Reklama

Reklama

Bayreuth slaví stoletý Prsten Nibelungův

(TV film)
  • Německo Der Jahrhundertring 1976 - Sternstunden der Musik (více)
Dokumentární / Hudební
Německo, 2021, 44 min (Alternativní 54 min)

Obsahy(1)

Provedení tetralogie Richarda Wagnera, kterou k oslavám sta let od zrodu monumentálního díla režíroval v roce 1976 Patrice Chéreau, pobouřilo při premiéře publikum... V roce 1976, ke svému stoletému výročí, angažoval Bayreuthský festival do té doby nepříliš známého filmového a divadelního režiséra Patrice Chereaua, aby nastudoval novou inscenaci Wagnerova Prstenu Nibelungova. Do té doby panovala všeobecná shoda v tom, že je to dílo, které téměř nelze inscenovat. Poznamenal si to i sám jeho skladatel, libretista a režisér Richard Wagner v roce 1876. Naturalistická interpretace díla, která byla obvyklá v době jeho vzniku, nakonec vyznívala banálně. V následujících letech se naopak ujalo výrazně estetizující pojetí, které kladlo důraz na opulentně krásné obrazy a potlačovalo jevištní akci. Patrice Chereau se však rozhodl vzít Wagnera doslovně a konečně zhmotnit skladatelovy představy se vším všudy... Prsten Nibelungův tvoří čtyři celovečerní operní díla (Zlato Rýna, Valkýra, Siegfried a Soumrak bohů) a dohromady má zhruba 14 hodin. V prvním díle zvaném německy Vorabend (Předvečer) ukradne trpaslík Alberich zlatý poklad, který střežily dcery Rýna, a uková z něj prokletý prsten, jímž dokáže ovládnout celý svět. Z tohoto zločinu se pak odvíjí rozsáhlá dějová linie plná vražd, podrazů, krádeží, ale i romantické lásky. (Česká televize)

(více)

Recenze (4)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Pobouření (invektivy, žádná věcná kritika) můžeme hned nechat stranou už proto, že na Wagnera nechodí kulturní analfabeti a tedy vzdor proti nastudování Patrice Chéreaua můžeme považovat za podráždění politické nikoli umělecké, v podstatě "antifrancouzské". Galantnost, grácie a silná hnutí v mysli a činech se u Němců většinou neodbývá na jevišti. Ukazuje to i humorný příběh, jak Chéreau ukradl při lipském provedení (před rokem či dvěma před svým v Bayreuthu; nevím přesně, ale byl jsem tam) Nimeho plášť a použil ho pro svůj účel. Ale jak k tomu přijde Wagner? Myslím, že docela dobře. Pokud mluví o svém "gesamtkunstwerku", pak musí zahrnout i film, byť ve svm životě ho těsně minul. Chéreau - a svým způsobem i Boulez - tuto složku doplňují. Jak se jim ale podařilo fyzicky nepříliš zdatné a k pohybu obvykle netečné zpěváky takhle rozhýbat, to musela být asi velká dřina (od něj i od nich). U takové divočiny bych asi - jako v Lipsku - neusnul. Dávám max. ohodnocení, přestože bych uvítal rozdělení do tří částí se stejnou stopáží. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama