Dům plný strachu

Tento film jsem viděla kdysi jako malá holka v televizi. Je to už hodně let a časem jsem zapomněla, jak se to vlastně jmenovalo. Několikrát jsem se název pokoušela hledat na internetu, ale marně. Až dneska jsem na něj úplnou náhodou narazila. Jak už tu někdo psal, tak jsem si taky několikrát říkala, jestli se mi to jen nezdálo. A nezdálo. Ten film opravdu existuje. Musím si ho pustit znovu. Pamatuju si, jak jsem z toho kdysi byla dost vyděšená a pohled na hlavního hrdinu bez vlasů si vybavuju dodnes. Po přečtení několika komentářů tady sdílím názory většiny lidí. A ještě se mi nestalo, že by tolik lidí psalo do komentářů přesně to, co chci psát já. Jak jde vidět, zasáhlo nás to v dětství všechny úplně stejně. 100%. (21.12.2014)

Po velmi dlouhé době se mi poštěstilo sehnat si film ve vhs kvalitě se slovenskými titulky. Z dětství jsem si pamatoval jen pár úryvků o chlapci, kterému velmi rychle rostly vlasy, které se dále používali na výrobu kouzelných štětců. Dnes jsem si mohl připomenout o jaký dětský horor se to vlastně jedná a proč jsem z něj měl už kdysi dávno takové obavy! Zejména mi v paměti uvízla scéna, kdy sestra Michaela na kole pronásleduje červenou dodávku profesora umělce, ze které ji jejich kamarád sype na ulici cukr jako navigační bod, který nás dovede až do fabriky výroby štětců a unesených dětí včetně Michaela, jakožto hlavního dodavatele materiálu:) Scéna, kdy profesor činí dotaz, co chce aby svému "synovi" namaloval a odpověď zní Michaelův strach, je více než děsivá a představa, co bude čekat v domě ještě děsivější! Co z toho všeho plyne? To co podotkl malý chlapec v samotném závěru: Že největší část strachu je v tvojí fantazii! (08.02.2012)

Jednou jsem takhle s přáteli pořádala opékání špekáčků. Ačkoliv jsou mí přátele vzhledem k mému bydlišti a studiu každý od jinud a znají se pouze přeze mne...strhla se živá debata o tomhle filmu, který si všichni pamatujeme z dětstí a všichni s děsivě detailní přesností a všichni sdílíme tentýž děsivý pocit, který v nás tento film vyvolal. Pokud je příběh natolik strhující, že zanechává v lidech nesmazatelné stopy, zaslouží si pět hvězdiček. (26.05.2008)

"Dám tam trochu víc burákovýho másla." Škoda, že jsem tenhle bizarně zvláštní film na doporučení kamaráda oběvil až teď. V osmdesátkách to musela být solidní hororová atmosféra. Z pohledu dospělého diváka to u mě ale ztratilo výraznější napětí a byl jsem ušetřen nočních můr. 6/10 (04.08.2022)

Je pro mě záhadou, jak je možné, že to skutečně fungovalo tak strašidelně, když mi bylo těch pět. Zřejmě v tom budou ty představy, o kterých je i tenhle pokus o film. Z dětské fóbie se vyklubala lobotomie a ani Walter White na konci to nespravil. Nostalgie je fajn, ale nemělo by se to s ní až tak moc přehánět. (12.10.2016)