (Thorleif Reiss), vyvolený a milovaný junák Hanny-Liebe. A mládí prahne po radikálních změnách a spravedlivějším světě zítřka. A je tu přeci láska. Z dalších rolí: starostlivá a skromná mamintka Hanne-Liebe a Jakowa (Adele Reuter-Eichberg), Feďův tatík a vznětlivý obchodník Suchowerskij (J.N. Douvan-Tarzow), vdaná sestra Zipe (Sylvia Torf), Její rozverný manžílek Abraham (Hugo Döblin), Feďovo letní opojení Manja (Elisabeth Pinajeff), či stroze odměřená Jakowova manželka (Emmy Wyda). Poznamenaní jsou rozkošní svou emoční i poetickou stránkou. Zbožnost, víra, křesťanské hodnoty, a radikální transformace lidského společenství, ale i politického prostoru. Romance v kapkách slz a krve pogromu. Zajímavý i jímavý Dreyerův filmový výtvor! ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Sice je námět z revolučního Ruska a pogromů pouhou záminkou k pietistickému sdělení páně režiséra /nehledě na chybějící sovětský montážní radikalismus/, ale i tak dobře. ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Faktom je, že nemé filmy väčšinou rozprávajú obrazmi a medzititulky už len doplňujú informácie. Tzn. že sa majstrovstvo musí prejaviť hlavne u režiséra. To sa tu síce prejavilo, ale príbeh nieje niečo, čo by chytilo diváka...teda aspoň nie mňa. Ale je pravda, že aj neobstojný príbeh sa dá pretaviť v klasiku, ak sa dobre pracuje s formálnou stránkou. Pracovalo sa, ale tejto story to akosi nepomohlo. ()

Galerie (49)

Reklama

Reklama